poster

Nikdy nejsme sami

  • anglický

    We Are Never Alone

    (festivalový název)
  • Slovensko

    Nikdy nie sme sami

    (festivalový název)
  • Velká Británie

    We Are Not Alone

    (festivalový název)

Drama

Česko, 2016, 105 min

Režie:

Petr Václav

Scénář:

Petr Václav

Producenti:

Jan Macola

Střih:

Florent Mangeot

Masky:

Lukáš Král

Kostýmy:

Tereza Kučerová
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • xxmartinxx
    ***

    Jde o jakýsi antický nadreálný svět, kde jsou lidé vyšinutější, náhody samozřejmější, řeč tezovitější a dějové oblouky (přičemž kam směřují, je jasné zhruba od poloviny) vám narážejí do obličeje na každém kroku. Je to trochu impozantní a hodně chtěné. Místy legrační. Hodně to vypovídá, ale nevím o čem. Bojím se, že se trochu projevuje, že Václav není s prostředím, o němž vypráví, úplně propojený. A bohužel při natolik zvýšené panoptikálnosti se pohybuje tak trochu v uncanny valley.(31.3.2016)

  • Vančura
    ***

    Film, na kterém se mi líbí snad jen jeho plakát a grafika závěrečných titulků, jinak to šlo dost mimo mě. Ke konci jsem se už vážně modlil, aby to skončilo - tak moc mi byl ten film protivný. Petr Václav na mě osobně na tiskovce k filmu působil jako člověk odtržený od reality, který si točí filmy hlavně pro sebe - Nikdy nejsme sami si pravděpodobně u kritiků vyslouží kladné přijetí (i nějaký ten Český lev by za to asi mohl být), ale v kinech to bude podle mě stejný komerční propadák jako Cesta ven. Děj (či spíše sled volně pospojovaných epizod) mi přišel jako jedna velká vykonstruovaná kravina (bílá prodavačka, která se jen tak zamiluje do romského pasáka? Tak určitě, haha), a vše, co je v tom filmu zajímavé, je vždy jen naznačeno, a pak to hned skončí a jede se dál rozvíjením něčeho jiného. Střídání barevného a černobílého formátu, které zde už zmínily předchozí komentáře, by mi samo o sobě ani tak nevadilo (byť nemám problém přiznat, že rozklíčovat jsem to nedokázal), co mi ovšem přišlo už hodně za čarou, je scéna, ve které hypochondr Roden detailně zkoumá svoje hovno - myslel jsem, že se v kině pozvracím, a jestli si z toho filmu budu něco pamatovat i po čase, bude to právě tohle. Za mě říkám ne.(31.3.2016)

  • mcb
    *****

    Na pomezí totálního karikaturního braku a trefného popisu české současnosti natočil Petr Václav agonizující drama, které je obtížné sledovat s odstupem. Extrémně vykolejené postavy, jakýsi model průměrné tuzemské vesnice a absurdní šestákové zvraty režisérovi napomáhají ke konstrukci podivného a odpudivého univerza, v němž se mísí společenská výpověď, černý humor a artové drama mezinárodního appealu. Rozhodně rozporuplný film, který po přesvědčivé sociální realitě Cesty ven uhýbá k prvoplánovému extrémismu, díky své nekonformitě a odvaze se nepodřídit všeobecnému uměleckému obrázku je však nejprogresivnější z české filmové produkce roku 2016.(15.1.2017)

  • Dadel
    ***

    Něco jako Díra u Hanušovic, ale bohužel ještě s řidším příběhem, jde spíš o koláž scének s postavami, které jsou hořkými karikaturami skutečných lidí. Naštěstí jsou scény dost vtipné, aby se to dalo přežít. Zejména tedy neskutečně odporný buran v podání Karla Rodena nebo jeho soused, typický "slušný Čech" a salónní (či spíše obývákový) revolucionář, co nenávidí všechno a všechny a plánuje nastolit nový světový řád (internetové diskuse na "alternativním zpravodajství" a Novinkách jsou jich plné). Z dalších postav stojí za zmínku romská šlapka v autentickém podání neherečky Klaudie Dudové (ta se pro tuto roli narodila!) či chlapec, kterého fascinují mrtvá zvířátka. Forma filmu je zbytečně do sebe zahleděná a Petr Václav se zbytečně připravuje o publikum. Vtipně to ilustruje diskuse s režisérem po filmu. Některé kusy filmu jsou černobílé a Petr Václav se po filmu strašně divil, že nikdo z diváků v sále nepochopil, proč tomu tak bylo (takže: když postava cítí vášeň, je film barevný. Jste hloupí, že jste to nepoznali!! :) )(28.3.2016)

  • Slarque
    ****

    Svět je peklo a všichni si v něm náš pobyt jen vzájemně ztěžujeme. Psychologický film ze světa obydleného asi osmi postavami se může opřít o slušný scénář a výborné herce. Střídání černobílých a barevných záběrů ale podle mne ničemu neprospívalo. Aspoň že tam zbyla trocha humoru. Postavy, jakou tu hraje Miroslav Hanuš, rozhodně nejsou v českém filmu obvyklé, ale stejně by více vynikla v kontrastu s někým aspoň trochu „normálním“. V závěru kupodivu přišla špetka naděje.(14.4.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace