Režie:
Werner W. WallrothKamera:
Hans HeinrichHudba:
Karl-Ernst SasseHrají:
Dean Reed, Gojko Mitić, Eugenia Bosânceanu, Cornel Ispas, Alexandru Manea, Elena Sereda, Jörg Panknin, Sina Fiedler-Engel, Rose Becker, Fred Ludwig (více)Obsahy(1)
V roce 1864 sjednal prezident Lincoln s náčelníkem Čejenů trvalý mír, američtí vojáci ho však zakrátko porušili. Masakru u Sand-Creeku se pasivně zúčastnil i seržant Jack Birch, který měl být za neuposlechnutí rozkazu a protesty proti krutému vraždění postaven před soud. Se dvěma dalšími vězni se mu podařilo uprchnout a společně se vydali do divočiny hledat zlato. Cestou přes indiánské území se Jackovi nepodařilo zabránit střetnutí, při němž jeden z jeho souputníků zabil ženu a dítě. Indiáni vedení bojovníkem Šedá skála začali okamžitě trojici pronásledovat a Jack upadl do zajetí. Má se utkat v boji na život a na smrt právě s mužem, jenž ho zajal... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (38)
Ďalší paškvil z Východného Nemecka s tematikou spolužitia Indiánov a belochov. Trápny príbeh, patetické dialógy a blúdiaca kamera, ktorá poriadne nevie, čo by chcela snímať. Psychológia pomsty je tiež zúfalá a bolo ťažké sa pritom nesmiať. Jedine postava indiánskej partnerky a ich spolužitie sa dalo zniesť. Nedokončený záver sa tvári, akoby malo nasledovať nejaké pokračovanie, ale radšej nevzniklo. ()
Film jsem viděl v době vzniku, kdy šel v zdejších kinech. Už se zdá, že bílý muž nepomůže svému rudému kamarádovi, že se změnil. A přece jde do sebe, zlepší svou kondici i vzhled, a dostane rudého muže ze zajetí, aby si nakonec řízli žilou, a spojili svou krev navzájem. Lehká oddechovka, romantická, ideální pro děti a mládež. ()
Tohle snad nemůžu hodnotit teď, po 30 letech! Tenkrát jsme se spolužačkama visely očima a plátně a ty, které nemilovaly "jugoslávského Indiána" Gojko Mitiče milovaly Deana - ale těch bylo podstatě míň - utéct "blbým směrem" (tj. z USA do NDR) ho zřetelně diskvalifikovalo..... Takže - dnes (bohužel) odpad, tenkrát minimálně 4*! ()
Samozřejmě, je to naprosto naivní a dost sebeparodické, zřejmě často i nechtěně, toho si snad musel všimnout každý. Na druhé straně mi však na rozdíl od některých uživatelů nepřišel vůbec mizerný děj a velice dobře jsem se bavil po celou dobu a musím říci, že nechápu, jak může někdo napsat, že zde byla špatná hudba, ve srovnání s drtivou většinou dnešních soundtracků si taková hudba z německých ostern filmů zasluhuje velikou úctu a obdiv. No a tou poslední věcí, která se tu řeší jsou herecké výkony, které dost možná byly slabé, ale to je pro mě vždycky asi až ta úplně poslední věc u filmů, která mě prakticky nezajímá a navíc se mi líbilo i obsazení postav. Abych to shrnul, většinou jsem tady v komentářích četl jenom samou kritiku, ale kdo dokáže vrátit takovou krásnou atmosféru do dnešních přeefektovaných filmů? ()
Najromantickejší východonemecký "western" s účasťou západného emigranta Deana Reeda vo mne zanechal zmiešané pocity. Na jednej strane máme v určitých momentoch až dojímavý príbeh o láske zbeha z americkej armády (zaujímavé prepojenie s Reedovým skutočným životom) a indiánky. Na druhej strane ja však film ako ostatné mitičovky, teda plný rôznych režijných a scenáristických nedostatkov, nudného deja a trápnych situácií. Gojko je tu topornejší než obvykle a v podstate stále len stojí alebo niečo preriekne a Dean Reed hrať proste nevie, hoci určitú charizmu lámča sŕdc mu nemožno uprieť. Podľa mňa existujú aj horšie westerny "made in NDR", ale zas niektoré su aj lepšie. Slabé dve hivezdy, 30%. ()
Galerie (9)
Photo © Deutsche Film (DEFA)
Zajímavosti (1)
- Asi ve třicáté minutě dostává Harmonika náskok před synem náčelníka, a má volnost k útěku. Ještě před tím dostal od indiánské dívky jménem Kolouch mokasíny (boty bílé barvy se vzory). Začal v nich utíkat, ale když narazil na skálu a pak na ní vylezl, měl na sobě boty hnědé barvy, tak zvané polobotky. (Terva)
Reklama