I Saw the Light
Režie:
Marc AbrahamScénář:
Marc AbrahamKamera:
Dante SpinottiHudba:
Aaron ZigmanHrají:
Tom Hiddleston, Elizabeth Olsen, David Krumholtz, Bradley Whitford, Maddie Hasson, Cherry Jones, Josh Pais, James DuMont, Wrenn Schmidt, Jeff Caperton (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Působivý snímek vypráví příběh kultovního zpěváka a písničkáře Hanka Williamse, který navždy změnil country hudbu díky svému okouzlujícímu charismatu, úžasnému hlasu a originálním písním, z nichž většina je dnes považována za americkou klasiku a byla mnohokrát znovu nahrána popovými, rockovými i country umělci. Hank Williams (Tom Hiddleston) se vynořil z hlubin lokální alabamské hudební scény po druhé světové válce. Jeho žena Audrey (Elizabeth Olsen) se navzdory svému nedostatečnému talentu zoufale snažila zpívat po jeho boku, což u nich vedlo k velmi bouřlivé domácnosti. Williamsova schopnost psát písně pokrývající širokou škálu emocí, k nimž ho inspirovaly vlastní osobní problémy, se stala podstatou country hudby. Na konci se mu podařilo uskutečnit své sny: vytvořil řadu úspěšných hitů, vydobyl si místo na prestižní nashvillské scéně i v rozhlasovém pořadu Grand Ole Opry a dokonce občas vystupoval i v tehdy zcela novém médiu - televizi. (HBO Europe)
(více)Recenze (43)
I když mi Hank Williams nic moc neříká, tak nemám problém se v rámci životopisného filmu něčemu přiučit. Tento film to ale nedokáže a jediné, co jsem si z něj odnesl, tak fakt, že Hank umřel tak mladý, protože za pár let svého života vypil asi patero hektolitrů čistého denaturovaného líhu...a vůbec mu to nepřišlo divné. ()
Sex, drogy, rock'n'roll .. ehm.. tady vlastně sex, alkohol, prášky a country :o) Film zbytečně dlouhý, když se vezme v potaz, že jeho život a kariéra nebyla nijak závratná, ale chápu, že byl tak oblíbený, protože zpěv na celém filmu je jediné pozitivní a to nejsem vůbec fanoušek country.. Kdo by to byl řekl, že Loki umí tak krásně zpívat? Až se mi chtělo jít tancovat :o) ()
Dívatelný a má to svých pár míst, vychytávek typu dobový news reel, ale jinak naprosto promarněná příležitost opravdu zaujmout neznalce a dnešní generace muzikou a legendou Hanka Williamse - "krále americkýho country". Hiddleston v jeho kůži nebyl vůbec špatná volba, ten mi tu ihned padnul do oka, ale tvůrčí tým prostě selhal v nějakém vysvětlení proč vůbec hlavní postava dělá co dělá, dát tomu nějaký důraz v ty správné momenty a dotáhnout do větší hloubky, zachytit kouzlo a dát vyniknout přínos světu. A jelikož se jedná o teprve druhý Abrahamův film, všechno mě svádí dát za pravdu soudu outlaw vnuka Hanka III (jehož tvorbu zbožňuju a vřele doporučuju), že na to měl jít někdo mnohem zkušenější. Škoda to. ()
Country mně nevadí, poslouchám tuhle muziku mezi jinými žánry taky ráda, ale tady jí bylo zoufale málo. Celkově na životopisný film toho bylo minimálně předložené na tak dlouhou stopáž, ale budiž, beru v úvahu velmi brzký konec tohoto zpěváka, který žil a nežil. Miloval i nemiloval, klobouk a kytara mu byly asi nejbližší v jeho krátkém životě. Nicméně i za tu krátkou dobu toho nazpíval a naskládal poměrně hodně a jeho potomek v tom pokračuje. Jak? To už jde sice mimo mě, ale včera jsem si poslechla jen tak jednu jeho countryovku a pak tu Hankovu známou Jambalayu. Ovšem Tom byl skvostný, celý originál, snad bych je ani nerozeznala. ()
Veľmi slabý životopisný snímok. Nebyť zaujímavej hudby a skvelej Elizabeth Olsen, hodnotil by som ešte nižšie. Tom Hiddleston nič extra, vôbec sa mi do tejto roly nehodil. Môžem pochváliť skvelé vyobrazenie doby, v ktorej sa snímka odohrávala. Od kostýmov, vozového parku, či interiérov. Treba však priznať, že cez to všetko, že Hank Williams bol skvelý spevák, jeho životný príbeh nieje veľmi zaujímavý. Možno iba žiarlivosť jeho ženy, ktorá mu závidela, že on napreduje a na ňu po speváckej stránke každý kašle. Celkovo je tak snímka neskutočne depresívna a "šedá". Rozhodne sa to nedá odporučiť, pretože je to čisto priemerná záležitosť a na svete je omnoho viac lepších životopisných snímkov z prostredia speváckych ikon. ()
Tiež vás štve, keď dopadnú očakávania ako ohromné sklamanie? Neviem ako inak by som dokázal ohodnotiť "I Saw The Light." Film s ohromným konceptom, výborným obsadením, skvelou hudbou a neskutočne pomalým tempom a zle napísaným príbehom. V skratke je tu povedané úplne všetko. Čím ďalej som to sledoval, tým viac mi to pripomínalo film Eden, ktorý bol podľa mňa ohromná nuda. Tu je to presne to isté. Akurát mám pocit, že pri vyššie spomenutom filme som neočakával nič silné a sklamanie nebolo také veľké. Ale s týmito hercami a ikonickým menom sa dalo urobiť oveľa viac. A preto si rozoberieme najväčší problém tohto filmu. Je neskutočne zle napísaný. Po celý čas len chcete, aby sa konečne niečo stalo, aby sme sa konečne niekam posunuli, aby mal film reálny cieľ. No miesto toho len ide z bodu A do bodu B a tak ďalej .A nič zaujímavé sa počas celého filmu neudeje. Aj keď sa budú tvorcovia snažiť vytvoriť pár efektnejších momentov. Padajú mimo úrodnú pôdu. Najmä preto, že už človek je otrávený z toho, že celý čas sleduje, ako sa nič nedeje. Na druhú stranu ale hudba funguje skvele a Tom Hiddleston s Elizabeth Olsen majú medzi sebou dobrú chémiu. A sem tam majú dobré momentky. Ale inak majú aj momentky, kde sa človek škrabká po hlave a rozmýšľa, čo to filmu pridalo, ako napríklad scénka s garážovými vrátami. Jediné čo viem povedať k filmu je fakt, že je nuda. A nemyslím si, že to malo vypáliť takto. Rozmyslite si to. Hodnotenie: C- ()
Hankov život a jeho šesť rokov na country výslní síce neboli žiadne terno, ale uspávalo ma predovšetkým to mdlé spracovanie ... aj napriek zlepšeniu v druhej polovici, som to zvládla bez újmy len kvôli Tomovi. 2,5* ()
Souhlasím s uživatelem Helmutek, podle mě si tento film tak nízké hodnocení nezasluhuje. Už jen proto, jak se s danou látkou tvůrci vypořádali - upozaďují totiž kariéru hudebníka a mnohem intenzivněji se soustřeďují na introspekci do duše Hanka Williamse, na zkoumání jeho zajímavého a protichůdného charakteru, na jeho problémový vztah se ženami i alkoholem. Je to film pomalejší a spíše konverzační, založený na detailech a drobných nuancích, které podporuje i parádní výkon Hiddlestona (škoda, že ten chlapík přijímá poslední dobou tak málo rolí, s jeho talentem bych ho rád vídal ve filmech častěji). Tím vším se do značné míry film liší od ostatních, často bombastických snímků o hudebnících, což přispívá v mých očích k jeho čerstvosti a originalitě. ()
Dost nuda, škoda, Hank zpíval dobře, Toma mám ráda. Přesto: nuda. ()
Životní role Toma Hiddlestona, která je ale bohužel zasazena do plytkého a nataženého filmu. Kdyby byl snímek I Saw the Light zhruba o 30 minut kratší a měl lépe propracovaný scénář, finální produkt by byl jistě o několik tříd lepší, přičemž by zanechal i lepší výsledný dojem. ()
Nuda. Film snad ocení Američané nebo historikové dějin americké country music či její skalní fanoušci. Jelikož nejsem ani jedno z toho, nudil jsem se navzdory jako vždy báječnému 34letému Tomu Hiddlestonovi (Hank). ()
Viem kto bol Hank Williams, a este aj viem, kto bol kantry spevak Willie Nelson. Kazdopadne je to slabe, Hiddleston je urcite dobry herec, ale tu sliapol vedla, aj spolu s Elizabeth Olsen. Apropo, od Willie Nelsona cerpal cesky kantry spevak Michal Tucny - takze za mna radsej Nelson nez H. Williams : 20 % ()
Za mě se jedná o příjemný dvouhodinový životopisný film o někom, o komž jsem v podstatě nikdy předtím neslyšel, ale i tak mě film bavil a byl jsem zvědavý jak to s Williamsem nakonec dopadne. Už jen to značí, že je film natočený (napsaný) docela dobře. Celý film za mne táhl herecký výkon Toma Hiddlestona, což je taky hlavní důvod, proč jsem se na film chtěl podívat. Ostatní herci tu také nejsou špatní, jen tu narozdíl od něj většinou nemají tolik prostoru. Příběh jako takový mě bavil a celkově tento film beru jako oddechový, přestože tu jsou časté dramatické scény. ()
Nemám ráda country a romantičtí rozervanci, co se uchlastali k smrti, mě taky nikdy moc nebrali. Tohle nezachránil ani Tom Hiddleston (kterému navíc jižanský přívuk fakt vůbec nesedne). ()
Tom Hiddleston nedokázal své roli vdechnout život. Film je prázdný a nudný. 40% ()
Všetky tieto filmy životopisného charakteru o spevákoch rôznych žánrov sú na jedno kopyto. Z nikoho sa stane hviezda, začne piť, drogovať, rozpadne sa mu manželstvo, niekedy aj viac, nezvládne slávu a buď zemre alebo sa z toho dostane, svoju slávu už ale nikdy nenapodobní. Loki bol síce presvedčivý, ale ničím do nedokáže prekvapiť, pesníčky ma nezaujímali, ale aspoň ženy mal pekné. 3 z 5 ()
Moc jsem se na to těšil ... čekal sem něco na způsob Walk The Line o Hankovi. Ale ve srovnání s precizní filmovou biografií Johnnyho Cashe to hrozně pokulhává. Začínáme už u dospělýho v hudbě zajetýho Hanka ... neznáme všechny vlivy z minulosti, podle kterejch psal, skládal atd. Víc než polovinu filmu zabere panovačná manželka, pričemž očividně v jeho životě hrálo roli mnohem více žen. Přátelský vazby a konflikty vyšumí po dvou minutách úplně do prázdna. Tohle všechno pak člověk u Walk The Line zpětně docení, protože Mangold to měl fakt perfektně zvládnutý. Tom to ale zahrál naprosto s přehledem :) ()
Neuvěřitelně utahaný film + ještě navíc country... ()
Hudební, country, životopisné, tragické x uspěchané, necelistvé, rozsekané, odfláknuté. Mělo to potenciál, ale nebyl využit. Bylo to takové moc zrychlené, sestříhané to bylo také celkem zběsile, ušité horkou nití, řekla bych. Tom do toho dal dost, jeho výkon by se dal vyzdvihnout. Olsenka mě dost vytáčela, ale to bylo zřejmě postavou. Škoda. Příště lépe. ..že oni furt musej zpívat takový depresivní písničky a utápět se v chlastu.. ()
Upřímně řečeno nerozumim diametrálně odlišnýmu obecnýmu hodnocení v porovnání s mnohem exponovanějším Walk the Line - I Saw the Light mi v ničem slabší nepřijde. Film je to samozřejmě jinej a trochu jinak pojatej (míň popisnej, míň exaktní, míň dokumentární), týká se ale stejnýho období, podobnýho stylu, podobnejch lidí (pozdější Cashovu June Carter jde i vidět na některejch Hankovejch videích, třeba právě sborovýho zpívání I Saw the Light - Williamsovi byli kromě s Cashovejma kamarádi i s Presleyovejma atd.) a nakonec i podobnýho životního stylu - chlast, prášky, drogy, odvykačky, sláva, kolotoč osobních selhání... Mně osobně přijde moc dobře, že se IStL nesnaží Walk the Line kopírovat - určitě jsou věci, který by se daly udělat podrobnějc, jinak (možná i líp), ale jestli se víc soustředit na to nebo ono, to je věčná polemika životopisnejch filmů bez jasnýho závěru - film dycky existuje jen tak, jak je natočenej, a všechno ostatní můžou bejt jen spekulace, jak by to asi mohlo nebo taky nemuselo dopadnout. Za mě platí to nejzásadnější - a nakonec je to vlastně to, co se Cashovi ve Walk the Line nepodařilo: Hankův příběh mě rozsekal, fakt mě to zasáhlo; rozumněl jsem jeho zoufalství, vnímal jsem jeho samotu. A z těch textů těch jeho písniček, který se tak trochu tvářej jako nevinný táborákový hity, mě vysloveně mrazilo (Why Don't You Love Me(!), Move It On Over, ale i Lovesick Blues nebo to I Saw the Light) - bylo mi smutno a mrazilo mě z toho zoufalství, strachu a všudypřítomnýho rozkladu skrytýho pod krásně melodickym a optimisticky znějícim povrchem naoko pozitivních písniček. A od podobnejch filmů já víc nechci - Hankův osud mě zasáh, je mi z něho smutno, a hlavně už dneska o nějakym Hankovi Williamsovi nejen vim (před filmem jsem znal akorát tak titulní písničku bez toho, aniž bych tušil, kdo za ní stojí), ale díky Hiddlestonovi na něj ani nezapomenu. A to je ta poslední podstatná věc - herci: Hiddleston je neskutečnej borec, to opravdu všechna čest. Nejen před jeho herectvím, ale hlavně před schopností zahrát i zazpívat všechno tak, jak si to film o takovymhle gigantovi hudebního světa zasluhuje - to znamená autenticky, profesionálně, přirozeně a hlavně skutečně(!) a bez playbacku, což se nakonec týkalo i těch jeho skvělejch doprovodnejch skupin: Hiddleston nehrál, že hraje na kytaru, ale hrál na kytaru - nehrál, že zpívá, ale zpíval; kapely nebyly komparsem a křovím, ale skutečnejma živejma kapelama hrajícíma i na autentický pedálový kytary. Byl to případ i Walk the Line, kde byli podobně skvělí Phoenix s Witherspoon, a je to případ i stejně famózního a obdivuhodnýho hereckýho dua Hiddleston - Olsen. Možná mě IStL tolik zasáhlo zčásti i proto, že Williamse oproti Cashovi žádnej hepáč nečeká, ale i kdyby to bylo proto, tak je to jen o důvod víc, proč film vidět. // Je pro mě zajímavý, že Williams o folku řikal to samý, co o pár let pozdějc vlastníma slovama v podstatě zopakoval Dylan: "Rokenrol mi prostě nestačil. Má chytlavé fráze a energický rytmus, ale písně nebyly vážné ani neodrážely skutečný život. Když jsem začal s folkem, věděl jsem, že to je vážnější. V těch písních je víc zoufalství, smutku, více jásotu, více víry v nadpřirozeno, jsou v nich daleko hlubší city." - vs. Williamsovo "Folk music, it's sincere. There ain't nothing phony. Man sings a sad song, he knows the sad." /z interview pro Tribune - kterej je teda ve filmu celej silnej a skvělej/. I'm sorry, babe. - Sorry for what? - For everything. () (méně) (více)