L'auberge rouge
Červená krčma
The Red Inn
Režie:
Claude Autant-LaraHudba:
René CloërecHrají:
Fernandel, Françoise Rosay, Jacques Charon, Robert Berri, Yves Montand, Grégoire Aslan, Julien Carette, Jean-Roger Caussimon, André Dalibert, Nane Germon (více)Obsahy(1)
Příběh Červené krčmy je situován do druhé poloviny 19. století, údajně je volně inspirován ještě starším skutečným případem z roku 1831. Červená krčma je venkovský zájezdní hostinec v majetku rodiny Martinových, která ze zištných důvodů vraždí své hosty. Paní Martinová se ze svých hříchů vyzpovídá mnichovi, který pak řeší dilema, jak ochránit další návštěvníky hostince a přitom neporušit zpovědní tajemství. Film natočil uznávaný režisér Claude Autant-Lara a vytvořil jím jeden z mezníků své kariéry. Červená krčma disponuje prvky černé komedie, společenské satiry, ale také horroru a patří k nejlepším a průkopnickým titulům poválečné éry. Ve své době ale narazila na značnou kritiku, protože nejednoznačnost postoje zástupce kléru vyvolala silný odpor katolické církve. Přestože obvinění ze skrytého útoku na církev značně otřáslo prestiží režiséra, Červená krčma sklidila značný úspěch a v kinech ji vidělo přes dva a půl miliónu diváků. Ve Francii měl film premiéru 26. října 1951. (argenson)
(více)Recenze (9)
Trocha černého humoru, o něco více bláznivých situací včetně překotných monologů i dialogů hlavních postav (zejména Fernandel se činí) a atmosféra jako z Polanského Plesu upírů. K tomu (alespoň pro mě) chytlavý hudební úvod a jsou to čtyři hvězdy jak vyšité. ()
Keďže by bolo odo mňa naivné myslieť si, že niekde objavím tento 70 ročný film, tak aspoň zopár spomienok. V päťdesiatych rokoch bol menší zázrak, keď divák natrafil v záplave lido-demo produkcie na francúzsky alebo taliansky film. A ak to bola čierna komédia, je to dôvod na zamyslenie. Pravdepodobne išlo o nejaký súbeh uznávaného klasika Balzaca a vtedy populárneho komika Fernandela. A to je asi všetko, čo mám k tomuto extrémne dávno videnému filmu povedať. ()
Keď sa spojí nápad, humor, francúzsky šarm a dobré herecké zoskupenie, tak musí vzniknúť zábavná záležitosť, presne ako tento film. Pravdou je, že niekde v strede sa príbeh zasekáva, našťastie to netrvá dlho. Voľakedy film bežal v našich kinách, dnes je už neprávom zabudnutý. ()
Svižná, vtipná a nápaditá komedie, jejíž děj se točí kolem zájezdního hostince, jehož majitelé (manželský pár s dcerou) vraždí své zákazníky pro peníze. Manžel-vrah je skvěle zahrán mým oblíbeným Julienem Carettem (který na CSFD nevím proč chybí). Vše se provalí až když se v hostinci setká početná posádka z rozbitého kočáru, jejímž zavražděním se chtějí majitelé již nadobro zabezpečit na stáří a skončit tak se svým nebezpečným povoláním. To by však nesměl do krčmy náhodou zabloudit potulný mnich Fernandel. Strhává se mumraj ne nepodobný Renoirově Pravidlům hry. Film s rychlým spádem a spoustou zápletek (plných lásky, vražd a nečekaných setkání) rozhodně nezestárl a pobaví i dnes! ()
Na povrchu vytecna cerna komedie inspirovana cernou kronikou (s Balzacem to nema co delat), ale o to tu ani tak nejde. Je to totiz predevsim poradne jedovata a dodnes kousava satira berouci si na paskal katolickou cirkev. Vytecny Fernandel a hodne neocekavany konec. Idealni vanocni podivana, ke ktere se budu rad vracet i behem dalsich zimnich svatku. ()
Fernandel není můj oblíbený komik, vlastně ho teprve pořádně poznávám, ale musím říct, že mi více seděla estetika filmu než jeho hraní. I když je patrné, že je to hodně interiérové, i když je to v exteriérech, mělo to svoje kouzlo a mělo to něco do sebe. Ale i některé nápady dovedou diváka zaujmout. ()
Parádní černo-humorná záležitost. ()
Perfektní komedie na hraně krvavého románu. Starý film a přesto klasika. ()
Černočerná satirická fraška, vzácná ve své důslednosti. Fernandel (který prý film neměl rád) vede zdatnou družinu kolegů a kolegyň včetně trpaslíka (?) převlečeného za opici, studiová zima v horách má až pohádkové kouzlo a na to, až znovu uslyším onen úvodní/závěrečný morytát v Montandově podání, jsem se těšil půl života. ()