poster

Cesta vzhůru

  • slovenský

    Cesta hore

    (festivalový název)
  • anglický

    Climbing Higher

    (festivalový název)
  • Česko

    Hory, má panenko

    (neoficiální název)

Dokumentární / Sportovní

Česko, 2015, 100 min

Režie:

David Čálek

Scénář:

David Čálek

Kamera:

David Čálek

Hudba:

Ivan Acher
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • rekkky
    **

    Hromada zvučných sponzorů dohnala českého nejúspěšnějšího horolezce Radka Jaroše k natočení dokumentu, jehož náplní je přiblížit strastiplné zdolávání životního snu – Himalájské koruny. Cesta vzhůru obsahuje hodnotné záběry z výplazu na K2, které jsou na celém tom 100 minutovém díle to nejlepší, co je k vidění a proto **. Kámen úrazu celého dokumentu je nevyváženost, protože hodnocení a vůbec atraktivitu shazují dolů pasáže, ve kterých se nesmyslně filozofuje, debatuje o ničem a konverzace tak nějak vyšumějí do ztracena, aniž by obecenstvo dostalo šanci pochopit, o co vlastně jde. Lidé z okolí Radka Jaroše hovoří do kamery ustrojeným, nezajímavým způsobem, který se vůbec nehodí na velké plátno. Když do toho všeho přidáte neadekvátní střih, kdy jednotlivé časové linie absolutně nedávají logiku, tak z toho vychází asi 20 minut čistého času, které stojí za návštěvu kinosálu. Pro český národ obrovský úspěch naneštěstí dostal prvotřídní vizuální dokumentaci, ale to nemění nic na tom, co přes všechny pozitivní i negativní fakta tento člověk dokázal. Promarněná šance, která bije do očí jen díky marketingové kampani a nastavenému PR.//18.9.2015//Kino Kopřivnice//100,-(22.9.2015)

  • izolator
    ***

    Musím říct, že mě tenhle dokument trochu zklamal. Chybělo mi tam víc hor - vždyť tam museli natočit hromady záběrů! Ukázat ve filmu trochu víc respektu, kteří všichni vůči horám mají... Některé rozhovory vypadaly dost naaranžovaně. Obdivuji a závidím všem, kteří se za Radkem škrábali do těch výšin, aby natočili ty záběry. Je pravda, že prostřihy z expedice na K2 a ze zimy v Čechách působili trochu... wtf? Expedice se konala v létě a já pochybuji, že se v Čechách dal vloni v červenci postavit někde sněhulák... Btw.: Honza Trávníček může bejt rád, že to přežil, vzhledem k tomu, že na jednom záběru je i vidět, že je špatně zajištěný blokantem... :-((27.8.2015)

  • Platom
    ***

    Dokumentární film, který jako málokterý ukazuje, jakým způsobem se může v dospělosti projevit zanedbaná péče o dítě. Ano, bylo to pravděpodobně jedno z poslání snímku, ukázat divákovi onu oběť, jež s sebou tento životní styl přináší. Kdo by to byl řekl, že takřka 20 let cestování po světě zanechá na rodině, nebo alespoň na některých jejích členech následky, ale... Jak už se tady objevilo v několika komentářích, určitě by dokumentu prospělo, kdyby se především soustředil na hory jako takové, než-li na horolezcovu rodinnou stránku. Okénka do Radkova soukromí totiž místy celkem nudí, až otravují, popřípadě nepřestávají vyvádět z údivu... Záběry z Himalájí jsou ovšem úžasné a celé to drží o příčku výš, než si to zaslouží.(21.1.2016)

  • vorheese
    *

    Prsty, prsty, prsty, a pak taky jedna otravná asi-rodina plná individuí, o kterých opravdu nechcete nic vědět. Ale bohužel z nějakého důvodu musíte. A to skrze prkenné inscenované dialogy a výlevy jejích členů. Asi je za tím nějaký hlubší záměr. Nejspíš pochopit, před čím Radek Jaroš utíká. A pak, až v posledním plánu přijde jako alespoň mála náplast na divákovu duši pár záběrů z výstupu na K2. Největší devizou této finální části je, že na K2 není moc kyslíku, takže hlavní hrdinové přestanou aspoň na chvíli mluvit. Už jen takovou drobnou třešničkou jsou prostřihy z expedice zpět domů, kde si rodina krátí dramatické čekání stavěním sněhuláků a běžkováním. Expedice proběhla v červenci...(25.8.2015)

  • Pepinec
    ***

    Ještě nikdy jsem žádnej film neviděl v kině dvakrát během dvou dnů. Cestou metrem jsem ignoroval všechna hezká děvčata, odstrkoval od sebe revizory, utíkal po eskalátorech a u pokladny předbíhal. Tak moc jsem se těšil. No dobře...nestíhal jsem, ale fakt jsem se těšil. Jenže přišlo zklamání. Jsem zklamanej z toho, jakou cestu si film vybral. Že je z něj další schizofrenní filosofická sonda do bolavých duší rodinných a odvrácených stran úspěchů. Ach jo... Kdo nemá trable při čemkoli co dělá? Koho občas nežere, že má sice tohle, ale ne tamto? Proč si tyhle strasti běžnýho života nedokážou lidi vyřešit mezi sebou, proč musej vznikat celovečerní díly Pošty pro tebe...? Nikomu nic nevyčítám - pokud bylo záměrem obsadit do hlavní role dokumentu o horolezci Jarošovi jeho dceru, jejíž pro psychiatra zralý výlevy jsem musel poslouchat celej první poločas, tak v pořádku. Pokud bylo záměrem dokument o horolezci Jarošovi prošpikovat tolika věcma, který diváka nebudou zajímat, protože o nich nic neví, nic mu do nich není a i kdyby, stejně dostane jen lež (jak pravil sám Radek na konci), tak v pořádku. Já jen, že bych mnohem víc ocenil, kdyby jako druhej poločas vypadal celej film. Když byl totiž v hlavní roli horolezec Jaroš, cloumalo to se mnou jako s jeho stanem ve sněhový vánici. K Radkovi mám jenom slova uznání a respektu. Před jeho cestou vzhůru klobouk dólu. Ale pro příště, páni tvůrci - nechtějte po nikom vysvětlování a objasňování, když ten někdo moc dobře chápe, že je to jen jeho věc. Přibližte nám osobnosti pomocí jejich opravdovosti, ne prostřednictvím úvah, který řeknou jen proto, abyste vypnuli kameru a řekli "máme to."(10.9.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace