Mzda strachu

Mzdu strachu jsem viděl před léty a zanechala ve mně hluboký dojem. Tak trochu připomíná neméně skvělý Poklad na Sierra Madre. Vynikající psychologická studie charakterů, které se pod vidinou zisku respektive „zlatou horečkou“ obnažují až na kost. Nadčasové drama od kterého nelze odtrhnout zrak, ale především memento, protože tyhle svody platíly a budou platit ve všech časových i prostorových rovinách. (04.05.2008)

Tak tohle je ten biják, který učinil z Yvese Montanda hvězdu první kategorie. Viděl jsem ho sice už před lety, ale dodnes si pamatuji díky úžasné sugestivnosti většinu scén - třeba jak auto naložené hypersenzitivní tekutinou vjíždí na hrbolatou silnici a za žádnou cenu nesmí zpomalit pod padesátku. Nebo jak starší z řidičů přijde o nohu a pomaluju umírá v naftě. A pak samozřejmě tu naprosto poslední scénu s jízdou po serpentinách, která připomene staré úsloví, že nikdy nebylo tak špatně, any nemohlo být ještě hůř. :o) Je to nádherný film. (23.04.2005)

Kdyby nebyla první hodina tak neskonale prodlužovaná nuda, byl by to výborný snímek. Od poloviny se film stává skutečně vynikající, cesta má napětí, dobře vykreslenou psychologii postav i adekvátní atmosféru. První polovinu jako kdyby natočil zcela jiný štáb, je založena na jednoduchém scénáři a nevýrazných hereckých výkonech. A najednou se všechno změní k dobrému. (22.07.2011)

Nečítal som síce predlohu a nevidel som ani remake so Scheiderom, ale musím povedať, že originál stojí za nejedno zhliadnutie. Strašidelná stopáž spôsobila, že mi film na disku doslova zapadol prachom a teraz ľutujem. Mzda strachu je veľmi originálna, dobre obsadená a následne aj s prehľadom zahratá a naviac v druhej polovici plná toho najlepšieho napätia a gradácie. Ani som si poriadne neuvedomil a boli tu záverečné titulky. (18.06.2008)

Film 60 let starý, dvě a půl hodiny dlouhý a přesto mě dokázal tak napnout, jako málo co. Mzda strachu ve mně probudila naprosto brutální strach, čímž si svůj cíl splnila. Někdo by se mohl rozčilovat, že se film první hodinu dost slušně táhne. Mně se naopak líbila snad nejvíc. Příběh totiž první necelou hodinu byl prakticky neexistující. Kameraman chodil s kamerou po vesnici a točil život těch francouzských dělňasů. Sledoval, co dělají, jak makají a jaké jsou jejich sny. Na šedesát let starý film tam byly dost zajímavé myšlenky. Člověk by si například dnes takhle vůbec nedokázal představit život. Holt tehdá byla jiná situace. Po tomhle všem se to ale zvrhne do čirého zoufalství a celý ten film končí s obrovským knedlíkem v žaludku ze stresu, který mi způsobil. Dobře to udělal, přesně takhle jsem si to představoval. (15.10.2013)