Reklama

Reklama

Mzda strachu

  • Československo Cena strachu (více)
TV spot

Obsahy(1)

Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (252)

CaptainNor 

všechny recenze uživatele

Mzdu strachu jsem viděl před léty a zanechala ve mně hluboký dojem. Tak trochu připomíná neméně skvělý Poklad na Sierra Madre. Vynikající psychologická studie charakterů, které se pod vidinou zisku respektive „zlatou horečkou“ obnažují až na kost. Nadčasové drama od kterého nelze odtrhnout zrak, ale především memento, protože tyhle svody platíly a budou platit ve všech časových i prostorových rovinách. ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Tak tohle je ten biják, který učinil z Yvese Montanda hvězdu první kategorie. Viděl jsem ho sice už před lety, ale dodnes si pamatuji díky úžasné sugestivnosti většinu scén - třeba jak auto naložené hypersenzitivní tekutinou vjíždí na hrbolatou silnici a za žádnou cenu nesmí zpomalit pod padesátku. Nebo jak starší z řidičů přijde o nohu a pomaluju umírá v naftě. A pak samozřejmě tu naprosto poslední scénu s jízdou po serpentinách, která připomene staré úsloví, že nikdy nebylo tak špatně, any nemohlo být ještě hůř. :o) Je to nádherný film. ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Kdyby nebyla první hodina tak neskonale prodlužovaná nuda, byl by to výborný snímek. Od poloviny se film stává skutečně vynikající, cesta má napětí, dobře vykreslenou psychologii postav i adekvátní atmosféru. První polovinu jako kdyby natočil zcela jiný štáb, je založena na jednoduchém scénáři a nevýrazných hereckých výkonech. A najednou se všechno změní k dobrému. ()

Tomco 

všechny recenze uživatele

Nečítal som síce predlohu a nevidel som ani remake so Scheiderom, ale musím povedať, že originál stojí za nejedno zhliadnutie. Strašidelná stopáž spôsobila, že mi film na disku doslova zapadol prachom a teraz ľutujem. Mzda strachu je veľmi originálna, dobre obsadená a následne aj s prehľadom zahratá a naviac v druhej polovici plná toho najlepšieho napätia a gradácie. Ani som si poriadne neuvedomil a boli tu záverečné titulky. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Film 60 let starý, dvě a půl hodiny dlouhý a přesto mě dokázal tak napnout, jako málo co. Mzda strachu ve mně probudila naprosto brutální strach, čímž si svůj cíl splnila. Někdo by se mohl rozčilovat, že se film první hodinu dost slušně táhne. Mně se naopak líbila snad nejvíc. Příběh totiž první necelou hodinu byl prakticky neexistující. Kameraman chodil s kamerou po vesnici a točil život těch francouzských dělňasů. Sledoval, co dělají, jak makají a jaké jsou jejich sny. Na šedesát let starý film tam byly dost zajímavé myšlenky. Člověk by si například dnes takhle vůbec nedokázal představit život. Holt tehdá byla jiná situace. Po tomhle všem se to ale zvrhne do čirého zoufalství a celý ten film končí s obrovským knedlíkem v žaludku ze stresu, který mi způsobil. Dobře to udělal, přesně takhle jsem si to představoval. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (16)

  • Natáčení začalo 27. srpna 1951 a bylo plánováno na devět týdnů. Ovšem natáčení stíhala jedna pohroma za druhou. Proti všem předpokladům byly nezvykle velké srážky, což zapříčinilo nejen zapadávání vozidel, ale i devastování natáčecí techniky a placu. Navíc si režisér Henri-Georges Clouzot zlomil kotník a jeho žena Véra Clouzot, představitelka Lindy, vážně onemocněla. Došlo tedy k tomu, že na konci listopadu byla natočena pouze sotva polovina filmu. Vzhledem k blížící se zimě bylo natáčení na půl roku pozastaveno. Poslední klapka nakonec tedy padla až v létě 1952. (DaViD´82)
  • Ve Spojených státech amerických se filmu dostalo nařčení z antiamerikanismu. To mělo za následek, že američtí cenzoři poupravili či rovnou vystříhali mnoho klíčových scén snímku. (DaViD´82)
  • V Československu byl snímek tehdejší komunistickou propagandou vítán a to z toho důvodů, že podle ní prezentoval špatné pracovní podmínky dělnické třídy v západním světě. (Olík)

Reklama

Reklama