Stalker

Seriály musejí jít s dobou - a to se týká i kriminálek. Nové zločiny jako kyberšikana či stalking jsou velmi vděčným tématem pro moderního diváka, protože se musí šířit povědomí o tom, že se jedná o dosti ohavné zločiny cílící v první řadě na psychiku obětí - a někdy dojde i na to násilí fyzické. Stalker si stále drží napětí a svým námětem je originálním počinem na poli procedural cop shows. (15.11.2014)

Další krimiseriál tuctový jako předehra v pornu, který se vyznačuje hlavně špatným zpracováním. Právě jsem dokoukal jeden díl o bývalém šíleném poldovi, který pronásleduje svého bývalého nadřízeného a ty nelogičnosti mi drásaly oči. Vyšetřovatelka si vezme jednotku rychlého nasazení, ale stejně sama vykopne dveře (!) a běhá po domě s magorem bez podpory. Detektiv je během boje seknut do obličeje, ale pak má zraněnou ruku. Detektivové zjistí že někomu hrozí nebezpečí a stejně dají vrahovi dost času na to, aby dotyčného unesl a ani ho nevarují. Na konci střelí detektiv vraha, ale otočí se k němu zády a ten ho s průstřelem hrudníku div nezabije. Detektiv ho po dlouhým boji sejme druhou střelou někam do ruky či boku, která je nesmyslně účinnější než ta předtím do hrudníku. Pak už má být asi mrtvý, nebo nevim. Na konci jsem se ani nedozvěděl, jestli oběť přežila nebo ne. Fakt aušus. Do toho plochost příběhu a jediná zajímavější postava. Jestli já na ně nejsem s jednou hvězdou ještě hodnej. No, kdyžtak to po dalších dílech ještě změním. (06.07.2015)

Když mně to přijde trochu přitažené za vlasy tím konceptem, že vlastně každý stalkuje každého, že se nic jiného než stalking v životě lidí nekoná a o nic jiného nejde. Za vším hledej stalking! Samotné případy jsou natočeny rutinně, postavy mi přijdou nezajímavé až anorektické, často jim při pátrání pomůže náhoda, a ne deduktivní nebo pátrací schopnosti. (14.07.2015)

Americké (najmä) kriminálne seriály sa vyznačujú používaním typickej príbehovej šablóny, ktorá neobchádza ani tento o počin o zvláštnom útvare losangelskej polície z roku 2014. Zakladá sa na storytellingu, ktorý v rámci jednej epizódy primárne sleduje len jeden konkrétny prípad, s ktorým si vyšetrovatelia do najmenších detailov do 45 minút poradia. V širšom meradle sa na pozadí odohráva väčšia dejová línia, ktorá sa na prvý pohľad zdá byť vedľajšou, no v skutočnosti je nosnou - tou, na ktorej celý dej stojí. Stalker nepredstavuje výnimku. Prekvapivo, zrejme aj kvôli svojmu námetu, však dokáže fungovať lepšie, než mnohé iné americké kriminálne seriály z policajného a vyšetrovateľského prostredia. A hoci je o niečo lepší, určite ho nemožno považovať za akýkoľvek vrchol seriálovej tvorby. Príbehové prípady sú v ňom pomerne jednoduché, neskôr miestami trochu repetitívne, vyšetrovatelia sú tradičnými "všeználkami", ktorí majú naštudované všetko od behaviorálnej psychológie, umenie až po prapôvod sveta a vesmíru, a ktorí diváka svojim vystupovaním občas až mierne otravujú. Seriál si napriek tomu počas všetkých dvadsiatich epizód dokáže udržať stálu priemernú kvalitatívnu úroveň. V prípade seriálu je zaujímavé aj to, že jeho posledná epizóda končí cliffhangerom, na ktorý mala s najväčšou pravdepodobnosťou nadväzovať ďalšia séria, na ktorú nakoniec nedošlo. Divák si tak musí na niektoré otázky zodpovedať sám. Stalker zo seriálového radu, či už žánrového alebo všeobecného, nijako nevyčnieva. Nie je ničím výnimočný ani extra zaujímavý. Napriek svojej relatívne krátkej dĺžke však môže poslúžiť ako akýsi "filler", ak divák momentálne nemá čo pozerať. (16.07.2021)

Velice zajímavé téma, umně zpracováno! Na Stalkerovi se mi líbí, že ačkoliv se jedná o týden/epizodní seriál, určitá dějová linka (která mne zaujlala) se proplétá celou první sérií. Těším se na pokračovaní, stejně jako se každý týden těším na závěrečnou skladku, která díl ukončuje. Hudební dramaturg - palec nahoru! (17.01.2015)