Ave, Caesar!

Nepodceňovanější film roku 2016. Přitom je to místy až anarchisticky zábavná coenovská bláznivina, která zvysoka kašle na příběh, ironicky tepe do současného i minulého Hollywoodu a vzdává hold 50. letům. Dvacet čtyři hodin ze života Eddieho Mannixe, který řeší problémy - a že se jich najde. Spousta skvělých herců (nejzajímavější je mladík Ehrenreich), suchého humoru, který nejede na první dobrou, ale je za ním mnohem víc. Já na coenovskou hru přistoupil a válel se smíchy po celou dobu stopáže. Podvratné vtipy ovšem vyvažuje zobrazení mého milovaného Hollywoodu z 50. let. Jasně, ne všechny Mannixovy případy byly tak zajímavé, bez dějová linka se Scarlett Johanssonovou a Jonahem Hillem bych se zcela obešel,ovšem všechny ostatní to bohatě vyvažovaly. Pásová výroba dementních westernů, nesmyslné společenské filmy, opulentní biblické velkofilmy, přiteplené muzikály a úplně vypatlané filmové hvězdy. A do toho banda komoušů a spousta narážek, odkazů a skrytých vtipů. Prostě paráda. A pokud si tu někdo stěžuje, že to nepochopil, protože nemá nakoukáno, tak je chyba u něj, ne u Coenů. (27.05.2018)

No pěkný galimatyáš. Napřed mě ten shon bavil. Chápal jsem ho i jako metaforu pro filmový produkční život. Jenže struktura vyprávění díky tomu vlastně neexistuje. Coeni k sobě slepili pár scének, do nich zasadili množství ujetých gagů a asi doufali, že to získá nějaký funkční patvar. A ač jsem se opravdu snažil, asi jsem žádný nenašel. 4/10 (15.07.2016)

Kritici mě dost utlumili v očekávání této Coenovské bizarnosti. Čekal jsem to nejhorší, jenže pak jsem se zasmál u prvního gagu...a pak dalšího a dalšího a...vlastně jsem se hlavně v první polovině uchechtl skoro u všeho. Ať už jde o lekci logopedie u Ralpha Fiennese ( mimochodem s naprosto geniálním jménem) nebo lakonické pitvoření George Clooneyho. Je to jako by někdo obří porci satiry zamíchal ještě mohutnější porcí satiry. Jakoby audiovizuálně vypulírovanou sebeparodii točil Ben Stiller. Tedy skoro. Jenže oproti nedávnému Zoolanderovi za kormidlem stojí mistři Coenové, kteří mají látku pevně v rukou a laškovně nadhazují jednu přepálenou scénu za druhou doufajíc, že to lidé pochopí a docení. Jasně, taky mě otravovala příliš dlouhá scéna ve fontáně, ze které vyleze Scarlett Johansson (Nemůžu uvěřit, že bych zrovna Scarlett nejradši z filmu vyškrtl) s ploutví, naprosto zbytečný skřek Jonaha Hilla či taneční galakoncert Channinga Tatuma, ač choreograficky vymazlený a velice dynamický, opět přestřeleně dlouhý. Stále jsem se ale po většinu filmu velice bavil, nenudil se, nýbrž doufal v nějaký nášup. Nejvíc mě bavil Wayne Knight (konečně po dlouhé době na plátně!) a právě Fiennes. Kéž by se vyškrtlo několik postav a tito dva dostali více prostoru po boku Joshe Brolina a Clooneyho. Jistě by se pak našlo pár dalších vydařeně přepálených skečů a já bych sázel 5*...takhle 8/10...[29.2.2016_ČSFD projekce_Kino Atlas] (29.02.2016)

,,…A TAK BAIRD WHITLOCK ZJISTIL, ŽE SE OCITL V RUKÁCH KOMUNISTŮ... /// Hollywoodská satira (nebo satira na Hollywood?) s parádním obsazením (který dokazuje, že u Coenů není malých rolí) a fajn atmosférou. Bohužel pro našince příběh nemá údernou ideovou sílu. Zklamanej nejsem, ale čekal jsem větší pecku! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem scénárista (a malej komunista). 2.) Rád se šťourám ve skrytým (filmovým) obsahu. 3. Thx za titule „mark82“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (29.08.2016)

Minulost Hollywoodu už bratři Coenové reflektovali v několika svých předchozích filmech (Bratříčku, kde jsi? odkazovalo na Sullivanovy cesty, v Bartonu Finkovi přetvořili vlastní tvůrčí krizi v Hollywood satirizující dílo). Ačkoli světy Bartona Finka a Ave, Caesar! dělí jen zhruba třináct let a některá témata se v nich protínají, jedná se o dost odlišné snímky. Když ve vyprávění přijde na řadu nahlodávání studiového systému, byl scenárista Fink v nevýhodnější pozici než hlavní postavy Ave, Caesar! K Hollywoodu přistupoval zespoda, neznalý a konsternovaný z dehumanizujícího kolotoče výroby. Tři hybatelé děje z Ave, Caesar! naopak k Hollywoodu přistupují seshora a hlediska těchto figur Coenové využívají k prozkoumání takřka všech zásadních složek hollywoodské tvorby první poloviny 50. let. Snímek ale netematizuje jen nádheru dobové kinematografie. Naopak se snaží přiblížit, jaké obrovské množství zákulisních tlaků produkci ovlivňovalo. A co je ještě pozoruhodnější, mísí v sobě nejen historickým výzkumem ověřená fakta, ale i vyvrácené mýty. Režiséři tak vytváří svět, v které koexistují skutečné a bulvární reality Hollywoodu 50. let. Spojit tyto dva pohledy do jednoho fungujícího fikčního světa stálo jisté úsilí. Je škoda, že plynutí děje narušuje občasně klopotné tempo. Série nevysvětlitelných scenáristických pochybení pak přichází ve finále, kdy se několik linií uzavře opravdu jen velmi volně a film úsečně končí. Jde o pozoruhodný přešlap v kariéře režisérského a scenáristického dua, které dokázalo umně zakončit i své méně povedené snímky (Lupiči paní domácí). Ave, Caesar! se nevyhnutelně stane slabší součástí jejich filmografie, což i tak znamená zdařilý počin. Sloužit může jako stvrzení jejich cinefilství a jako podvratný pohled do produkčního zázemí Hollywoodu 50. let, o jaký se zatím žádný americký filmař s takovým nasazením nepokusil. (10.03.2016)