Un éléphant ça trompe énormément
An Elephant Can Be Extremely Deceptive
Záletník
Pardon Mon Affaire
Režie:
Yves RobertKamera:
René MathelinHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Jean Rochefort, Claude Brasseur, Guy Bedos, Danièle Delorme, Victor Lanoux, Anny Duperey, Marthe Villalonga, Martine Sarcey, Maurice Bénichou, Anémone (více)Obsahy(1)
I nevěra se musí umět aneb konec avantýry na okenní římse ve čtvrtém patře... Do života úspěšného muže po čtyřicítce vstoupí nečekaně atraktivní mladá žena, která rázem rozvrátí jeho dosavadní spořádaný systém. Etienne Dorsay – vedoucí informačního oddělení jistého ministerstva je v oboru záletnictví skutečný začátečník. Na svou první nevěru se proto připravuje zvláště obezřetně a promyšleně. Rafinovaný plán však končí úplnou katastrofou a Etienne se ocitá na římse nejvyššího patra pařížského domu a ptá se sám sebe, jak k tomu vlastně mohlo dojít. Okouzlující Jean Rochefort je v komedii Záletník režiséra Yvese Roberta v plné formě. (Česká televize)
(více)Recenze (71)
Nesmělý záletník, kterému celou dobu přejete, ať se mu v tom podvádění něco pokazí a ono se mu, kupodivu, pořád něco kazí. Chytrý humor, na který jsem si první půlhodinu docela zvykal. Asi proto, že Jean Rochefort tu svoji roli hraje, jak kdyby byl největší andílek. Pak už jsem se ale smál o sto šest a jak řekl kamarád Enšpígl, díky závěrečné scéně si pokaždé na film vzpomenu, až budu stát před Vítězným obloukem v Paříži. ()
Jak je vůbec možný dostat do filmu tolik pohody, uvolněnosti, přirozenosti a humoru, který nestárne ? Tak to fakt netuším, ale jedno vím jistě, Yves Robert tohle prostě umí. Jean Rochefort, podle toho, co o něm vím, tak je jasné, že on si svou roli musel ohromně užívat, protože to u milovníka žen, života a humoru na všechny způsoby snad ani jinak nejde. A nemůžu zapomenout ani na dalšího člena téhle báječné party, hudebního skladatele Vladimíra Cosmu. Ta jeho filmová hudba by se měla pouštět na každým finačním úřadě, protože pak by se i placení daní proměnilo v oslavu optimismu. A ještě jednu věc pro ty, kteří film viděli. Jestli někdy budete v Paříži stát u Vítězného oblouku a bude se kochat pohledem na Champs-Elysées, kouknětě se do první ulici na pravo od Vás, vedoucí na Champs-Elysées, na krajní dům a postupně svůj pohled přesuňte nahoru a...... no jasně uvidíte římsu, já to tak udělal a můžu říct, že jsem se sám od sebe začal najednou usmívat, takovou sílu může mít film, tak nezapometulná může být jediná filmová scéna. A jelikož to je mé doporučení pro ty, kteří film viděli, nemůžu diskriminovat ani ty, kteří se právě teď třeba rozmyšlí zda tenhle film stojí za to vidět a mé hlasité "NO JASNĚ, ŽE STOJÍ, VY VOLOVÉ, CO BY STE CHTĚLI PROBOHA LEPŠÍHO" jim nestačí. Tak už jen dodám, že se ve filmu dozví, jak bude vypadat život uživatele DaViD´82 a kde za několik málo let bude tento uživatel stát v cizím županu :-) ()
Jean Rochefor je zvláštní herec. Jeho postava je někdy strašně sympatická, jindy nesympatická, ale on se stále tváří stejně:). Jako záletník je vtipně zbrklý a správně nervózní. Především vše ohledně jeho spolupracovnice a jejich schůzek mě vždycky rozesmálo. Avšak zbytek filmu byl až moc obyčejný a příliš podobný. Jasně, je to vtipná a inteligentní komedie, ale v dnešní době už mi některé vtipy a scénky přišli trochu ... mimo. ()
Super francouzská komedie o krizi středních let, film který už tenkrát po i hned po svém prvém uvedení vzbudil značný ohlas. Inteligentní, vtipný, humorný, skvěle obsazený i zahraný co víc si tedy přát...Nikdy nezapomenu na Jeana Rocheforta (Etienne) prchajícího oknem s okenní římsy jen v koupacím plášti od aktraktvivní milenky poté kdy se už stal středem zájmu médií jako domnělý sebevrah...Film se dočkal i amerického remaku (jak jinak jen pokus o adaptaci pro americký nikdy nenasytný trh) od režiséra Wildera Žena v červeném, který ale v žádném případě nedosahuje kvalit tohoto evropského originálu. ()
"Byla to řada vzrušujících okamžiků každý den mezi 16:50, kdy jsem skončil v kanceláři, a 17:50 nebo 52, kdy se Marta vracela domů." Kdybych někdy pocítil touhu po záletech s nějakou modelkou, tak bych určitě dopadl jako Etienne - pozval bych nepravou, nechal bych na sobě jezdit koně a určitě bych omylem přistál v Bruselu. Tak to radši zůstanu věrnej, budu se smát nechápavě zamilovanýmu Lucienovi, budu obdivovat Etiennův výkon v sedle či jeho světáckou procházku v dešti a pokusím se zabít Simonovu nesnesitelnou matku. To všechno udělám jenom proto, abych si nakonec mohl vychutnat s Etiennem cigárko na římse s výhledem na Vítězný oblouk. To bych moc chtěl, ale jako nekuřákovi se mi to určitě nepoštěstí. ()
Inteligentní francouzská komedie s opravdu šarmantními a uměřenými hereckými výkony, jedna z těch vzácných komedií, kdy výborné dialogy a vypointovaný scénář dají více humoru a zábavy, než nějaké bezduché pitvoření!... Tři a půl hvězdičky, s ohledem na výše řečené zaokrouhleno nahoru... ()
Zatímco platonickou láskou se člověk užírá, platonickou nevěru si pro svou „nedotaženost“ může klidně užívat. Teda až na pana Dorsaye, co v podzemních garážích potkal dámu v červeném.. Poměrně inteligentní humor postavený na nezkušenosti amatérského záletníka, který se pokouší vyvarovat chyb na základě zkušeností kamarádů a vlastní zdraví preventivně ochraňuje hozením manželčiny pistole do řeky. Zábavné, když se čerpá z nedorozumění, těžkopádné při situační komice (viz. Brasseurova slepá zuřivost v restauraci). Jestli zakončení oblouku příběhu u oblouku vítězného bylo pro hlavní postavu vítězstvím, rozhodněte vy.. Nevím, jestli za tím stál neměnící se výraz, nemotornost při kontaktu s lidmi, knír, nebo dabing Fišera, ale Rochefort mi krapet připomínal jistou postavu Petera Sellerse.. ()
Jedna z nemnoha Francouzských komedií, jejíž zápletka nestojí na nadsázce, ale na reálném podkladu. Jean Rochefort se svou ležérní komikou je natolik vtipný, sympatický a přesvědčivý, že dokáže (samozřejmě že za podpory dalších výtečných herců) celý film utáhnout. "Záletník" není komedie, při které bych brečel smíchy. "Záletník" je skvělá komedie s naprosto civilní atmosférou, v jejíž společnosti mi bylo celých sto minut neuvěřitelně příjemně. A Anny Duperey je k sežrání. 85%. ()
Milá komedie, která nevyvolává salvy smíchu tím, že by sebou někdo o něco mlátil, někam padal, někoho fackoval nebo byl fackován někým, nýbrž přirozenými dialogy a k dokonalosti vybroušenými scénami vůbec. Kdyby ovšem hrál hlavní roli někdo jiný než Jean Rochefort, na jehož obyčejném človíčkovi to všechno stojí, tak nevím nevím.___P.S. Filmu myslím hodně pomohl i dabing Vladimíra Fišera. ()
Rochefort odvádí veliký kus svého vytříbeného komediálního hereckého umu....vřele doporučuji znalcům franc.komediálního prostředí dvacátého století..! ()
Solidní komedie, kterou hodnotím s hodně přivřenýma očima čtyřmi hvězdičkami. Mnohé scény tu byly vskutku komické, jiné nudnější a některé více dávaly větší prostor pro herecký um Jeana Rocheforta. Těžký je život záletníkův... ()
Rozverná francouzská komedie stojící a padající s J. Rochefortem. Máte-li ho rádi, dobře, nemáte-li, nebudete se bavit. ()
Šarmantní komedie o čtveřici záletných pánů, snesitelná lehkost bytí, pohoda, příjemná zábava, z toho všeho je složen tento skvělý film. Nepřekonatelné jsou scény se slepcem v restauraci a Etiennem na koni. ()
Tento film ma šokoval. Mám rád francúzske komédie a tešil som sa, že si oživím v pamäti aj túto. Nič som nepoznával. To predsa nemohol byť film, ktorému som kedysi dal tri hviezdičky! To bola nudná, nevtipná, trápna zlátanina. Hanbil som sa za tvorcov. Až dodatočne som zistil, že Yves Robert páchal filmy s Pierrom Richardom a bolo mi jasnejšie, že svoj tieň neprekročil ani v tomto filme. ()
Komedie je velmi věrohodná, jak se říká - šitá na míru jistému vkusu diváků - mezi něž patřím i já. ()
U Robertovy záletnické komedie jsem se během dlouhých dvou hodin nejednou zasmál, ať už šlo o s ironickým odstupem komentovaný příběh hlavní postavy, některé vtipné situace či hlášky a samozřejmě všechny ty šibalské pohledy knírkatého Jeana Rocheforta. Dokonce i jeho parťák Claude Brasseur, který mi v dramatech či thrillerech vyloženě nesedí, se ukázal být se svým obličejem naopak velmi obstojným adeptem do komedie. Avšak samotný romanticky laděný příběh, který se postupně rozjíždí, mě nijak zvlášť neoslovil a svými dejchánkami si mě čtveřice mužů moc nezískala. Možná to bude zčásti i mým mladým věkem v protikladu k postavám mužů dvounásobně tak starým, ale musím říct i to, že s výjimkou poměrně napínavé závěrečné části s Rochefortem na římse (kde film obsahoval pár pohltivých filmařských prvků, hlavně „výtahový“ sjezd kamery dolů během spouštění žaluzií) mi připadá Záletník ze strany Yvese Roberta nasnímaný a zrežírovaný poněkud rutinným způsobem. Což při vzpomínce na starší režisérův film o partě svérázných mužů a jejich příhodách Les Copains (1964) pocházejícího z doby, kdy Robert ještě hýřil množstvím vtipných vypravěčských i vizuálních nápadů, zamrzí. 70% ()
Tentokrát bych Yva Roberta nepochválil, protože mi dost dlouho trvalo, než jsem jeho hrdinovi Etiennovi přišel na chuť. Partička čtyř kamarádů, co se schází na deblu, tropí si naschvály, dělá si ze všeho a hlavně ze sebe nehoráznou prču a v pravý čas umí táhnout za jeden provaz, to jsou Monicelliho Moji přátelé ve francouzském kabátě. Skvělý dabing staré barrandovské školy (Fišer, Švehlík, Frej, Miroslav Zounar) tak odkrývá podobný, jen převrácený paradox - pokračování tohoto filmu se dobového dabingu nikdy nedočkalo (u "Přátel" zůstal naopak první díl bez dabingu). Femme fatale v podání Anny Duperey trvalo ještě více, než se vyloupla do krásy (a nahoty, hurá). ()
Kedysi pradávno bol tento film medzi mojimi spolužiakmi opradený povesťou zakázanej "podívanej", v ktorej si ich mokré sny vysúložila nádherná ANNY DUPEREYová. Keď som ho potom kedysi v nedeľu večer na vlastné oči zhliadol, konštatoval som, že okrem jediného (!) letmého záberu na "lentilky pod kobercom" v ňom nie je ani po filmárskej stránke nič zaujímavé. Nedávno sa mi dostalo do rúk DVD s pôvodným kinodabingom a pri jeho počúvaní som - už ako zrelý muž - vnímal i dej filmu. Historka o úradníckom šimľovi a "páprdovi", ktorý sa rozhodne krízu stredného veku poriešiť neverou, je ale nakrútená tak "umelecky", že zabila všetko to čo by malo byť akože vtipné a ani to čo je v druhom pláne (páprdovi priatelia a ich životné peripetie), nie je príliš dramaturgicky zaujímavé. To neprenosné fluidum, ktoré zrejme francúzi v tomto filme dokážu dešifrovať, mi tak naďalej ostáva utajené. (20.8.2012) ()
Nádherná poetická hudba Vladimira Cosmy a kouzelný Jean Rochefort, který je vždycky tak trochu lump. :) ()
Kvartýr Anny Duperey by klidně mohl bejt v katalogu IKEA 2012. Včetně Anny Duperey. To za prvé, za druhé, je sympatické slyšet dabovat Věru Galatíkovou někoho jiného než Annie Girardot (v tomto případě Danièle Delorme). Záletník je pohodová a příjemná konverzačka, která až v závěru nabírá nádech bláznivé komedie. A způsob, jakým se již zmíněná Anny Duperey rozloučí s Jeanem Rochefortem, v tom je všechno, smích, poezie, smutek, fraška. ()
Související novinky
Zemřel herec Claude Brasseur
Ve věku 84 let zemřel francouzský filmový, televizní a divadelní herec Claude Brasseur. Syn francouzských hvězd stříbrného plátna, Odette Joyeux a Pierra Brasseura, započal svou kariéru v roce 1956… (více)