poster

Jack staví dům

  • Dánsko

    The House That Jack Built

  • Německo

    The House That Jack Built

  • Slovensko

    Jack stavia dom

  • USA

    The House That Jack Built

  • Velká Británie

    The House That Jack Built

Drama / Thriller / Komedie

Dánsko / Francie / Německo / Švédsko, 2018, 152 min (Director's cut: 155 min)

Komentáře uživatelů k filmu (284)

  • POMO
    ***

    Trier zde překračuje hranici akceptovatelnosti jako nikdy předtím, ale opět mu to (nejspíš) projde díky osobitému uměleckému rámcování. Anebo bude prostě odignorovanej jako již naprostej odepsanec. Milovat tento film znamená být jako Jack. To nechcete. A uznat jeho umělecké kvality je spíše póza než vědění a otevřenost mysle. I když kdo ví, jestli se Jack časem nestane novodobou verzí Henryho pro toto století. — Lovecký segment, který zachází nejdále, mi s odstupem několika hodin přijde paradoxně nejvíce zajímavý svojí až karikaturistickou abstraktností. Něco takové přece nemůže v mainstreamu nikdo s vážnou tváří natočit, i když se to netváří jakkoliv jinak. [Cannes](16.5.2018)

  • verbal
    *

    Pojďme si nyní na tomto dalším nesporném mástrpissu názorně předvést nejniternější pochody müsli pseudoyntelechtuálního atrového hnědopicha a konfrontovat je se zdravým rozumem. Nejprve si stanovme dva režiséry. První je zdatný filmař a chytrý scénárista, který skončil jen u trávy a v životě se nedotkl tvrdých drog. Abyste se v mém odborném filmově teoretickém pojednání neztratili, říkejme mu třeba „Režisér“. Druhý je sice také zdatný filmař, ovšem jinak dost hloupý a nabubřelý egoistický pičus, co navíc čichá ředidlo. Z výše uvedených důvodů dále jen „Lars fon Trip (zkráceně LfT)“. Oba dostanou za úkol natočit řídký průjem. „Režisér“ má všechny potřebné znalosti a svůj příběh koncipuje jako nepřípustné romantické vzplanutí mezi nazelenalým kabanosem a lahví prošlého kefíru. Milenci totiž pocházejí ze dvou střevně nesmiřitelně znepřátelených klanů, a jejich vztah tak má velmi vysoký tragický potenciál. Po mnohých útrapách a nerovném boji s potravinovou inspekcí naši hrdinové zjistí, že nikdy nemohou být opravdu spolu, a rozhodnou se ukončit své trápení skokem do jícnu. Těsně po tomto nerozvážném aktu se jim však vrhne na pomoc hrdinný záchranář Carbosorb, takže se napjaté publikum domnívá, že vše snad ještě nemusí být úplně v prdeli. Ha, omyl! Po chvíli hlasitého kručení za táhlého molového vodnatého prdění kamera rutinérsky najíždí na skvostně vybarvenou rozbředlou žlutohnědou hmotu plnou špatně strávených kousků párečků, kefírových žmolků a smutně černých úlomků živočišného uhlí. Konec, titulky, emočně rozjitřený plačící kinosál. Délka filmu – 5 minut. Výpovědní hodnota – 100 procent. To přirozeně hloupý, avšak notně nabubřelý „LfT“ se napajcuje pseudoefedrinem, sjede celou tubu lepidla na kola a jako obvykle se rozhodne Wykydpédií povrchně zamaskovat deficit intelektu a všeobecného přehledu. A jak jinak začít, než tím, co by o takovém průjmu řekl nazelenalým kabanosem a prošlým kefírem vykrmený Emanuel Kant. No jistěže, „Ich muss!“, samozřejmě. Jak příhodné, šup tam s tím! A teď musíme přidat něco šokantního. Jak jen k tomu dojít oslím můstkem elementární narkologiky? No jistě, Kant byl přece Němec, že ano! Ale raději to ještě ověřím. A kdo byl ještě Němec, no? Správně, Hitler! Můj fascinující idol, nad jehož oltářem denně masturbuji a díky němuž je mým největším a nejvíce naplňujícím celoživotním koníčkem sbírání insignií Wehrmachtu. Šup tam pár explicitních záběru z koncentráků a v tak rajcovních uniformách pochodujících Schutzstaffel. Ale mrdnem přes to radši zelený filtr, aby se ti židi v Kán neposrali, zelená uklidňuje. Tak, a ještě nějaké hlubokosyslné filosofické poselství, abych ukázal, jaký jsem to prudký wikiyntelechtuán. Téma je průjem, takže asi nějaký tematický, zasraně dobrý citátek některého z houbičkových pilířů pouťové filosofie. No jistě, Šopenhauer, ten tam sedí jak prdel na hrnec. Takže na závěr tam těm ufonům naperu jinotajné maňáskové divadlo na téma „Všechno na světě můžete chtít, jenom nemůžete chtít, aby se vám chtělo.“ Žiš, já jsem takový frajer, musím se jít okamžitě sebepolaskat! Délka filmu - 2 hodiny. Výpovědní hodnota lahve Toluenu. A nyní je čas konečně si představit naše soutěžící z opačných konců kokotího spektra. V pravém rohu – soudný divák. Poměrně pohledný, vzdělaný muž bez větších mindráků, s nohama na zemi, nikdy netrpící šikanou nebo nepřízní žen, co je přesvědčen, že pohyblivé obrázky jsou tu a priori kvůli zábavy a ne proto, aby si u nich ufoni mačkali svá nedostatečně vyvinutá tykadla a ostatní se mohli uhryzat nudou. Říkejme mu třeba „Pan v.“. Levý roh – artový hnědopich. Nehezký olupený panic, ne, drobné hospodářské zvířectvo a plyšáci se fuckt nepočítaj, s ne zcela vyjasněnou sexuální orientací, léčící si své mindráky a nedostatek neuronových impulzů při skupinových terapiích s ostatními zoufalci v Klubících „náročného“ diváka, kde se vzájemně ujišťují o své mentální nadřazenosti žonglováním s cizími termity a o dokonalosti percepce úmorných pseudofilosofických patostreamových zvratků jim podobných pičusů či aktivních narkomanů. Přivítejme „Kardinálního kokota“, nebo lépe skvostný exemplář druhu „Fallus cardinalis (zkráceně Fc)“, protože oni milují latinské transkripce, ať už znamenají cokoliv. Fc má drobnou vadu řeči, pro hlubší nepochopení jeho zvratků si raději nahrazujte všechna „ch“ písmenem „r“. Pojďme na to! Film 1, pan v.: „Plnohodnotná chytře vystavěná kulervoucí zábava s vytuněnou pointou. Ač o průjmu, režisér se s tím rozhodně nesral!“ Film 1, Fc: „S takovou laickou supechficiální intechpchetaci tak závažného pchoblému jakým diachea bezespochu je, se nemohu v žádném pchípadě ztotožnit. Lapidáchní koncepce, neadekvátní chendeching chachakrechů, úzus laciných až kýčovitých vizualizačních instchumentů a pchedevším napchostý deficit alespoň bazální filosofické stimulace tvochí en bloc diletantský holos výhchadně pcho podchadného, chigidně zíchajicího kognitivně simplexního diváka. Film 2, Fc: Bchavo, bchavissimo, bezmezně adochuji! Excelentní konfchontace elementáchního zla s mochálními dilematy Kategochického impechativu, intelektuálně bohatá, psychologicky vytchíbená a citlivě podkcheslená pchofundálním myšlenkovým pchogchesem s nespochným edukativním impaktem. Mistchův opus magnum a já pohchdavě lituji každého bez suficientní pechcepce pcho takovýto achtový skvost!“ Film 2, pan v.: Notypyčo, to byla ale zase sračka! Džek staví dům a vy u toho stavíte židli pod lustrhák, abyste se zbavili utrpení. Pět poměrně působivých krátkých filmů o zabíjení poslepovaných úmorně nekonečným hlenem, vytékajícím z úst cestujícího na heroinu s obsedantní zálibou ve tření si vlastního přirození. Šestáková psychologie a hloupé pseudofilozofické mentorování fetujícího dementa, co si nevidí na špičku čuráka a jemuž ego již zcela sežralo zbytky soudnosti a sebereflexe, tudíž dokáže udělat nezáživnou otravu i z poměrně výživného tématu vyšinutého seriáka.(5.1.2019)

  • Cervenak
    ****

    Celý čas som sa zmietal medzi pocitom, že sledujem fascinujúcu štúdiu ľudského zla, a dojmom, že je to len ďalšia prázdna vontrierovská samohonka, niečo ako Lucio Fulci reloaded - séria humusáčin pozliepaných akože príbehom a akože nejakým artovým vyšším zmyslom, to všetko vypovedajúce hlavne o svojom tvorcom než o čomkoľvek inom. A stále si neviem vybrať, v každom prípade je to aj vďaka Dillonovi fascinujúci film, ktorý sa nadlho vryje do mysle, čo je zrejme presne to, čo chcel ujo Lars dosiahnuť.(26.12.2018)

  • Marigold
    ****

    Stand by Lars. Manifest misogynie, autorské úzkosti, provokatérství i sebe-obhajoby. Terapeutický hapening, který na příkladu vraždící lidské karikatury demonstruje, jaké to je, když se filmař ocitne v osobním očistci a jediná cesta vede do pekla. Neiritovalo mě ani tak to, že Lars hranice překračuje a vysmívá se tabu (skoro každou takto narušenou hranici totiž hájí a relativizuje ve voice overu sám Jack). Spíš mi vadilo, že se mnou film skutečně neotřásl a nemanipuloval s tradiční trierovskou neomaleností. Ale čím víc času uplynulo od projekce, tím víc musím uznat určitou formu očisty a neodolatelné kompulzivnosti, kterou Jackův dům přináší. A při střihových scénách se Speerem a Hitlerem jsem ryčel smíchy. To je fakt mimo dobro a zlo. Tam mám odulého dánského trosečníka nejradši. BTW nenechte se zmást atraktivními titulky. Přijetí v Cannes bylo celkem vřelé. Asi i proto, že většina haters opustila sál v průběhu dětského halali.(17.5.2018)

  • RedAK
    *****

    Silně doporučuju obléci své děti jakékoliv věkové kategorie, ovšem čím mladší, tím lepší, popadnout svoji empatickou ženušku, která si prochází nějakým citlivějším obdobím, ideálně těhotenstvím, a v kombinaci s jejím akutním PMS a útlocitnou povahou Matky Terezy vyrazit do kina na príma nedělní rodinný film o strejdu Jackovi, který staví domeček. V podstatě jde o takovou milou variaci na pohádku Tři prasátka a domeček, jen s rozdílem, že tady máme prasátko jedno a domeček nebouráme, nýbrž budujeme, milí tatínkové. Ručím vám, že vaše ratolesti budou nadšením běhat po kinosále a manželka samou radostí potratí. Po projekci je můžete vzít na procházku k mysliveckému posedu a povyprávět jim veselou bajku o laňce a koloušcích. Samotného mě mrzí, že žádnou rodinu nemám, vědět o tomhle filmu o pár let dřív, klidně přeříznu na hajzlech nějakou random šlapku, vychovám s ní budoucího hlídače parkovišť a pak je jako milující otec přesně na tohle vezmu do kina. Za tu prdel by to stálo. Nemám co vytknout, ještě teď z toho mám erekci. Trier se mi výjimečně strefil do vkusu na sto procent.(25.11.2018)

  • LIVINGDEAD
    odpad!

    Vydržel jsem se na tuto sračku dívat do "2st INCIDENTU". Hnusný, nesympatický herec v hlavní roli, ty děsné kydy a záběry přerušující film a ke všemu totální NUDA!💩💩💩💩💩(22.12.2018)

  • Fr
    ***

    „PRAVÉ POSLÁNÍ NENÍ ŽIVOT, ALE SMRT…“ /// 5 let... kurva, já už málem zapomněl, že žiješ Larsi. A jedním dechem dodávám, že jsi mi chyběl... Teda... no ale přesto – chyběl! Matt Dillon je nádhernej zkurvenej neurotik, posedlej uklízením, s ubohým snem o něčem velkolepým. A film... to je prostě filozofie a smrt. Taková Larsova odpověď na všechny ty Lovce myšlenek. A díky tomu „krásnýmu“ humoru, kterým dokáže předvýst vyvraždění rodiny je třeba zaznamenat, že největší úchyl je zpět v plný parádě. Ovšem jinak je to taková chladná zpověď chladnýho vraha, ve který si extravagantní umělec splnil v přetažený stopáži svý artový sny. Takže u mě tak napůl... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rád trápím zvířata (nebo na to aspoň koukám). 2.) Vím, jak dlouho se má (někdo) dusit. Praxe mě to naučila... 3.) Thx za titule ,,Sarinka.luc“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *(7.1.2019)

  • ricci.s
    ****

    Ak by som to hodnotil čisto ako komédiu, tak by to bolo za jasných 5. Všetky tie hlášky, dialógy, občas aj samotné Jackovo vyčíňanie, boli tak komické, že som tam nenašiel vlastne nič, čo by ma malo znechutiť. Ale Jack zabíjal občas celkom originálne, a (malý spoiler) z odrezanej cecky si spraviť peňaženku, tak to je naozaj bezva nápad. Najlepší bol však detská "smajlík"-figurína, ktorá možno niekoho šokuje, ale ja som pri tom vybuchol smiechom. Film ubehol celkom rýchlo a bavil som sa. Teda až na ten záver, kde to bolo na môj vkus až príliš prefilozofované a už som po prvýkrát musel pozrieť na hodinky. Možno som to čakal ešte o niečo brutálnejšie.(22.11.2018)

  • Slasher
    ****

    Nečekal jsem tak zábavný film a přímo zvrhlou komedii, která se hopem řadí do hvězdných serial killer profilů. A paradoxně nevyzní tak temně a šokujícně, vzhledem k tomu, co všechno se tu děje a jak bez obalu se tu vraždí. Filosofický žvásty a závěrečná dantovská pasáž překvapivě dojem nekazí, ba naopak. Výsledek je zajímavý, nechte si líbit, značka #metoo ideál.(21.12.2018)

  • H34D
    ****

    Trier ve své verzi Portrétu sériového vraha servíruje pět epizod ze života inteligentního psychopata, pět incidentů, pět zvrácených uměleckých děl... Ačkoli v každém z nich by se dala nějaká drobnost vylepšit, kdy zejména v kratší verzi filmu chybí tu a tam nějaký ten explicitnější záběr, jako celek působí velmi celistvě a silně koukatelně. Trier snad jakoby chtěl být o chloupek přístupnější. To se týká prostoru mezi jednotlivými incidenty, v němž jsou velmi pěkně a srozumitelně načrtnuty paralely mezi vraždami a uměním. Realistická a chcete-li metaforická složka filmu se pak perfektně snoubí v dokonalém epilogu. Musím říct, že Trier dokázal filmu vtisknout svůj nezaměnitelný rukopis a přesto ani chvilku nenudil, anebo nevyvolával řadu zbytečných otázek, na které neexistují odpovědi... Pro mě doposud jeho druhý nejlepší film. 8/10(27.12.2018)

  • EvilPhoEniX
    ****

    Lars Von Trier je kontrovérzní režisér podobně jako Lynch a jeho dosavadní tvorba mě zatím míjela, takže jsem mile překvapen s jeho novým filmem, který sice opět není pro běžné publikum, ale použil atraktivní námět a dává zavzpomínat především na klasiku Henry: Portrét masového vraha. Matt Dillon zahrál Jacka s gráciíí a zaslouží si za svůj výkon akademické odměny. Film popisuje 5 incidentů, kde Jack nemilosrdně vraždí a rozhodně má z něho divák znepokojivé pocity, protože, co kolikrát provádí s obětmi je k neuvěření. Brutální je to solidně, ale v pár scénách jsem doufal, že Trier zajde ještě dál viz. 5 incident a experiment s Full metal jacket byl trestuhodně nevyužit. Má to sice 2 a půl hodiny, ale nudit jsem se nestihl a bavilo mě i Jackovo inteligentní filosofování, ze kterého se člověk i něco zajímavého dozvěděl, byť Dantové peklo v závěru bylo možná už moc. Znepokojivý, syrový, inteligentní a psychologicky náročný film obsahující černý humor i sarkasmus a já si jej užil. 80%(26.12.2018)

  • xxmartinxx
    ****

    Celkem generické dvě a půl hodiny s Larsem von Trierem - ale není to nakonec to, na co jsme přišli? Von Trier bez ustání staví svůj ideální dům, aby ho ve chvíli, kdy začne mít pevnější obrysy, ihned zbořil a začal od začátku. Nesnesitelné doslovné dialogy evokují maniakálního egomaniaka tvořícího své dokonalé dílo na základě banálních pudů - Jack na jednu stranu lidsky reaguje v některých anekdotách způsobem, s jakým se bude každý identifikovat (utnutí otravné Umy), tím spíš je ale celkový obraz nelidský. Ze židle už Lars rozhodne nezvedne, protože nakonec dodává právě to, co se dalo čekat - ale během stopáže jsem se prakticky nenudil a občas se i zasmál.(4.10.2018)

  • Bebacek
    **

    Se posral.(14.9.2018)

  • nunka
    ****

    Temný a provokatívny Lars von Trier znova divácky na hrane. Dav sa delí na tých, ktorí nadšene tlieskajú jeho majstrovstvu, niektorí znechutene krútia hlavami a sú aj takí, ktorí sa nezaradia nikam. Nepoznám iného režiséra Larsovho formátu, ktorý dokáže jedným filmom znechutiť, pobúriť, zaujať a naložiť poriadnu dávku myšlienkových rozbušiek. Jack si stavia dom a to prostredníctvom symbolov, metafor a obrazov násilia v extrémnej podobe. Zároveň veľmi jemnocitne a poeticky prepája architektúru stavieb s duševnou konštitúciou, hľadá analógie v dozrievaní vína s rozkladom telesnej schránky a deformáciou duševného sveta. Centrálne vlastne rozoberá tematiku pudu, v Nymfomanke pud sexuálny, erotický, v Jackovi pud agresívny. Pud je vlastne energia, ktorá je človeku daná od narodenia, motivuje ľudské správanie. K ústrednej tematike ľudských agresívnych pohnútok pridáva témy viny a trestu, morálky, hraníc normality až abnormality, diferencovania psychopatie či psychózy. Sú vôbec naše agresívne predstavy naše vnútorné túžby, ktoré nikdy nemôžme realizovať v dennodennej realite a tak ich symbolicky vyjadríme v umení či inej činnosti? Kto je obeťou, kto predátorom? Vinná je obeť, lebo vzbudzuje či provokuje túžby alebo predátor, ktorý svojim túžbam podlieha? Aká je podoba zla a dobra na zemi a čo už nemožno definovať ako dobré či zlé, kde je vlastne tá hranica? Ťažko sa mi formuje názor, či ocenenie umeleckých kvalít režiséra nie je len podlahnutie dojmu, ktorý je postavený na tendencii šokovať. U Triera hrá prvé husle inakosť, originalita, nemožno mu odoprieť vlastný rukopis a to, že si filmy robí po svojom. Zároveň emočne nalieha, drví, šrotuje a divácke pocity a dojmy tlačí do najvyšších výšin niekde do extrému. A tým mi príde dosť manipulatívny. Na konci, aby sme to celé nebrali až tak veľmi vážne, ponúkne pár gýčových záberov. Úplný koniec zavŕši skočnou hudbou, ktorá má podprahovo nabudiť pozitívne emócie. Je to filmová nálož na druhú.(9.1.2019)

  • Asia_Power
    odpad!

    Asi to bude má chyba, každopádně jak má něco označení "art" film, vždy to, dle mého skromného názoru, stojí za vyliž prdel. Jack staví kokota, není vyjímkou a já ty dvě a půl hodiny protrpěla ve větších bolestech, než kdybych rodila paterčata prdelí. Dneska, aby byl někdo brán jako umělec, stačí natočit do nebes volající kundovinu o hovně a všichni mu naprcaj spoustu hvězdiček, aby nebyli za dementy, co nerozumí umění. Já jsem zvyklá být za krávu 24/7/365 , takže s hrdostí hlásím, že druhu "umění" kde nic nemá hlavu ani patu a každá scéna se táhne jak medový hovno, nerozumím. Rejža chtěl, jako už několik jiných "umělců" před ním, diváka šukovat a jak jsem četla, že lidé opouští během projekce sál, bylo mi jasný, že to nebude strachem z filmu, ale proto, že prostě na tu píčovinu nechtěj koukat a na sedačce je neudrží ani fuckt, že za tuhle debilitu platili. Největší záhadou pro mě je, že to tady svítí červeně i když by to pasovalo do 300 nejhorších. Asi jako rákoska holt českýmu pohledu na věc piču rozumím a tak alespoň apeluju na naši žlutou menšinu a klub přátel šikmých očí - Nečumte na to.(22.12.2018)

  • Insilvis
    ****

    pěkné, až na to, že Trier si vytváří alibi v komediální formě - buď proto, že je pro něj téma moc osobní, nebo se prostě bojí kritiky; skvělý závěr; jinak pokud si budete chtít přečíst úplně debilní kritiku, jejíž dětsky prostá argumentace připomíná sady Ladislava Štolla (je třeba zničit nepřítele všemi prostředky - však ono už se něco najde tak nějak samo), doporučuju vyhledat na A2(12.1.2019)

  • Madsbender
    *****

    [13. Cinematik 2018] Môže byť vražda umením, alebo dokáže umenie vraždiť? Temne zábavná trierovská autoanalýza, spoveď a esej v jednom. Raz nestačí.(14.9.2018)

  • LiVentura
    ***

    Nic proti, ale má lepší příběhy.!!(2.1.2019)

  • Cappuccino
    ****

    Jazdu do pekla by som už znova asi nezvládol, ale na jedenkrát som si ju celkom užil. Trier miestami zase vyšiluje viac, než by bolo potrebné, ale väčšinu času je na prekvanie formou podania viac než znesiteľný. Prevedenie Matta Dillona bolo navyše úplne skvelé a i keď som s jeho náhľadom na umenie nesúhlasil (to by som asi musel byť blázon), reálnu rovinu udalostí s vraždami a OCD považujem za výbornú. Záver filmu som prijal ako nutné zlo, pretože k nemu celý čas snímka smerovala. A kto bol týmto krokom prekvapený, asi nedával pri sledovaní pozor.(10.1.2019)

  • dr.horrible
    ****

    Viac šaškáreň ako normálny film s dejom. Konkrétne dialóg na pozadí ma značne iritoval. Štvrtá hviezda za skvelého Dillona, epilóg a u mňa to vyhrala roztomilá scénka s piknikom. Ten človek nemôže byť normálny.(11.1.2019)

<< předchozí 1 2 3 4 5 8 12 15
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace