Sedm smrtelných hříchů - Dračí soud

Nanacu no Taizai mi díky posledním sériím začalo připomínat takový prototyp dětské herecké hvězdy. Ze začátku to slaví velké úspěchy, většinou oprávněně a vše je velice růžové a krásné. Než se ale nadějete, uvidíte toho kluka vyhublého na kost a sjetého pervitinem někde na ulici. Doufáte, že se z toho nějak dostane, ale postupem času ztratíte veškeré naděje. Ne, teď trochu vážně. Smrtelné hříchy mám rád. Jedná se o jedno z prvních anime, které jsem kdy viděl a stále mám k prvním sériím takový ten hezký nostalgický vztah a vůbec by mi nevadilo si je projet znova. Potom přišla třetí série a vše se začalo pěkně rychle bortit. A tohle? Pořád nevím, jestli jsem se opravdu díval na novou sérii mých oblíbených Hříchů. Byl to snad pouze nějaký žert, který jsem nepochopil? Ne? Tak co teda? Tohle si prostě nemám jak vysvětlit. Jak už se dá asi poznat z mého způsobu reakce, je to naprostá katastrofa. Naprostá. Nejdříve asi můžu říct, že vše špatné, co bylo k vidění v minulé sérii, je tady taky. Od naprosto odpudivé animace, která se snad ještě zhoršila a to je hodně co říct. Bylo opravdu smutné, oproti prvním sériím, které byly opravdu vizuálně pěkné, sledovat nejen strašně špatně udělané souboje (souboj Meliodase a Escanora byl naprostý výsměch), ale sakra i ty nejjednodušší statické záběry, kde jsou doslova jen dvě postavy v nijak složitých pozicích, vypadaly tak, že jsem začal závidět komukoliv, kdo nedisponuje zrakem. Abych se odlepil od tohoto krásného tématu animačního znásilnění trochu dál, mohl bych probrat něco málo o příběhu. Už u třetí série jsem měl nějaké výtky ohledně toho, kam se série posouvala, ale tohle opravdu nastavilo laťku tak nízko, že už by ji ani James Cameron nedokázal dát výše. Začínáme přímo v moment, kdy skončila minulá série a jelikož tvůrci dostali geniální nápad useknout série zrovna v průběhu bitvy, nemáme ani nějaký čas na rozkoukání a už se něco děje. O tom "něco" by se sice dalo dlouze diskutovat, ale řekněme že ano. Asi tři čtvrtiny série sledujeme prostě bitvu. O nějaké "zvraty" se tu sice občas někdo snaží, ale stále mám silný pocit, že bych to zvládl klidně bez poloviny série. Po ukončení toho hlavního, na co jsme čekali a co jsme hlavně očekávali už od začátku první série (hlavní finální fight měl prostě proběhnout s pánem démonů) mě ale z nějakého důvodu stále čekalo dalších šest epizod. Šest epizod je trošku moc na nějaký fillerový závěr, říkáte si. Nemusíte se bát, místo nějaké výplně můžeme vidět nepříjemné množství naprosto bizarních zvratů které působily, jako by je vymyslel někdo na místě potom, co mu šéf přednese "jak jako že už nemáme materiál? Tak kurva zkusím něco vymyslet, ne? Dělej dělej". Ne, vážně, pokud se k tomuhle závěru příběhu mělo schylovat už od začátku tak okamžitě přehodnocuju VŠECHNY série a už na to raději nechci ani myslet. Naštěstí se všechny tyhle zvraty dají vlastně úplně ignorovat a i když se jedná o ten "správný" konec, neuděláte špatně, když tu absolutně stupidní poslední čtvrtinu skipnete a podíváte se jen na poslední rozlučkový díl. Ono to bude i působit, jako byste o nic nepřišli. O postavách se tu raději nechci rozepisovat, stačí asi zmínit, že mě King začal tak extrémně nezajímat, že jsem ho odebral z oblíbených postav. Poslední věc, o které bych se tu rád pobavil, jsou souboje. U tohoto typu anime, kde je více méně neoriginální systém síly, který si hraje jen na číslíčka a nenabízí tedy moc kreativního využití, prostě aspoň potřebujete, aby to vypadalo hezky. Teď už to bude znít strašně zaujatě, ale z těch soubojů jsem prostě nebyl nadšený. Ani spokojený. Vlastně v ty momenty chyběly jakékoliv emoce. Klidně se na ně podívejte sami.... Tedy... Raději ne. Proč jsem tedy nakonec dal tu jednu hvězdičku, říkáte si. Ať jsem tu kritizoval cokoliv, stále platí, že mám Hříchy pořád někde hluboko v srdci rád. Po dokončení jsem si uvědomil, že jsem i teď rád, že jsem s nimi ten čas strávil. Navíc jsem si i ten poslední díl, samozřejmě po naprostém oddělení od zbytku série, krásně užil. (23.06.2021) (méně) (více)