Reklama

Reklama

Nečekaná zrada

  • Francie Partir, revenir (více)
všechny plakáty
Trailer

Obsahy(1)

Drama o francouzské židovské rodině, jež musela během prvních let nacistické okupace prožít peklo. (oficiální text distributora)

Videa (1)

Trailer

Recenze (12)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Pouhé dvě hvězdičky v tomto případě o filmu nesdělují, že je podprůměrný, spíš jde o to, že mi snímek tématicky a zpracováním nesedl. Pro mě zatím nejméně stravitelný Lelouch, kterého jinak ctím a mám ve své topce. Režisér se ve svém projektu vyznal mj. k lásce ke klasické hudbě a ta výrazným způsobem ovlivňuje rytmus a tempo celého díla. Od jednotlivých scén se režisér vrací ke klavírnímu koncertu, který v příběhu hraje zvláštní roli, a klasickou hudbou je podmalovaný celý film. Jenže já nejsem až tak velký ctitel klasické hudby, a tak jsem onen klavírní motiv považoval za brzdu celého vyprávění. Navíc v dramatické rovině se distributor dopustil vážné chyby - spoilerem v samotném názvu. Nečekaná zrada prozrazuje, že úkryt židovské rodiny za nacistické okupace Francie prozradil někdo skutečně blízký, což v praxi znamená, když se divák seznámí s půdorysem, na kterém se příběh odehrává, rozhodování mezi dvěma osobami. Samotné rozuzlení pak pro všímavého diváka není žádným překvapením. Oproti jiným svým filmům Lelouch zdaleka nerozehrává tak složitou psychologickou hru ani rafinované hrátky s divákem. Příběh navíc celkem z pochopitelných důvodů neodlehčuje komickou nadsázkou příznačnou pro většinu jeho tvorby. Takže suma sumárum, tentokrát za pouhých 40 % celkového dojmu. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Špičkově obsazený film předního francouzského režiséra přináší neotřelý pohled na zdánlivě mnohokrát zobrazované a vlastně jakoby vyčerpané téma druhé světové války a jejích hrůz. Ponor do specificky francouzského prostředí je ozvláštňován jednak čtyřčasovou kompozicí, která se v mnoha prolínáních pohybuje mezi předválečnou Francií Třetí republiky a současností republiky Páté osmdesátých let minulého století, jednak velkoryse pojatým mnohovýznamovým hudebním doprovodem, který hudbu povyšuje na rovnocennou komponentu filmu. Malost se sráží s přirozeným lidstvím i všedním dnem okupace, který nezaniłá ani válečnými hrůzami doby. Absurdita války je srovnávána s absurditou prvních mírových dní; obě trhají na cáry osudy dvou spřátelených rodin i jejich vzájemný svazující vztah. Ve zcela neobvyklé úloze tu vystupuje Annie Girardotová; charakter vlastně nejenom konvenčně slušné ženy, která se nedost orientuje v hrůzách války i labyrintech vlastní lidské mělkosti, vyvažují oba mužští hrdinové. Slova klíčového šansonu VRACET SE naznačují směr skutečného českého překladu francouzského originálu PARTIR, REVENIR - ODCHODY A NÁVRATY. Rozumím tomu tak, že režisér i scénárista usilovali v tomto autorském filmu o postižení změti vzájemně se překrývajících vykořeňování a vkořeňování lidských životů poznamenaných hrůzami války. Neobvyklá kompozice i syžet činí z tohoto filmu jedno z nejzdařilejších děl svého tématu a navíc jeho poselství povyšují do nadčasové, všelidské roviny. ()

Reklama

Šakal 

všechny recenze uživatele

Je vidět, že Lelouch miluje " VELKÉ PŘÍBĚHY " . Možná by se dalo namítnout, jestli to v některých případech s tou " vykonstruovaností " až nepřehání, ale budiž mu v tomto případě prominuto a to i vzhledem k faktu, že se jedná v jeho případě ( žid ) o dosti ožehavé téma, které ho osobně dosti zasáhlo. Pár věcí by se dalo vytknout, ale slova jako NUDA rozhodně nejsou v tomto případě na místě! Vynikající herecké obsazení a s tím související silné herecké výkony ( Girardot - Trintignant - Fabian - Piccoli a pro mě především herečka, ( kterou začínám " teprve objevovat ") Evelyne Bouix ( Salomé ), společně s nádhernou hudební složkou ( což je kapitola sama pro sebe v Lelouchových filmech ) dělají pro mě z tohoto snímku nesmírně silný zážitek. p.s. mám silný pocit, že jsem se v předešlých životech musel hodně " UĆIT " , protože tenhle probihající je v mém případě především o " ŽITÍ " až se občas zastydím..... :o) ()

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Jako jo, aspoň jsem si zase poslechl 2. Rachmaninův klavírní koncert, škoda, že ho často zbytečně rušily jakési rozhovory dokonale nesympatických postav a všemožné hluky. Jo a ještě musím upozornit na naprosto příšernou práci ve zvukové střižně. Aby hrál Rachmaninov v podkresu a do toho zase někdo něco jiného přímo ve filmu, je fakt zajímavé. Někdy se také stávalo, že zvuky a ruchy ve filmu vypli pro jistotu úplně a hrál jen podkres a přitom byl záběr na symfonický orchestr, který hrál zcela jinou skladbu. Byl záměr vyvolat absolutní neschopnost? Bravo. A fakt, že je celý film velká nuda, už je samozřejmostí, kterou je skoro zbytečné zmiňovat. Zajímavý je možná tak začátek, konec už byl pravým utrpením... ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Nezvyklý Lelouche, který se snaží o komplikované téměř Godardovské vyprávění a v závěru se tragičností blíží k Melvillovi. Zdá se mi, že již tuším, kde se Arriaga nechal inspirovat pro svou spolupráci s Iñárritu. Lelouch se v Nečekané zradě pokusil vykreslit příběh lásky, zbabělosti a především ukázat, jak málo někdy stačí k lidské zlobě, hlouposti, která může poznamenat tragickým způsobem osudy mnoha lidí. Obdobně jako v Ať žije život přechází Lelouch do mystična. Pravda natočil oba filmy rok po sobě a v obou mu hráli Piccoli, Bouix, Gérard a Trintignant, čili hodně podobný tým. Většina děje Nečekané zrady je však zasazena do období druhé světové války. Válka se však stává pouhou kulisou, protože nejdůležitější jsou mezilidské vztahy. A o těch Lelouch umí vyprávět mistrně. Jen mi vadí, že tento snímek je na Lelouche nečekaně odtažitý a místy až chladný. ()

Galerie (2)

Reklama

Reklama