poster

Nečekaná zrada

  • Francie

    Partir, revenir

  • USA

    Going and Coming Back

Drama

Francie, 1985, 114 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Dale
    *

    Nepamätám, kedy naposledy som mal počas nejakého filmu chuť vyhodiť telku von oknom ako práve pri tomto "diele". Príbeh by možno nebol najhorší, ak by mal normálne spracovanie, nie toto nezáživné a nudné tlachanie o ničom a dej sa nehýbe. Riadne to podkopávajú aj rozhlasové dialógy sprevádzané obrazom, ktorý nemá nič spoločné s dejom. No korunu tomu dalo to neustále kvílenie klavíra a vôbec nehralo rolu to, čo sa práve deje, ani či prebieha nejaký rozhovor, proste sa pustil klavírny koncert a išiel až kým neskončil. Už po 20 minútach som mal v úmysle to dopozerať bez zvuku, no vytrpel som si to až do konca a ak ešte niekedy začujem Rachmaninova, tak nech sa majú na pozore ľudia, čo budú práve v mojej blízkosti.(13.12.2017)

  • Skip
    ****

    Tento film Clauda Lelouche se možná mnohým bude zdát příliš rozvleklý, což bych dal docela i za pravdu. Ovšem obsah filmu je, ne-li strhující, pak tedy určitě pozornost zcela pohlcující. Škoda jen toho Rachmaninova, který je sice dobrý, o tom žádná, ale radši bych ho trochu ubral, protože staré dobré "méně je někdy více" v tomto případě platí na 100%.(31.7.2011)

  • sportovec
    *****

    Špičkově obsazený film předního francouzského režiséra přináší neotřelý pohled na zdánlivě mnohokrát zobrazované a vlastně jakoby vyčerpané téma druhé světové války a jejích hrůz. Ponor do specificky francouzského prostředí je ozvláštňován jednak čtyřčasovou kompozicí, která se v mnoha prolínáních pohybuje mezi předválečnou Francií Třetí republiky a současností republiky Páté osmdesátých let minulého století, jednak velkoryse pojatým mnohovýznamovým hudebním doprovodem, který hudbu povyšuje na rovnocennou komponentu filmu. Malost se sráží s přirozeným lidstvím i všedním dnem okupace, který nezaniłá ani válečnými hrůzami doby. Absurdita války je srovnávána s absurditou prvních mírových dní; obě trhají na cáry osudy dvou spřátelených rodin i jejich vzájemný svazující vztah. Ve zcela neobvyklé úloze tu vystupuje Annie Girardotová; charakter vlastně nejenom konvenčně slušné ženy, která se nedost orientuje v hrůzách války i labyrintech vlastní lidské mělkosti, vyvažují oba mužští hrdinové. Slova klíčového šansonu VRACET SE naznačují směr skutečného českého překladu francouzského originálu PARTIR, REVENIR - ODCHODY A NÁVRATY. Rozumím tomu tak, že režisér i scénárista usilovali v tomto autorském filmu o postižení změti vzájemně se překrývajících vykořeňování a vkořeňování lidských životů poznamenaných hrůzami války. Neobvyklá kompozice i syžet činí z tohoto filmu jedno z nejzdařilejších děl svého tématu a navíc jeho poselství povyšují do nadčasové, všelidské roviny.(28.2.2008)

  • Snorlax
    ****

    Nezvyklý Lelouche, který se snaží o komplikované téměř Godardovské vyprávění a v závěru se tragičností blíží k Melvillovi. Zdá se mi, že již tuším, kde se Arriaga nechal inspirovat pro svou spolupráci s Iñárritu. Lelouch se v Nečekané zradě pokusil vykreslit příběh lásky, zbabělosti a především ukázat, jak málo někdy stačí k lidské zlobě, hlouposti, která může poznamenat tragickým způsobem osudy mnoha lidí. Obdobně jako v Ať žije život přechází Lelouch do mystična. Pravda natočil oba filmy rok po sobě a v obou mu hráli Piccoli, Bouix, Gérard a Trintignant, čili hodně podobný tým. Většina děje Nečekané zrady je však zasazena do období druhé světové války. Válka se však stává pouhou kulisou, protože nejdůležitější jsou mezilidské vztahy. A o těch Lelouch umí vyprávět mistrně. Jen mi vadí, že tento snímek je na Lelouche nečekaně odtažitý a místy až chladný.(15.7.2011)

  • Kimon
    *****

    Annie Girardot, Jean-Louis Trintignant a Michel Piccoli jsou vždy zárukou velmi dobrého hereckého výkonu a když se k tomu přimíchá inteligentní scénář se zajímavou myšlenkou, je to signál ke zhlédnutí tohoto filmového šperku. Očekával jsem dobrý filmový zážitek, dostal jsem vynikající. V počátcích války se sice všeobecně vědělo, že Židé jsou transportováni do lágrů, ale nikdo nepředpokládal, že se ve skutečnosti jedná o "lágry smrti". Z tohoto hlediska sice jistě není možné chování filmové postavy ztvárněné Annie Girardot omluvitelné, ale je možná pochopitelné. Vždy je bližší košile (synova nevázanost na židovskou dívku či vlastní klid nerušen neustálými klavírními výstupy) než kabát (problémy vlastní rodiny s nacisty). Špatnou technickou stránku provedení CZ dabingu v některých pasážích přehlížím, s přihlédnutím na celkovou hodnotu snímku z jeho morálního a lidského hlediska. Myslím, že se jedná o snímek, který má ještě co nabídnout i při opětovném zhlédnutí.(7.12.2009)