Reklama

Reklama

Květen 1940, postupující německá armáda vytlačuje francouzské a belgické obyvatelstvo. Vlaky jsou přecpané uprchlíky, ženy s dětmi cestují v osobních vagónech, ostatním musí stačit dobytčáky. Vagon se tak stává mikrosvětem, ve kterém se odehrávají velká i malá lidská dramata i osudová setkání. Julien se musí oddělit od své těhotné ženy. V jeho vagonu cestuje velmi různorodá společnost, z níž vyčnívá krásná a elegantní německá Židovka Anna. A Julien se beznadějně zamiluje. Režisér Pierre Granier-Deferre sáhl již několikrát po literární předloze belgického spisovatele Georgese Simenona a zároveň oživil své vlastní vzpomínky na exodus, který zažil jako dítě. Komornímu dramatu z období války vévodí herecké osobnosti Romy Schneiderová a Jean-Louis Trintignant. (Česká televize)

(více)

Recenze (35)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Názov skutočne neklame, vlak sa nachádza v drvivom počte záberov a keď ho nevidno, tak ho počuť. Finále filmu sa však odohráva už v meste. Ide vo svojom jadre o milostný príbeh určený najmä pre romantické ženy, ale na pozadí tragických udalostí. Nejde tak o žiaden sentimentálny príbeh, dočkáme sa aj veľmi znepokojivých záberov. Záver je ale patrične otvorený, domnievam sa však, že ak by scenár hneď troch autorov (možno tu bol problém) bol jasnejší, priklonil by som sa k štyrom hviezdam. No a ďalší menší problém som mal s hlavnou mužskou postavou. Trintignant tu pôsobí ako čestný muž, ale v podstate bez problémov podvedie manželku a ako sa neskôr dozvieme, nebolo to prvýkrát. Tie emócie ale na mňa fungovali. 70% ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Již dávno vím, že Lelouch je geniální obrazotvůrce, v jeho filmu jsem věřila krásné ženě, že se může zamilovat do Trintignanta. Jenže zde chybělo to lichotivé oko romantizující kamery a naplno se ukázalo, jak moc je Trintignant nepřitažlivý. Z Romyny naopak sálá ženskost a krása na hony. Jelikož to byla výtečná herečka, dokázala mě oblafnout a já jí věřila, že se kouká na toho nejméně zajímavého tvora mužského pohlaví v šírošírem okolí s něhou, láskou a obdivem. Trintgnant měl svoji úlohu mnohem snazší, koukat se na extrémně přitažlivou ženu s láskou a něhou, to přece žádný muž hodný toho označení nemusí hrát! A tak zatím, co Romyna hraje svoji romanticko - tragickou úlohu až na dřeň, koexistuje s ní Jean-Louis. Takový závěr jedné magické válečné romance byl nevyhnutelný, ale skutečně jsem doufala, že nepřijde. Vše pozitivní ve filmu zosobňuje Romy, proto jsou všechny hvězdičky jen pro ni. ()

Reklama

borsalino 

všechny recenze uživatele

Film je především skličující, když víte, kam celý vlak jede a jak to s lidmi naskládaných ve vagonech pro zvířata většinou skončilo. Na pozadí se však objevuje skutečnost, že i v takových těžkých chvílích se lidé mohou chovat jako lidé, mohou projevit cit, něhu a pochopení, byť cesta na kterou nastoupili, končí v pekle. Cítíte, že i když lidi přesadíte do vagónu pro zvířata, nestanou se zvířaty a lidskost je pořád to, co nás od zvířat odlišuje. Koncert v podání Romy Schneider a Trintignanta. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Film mi přišel hodně tezovitý a hodně tlačil na pilu v tom, jak má divák koho chápat. Třeba ty vložené dokumentární černobílé vsuvky hloupoučkému divákovi říkají, podívej, oni se smáli, ale lidé umírali! No není to hrůza? Samozřejmě že je to hrůza, ale ne když mne u filmu do podobného názoru někdo křečovitě nutí. Celé to putování za nejistotou, poznávání se dvou lidí, kteří mají při té dlouhé cestě dost času na rozhovor a poznání jeden druhého, by mohlo být zajímavé, kdyby to nebylo poněkud povrchně, křečovitě a skutečně tezovitě natočeno. Od začátku je jasné, jaké emoce z nás film chce dojit a dojí je někdy poněkud neústrojně. Mne osobně ani hlavní postavy nedostaly třeba jako v Přízraku lásky, kde hrál s Romy Scheiderovou Marcello Mastroianni. Možná kdyby snímek byl komorním dramatem v jedné kulise... jenže to by pak šlo spíše o divadlo. Zde je skutečně nejsilnější až závěr, kdy hrají jen pohledy a gesta. Vadily mi i ty podivné střihy a skoky v čase a místě příběhu. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Onen proklamovaný realismus opět stojí a padá s vynikajícími hereckými výkony. Úsporné herectví Trintignanta jde ruku v ruce s přizpůsobivým herectvím Schneiderové. Ona se přirozeně cítí jako Alsasanka, on stoicky přijímá nevyhnutelné. Bohužel vše ostatní je podmíněno tradiční optikou 70. let, která se neobtěžuje s dobovou výpravou a vystačí si s pár starými kufry, což není mnoho. Události z let 1940/3 by potřebovali zásadně odlišit. Za tři roky bude nicméně Granier-Deferre pokračovat v tomto trendu a zmate diváky v Ženě u okna tím, že ani nebudou tušit, v jak velkém časovém rozmezí se má celý příběh odehrávat. Škoda té perličky ze zákulisí, která nehovoří jen o vztahu hlavních hrdinů mimo plátno, ale také o tom, že Romy odmítala svůj filmový kostým doplnit o jedinou logickou rekvizitu - postarší vrchní část paleta ze sezony 1938/9. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (2)

  • Adaptace románu Vlak (Le Train, 1961) Georgese Simenona. Text vyšel česky společně s dalším autorovým románem Měsíční úžeh v roce 1979. (NinadeL)

Reklama

Reklama