Zkáza krásou

Objektívne je to samozrejme Třeštíkovej slabší kúsok. Ale mňa to aj tak bavilo. Lídu Baarovú som síce v žiadnom filme nevidel, ale jej životný príbeh bol pre mňa vždy veľmi zaujímavý. Iste, dalo by sa polemizovať, nakoľko si Baarová svoje rozprávanie prikrášľuje, keďže Třeštíková jej do toho takmer vôbec nevstupuje. Ale v tomto prípade jej to nemám za zlé. Načo sa zbytočne snažiť „dusiť“ jednu starú, osamelú ženu, ktorá je evidentne psychicky takmer na dne? Už len ten jej príbeh samotný je proste neuveriteľný a dobre poukazuje aj na to, akú majú veľké (nielen) filmové hviezdy tendenciu zhasnúť a prepadnúť sa do úplného zabudnutia. A koľkokrát na to nepotrebujú ani turbulentnú historickú dobu. Ja som napriek všetkému musel obdivovať Baarovej vytrvalosť, schopnosť vždy sa vzchopiť (aj navzdory tej komplikovanej dobe!) a opäť naštartovať svoju kariéru. Niektoré súdy, ktoré ešte aj dnes padajú na jej adresu mi prídu tak trochu prísne. Kolaborantka? Len kvôli tomu, že snáď spala s Goebbelsom? Ale prosím vás... Jej to bolo srdečne jedno, o politiku sa vôbec nezaujímala a myslím, že o Goebbelsovi a Hitlerovi (resp. o ich plánoch / názoroch) mala skutočne veľmi zahmlenú predstavu. Iste, Baarová mi ako človek nebola príliš sympatická. Prišlo mi, že je (okrem iného) strašne zamilovaná hlavne sama do seba, resp. do svojho obrazu v dobách najväčšej slávy (kedy jej pri nohách ležali najmocnejší muži sveta – to je fuk odkiaľ boli a čo boli zač) a veľmi málo empatická voči druhým. Ale odsudzovať ju nemienim. Napriek tomu som k nej v závere pociťoval súcit, pretože som skrátka a dobre videl hlavne zlomenú, smutnú ženu unavenú celým životom, ktorá sa dokáže usmiať len vtedy, keď rozpráva o tom aká bola úžasná a ako ju všetci milovali._____ „CHCELA BY SOM SA... PROSTE LEN TAK STRATIŤ. VŽDY KEĎ SA PREBUDÍM, POVIEM SI: ZASE NOVÝ DEŇ!... ALE TIE DNI UŽ NIČ NEPRINÁŠAJÚ, VIETE?“ (19.03.2016)

V tomhle snímku nenajdete pravdu, stejně jako ji nenajdete v hraném zpracování jejího života. Jsou zde fakta, která jsou podána dobovými záběry, ale jsou to především Lídina slova, která jsou zde prezentována jí samotnou. Dá se věřit herečce? I tohle je něco, co vás napadne. Ale přesto z konce necítíte, že by byla spokojená se svým představením, to smíření je až bolestné. (07.07.2017)

Lída Baarová si vytvořila mýtus o své „lásce“ s Goebbelsem. Stvořila pohádku, kterou vyprávěla, pokud byl někdo ochoten jí naslouchat. A tenhle film to dělá. Nekriticky přejímá vymyšlený románek z červené knihovny a nechává vypravěčku dlouze se utápět v sebelítosti a až směšném vzpomínání na to, jak byla důležitá. Jo, to víš, že jo, Lído, Křišťálová noc byla taky kvůli tobě. ___ OK, vzhledem k věku Baarové v době natáčení, se dá mnohé vysvětlit a snad i do jisté míry omluvit, byla už v sebedojímacím a mírně blábolivém věku. Ale předložit tuhle uvzdychanou poému na vlastní ego divákům, to už je známka špatného vkusu a nedostatku kritického odstupu. Jakoby autoři ohromeni bývalou hvězdou nebyli schopni ji uvést – třeba střihem nebo komentářem – nohama aspoň trochu na zem. SHRNUTÍ: Já, já, já, Goebbels, fňuk, komunisti, fňuk, já, já. Já! (10.09.2022)

O Baarové se v tomhle dokumentu člověk dozví maximálně to, přes jak tlusté a neprůhledné sklo svůj život (zřejmě nejen ve stáří, ale snad především v oněch "nešťastných letech") vnímala. Přesto jako celek, jako vyprávění o pohnutých dobách nahlížených skrze pohnutý život jedné ženy, funguje film výborně a má nepopiratelnou sílu. (18.01.2016)

Lídu Baarovou musí mít člověk rád, aby mohl bez předsudků sledovat tento dokument o jejím životě. Byla to hvězda předválečného filmu a velmi krásná žena, ale nebyla to příliš talentovaná herečka. Jako člověk úplně selhala. I když žila ve svém oslnivém filmovém světě, nemohla si nevšimnout v době okupace dění kolem sebe, třeba poprav a deportací lidí do koncentračních táborů nebo vypálení Lidic. Pokud se stýkala s tak vysoce postavenými fašistickými pohlaváry, mohla svým vlivem řadě lidí pomoci. Nestalo se. V tomto dokumentu mi vadila její tvář poznamenaná věkem, raději si ji budu pamatovat jako Maskovanou milenku nebo Dívku v modrém. Co se týče historických faktů, nedivím se, že vykreslila svůj osud ze svého pohledu co nejpříznivěji a obsadila se do role ukřivděné osudem stíhané ženy. Ocenit lze vložené archivní dobové dokumenty zřejmě získané z filmových týdeníků. (20.09.2016)