Zkáza krásou

Dokument o Baarové s Baarovou. Helena Třeštíková a Jakub Hejna či někdo další učinili v minulosti to šťastné rozhodnutí, že se rozhodli v posledních letech života slavné herečky natočit její zpověď. Vybaveni dobou technikou konce devadesátých let se vydali do Salzburgu, místa posledního bydliště kdysi známé hvězdy. Dokument, co natočili a vydali je emotivní, místy úchvatný, pohnutý, pochmurný a na subjektivní rovině paní Baarové pravdivý. Jsou to její slova, kterým ne vždy jde rozumět, ale přesto všechny ty informace v první osobě jsou o to zajímavější. A za to tvůrcům děkuji. Příjemná alternativa v rok uvedení Renčova celovečerního, drahého snímku. 75% (24.01.2016)

Vypálím to hned na začátku: Jsem z toho neuvěřitelně nadšený! Tento snímek od matadorky českého dokumentu krásně ilustruje ten kontrast nesmírně kvalitní dokumentární tvorby vůči katastrofální úrovni českých dějových filmů. A tady to máme na stříbrném pdonose Renč vs. Třeštíková. Ten film má všechno, co prakticky všem (ne)povedeným velkým českým filmům chybí. Má to emoce, skvělou sklatbu děje, která je i na dokument prostě epická, hrozně mne bavil stříh v kombinaic s hudbou a vůbec hra s časovou rovinou a dobovými záběry, jednoduché, ale účelné. Vůbec to nechci hodnotit z hlediska faktografie nebo snad pravdivosti, už jenom protože mne fenomén Baarová prakticky vůbec nezajímá. Ale jako výpověď zlomeného člověka na pozadí retrospektivy osudových událostí to působí dokonale. Příjemné je, že to vyvolává emoce bez normativního přístupu a ohýbání reality, protože bohužel tohle nejenom u nás stále ještě dost tvůrců považuje za umělecký prostředek, ano dívám se na tebe Klusáku! 10/10 (14.02.2016)

KVIFF 2016 - Tenhle dokument nám ukazuje, že Lída Baarová neměla opravdu jednoduchý život, jsem moc ráda, že se paní režisérka rozhodla podělit se o své archivní záznamy s Lídou a udělat z toho tak skvělý dokument, který mě opravdu chytil za srdce a dojal. (09.07.2016)

Mě to tak neskutečně nudilo a otravovalo, ale dokoukat jsme to chtěla, když už jsem se na to dala i když nevím proč. Možná kvůlivá Třeštíkové, její dokumenty se mi líbí. Baarovou nesnáším a po tomto ještě víc. Název výstižný, ještě tam chybělo slovo"a hloupostí" (08.09.2016)

O Baarové se v tomhle dokumentu člověk dozví maximálně to, přes jak tlusté a neprůhledné sklo svůj život (zřejmě nejen ve stáří, ale snad především v oněch "nešťastných letech") vnímala. Přesto jako celek, jako vyprávění o pohnutých dobách nahlížených skrze pohnutý život jedné ženy, funguje film výborně a má nepopiratelnou sílu. (18.01.2016)

Podle me se jedna o prohospodareny potencial a de facto i pouzity material, coz je obrovska skoda... Tim ovsem netvrdim, ze je to uplne spatny dokument. Trochu zasveceny divak se moc novych informaci nedozvi a ten neznaly se zase ve filmu snadno ztrati. Pouzite dobove snimky hodnotim jako to nejlepsi, co se v tomto dile objevi. Urcite hodnotna je i zpoved samotne Lidy Baarove, i kdyz vuci jejimu veku uz mluvila trochu z cesty. Presto me dokazala nasrat, jak rikala, ze nekde po valce jako stvanec dostala na jidlo konzervu, kterou by ani pes nezral, ale o rautech s Goebbelsem za valky, kdy pul Evropy hladovelo si uz asi nevzpomnela. Jako herecku ji mam samozrejme rad, ale tady Trestikova slapla trochu vedle. (07.09.2016)

Víc než osud samotné Lídy Baarové, na mě dolehlo jak snadné je ocitnout se v roli padoucha jen proto, že jste na očích víc, než nějaký Honzík z pekárny, který si v době protektorátu nechal říkat Hanz a byl jeden z těch statisíců führerfans, kteří nejdřív vítali Němce a podíleli se na likvidaci židů, pak vítali Rusy a skandovali při věšení Němců i Čechů a nakonec zakotvili jako členové KSČ, kde si to pro změnu vyřídili s buržousty... . Třeštíková pomocí velmi zajímavých archivních záběrů, poskládala souběžně s příběhem Baarové svědectví o pokrytectví a krutosti, jaké jsou lidé schopni, pokud dostanou příležitost. Nevím jestli to byl záměr tvůrce, ale z pohledu Baarové a nejspíše mnoha dalších, šlo "jen" o změny režimu...při nichž nikdo nemohl tušit, do jaké obludnosti narostou. A to jak v případě nástupu Hitlera, tak komunistů. Touto optikou pak nemůžete v Baarové vidět vlastizrádce, ani se pohoršovat jejím vztahem s Goebbelsem.  Nemůžete se divit, že se bála o svoje bezpečí a snažila se utéct. Vždyť i dnes je mnoho lidí, kteří pracují v Německu, nebo Rakousku a kdoví, jak by se v případě vyhrocení vztahů zachovali a na které straně hranic by zůstali. Pokud tedy selhala, tak snad jen v úsudku. Ale jistě ne víc, než miliony jiných žen před a po ní, které zaslepila láska. Díky své kráse, byla v neustálém pokušení ze strany všech vlivných mužů té doby a i když na sebe jistě nepověděla všechno, tak jakékoliv odsuzování není na místě. Nebylo mi jí vysloveně líto, ale bylo mi smutno a pocítil jsem vůči ní i respekt, protože tohle by každý asi nedal. Nejvíc smutno mi ale bylo, když popisovala jak velká úleva a štěstí pro ni bylo, když se jí povedlo utéct z Československa. Přitom pro mnoho z nás, je jedním z klenotů naší kinematografie. Ve všech ohledech zajímavý dokument, Třeštíková tohle opravdu umí. I když bych bral některé výpovědi Baarove s rezervou, pořád zůstává spousta materiálu, který vás přiměje k zamyšlení a možná i revizi svých názorů jak na ni, tak na dobu, ve které žila. (28.01.2022)

Dokument hodnotím průměrně... Obecně stárnutí je pro statečné, stárnutí herců, nedejbože hvězd a žen obzvláště ... Řekl bych že ten klíč k tomu jak to zvládnout je "smíření"... Což myslím se Bárové nepovedlo... Když spituji svědomí, mám je čisté. Vědomě sem snad nikomu neublížila. Jako pošetilá, slávou opilá herečka jsem se nepěkně zapletla do dějin, aniž jsem tušila co dělám. A za tuhle pošetilost jsem zaplatila, kdo chce může hodit kamenem...“ (27.12.2017)

Lída Baarová, stará a nalitá Becherovkou, pálí jedno cigáro od druhého. Tak to začne a já si říkám proč zrovna takhle. Ale pak se to vyprávění rozjede a je z toho vlastně moc dobře udělaný film. Každý ať si to přebere po svém, ale Lída je prostě ikona. 80% (23.12.2020)

Lídu Baarovou musí mít člověk rád, aby mohl bez předsudků sledovat tento dokument o jejím životě. Byla to hvězda předválečného filmu a velmi krásná žena, ale nebyla to příliš talentovaná herečka. Jako člověk úplně selhala. I když žila ve svém oslnivém filmovém světě, nemohla si nevšimnout v době okupace dění kolem sebe, třeba poprav a deportací lidí do koncentračních táborů nebo vypálení Lidic. Pokud se stýkala s tak vysoce postavenými fašistickými pohlaváry, mohla svým vlivem řadě lidí pomoci. Nestalo se. V tomto dokumentu mi vadila její tvář poznamenaná věkem, raději si ji budu pamatovat jako Maskovanou milenku nebo Dívku v modrém. Co se týče historických faktů, nedivím se, že vykreslila svůj osud ze svého pohledu co nejpříznivěji a obsadila se do role ukřivděné osudem stíhané ženy. Ocenit lze vložené archivní dobové dokumenty zřejmě získané z filmových týdeníků. (20.09.2016)

Je pravda, že by Lída potřebovala konfrontaci. Z jejího vyprávění je jasné, že minimálně byla blbá jak tágo. Krásou se nevyznačovala a život v luxusu pro ní byl vším. A když o všechno přišla, tak to byla tragédie světových rozměrů. Svým rodičům zničila život, ale jediné, na co si stěžuje, je její krátký život v chudobě. 80% (18.12.2016)

Hvězdná dáma, přivyklá chumlati se do norkových kožešin, tak dlouze čichala k pugétu, jenž byl smočen ve zrádném ďáblově elixíru, až se jí z té vůně zamotala hlava. Sláva sálá, výš a výš sahá, až jednoho dne, a může se to stát, ustane, přijde pád a zbude jen... vlezlý chlad. Život může být krásný, ale nesmí brát více než dávat. (23.06.2019)

Hned zkraje předesílám, že Lída Baarová se mi nikdy nelíbila ani jako žena ani jako herečka. Dokumenty mám ráda, ty Heleny Třeštíkové obzvlášť. Teď mám ale pocit lehkého zmaru, neboť mi přijde, že jsem se vlastně nic nového o Baarové nedozvěděla. Viděla jsem bývalou hvězdu totálně na kaši, jak pije becherovku z láhve, kterou si musí držet oběma rukama, hvězdu, která si zapaluje filtr místo cigarety, hvězdu, která vypouští z pusy perly typu "Já jsem nebyla jen krásná, já jsem měla talent" a "Já jsem byla krásná a oni mě angažovali..." nebo "Já jsem tak strašně nadaná na řeči". Sebereflexe veskrze žádná. Pýcha do posledního dechu. Nebo...? Je pravda, že na samý závěr Baarová říká, kdo chce, ať hodí kamenem... A to je pravda ... Co říct na konec ? Že skvělé byly archivní záběry (některé dosud nezveřejněné), líbilo se mi i jejich načasování v kontextu s vyprávěním Baarové, a že to není takový průšvih, jak to možná z mého komentáře vyznívá. (04.02.2016)

Objektívne je to samozrejme Třeštíkovej slabší kúsok. Ale mňa to aj tak bavilo. Lídu Baarovú som síce v žiadnom filme nevidel, ale jej životný príbeh bol pre mňa vždy veľmi zaujímavý. Iste, dalo by sa polemizovať, nakoľko si Baarová svoje rozprávanie prikrášľuje, keďže Třeštíková jej do toho takmer vôbec nevstupuje. Ale v tomto prípade jej to nemám za zlé. Načo sa zbytočne snažiť „dusiť“ jednu starú, osamelú ženu, ktorá je evidentne psychicky takmer na dne? Už len ten jej príbeh samotný je proste neuveriteľný a dobre poukazuje aj na to, akú majú veľké (nielen) filmové hviezdy tendenciu zhasnúť a prepadnúť sa do úplného zabudnutia. A koľkokrát na to nepotrebujú ani turbulentnú historickú dobu. Ja som napriek všetkému musel obdivovať Baarovej vytrvalosť, schopnosť vždy sa vzchopiť (aj navzdory tej komplikovanej dobe!) a opäť naštartovať svoju kariéru. Niektoré súdy, ktoré ešte aj dnes padajú na jej adresu mi prídu tak trochu prísne. Kolaborantka? Len kvôli tomu, že snáď spala s Goebbelsom? Ale prosím vás... Jej to bolo srdečne jedno, o politiku sa vôbec nezaujímala a myslím, že o Goebbelsovi a Hitlerovi (resp. o ich plánoch / názoroch) mala skutočne veľmi zahmlenú predstavu. Iste, Baarová mi ako človek nebola príliš sympatická. Prišlo mi, že je (okrem iného) strašne zamilovaná hlavne sama do seba, resp. do svojho obrazu v dobách najväčšej slávy (kedy jej pri nohách ležali najmocnejší muži sveta – to je fuk odkiaľ boli a čo boli zač) a veľmi málo empatická voči druhým. Ale odsudzovať ju nemienim. Napriek tomu som k nej v závere pociťoval súcit, pretože som skrátka a dobre videl hlavne zlomenú, smutnú ženu unavenú celým životom, ktorá sa dokáže usmiať len vtedy, keď rozpráva o tom aká bola úžasná a ako ju všetci milovali._____ „CHCELA BY SOM SA... PROSTE LEN TAK STRATIŤ. VŽDY KEĎ SA PREBUDÍM, POVIEM SI: ZASE NOVÝ DEŇ!... ALE TIE DNI UŽ NIČ NEPRINÁŠAJÚ, VIETE?“ (19.03.2016)

Helena Třeštíková je ,myslím ,bezesporu jedna z našich nejlepších dokumentaristek.Pro dokument žije a dokumenty prostě umí ,stejně tak ,jako vybírat si zajímavá témata a lidi pro dokument vhodné.To Lída Baarová určitě je ,stejně tak jako celý její život.Nebudu tu rozebírat a mluvit o jedné životní tragédii ,toho bylo napovídáno dost a myslím ,že většina chápe onu těžkou dobu a situaci v níž se život Lídy Baarovíé odehrával.Zajímá mě a vždycky bude onen filmařský pohled a zručné ruce režisárky ,které kouzlí a vypravují k nám divákům.Vcelku se mi film líbil ,ale byl jsem přece jen trochu zklamaný.zejména tím ,že režisérka si příliš často pomáhá dobovými materiály a tak spíše než o jedné herečce ,je film o době v které žila.A také nepřestnostmi ,kterých se film dopouští (Wanka ,Kopecký ,Lamač ,Slavínský atd.).To by se dokumentu stávat nemělo.Stejně tak výpověď samotné Baarové je útržkovitý a roztěkaný a neucelený.něčemu se věnuje příliš ,něčemu vůbec a tady měla nastoupit režisérka a věci a myšlenky utřídit a ucelit ,což se bohužel nestalo.Jinak je dokumet vcelku příjemně natočen a jistě se stane výpovědí té doby ,vhodné pro výuku do škol ,či připomenutí jedboho životního osudu na pozadí největších politicklých změn v Evropě v průběhu dvacátého století.Dávám 60% bez bázně a hany a jdu se mrknout na film Filipa Renče ,abych mohl srovnávat a zjistit ,jestli se v u nás kostýmním velkofilmům daří. (23.01.2016)

Lída Baarová má možná jeden z nejzajímavějších slepenců životních osudů, slávy, úpadku, ale dokument Heleny Třeštíkové vaří z vody. Filmaři nemají dostatek materiálu, aby film povýšila nad rámec televizní rychlo vizitky či obohatila ho nějakým zajímavým dokumentárním twistem (rámec, žánr, konfrontace...). Takhle zůstává půlhodinové okouzlení faktem, že tato stařena úplně zamotala hlavu nejvyšším pohlavárům Třetí říše, ale pak už jenom divákova fascinace kolik cigaret dokázala během rozhovorů vykouřit. 50 % (19.02.2016)

Rozhodně se nechystám hodnotit samotnou Lídu Baarovou, ale napíšu pár slov k dokumentu "Zkáza krásou".. O Lídě Baarové jsem četla několik biografií, takže jsem se v podstatě nic nového nedozvěděla.. Naopak některé události byly vypuštěny a některých se ve svém vyprávění dotkla pouze na povrchu.. K dokumentu mne dovedl nedávný film "Lída Baarová", protože byl do kin vpuštěn ve stejném roce.. Nechci srovnávat smyšlenou mainstreamovou pohádku a vyprávění pamětníka, ale v podstatě se svou dějovou linií příliš nelišily.. Jakoby oba snímky jely podle stejné šablony.. Asi by mne zajímalo více dětství nebo naopak pozdější životní události, které jsou jen decentně naťuknuté.. Mimo tisíckrát omletý jednostranný příběh by mne zajímal i pohled ostatních pamětníků, korespondence nebo přímá konfrontace s fakty.. (29.12.2016)

Tak prakticky nic nového jsem se o fenoménu Lída Baarová nedozvěděl. To, že byla opravdu půvabná a talentovaná jak herecky tak i jazykově, jsem věděl. To, že na stará kolena chlastala jak duha, jsem věděl taky. Ale na druhou stranu jsem zase viděl dosud nepromítané záběry z německých (hlavně úchvatná Barkarola) a italských filmů. A především mě dostaly záběry z Lucerny, kde probíhal filmový ples. No prostě nádhera, vidět všechny ty dnes skoro zapomenuté herce po kupě. Během některých výpovědí LB se začalo řehtat celé kino, protože patos s jakým bývalá megahvězda vykládala svůj život, jako by právě odehrávala jednu ze svých rolí, měl někdy opačný efekt. Trhá mi to srdce, ale dám jen za tři - přece jenom, je to reclovaná práce paní Třeštíkové, které si jinak velmi vážím. (10.01.2016)

Já jí chápu... ona se nezajímala o dění, nepotřebovala to, měla ten svůj svět filmu a jeho okolí. Brala to prostě tak, že je to někdo vysoce postavený. Sama to říkala, že ani neví co říkal ve své řeči, ale že jí to uchvátilo, přesně to vystihuje. Ale je to její chyba a byla potrestána za ni. (18.04.2016)

Tak za á by mě zajímalo, kam dali mužové oči, páč Baarová žádná kráska nebyla. Možná, kdyby se na ní změnilo pár maličkostí, např. zaoblil její hranatý obličej, vyměnily oči a pusa, tak by byla holka k světu. Jediné, co na ní doopravdy stálo zato, byl její hlas plný tragiky. Báječně by se hodila do šejkspírových her, popř. do nějakého dokumentu o veganovi, vyprávějícím svůj nejhorší životní zážitek, když v salátu překousl žížalu. Za bé, Baarová by mohla dávat kurzy rétoriky. Sice mluvila pomalu, ale snad ani jednou se nezapletla, vždy dokončila větu, nepoužívala pomocná slůvka jako "jako", "jakoby", "eeee", "éch" a "tak podívejte se, pane redaktore". Používala dlouhá souvětí, žádné holé věty. A to ještě vezmeme v úvahu, jak by její projev vypadal, kdyby v sobě neměla flašku bechera. Je k nevíře, že jí to v jednaosmdesáti tak pálilo, když pálila jednu cigaretu za druhou a mohutně se konzervovala alkoholem. Třeba ten její monolog na konci, o nesmyslnosti života, tomu nezbývá než tleskat. (02.07.2016)