Zkáza krásou

Nejlepší je, když dokument není jednostranný a otevírá o konkrétní osobě jak její pozitivní, tak i negativní stránky. Zároveň se ale nepřiklání k ani jednomu názoru a nechává na divákovi, aby si o Lídě Baarové udělal obrázek sám. To se paní Třeštíkové prostě povedlo. Lída Baarová byla bezesporu hodně talentovaná, ale i sobecká k okolí. Nicméně když vyprávěla o tom, jak se sešla s Goebblesem nebo s Hitlerem a ještě jim odporovala, tak to jsem byl napnutej jak špagát a poslouchal její vyprávění slovo od slova. Nechci Lídě Baarové nic zazlívat. Život neměla vůbec jednoduchý, ale z části tomu všemu šla naproti i ona sama svojí naivitou. Také si v něm, jak sama uvádí, užila i plno radosti a štěstí. Život ale není procházka růžovou zahradou a každá negativní zkušenost je od toho, aby nás posílila a naučila životem nadále procházet. K závěru dokumentu jsem tedy nebyl schopný říct, jestli tím vším prošla s čistým štítem. Spíš si myslím, že ne. (25.05.2018)

Marně si kladu otázku, komu je Zkáza krásou určena. Pokud má divák osvojen fenomén Baarová, trpí. Pokud nemá, stává se z něj nechápavá smějící se bestie. Faktografická nepřesnost je u Třeštíkové zarážející (Wanka nebo Kopecký, Lamač nebo Slavínský, to je jejímu týmu zjevně jedno). Nevyváženost oznamovaných faktů je extrémní (ženatý nebyl jen Goebbels, ale i Fröhlich). Chybí reflexe kariéry Baarové před mezinárodním úspěchem, její fungování po boku jiných domácích hvězd (když je zobrazen Nový, kde je Haas?). Bylo nutné v kontextu Baarové použivat soukromý archiv Evy Braunové? Důležité mezníky se smetávají pod koberec (tragédie její rodiny vyznívá jako fraška), její kariéra ve Španělsku není zmíněná vůbec a tak bychom mohli pokračovat velmi dlouho. Pokud Zkáza krásou, kde je sledována proměna herečky v Praze a Berlíně? Kde je odlišný způsob práce v Rakousku, Itálii a Španělsku, před válkou a po? Jsem vyčerpaná, protože toto skutečně není výsledek práce, na kterou mohlo a mělo být vyhrazeno dobrých dvacet let. (07.01.2016)

Baarová se vždy "zamilovala" do muže, který jí byl v tu chvíli nejvíce prospěšný. To je ale náhoda. Z jejího vyprávění je jasné, že měla ráda jediného člověka (sebe) a ztrátu života v luxusu či všemožných majetků stavěla na stejnou úroveň jako úmrtí v rodině. O její kráse se dá ještě spekulovat, i když mně nikdy nepřišla jako ukázková kráska z filmu, ale o jejím zvráceném charakteru snad pochybuje málokdo. (29.10.2016)

Po tomhle dokumentu se Renčův blábol stála ještě bezvýznamnější. Život Lídy Baarové to je teda nervák sám o sobě, stačí jí posadit před kameru a nechat vyprávět a jede thriller jak vyšetej. Chudák holka, ona prostě nevychatala dobu ve který žila, sice to nechápu, že se mohla zamilovat do takovýho ultrazmrda jako je Goebbels a možná jsem naivní, ale tu lásku k němu jí věřím. V každým případě to byla neskutečně krásná ženská a talentovaná herečka u který je její život zajímavější než filmy ve kterých hrála. (29.01.2017)

"Milujem to, co ztrácíme..." Velmi smutný dokument, který těží hlavně z toho, že o Lídě Baarová vypráví přímo Lída Baarová. Je to ovšem zároveň klad (třeba když ta stará osamělá paní, které mohl u nohou kdysi ležet celý svět, jen tak s cigaretou vypráví o Goebbelsovi s Hitlerem a o tom, jaká byla s prvním jmenovaným legrace) a zároveň zápor (film si kolikrát přímo říká o to, aby zasáhl vypravěč a leccos dovysvětlil - třeba smrt Zorky Janů). Příběh Lídy Baarové jsem znal jen v hrubých rysech a zajímalo mě, co nového se ze Zkázy krásou dozvím. Moc toho ale bohužel nebylo. Nejvíce na mě zapůsobily šoty z filmových týdeníků - herci typu Korbeláře, Marvana, Černého, Vítové, Gollové a samozřejmě Baarové vyrábějící tašky, óda na zničené filmové pásy, z nichž se stane lak na nehty či krém na boty... To bylo přímo dokonale odporné. (12.01.2016)