Parkoviště

Malý svet zatrpknutého chlapíka, parkovisko, naruší človek, ktorý už nemá čo stratiť. Nádherná kamera, jemne plynúci dej a presne typovo obsadení herci. Na to, že sa film odohráva na obmedzenom priestore, nie je vyslovene založený na dialógoch. Najhlavnejšiu rolu tu hrajú pohľady a postupné odkrývanie minulosti. Parkoló je nečakane poetický film, ktorý vás donúti sa na konci zamyslieť nad tým vaším pohľadom na svet. (15.03.2016)

Jo, takhle komorní psychologický souboj si rád nechám líbit... tedy na plátně či obrazovce. V reálu bych ho zažít asi nechtěl a tak bych na místě Legionáře přeci jen urozenému boháči s jeho nablýskaným fárem dopřál po pár minutách využít i onen vzácný flek. No jo, jenže udělat to Legionář, přišli bychom o precizně vystavěný příběh plný napětí a gradace, který si i přes pomalé tempo po celou dobu úspěšně udržel můj zájem a pozornost. Nápad zasadit takřka celý film do jednoho parkoviště, v němž probíhají různorodé konflikty mezi dospělými i dětmi a mezi rodinnými přílušníky stejně jako cizími, mi připadal originální. Z nehostinného prostředí mezi oprýskanými zdmi toho vytěžili tvůrci dost, zaujal mě nápad promítání fotek jakožto jediné vzácné poetické spestření onoho místečka a výborně sehraný drsný střet charakterů na mě občas dýchl i zdařilými záblesky černého humoru. [85%] (24.03.2023)

Nádherne jednoduché a pritom tak hlbokomyseľné. Čo sa stane keď do pokľudného života samotára bojujúceho s vlastným tieňom minulosti a do sveta, ktorý si žije len sám pre seba, arogantným spôsobom vstúpi niekto s úplne opačným životným postojom? Nevyhnutne príde konflikt a súboj na život a na smrť. Veľmi sa mi páčilo pomalé plynutie príbehu a tiež i samotná koncepcia deja založeného na detailoch, ktoré sú divákovi servírované len postupne a vždy v ten správny čas, niekedy i opakovane. Tá jednoduchá krása ma proste očarila. (01.03.2016)

Tak tohle je filmová delikatesa pro skutečný fajnšmekry aneb když si geniální scénář potřese rukou s geniální kamerou. Práce s divákem funguje na výbornou. Například : dvakrát po sobě sleduješ jak hlavní hrdina stojí pije kávu a kouká na zeď, pak se jako by mimochodem, ale velmi chytře dovíš proč a tu scénu si zamiluješ a když se objeví ve filmu po třetí, a ty si už znalý věci, tak si jí už vychutnáš s hlavním hrdinou absolutně naplno a tak je to tam se vším. Závěr filmu považuju za jeden z nejchytřejších co jsem kdy viděl, nutí tě totiž se nad některými věcmi zamyslet, ale taky to můžeš pojmout tak, že se prostě jen pousměješ. Maďarský supermajštyk, který byl natočený za rozpočet jedný výplaty, prostě když umíš, tak umíš a nemusíš volat digitálním kouzelníkům ať ti udělají na pc film. Třetí film v rámci festivalu 3Kino dovršil čistý pětihvědzičkový hattrick, což se mě ještě nikdy v životě nestalo. Na závěr bych chtěl poděkovat jeho organizátorům za nečekáné pozvání všem divákům na poslední projekci 3kino na raut, když si člověk ještě připočte, že kluci dávají cenu lístku na 30Kč, vychází mně z toho jediný, nadšení, zápal, a poctivost k divákovi - děkuju. (06.11.2015)

Celá ústřední zápletka mi přišla trošku vycucaná z prstu, což taky způsobilo, že jsem tomu zpočátku moc nevěřil a nic nečekal, jenže ono to plynulo dál, vše pak do sebe zapadlo, jednání postav mělo smysl i své pozadí a nakonec z toho vypadl takový malý velký film, u kterého ani nevím, co většímu bych mu vyčítal. Stojí to jen na jednom konfliktu, 3-4 lokacích a pár postavách a přitom se z toho povedlo dostat působivý příběh, který mistrně spojuje chytrý scénář s propracovaným rámováním záběrů a prací s lokacemi, protože vyvolat pocity optimismu z hnusného šedého parkoviště není jen tak. Nejde tu o moc a přitom o dost, nepředává to nic nového ani bůhvíjak hlubokého a přitom to má podnětnou myšlenku. Zároveň to není nic, co by se muselo točit s vysokým rozpočtem a něco takového by mohl natočit i nadšený amatér, kdyby přesně věděl, oč mu jde. Tady to tvůrci věděli přesně a i když to filmový svět nejspíš nezboří, pro mě to byl takřka dokonalý film, který si rád užiju opakovaně. Slabých 5* (02.02.2024)