Podivná záležitost
Une étrange affaire
Režie:
Pierre Granier-DeferreKamera:
Étienne BeckerHudba:
Philippe SardeHrají:
Michel Piccoli, Gérard Lanvin, Nathalie Baye, Jean-Pierre Kalfon, Dominique Blanchar, Jean-François Balmer, Dominique Zardi, Nicolas Vogel, Kathy Kriegel (více)Obsahy(1)
Louis Coline (Gérard Lanvin) je výkonný pomocník v upadajícím obchodním domě v Paříži. Není příliš ambiciózní, spokojeně si žije se svou manželkou Ninou (Nathalie Baye), nestěžuje si na návštěvách své matky a babičky a rád se setkává se svými přáteli, se kterými hraje poker. Do obchodu však přichází manipulativní Bertrand Malair (Michel Piccoli) jako nový obchodní manažér, který má upadající společnost zachránit. Louis se bojí o svou práci, avšak Bertrand ho vtahuje do svého úzkého kruhu důvěrníků a postupně začne ovládat i Louisův osobní život. Louis pracuje přesčasy, přijímá Bertrandova pozvání do nočních klubů a na večeře s androgenními ženami a svůj vlastní dům dává kdykoliv Bertrandovi k dispozici. Nina začíná něco tušit, ale nedokáže bojovat s Bertrandovými požadavky. Vidí, jak se Louis pod jeho vlivem změnil. Zoufalá opouští svého manžela, což Louise ještě více vhání pod Bertrandovu kontrolu. Bertrand však z ničeho nic záhadně zmizí, přesně tak, jak se objevil, a Louis s hrůzou zjistí, že už není schopný obnovit svůj předchozí život. Film získal Stříbrného medvěda za Nejlepší mužský herecký výkon (Michel Piccoli) a byl nominován na Zlatého medvěda na MFF Berlín 1982. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Zlatý Medvěd - výběr ()
Michel Piccoli v roli šéfa ovládá svýho podřízenýho jako loutku. Nunto dodat, že ten podřízenej byl takovej debílek a vlezdoprdelista, že mi ho nebylo vůbec líto. Naopak jsem mu přál to nejhorší. Jinak mi to přišlo celý dost přehnaný. Nebo snad připadá někomu normální, že ten šéf zazvoní u podřízenýho a ve dveřích mu úplně v klidu oznámí, že jde k němu na pár dní bydlet? A ten podřízenej reaguje stylem: "Jó, žádnej problém, my vám hned s manželkou uvolníme ložnici a půjdeme spát na podlahu." To bych tomu šéfovi asi ty dveře od bytu omlátil o držku a šel bych radši pracovat k popelářům. Tohle je prostě poněkud odtržený od reality. ()
Louis je mladý reklamní expert, který má tu smůlu, že uvízl ve firmě, co o reklamu vlastně ani nestojí. Její postavení jí totiž umožňuje žít z podstaty. Cítí se neuznaný, ale nemá dostatek vůle a odvahy prásknout dveřmi. Nečekaná změna na postu manažera přinese šanci na rychlý profesní vzestup. Kariérní postup ale znamená, že se potkají dva pronikavě odlišné charaktery. Zkušený ředitel jako diktátor, pedant, buldozer a manipulátor, silná osobnost, která touží po dominanci a trpělivě své okolí proměňuje k obrazu svému. Mladík, coby snaživý, ale charakterově a duchovně mělký slaboch, který s úctou vzhlíží ke svému šéfovi jako ke svému guru. Nedochází vlastně k žádnému zápasu. Louis je postupně rozleptán, vstřebán a stává se na svém nadřízeném závislý. Poté, co šéf odcestuje do zámoří, cítí se být zrazen, opuštěn a nedokáže bez něj smysluplně existovat. Z filmu je cítit určité napětí, očekávání věcí příštích. Rozuzlení je nakonec celkem banální, s námětem se dalo pracovat mnohem radikálněji. Umírněný závěr ale umožňuje snímku zůstat na půdě reality, je přesvědčivý. Poselství není bůhvíjak hluboké, ale příběh Louise vyslovuje obecnější pravdu o člověku. Části populace je dobře ve stínu velké autority, ochotně se přizpůsobuje a hledá ochranu před nejistotou nestabilního světa. Tady můžeme hledat příčinu obliby některých autoritativních politiků a režimů. V osobnosti zkušeného hereckého veterána Michela Piccoliho dostal film navíc ideálního představitele šéfa firmy. Klidný, soustředěný, v případě potřeby otcovský a jindy zase zábavný, sebejistý a nepředvídatelný, spřádá svoji pavučinu a dobře ví, že mu jeho kořist neunikne. Celkový dojem: 75 %. ()
Opravdu podivná záležitost.. asi nikdo by nechtěl, aby se Vám dostalo takového "povýšení".. ()
Opravdu zvláštní film o zvláštním vztahu dvou mužů. Je nepříjemné nechat sebou manipulovat, zvláště když schopnosti odolávat manipulaci ještě oslabuje vztah profesní podřízenosti. Nakonec však člověk může zjistit, že bez této po všech stránkách nepříjemné závislosti nemůže existovat a zmizí-li, ztrácí důvod k životu. Podivná, dobře zahraná záležitost. ()
Člověk nemá cenu, zajímavý je jen jeho výkon. Stále to platí a míra platnosti se zvyšuje. ()
Zvláštny prípad je mierne nadsadená dráma z prostredia pracovného a rodinného života. Tým mám na mysli, že asi takto by sa veci neodohrávali, ale tu nejde o realitu, ale o to, čoho je dej synekdochou. Áno, už počiatkom 80. rokov a asi aj oveľa skôr bola priorita spoločnosti kariéra a "no personal life" ako napríklad také nepodstatné založenie rodiny. Tento film je silný aj v detailoch, napríklad reakcia manželky nato, či náhodou nečaká dieťa. A samozrejme záver, ktorý môže na prvý pohľad pôsobiť ako utnutie filmu, ale asi výstižnejšie skončiť nemohol. Film bude aktuálny aj o sto rokov, ak tu ešte budeme a neupracujeme sa k smrti. ()
Téma je sice silné, ale objevuje se průběžně v kinematografii do dnešní doby (viz třeba Ďábel nosí Pradu). Film o závislosti nevyhraněného člověka má v podstatě jen dvě možnosti konce - buď si člověk uvědomí svou závislost a osvobodí se, stane se soběstačným, nebo nutné náhlé zhroucení svého světa neunese s odchodem svého idolu. Film je ale pojat tak strašlivě rozvláčně, kdy jen půl hodiny poznáváme dva tři charaktery, a přesto o nich víme málo (kromě sázení a hry v karty ten mladík vážně nemá žádné jiné koníčky?), takže se na film dá podívat snad jen kvůli sexy Nathalii Baye. Podobnou šéfku jsem kdysi také měl, neznala víkendy ani soukromí svých zaměstnanců, myslela si, že jí patří, tak jsem šel rychle pryč. Po mně odešli pak i další, a paní se firma zhroutila. Což mi přijde zajímavější historka, než tento film, který vlastně ani nejde do hloubky. ()
Příběh řadového pracovníka oddělení reklamy Louise, jemuž nový šéf nabídne kariérní postup a větší prostor pro realizaci jeho nápadů. Postupně se dostává do vleku manipulativního šéfa Bertranda, který jej začne využívat, nutí jej k přesčasům, začne mu vstupovat do soukromého života. Výborný byl moment, kdy Bertrand jednou v noci odešel za novým projektem a najednou zůstal Louise jak kůl v plotě, vykořeněný, bez manželky, bez kamarádů v práci, bez svého starého života. Zůstala jen pachuť a osamělost. Michel Piccoli ztvárnil úžasného manipulátora! ()
"Jen se na ni koukni !! Nerozpláče ji, že jsem mrtvá, ale že mrtvá nejsem.." ;) ()
Podivná atmosféra a ještě podivnější protagonisté. 31letý Gérard Lanvin (pracovník reklamního oddělení Louis) byl pěkný kluk (o 32 let později si zahrál hraběte de Peyrac v nové Angelice). ()
Korporátní "přátelství" až za hrob. Řekl bych, že tohle téma má i dneska co říct... ()
Nic moc a navyse logika kriva - najma to s tym ubytovanim bolo plane : 50 % ()
Opravdu trochu podivná záležitost. No ale aspoň se teambuildingy konaly v dobré restauraci:-) Ale když člověk uváží dobu vzniku filmu....Myslím, že tehdy ještě lidi nebyli na takové praktiky tak zvyklí a u nás už vůbec ne. Michel Piccoli výborný, mám ho ráda. Za šéfa bych ho nechtěla:-) ()
Naše firma byla jako posádka lodi v bouři bez kapitána. Kdo se na ředitelskou židli posadit má? Propuštěn buď ten, kdo se křivě podívá. Sbohem buď starý živote, pryč s tebou, do nového se teď dívám. Temné síly se zrodily, roztříštily svou tvář, ďábelská lekce manipulace rozžehla svou zář. Jsem pouhou kostičkou domina záhadné delegace, která splynula s všudypřítomnou formou abstrakce. Muž v šedém pláštíku s lakotnou identitou, sám velký šéf už smlouvu sepisuje, lesk vlastního sebeklamu na zlatém podnose představuje. Snadné je podlehnout. Stoupám, stoupám. Kam se otočím, tam on oči má. Nemůžu odolat vyšším příčkám jako vábícím girlandám lehkých to kurtizán. Na dvoře mefistofelovském rozmazlován, teď samotou "rozesmíván." Odešel, ale naše loď pluje dál... ()
Ženská role je tu tak netypicky výrazná (a suverénně nejsympatičtější), že si díky ní člověk uvědomí, jak je ve vleku klišé a stereotypů, i když si to o sobě zrovna nemyslí. SPOILER: Když např. začal Louis chodit pozdě z práce domů, nečekali jste, že mu bude žena dělat scény? Že bude uražená, náladová? Tak jak je to ve filmech u manželek hlavních hrdinů zvykem? A ono nic. Ba naopak(!), Louisova žena byla plná pochopení, humoru... KONEC SPOILERU I francouzskou akademii ta role zaujala a ocenila ji Césarem. Ten film je ale pozoruhodně napsaný celý, můžu ho jedině doporučit. ()
Celý film dokonale vystihuje jeho název, jedná se opravdu o divnou záležitost o mladém zaměstnanci, který z obavy aby nebyl vyhozen z práce, nechá se využívat novým šéfem a jeho poskoky a to až za únosnou hranici, která vede k tomu, že ho opustí i žena. Je to opravdu divné a nudné. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1980. ()
Nastolit svoji kariéru ve své pracovní profesi s naprosto nejasnou budoucností na úkor přisluhovačství a ztráty partnerského vztahu. Zajímavá studii o tom, kam až je takový člověk ve své podřízenosti a ochotě schopný zajít bez ohledu na následky. Práce je jedna věc a soukromý život druhá. Když se překračuje důmyslná hranice snesitelnosti, není divu, že se někde objeví trhliny. Příběh je převážně konverzační a na dnešní rychlou dobu již bohužel krapet nezáživný. Téměř to vypadá, jako by se jednalo spíše o mírně přepracovanou divadelní hru. Sympatie však kupodivu nemá žádná s postav a tak se ani nelze s hlavní postavou děje jakkoliv ztotožnit. A tak se jedná o snímek nemající sebemenší šanci nadchnou každého diváka, ale za pozornost stojí. ()
Zezačátku jsem se trochu nudil, ale pak se to postupně rozjíždělo a nakonec mne to bavilo. Nebylo tam tolik známých herců, také mne zaujala francouzská firemní kultura, či jejich rodinné prostředí...jen ten konec jsem úplně nepochopil. ()