The Czech Way
Kupónová privatizácia
Režie:
Martin KohoutScénář:
Martin KohoutKamera:
Tomáš PavelekHrají:
Petr Pithart, Petr Kučera, Václav Klaus (a.z.), Václav Havel (a.z.), Jiří Černý (a.z.), George Bush (a.z.), Alexander Dubček (a.z.)VOD (1)
Obsahy(1)
Dokumentární esej Česká cesta popisuje příběh československé ekonomické transformace 90. let, zejména pak proslulé metody kupónové privatizace, která byla jádrem i jakýmsi vývěsním štítem tohoto procesu. Ekonomická transformace se odehrála v období, které zakládalo novou českou a slovenskou státnost, byla tak na jedné straně prezentována jako klíč k přerodu totalitně řízené společnosti ve společnost demokratickou, na straně druhé jí pak veřejnost chápala jako proces nového přerozdělení majetku - od státu k lidem. (MasterFilm)
(více)Recenze (17)
"Všetko je podvod, aj Tvoje oči sweet Marylin" nôtila začiatkom deväťdesiatych rokov bratislavská panková kapela Slobodná Európa. Václav Havel v dokumente zase vraví: "Byla to taková divadelní akce, jako všechno v téhle revoluci." A kupónka tieto mini poučky potvrdzuje: zohraté divadielko a dosť aj podvod na občanoch, ktoré dalo vzniknúť základine dnešných oligarchov. Ich tatíkovia či maminy boli v stredných či vyšších ekonomických, politicko, eštébackych funkciách po celom ČSSR a dakedy aj mimo neho. Bola to akási pestovaná ekonomická sivá záloha strany práve určená pre zmenu politických pomerov. Z takého prostredia pochádza mimochodom i "otec kupónovej privatizácie" (ako ho prezentovali médiá) Václav Klaus. Dokument toto všetko pomerne trefne pomenúva, no tá záľaha hovoriacich hláv a nekonečné opakovanie tých záberov s Havlom, Klausom, Mečiarom a Bushom zráža dokumentu %. ()
Velmi zajímavé, i když stále tápu, k čemu ta protichůdná sdělení a vzpomínání všech zúčastněných vypravěčů dnes vlastně jsou, také po zhlédnutí obou dílů zcela chápu, proč zde nevystupuje Klaus, ten náš československý Santa, kterému skutečně na jeho cestách po Československu chyběla jen ta červenobílá čapka a velký pytel přes rameno, o jehož případném obsahu snad raději ani nepolemizovat. Na vše zde vyřčené lze hledět dvěma směry. Za prvé: dnes už to nikoho nezajímá, hlavně teenageři si v některých případech dokonce myslí, že po roce osmdesát devět se z ČSSR vyháněli Němci, jak jsem se doslechl v jedné televizní anketě...není se co divit. Za druhé: jinak, než jak to kolem nás vypadá dnes, to asi ani dopadnout nemohlo. Neschopnost nakládat s nenadále uchopenou mocí všech zúčastněných, kteří s tím měli co dočinění, je z tohoto dokumentu naprosto zřejmá, tolik másla, co mají všichni na hlavě, by namazalo tolik chlebů, že by z toho měl radost i prof. Nejedlý (Chleba bude...a máslo bude!). Jakási zoufalá, falešná naděje je možná nedílnou a nesmrtelnou součástí Česko-slovenského národa. Achjo, to je to jediné, co si obyčejný dělník může říci, a jít na další šichtu. Slova za vše - "No tak, my jsme mu zajistili proslov na náměstí, žejo, zajistili jsme mu potlesk, žejo, ale víc pro něj udělat nemůžeme" - Havlův výrok k roli Alexandera Dubčeka k celé této sametové divadelní šou, jak to sám náš dramatik, který si na svém luxusním hrádečku již v šedesátých letech s kolegy rozděloval politické funkce, nazýval. Vlastně jsem chtěl jen napsat, tragikomický dokument převážně pro fajnšmekry, ve kterém si lze snad jen připomenout onu euforii svobody počátku devadesátých let v srdcích obyčejných lidí, tedy těch, kteří cinkali a tleskali a převážně dopomohli k tomuto všemu, nicméně vše mělo velmi hořkou, kapitalisticko-mafiánskou příchuť. ()
Poskladaním výrokov množstva aktérov kupónovej privatizácie, zväčša tých neúspešných, sa tvorcom nepodarilo objasniť divákom ekonomickú inscenáciu a pritom nie je rozhodujúce, či ju zažili na vlastnej koži alebo nie. Keďže nešlo o spravodlivý prevod štátneho majetku do rúk občanov, ale do rúk inscenátorov, možno iba pochváliť otcov českej cesty privatizácie, že na svoje ciele využili chamtivosť a ekonomickú negramotnosť občanov. Na chamtivosť vsadil Kožený istotou desaťnásobku a na negramotnosť tí, ktorí rozdávali majetok do vlastníctva a nie do správy. Výsledkom bola ekonomická polarizácia spoločnosti, v ktorej sa neobnovila stredná vrstva a namiesto istoty desaťnásobku dostali občania istotu, že za bohapusté rozkradnutie majetku nebude nikto potrestaný. A dnes je to už história, ktorá nie je nepodobná príbehom úspešných a ctihodných oligarchov v zavedených západných demokraciách, ktorých predkovia začínali ako gauneri. Možno o nejaký čas tento príbeh niekto spracuje lepšie a vo všetkých súvislostiach. Obávam sa však, že vtedy to už bude zaujímať ešte menej ľudí, ako dnes. ()
Dokument o kupónové privatizaci dává prostor všem, kdo u toho tehdy byli a chtěli se k tomu vyjádřit (tj. skoro všichni kromě mrtvých a Klause). Možná i pro pamětníky a dávné DIKy stojí za to si situaci oživit a podívat se s odstupem na ekonomickou akci, která stvořila všechny nejbohatší Čechy dneška (současného premiéra nevyjímaje). Možná to má nějaké mouchy, ale na bakalářský film studenta filmové školy je to více než dobré. ()
Kdo privatizaci pamatují, nedozví se nic nového. Pro mladé je to pravěk s dinosaury. Samé jalové úvahy.Všechny postavy jsou zhrzené, ale rádi, že jim někdo zase naslouchá. Pobavili mě zákulisní historky. ()
Transformace československé ekonomiky na začátku 90. let bude ještě hodně dlouho budit emoce. Samozřejmě názorů je mnoho, ale nedá se upřít to, že šokově překopat celou ekonomiku nemůže proběhnout úspěšně asi za žádných podmínek. Vždy bude nějaká skupina nespokojena. Pravdou je, že hlavně díky kupónové privatizaci u nás zbohatla většina dnešních milionářů a miliardářů. Dokázali prostě využít danné situace. Je pravdou, že i sami otcové této transformace si na sebe navzájem nakydali spoustu špíny a v přítomnosti kamer se rádi rozpovídali, a tak jako největší pozitivum hodnotím množství zákulisních historek, které páni Ježek, Tříska nebo Pithart vyplodili. ()
Dodnes si dobre pamätám ten šteklivý pocit burzového magnáta, keď som rozbaľoval voňavé kupónové knižky a lepil do nich tisíckorunový kolok, čo bol vtedy majland. Nemal som v čase prvej vlny ešte osemnásť, takže som vlastnú knižku nemal, ale bol som poctený dôverou od štyroch členov blízkej rodiny na neobmedzené „investovanie“ kupónov. Niečo sa podarilo investovať výborne, niečo menej a niečo padlo za obeť vtedajšej mafii kupónových fondov. Tak to bolo a dokument sa to snaží dosť obšírne objasniť. Škoda, že výlučne formou hovoriacich hláv a zopár ohraných archívnych záberov. Berie to tak zoširoka, že začína ešte v čase socializmu, prevzatia moci 1989 a vzniku OF a na privatizáciu sa dostane až niekedy v druhej časti. Slovenský názov filmu Kupónová privatizácia je potom trochu mylný, lebo tej sa venuje len nejakých desať minút. Ale aj tak ma film dosť nudil rozvláčnym tempom, zväčša nudným rozprávaním toho mála aktérov dokumentu, pričom skutoční aktéri privatizácie dali od filmu radšej ruky preč. ()
Oceňuji kolik rovin dokument dokázal nakousnou. Ne vždycky i dobře rozžvýkat a spolknout, ale to by myslím měl stejně dělat divák. Rozchod mezi Havlem a Klausem. Počátky ODS. Privatizace. Klidně bych si takových dokumentů v cyklu popisujícím počátky ČSR/ČR pustil více. ()
Z mého pohledu velmi zajímavé téma a co asi na tomto dokumentu oceňuji nejvíce jsou neokoukané dobové záběry a autentické výpovědi aktérů privatizace. Škoda jen, že dle mého názoru nebylo více prostoru poskytnuto obhájcům privatizace. Vysloveně tam chyběla výpověď Klause, ale možná ani nechtěl spolupracovat a možná i věděl proč. Docela dost mi na dojmu ubírala technická kvalita filmu. Někdy to u dobových záběrů skoro vyžadovalo titulky. ()
Zajímavý dokument, dobré tehdejší záběry, hezky sestříháno. Z řemeslného hlediska tedy vynikající. Chápu, že se Klaus nechtěl k problematice vyjádřit, to nelze autorům nijak zazlívat, přesto ale dokument prezentuje jen názory strany kritické, ve které dominuje gradualistický způsob v čele s levicí a "přeběhlíkem" Ježkem. Proto by bylo fér uvést i názory druhé strany, protože problematika privatizace nebyla tak jednoduchá a alternativ nebylo mnoho. Opačný názor na kuponovku z ekonomického pohledu se nachází zde: http://cepin.cz/cze/clanek.php?ID=295 ()
Prvá časť trochu slabšia - tiahnúca sa. Opisuje ako vznikala ponovembrová ČSR ako sa formovala vláda. Druhá časť je už zaujímavejšia. Viac ekonomicka, divackejšia. Opisuje princíp kupónovej privatizácie, ekonomické názory a súčasných oligarchov. Celkovo je to zaujímavý dokument. ()
Velice dobrý dokument o převzetí moci v roce 1989 a o nástupu kapitalismu v této zemi. Rozebírána je hlavně kupónová privatizace. Škoda, že pánové Klaus, Dlouhý a celá finanční oligarchistická galérka v dokumentu osobně nevystupují. Pravda a láska je jedna část a o té druhé se již raději nemluví... ()
Tož za mě jeden z nejlepších politických dokumentů polistopadové ČR. Snaha o objektivitu, vyjádření protistran, přitom tne do živého. Lepší obrázek o ekonomickém a morálním rozkradení jsem neviděl, každý soudný člověk může mnohé pochopit. Česká mafie stále pokračuje ve své politické dominanci. Tohle by měli vysílat každý týden aspoň měsíc před volbami do parlamentu. ()
Ozaj relevantný dokument, ktorý prináša niektoré zaujímavé fakty a ukazuje súvislosti.↵ Pre väčšiu zrozumiteľnosť by bolo dobré rozdeliť ho na bloky po jednotlivých etapách, ktoré viedli k privatizácii, napr. Jak se Klaus stal ministrem. Viac by som tiež zdôraznil hlavné príčiny, ktoré k privatizácii viedli, trebárs, že to bol politicky tak ľúbivý nástroj, že nebola ani otázka či, ale v akom rozsahu k nej dôjde. Veľmi by som uvítal aj popisky a časové určenie jednotlivých scén.↵ Hodnotím ako záslužný počin preto, aby sme lepšie pochopili fungovanie našich politikov v minulosti. O mnohom vypovedá najmä fakt, že Klaus ako hlavný hýbateľ kupónovej privatizácie, sa vôbec neodhodlal pre tento film vyjadriť o svojich pohnútkach. ()
Proč tohle netrhá rekordy ve sledovanosti a nepouští se to v hodinách dějepisu? Z některých komentářů je mi zde smutno, podepisuji se pod koment Philantropa. ()
Právě sleduji na slovenské televizi. Už jsem viděl prvotní verzi na festivalu v Jihlavě a nedivím se, že tohle asi v Čechách na obrazovce neuvidíme. V Čechách teď vítězí antikomunistická propaganda, jejíž ikonografii rozhodně nevyhovují mrazivé záběry polistopadových machinací, klausovské ekonofašistické projevy, Tříska, Potáč, Martin Roman, všechen ten devadesátkový hnus. Síla. Tady se pořád brečí po Havlovi, jak by nám bylo pod ním krásně, svobodně, evropský, liberálně, ale to, jak to opravdu bylo, nechtějí Češi vidět. ()
jedná se o TREZOROVÝ FILM, bohužel žádná TV se neodvážila jej vysílat, proto je možné jej shlédnout pouze přes https://dafilms.cz/film/9866-ceska-cesta je možné placenou verzi obejít tím, že se přihlásíte přes FB. Tento pravdivý dokument se mě velice líbil, záhadou je proč se TV bojí tento dokument odvysílat, zda proto, že bych pak čelili soudním sporům, více o tomto a jiných trezorových filmech je na mém blogu https://radimjanicek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=690203 ()