Cesta na východ

Závěrečná scéna nepostrádá výborné načasování a gradaci, nicméně mnoha částem by prospěla přísnější ruka střihačova. Neříkám, že se to vleče jak smrad, ale mnohdy je divák téměř až násilně nucen sledovat rozvleklé scény, které na zápletku mají pramalý vliv. Z tohoto důvodu bych doporučil spíš verzi kratší a ne režisérskou, kterou jsem si užíval dvě a půl hodiny. (23.09.2014)

Celou dobu jsem byla přesvědčena, že mě Griffith nedokáže přesvědčit. Už jsem totiž viděla pár jeho filmů a moc mě nenadchly, proto se mi ani do Way Down East moc nechtělo. Zvlášť, když jsem viděla tu délku dvě a půl hodiny. Bála jsem se, že se zase budu nudit... Ale naštěstí se tak nestalo. Sice mi chvíli trvalo, než jsem se do postav vcítila a s filmem se sžila, film se nerozjel hned na začátku, ale třeba poslední půlhodina svým napětím všechno vynahrazuje a vylepšuje hodnocení tohoto filmu z mé strany. Takže nakonec musím Griffithe docela pochválit a uznat, že tohle je pro mě jeho nejlepší film. (15.06.2013)

"Prostý příběh pro obyčejné lidi". Tak zní podtitul filmu, jenž ve své době zaznamenal mimořádný komerční úspěch a stvrdil Griffithovu pozici prvotřídního lidového vypravěče. Griffith dávkuje v přesné míře sentiment, humor a napětí, v jednoduchém příběhu, který je ovšem podán natolik suverénně, že si v něm to své najde skoro každý. Těžko zde hledat nějaké chyby, záleží jen do jaké míry s vámi bude rezonovat strastiplná pouť životem zkoušené Anny, a do jaké míry jste vděčným divákem dlouhých němých filmů. Lillian Gish je v roli Anny výborná. Myslím, že šlo o jednu z jejich nejlepších rolí, která jí byla nepochybně psána přímo na tělo. (07.11.2022)

Škoda, že jsem neviděla 100 minutovou, nýbrž o celých 50 min delší verzi. Cesta na východ se mi tak rozplizla do nekonečné celodenní nudy, u které jsem nedokázala vydržet delší dobu v kuse. Nejzajímavější (hlavní) dějová linie je neustále retardována výstupy vedlejších, rádoby komických postav, jejichž pitvoření mi neuvěřitelně lezlo na nervy. Za pozornost tak stojí především, zde již několikrát zmiňovaná, scéna s ledovými krami. Abych ale jen nekritizovala, snově půvabný obličej Lillian je zde obzvláště fotogenický a potěšil mě i převážně civilní výkon mužného Richarda Barthelmesse! (26.12.2009)

Ak by Way down east skončil podobne, ako Broken blossoms, urobil by som si výlet do Ameriky, aby som sa išiel opýtať Griffitha na cintorín, prečo ma toľko trýzni. Way down east je dôkazom jeho výnimočných filmárskych schopností, v tomto prípade najmä gradácie deja v poslednej štvrtine filmu, ktorá je strhujúcejšia, ako drvivá väčšina rozsiahlych melodrám naprieč dejinami kinematografie. Sekvencia záverečnej záchrany je zinscenovaná na svoju dobu skutočne neuveriteľne, podstatné ale je, že funguje dokonale po emocionálnej stránke. Podľa hodnotení chápem, že takáto archaická kinematografia (a ešte pri takejto stopáži) nemusí osloviť každého, ale každý by sa mal pokúsiť nazerať na ňu s otvorenou myslou. Ja som tento film nemusel brať ani v kontexte doby, aby ma uchvátil. P.S.: Videl som rozšírenú verziu, knižná predloha by mohla slúžiť aj ako základ pre výpravný televízny seriál. (08.02.2013)