Obsahy(2)
Mikrokomedie z nedávných dob vypráví o jednom ušlápnutém úředníčkovi, který nechá na sobě dříví štípat. V úřadě sice všechnu práci vykonává včas a perfektně, ale nikdo si ho za to neváží. O rekreaci do Jugoslávie si jako každoročně požádá, ale dostane ji mladý perspektivní kolega. Vystudoval vysokou školu, ale jeho syn se mu směje, že mu to k ničemu není a nehodlá jeho příkladu následovat. Ani do hospody nechodí. Nakonec ženě předstírá, že mu v práci tu Jugoslávii přiklepli. A pak přijde syn představit svou přítelkyni, hodlá s ní žít společně v bytě s rodiči… (Česká televize)
(více)Recenze (14)
Každým metrem větší stupidita...(Autor hudby není uveden, jen zvuk...) ()
Veľmi milá komédia s Bronislavom Poloczkom, ktorý ma prekvapil tým, ako sa zhostil úlohy zakríknutého úradníka jedného nemenovaného socialistického podniku. Dokázal, že vie s chuťou zahrať aj takýto typ postavy, hoci jeho hulváti napr. vo filmoch "Skok", "Králíci nemají jména" alebo "Matěji, proč tě holky nechtějí?", sú neprekonateľní. Pre Jiřinku Bohdalovú bola tradičná postava manželky obyčajnou rutinnou záležitosťou. ()
Měli to ti mladí tehdy snadné. Prostě přišli za rodiči a oznámili jim, že se budou brát a vy to nějak zařiďte. Tím hůř, když by se zjistilo, že musí. To mě opravdu fascinuje. Přijít dneska za rodiči a oznámit jim, že mám holku a chci s ní žít u nich, vlastně se ani neptat, prostě jim to oznámit, tak mi vrazí takovou facku, že bych se na patě otočil mnohokrát. A rodiče v povídce se skutečně starají. A co víc. I když o mnoho let starší, nemají odvahu svým potomkům oznámit, že už také mají právo na svůj klid. A to už nezmiňuji, že kdyby naši přišli kvůli mě o dovolenou. Jiřina Bohdalová a Bronislav Poloczek jsou ale holt jiní kádři. Ti si nechají nas..t na hlavu. Naštěstí to zase není taková nuda. Mě ještě pobavilo, jak tvůrci pěkně v roce šestaosmdesát ukázali, kterak se socialismus odvděčuje věrným pracovníkům. Na druhé straně, dnes k tomu moři můžete bez poukázek a povolení, ale málo kdo na něj má. ()
Nevycválaný syn, ziskuchtivý kolega v práci a broskvová limonáda na stole. 1) Přiblblý scénář mnoho radosti nenabízí, ale jistý obrázek o době inscenace přece jen poskytne._____ 2) Jak lákavou, exotickou a nedostupnou záležitostí byla tehdy cesta k moři do Jugoslávie! Povšimněte si, že nikdo ani slovíčkem nenaznačí, že šlo také jet do Rumunska, Bulharska, neřku-li Sovětského svazu. Ne, že by to bylo výrazně levnější - taková dvoutýdenní cesta vás přišla na dvouměsíční plat (Černé moře, letecky, plná penze anebo Jadran, autobusem, plná penze). Ale ten odér Západu..._____Objektivně musím připustit, že jugoslávské zážitky vysoce překonávaly zážitky černomořské._____ 3) 47letý Bronislav Poloczek se představil v netypické roli ušlápnutého slušného člověka (otec rodiny). No...ne, že bych mu to nevěřil, ale hajzlové mu šli lépe._____ 4) 30letému Martinu Stropnickému (všeho schopný kolega z práce) to slušelo. ()
To je tak, když mladí chtějí bydlet. Tak, a teď se rodiče starejte, na Jugoslávii zapomeňte. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (1)
- Úvodní a závěrečná hudba z filmu byla později použita do pořadu Trocha šafránu z televizního archívu. (Bart)
Reklama