Children 404
Deti 404
Obsahy(1)
Věty jako „táta tvrdí, že by vzal bouchačku a všechny homosexuály postřílel a ségra by je zavřela do blázince," jsou jen střípkem z anonymních výpovědí 55 teenagerů, kteří v rámci online projektu „Děti 404" virtuálně bojují proti vyhroceným homofobním náladám v ruské společnosti. Zdejší situace nebyla pro LGBTQ komunitu nikdy růžová, ale poté, co loni v červnu podepsal Vladimir Putin zákon proti LGBT propagandě „za účelem ochrany dětí a mládeže před informacemi potírajícími tradiční rodinné hodnoty" hrozící pokutami a vězením, se Rusko vrátilo do středověku. Většina náctiletých se setkává jen s ponížením a šikanou. Brutálně autentický dokument, ve kterém podávají své příběhy oni sami, by mohl být sci-fi filmem z temné budoucnosti, ale přitom je necenzurovanou zprávou ze současnosti, ne tak daleko od nás. (Mezipatra)
(více)Recenze (17)
Čekal jsem, že to bude drsné. Ale bylo to spíš o té komunitě 404. A ta komunita 404 je vlastně fajn :) A ty coming outy… se mnohdy neliší od těch, co znám kolem sebe. U nás se mladí taky chtějí někdy zabít. Jestliže Rusko je první v počtu sebevražd mladistvých, ČR je buď první, nebo mezi prvními v EU. 25% těchto sebevražd je mezi muži motivováno heteronormativitou společnosti. Nebo potkám 19tiletého kluka ze Slovenska, co má na rukou popáleniny od sebepoškozování. Po dokumentu britské BBC "Lovecká sezóna" (Dispatches: Hunted) už "horší" film o Rusku vidět nemůžu. https://www.youtube.com/watch?v=K-dDd4dtOFM ()
Omlouvám se za poněkud osobnější komentář, jenž jsem napsal po projekci filmu, jež se konala v rámci festivalu Mezipatra. Dokument Putinovy "Děti 404" je silným a emotivním diváckým zážitkem. 45 ruských teenagerů v něm vypráví o svých coming outech, o zážitcích se šikanou, pokusech o sebevraždu a hlavně snahách o útěku z Ruska a seberealizace v tolerantnějším zahraničí. Naštěstí to není tak depresivní, jak jsem se původně obával, je tam i několik vtipných momentů, někteří teenageři si i přes všechen tlak zachovali duševní nadhled. Příjemná byla i beseda s oběma režiséry, kteří rozebírali pokračování toho, co se v Rusku děje po skončení natáčení (vznikají další absurdní zákony jako například ten o zákazu používání amerického dolaru na území Ruska). V publiku bylo i několik ruských diváků, kteří do Česka přicestovali za svými láskami. Asi nejsilnější příspěvek byl od ruského diváka, který přiznal, že byl původně silný homofob, ale po vyoutování jeho nejlepšího kamaráda zcela změnil své životní postoje. Takže celkově to pro mě byl - ještě jednou řečeno - silný divácký zážitek a jsem rád, že žiju v Česku, kde se zcela svobodně můžu hlásit k tomu, kým doopravdy jsem. A že si vážím všech, kteří mě v tom podpořili. ()
Šokující obraz současného Ruska. To je asi první, co se mi vybaví při pohledu na autentické příběhy zúčastněných protagonistů, hrstce odvážných, kteří dali prostřednictvím tohoto mimořádného projektu nahlédnout do svého nitra. Strach, stres a úzkost, kterou tito lidé musí denně prožívat je nepředstavitelnou zátěží lidského života, ocitajícího se vlivem uměle vyvolané nenávisti v přímém ohrožení. Film ve mě zanechává bolest, smutek, beznaděj, ale zároveň podněcuje víru v lepší časy. Anebo v zázraky. V případě Putinova Ruska by to byl skutečně zázrak. ()
Scéna na Rudém náměstí je silná. Narodit se v Rusku jako homosexuál a ještě u rodičů, kteří mají v předsíni obrazy Stalina, to už je teda pech. ()
Po dokumente Děti ze stanice Leningradská, ktory som nedavno videla, dalsie nelichotive dielo o problemoch v ruskej spolocnosti. Dokument verne vystihuje negativny postoj v Rusku voci homosexualnej mensine, ktory sa po vydani zakona zakazujucom akukolvek propagandu LBGTQ vyrazne zhorsil. Tento zakon prakticky zlegitimizoval homofobne predsudky, co vyustuje k roznym verejnym slovnym, casto aj fyzickym utokom k predstavitelom tejto mensiny, s ktorymi sa oni stretavaju na dennej baze uz od zakladnej skoly. Dokonca vidime na priklade zakladatelky skupiny Deti 404, ktora sa venuje online pomoci obetiam sikany a homofobie, Leny Klimovej, ze straca zamestnanie kvoli svojej sexualnej orientacii. Drsna ruska realita. Okrem inych sa tu stretavame s pribehom mladeho chlapca, ktory sniva o emigracii do Kanady, napriek urazkam a ponizovaniu nestraca pozitivny pristup k zivotu, co je velmi sympaticke. Smutne momenty sa striedaju s usmevnymi, napriklad v muzeu pri komentovani Putinovho portretu:) Pri poslednom monologu Leny Klimovej divak ziskava dojem, ze vsetko sa vlastne casom prirodzenym vyvojom urcite na dobre obrati. Po filme v diskusii s reziserom dokumentu sa vsak dozvedame, ze Lenu caka sud a hrozi jej nemala pokuta. ()
Ta země je prostě společensky někde na počátku devatenáctého století... ()
Až na ten zavádějící název si myslím, že se jedná o užitečný film. Rusko - lack of tolerancy.... ()
Jiný kraj, jiný mrav. Byl jsem zvědavý, jak se tento dokument vyvine a co mi přinese. Odpověď byla, absolutně nic. Já a mé okolí lidí, které znám, zastáváme spíš takový postoj, že nás to ani moc nezajímá. Zastávej si orientaci jakou chceš. Mám to u prdele. Co mi tohle teda mělo dát? Poukázat na problematiku v Rusku a vůbec všude ve světě, kde tohle moc netolerují. Já to beru a chápu ale osobně z toho opravdu nic nemám. U nás to nezasahuje do žádné velké míry, že bychom po sobě plivali a házely výkaly, což tady v Ostravě sice děláme ale né kvůli toho, že je někdo homouš, nýbrž proto, že jsme prasata a při naších "pivních" víkendech tohle považujeme za ten největší relax. Jo, je to krásný. K čemu se chci dostat? Chápu, že se někde s homosexualitou bojuje a já dokonce chápu i proč. Má to své opodstatnění, i když by měl mít člověk naprostou svobodu. Jak říkám, oboje má něco do sebe. Celkové hodnocení, hodně dobré, i když jsem se místy usmíval nad vybranými stupidními záběry. ()
Viděno v rámci filmového maratonu Jeden svět na Právnické fakultě. ()
Já mám jedno kritérium. Čím menší míra tolerance, tím vyšší míra buranství, primitivnosti a vymatlanosti národa jako takového. Co dodat, je mi líto takových lidí, co musí žít v této pokřivené společnosti s nynějším kultem osobnosti bývalého „agenta“ KGB, a i přesto alepoň někteří z nich neztrácejí naději. A také jsou velmi pěkné recenze na ČSFD v čele s Diskem. Zde zatím tento snímek neprávem paběrkuje, hned bych mu dal palec nahoru ... 9877 ()
Ačkoliv chápu, že cílem některých dokumentů je informovat o problému, nikoliv podrobně jej analyzovat a snažit se nabídnout nějaká řešení, a tomuto cíli a jeho důležitosti naprosto rozumím, nemám takové dokumenty ráda. O této problematice jsem něco málo věděla, ale vidět ji očima těch, kterých se to konkrétně týká, je samozřejmě o dost jiné. Jenže - co s tím? Dokument ve mně vzbuzoval víc otázek než nabízel odpovědí, což není rozhodně špatně, ale mě to prostě se*e... ()
Dokument o dětech 404 rozhodně není černobílý, jelikož dosvědčuje i existenci Rusů, kteří se homosexuálů zastanou či ujmou. Osobní (vnitřní) problémy homosexuálů jsou všude téměř stejné s největší vazbou na rodinu a její přijetí skutečnosti. Film však (jak český název trochu zavádí, jelikož onen Putin dobře zní) nevypovídá zcela o vině státu (a zavedeného zákona), ale spíše o konzervativních hodnotách ruské společnosti (kterých samozřejmě vládnoucí garnitura využívá) - ne o uměle vyvolané nenávisti. O tom, jak moc se situace pro gaye změnila po přijetí zákona film téměř nevypovídá, což je jeho největší slabinou (pokud se matka de facto zřekne svého dítěte kvůli jeho homosexualitě, není to výsledkem nějakého pár let starého zákona). Gay průvod je však v Moskvě protizákonný, zatímco v Praze je sice zcela zbytečný, jelikož na menší města nemá žádný či neplánovaný vliv (“Podívejte se, co se to v tý Praze zase děje!”), ale je legální. Na západě utíkají gayové do velkých (liberálních) měst, z Ruska musí utíkat na západ. ()
Putin patří na hajzl, aby se po něm šlapalo! ()
Kanadská hymna pod Leninem. Nezbývá než přát, aby v hlavách ruské většiny chybovou stránku 404 (homosexuální děti neexistují) nahradil prostor pro lidi, kteří se nechtějí přetvářet, a aby se ruská vláda začala zabývat skutečnými problémy a nechala normální lidi žít. Info k březnu 2015: Lena Klimova, autorka internetového projektu Děti 404, bude podle slov Askolda Kurova opět souzena za „homosexuální propagandu“, stránkám hrozí konec. ()
Opravdu silný zážitek. Smekám před odvahou všech lidí, kteří se na tvorbě podíleli. ()
Film jsem nedokoukal. Stejně jako západní medicína na rozdíl od východní celostní medicíny neřeší příčiny nemocí, ale pouze následky, tak stejně se chová i tento dokument. Chybí mi v něm větší kritika současné Putinovského režimu a kolaborace pravoslavné církve s ním. Jedním z paradoxů filmu je to, když mladý gay jde do školy a odříkává Otčenáš. Ještě by mohl jít za pravoslavným popem a provést před ním při zpovědi comming out. Ne, dokud se nezmění v Rusku režim, tak se ani nezmění postavení gayů a leseb v této zemi. ()
Hodně syrový dokument zobrazující nelítostnou situaci LGBT v Rusku. Velmi silný příběh hlavního hrdiny filmu, kterého nezlomily posměšky ani odsuzování. Velká odvaha protagonisty i tvůrců. Filmem prostupují čtené, často šokující výpovědi dospívajících LGBT jedinců, jedinců, kteří oficiálně v Rusku neexistují. Hodně na mě zapůsobilo odmítnutí nenávisti a nezištné pomoci mladým homosexuálům ze strany běžné ženy, v tomto temném filmu je to světlý moment, který ulpí v paměti. Snímek ukazuje vinu Putinova režimu na zoufalé situaci LGBT osob v Rusku, demonstruje, jak rychle dokáže zablokování osvěty a přehlížení napadání LGBT osob zvrátit jakýkoli pokrok v přístupu k LGBT osobám. ()