Avengers: Endgame

Jednimm slovem spatne, nekolik let nas masiruji na neco, co na konci vypada jako vsechny ty predesle filmy sestrihane do jednoho. Pripomina mi to Anthem (hra, ktera mela neuveritelny potencial a uplne vyhorela). Rikal jsem si, ze Captain Marvel je kravina, ale tak potrebuji nejaky film, ktery jen predstavi dalsiho hrdinu, ale End Game mi prislo, jako neco na koleni sepsane, tak aby nezemrelo tech hrdinu moc a mohli dal tocit a zdimat. Obrovske zklamani, hodne premyslim, jestli to nezmenim na jednu hvezdu. Jak rekl Deadpool "This is just lazy writing!" (28.04.2019)

Endgame si zaslouží, když ne přímo obdiv, tak alespoň upřímné uznání za to, že se tvůrcům podařilo navázat na celé dosavadní marvelovské universum čítající přes dvacet filmů tak, že rozvíjí motivy snad z každého jednoho dílčího snímku a přitom jakž takž drží pohromadě. A také za to, že přestože byl dopředu jasný výsledek (tedy že finále Infinity War se zvrátí), cesta k němu dokázala nejednou překvapit. Zdejší hrátky s cestováním čase jsou vážně celkem originálně pojaté. Na druhou stranu, snaha ukázat alespoň na chvíli fakt snad každou postavu, co se v desetileté historii filmového Marvelu objevila na plátně, v mých očích filmu ve výsledku škodí. Pro mě je to prostě příliš přeplácené (a to jak co do počtu postav, tak i motivů, stylů a nálad), nedokázal jsem se na film pořádě soustředit a vžít se do něj. A pokračuje i stálý problém Avengers filmů, tedy absence vlastního ksichtu (což naopak neplatí u Marvel sólovek). Je to pro mě zkrátka esteticky nezajímavé. Mám to tak na 7/10, k nižšímu hodnocení se nakonec přikláním za to, co udělali s Thorem. To už nebyl humor, to bylo čisté trapno. (26.04.2019)

Kdybych se na to měl dívat jako na samostatný film, pak bych měl výhrady k určité rozvleklosti první (dramatické) třetiny, nedej bože bych mohl zabřednout do časových paradoxů druhé třetiny, nedej bože bych se mohl pohoršovat nad sentimentem třetiny závěrečné. Jenže Avengers jsou kategorie sama pro sebe a vytýkat jim, že nejsou koherentní, nedává příliš smysl. Spojují totiž tolik postav, poloh a dílčích motivů, že jiné řešení než podobně koncipovaná 182 minut trvající katarze mě nenapadá. A pokud začneme Endgame vnímat jako season finále, dává najednou všechno dokonalý smysl. Fokus na klíčové postavy s cílem dát jejich existenci rozhřešení, způsob, jakým jsou do děje vtipně dávkovány prvky nostalgie (Endgame je takový matrix vzpomínek na předchozí filmy) i epický klimax, který má emocionální grády padajícího meteoritu. Za vším je cítit plán, který tak chybí DC. Jednotlivé dílky zapadají do skládačky a jestli chcete jeden příklad, vezměte si Thora. Od Marvelu nečekám převratné myšlenky, formální stimuly nebo psychologickou hloubku. Čekám uspokojení. A jestli se něco po Endgame dostaví, je to pocit příjemné sytosti. Možná to není generační událost ráže Star Wars, ale pořád je to více než důstojné završení hodin zábavy a roků poctivé práce. Jestli nám Nolanův Batman ukázal, že superhrdina musí být člověkem do té míry, že přestává být -super-, Avengers trvají na tom, že lze být obojím zároveň. Je to možná naivní, ale povznášející. (24.04.2019)

Skvělé finále doslova přetékající překvapením. Nenechte si od nikoho nic vyzradit, jděte na to a potom ani vy nic nevyzrazujte, protože to za to vážně stojí. Spolu s neustálým překvapováním mě ale Endgame nadchla tím, jak nejen pokračuje v příběhu Infinity War, ale zároveň dělá různé tečky, vykřičníky i otazniky za příběhy, které jí předcházely, nějakým způsobem využívá snad každou postavu (dokonce i z jednoho seriálu), která za to kdy stála, a například jeden vtípek z Age of Ultron vypointuje neskutečně epickou scénou tak parádně... Že se to prostě musí vidět. (25.04.2019)

Endgame má pár skvělých částí. Začátek, kdy se setkáváme s přeživšími hrdiny a sledujeme, jak se (ne)vyrovnali se ztrátami z konce minulého dílu. První akční část, kdy se zyblí Avengers seberou k ofenzivě a prolínají se s událostmi z dřívějších marvelovských filmů (za mě je nejlepší scéna se Starlordem). Úplný konec, kde některé postavy získají to, co jim celý život chybělo, některé nepřežijí, skoro i slza ukápne. S čím mám problém, je jednak to, že aby si to všechno člověk užil opravdu do nejmenšího detailu, musel by mít opravdu hodně dobře nakoukané všechny předchozí filmy. A že jich není málo. Viděla jsem jich většinu, ovšem každý jen jednou, některé už opravdu dávno. Takže jsem velkou část filmu strávila přemýšlením, kdo je zase tohle, co umí a kde se vůbec vzal. Spousta detailů a souvislostí mi myslím kvůli tomu také utekla. Takže pro někoho, kdo je opravdu fanoušek Marvelových filmů a má je najeté, musí být Endgame naprostá bomba. Pro mě to bylo "jen" pěkné zakončení předlouhé filmové série, které bylo hodně dlouhé, závěrečná bitevní scéna (řežeme se hlava nehlava) už stokrát viděná... Místy milý sarkasmus a sebeironie potěší, ale celý film pro mě k vyššímu hodnocení nevytáhne. Takhle je to poctivých 70% a pro fanoušky myslím mnohem víc. Mě už ale ty superhrdinské filmy poslední dobou moc nebaví, bylo jich na mě až příliš. (29.08.2019)