Avengers: Endgame

AVENGERS: ENDGAME jsou ten typ filmového díla, v jehož případě můžete po zbytek života říkat "byl jsem u toho". Mám takových zkušeností pár nastřádáno a beru je s rezervou, ale stejně jsem dneska cítil, že vidím něco mimořádného. Jak z hlediska dějin vyprávění, tak z hlediska dějin práce s kinematografickými fikčními světy a vlastně i na poli samotného vyprávění s velkým množstvím postav. A to mnohem víc než v případě minulého filmu, který byl pohříchu epizodičtější, nesoudržnější a odtažitější. Fascinující pro mě osobně je v ENDGAME nakládání se serialitou. Nejdříve jde o pokračování posledního filmu, pak avengerské série, pak všech paralelně rozvíjených makrosvětů a nakonec celého makroverza. Fascinující je rovněž šíře a organizovanost postupů, jimiž dosahuje navzdory této rozmanitosti značné jednoty: různé žánrové vzorce, různé formy vyprávění, různé modely práce s naším očekáváním a vůbec precizní rytmus celého toho tříhodinového (168 minut bez titulků) kolosu. Ale hlavně, ony tři hodiny mu dávají onu největší devizu: dokáže být při vší velkoleposti nejednou velmi intimní, zastavit se a nechat rozvíjet naopak zcela nevelkolepé okamžiky unikavé každodennosti či vztahů mezi postavami. To funguje i díky tomu, že oproti celé sérii spíše neobvykle klade zejména v první dvou třetinách často důraz spíše na nuancované herectví v delších záběrech než na rychlé střihové výměny, spíše na pohyby kamery a pohyby herců než na návodné nástřihy (což ale platí i pro některé klíčové akční scény). Zejména poslední záběr je pro mě v těchto souvislostech velmi působivý a pro celou povahu ENDGAME vlastně mnohem příznačnější než očekávatelné davové sekvence. Ale nebojte, ani nenaznačuju... a ano, uronil jsem slzu, ba několik. (25.04.2019)

Endgame je mistrovsky vybalancovaná emoční bouře se vším všudy. Člověk by po Infinity War čekal, že ten film nejde jednoduše napsat tak, aby přežil tu obrovskou zodpovědnost vůči fanouškům, a zároveň se po logické stránce příběhu nezhroutil jako domeček z karet. Ale ono ne... Na první pohled je v celém filmu pouze jedna jediná (navíc méně zásadní) scénáristická berlička, která na druhou stranu každému dojde až třeba půl hodiny po projekci. Po delší době už vyvstává druhá a třetí, ale co se dá dělat. Už kvůli tomu, že i v rámci jisté pokřivené logiky to dává smysl a dojem z „velkého finále“ to absolutně nezkazí. Postavy fungují na jedničku a hudba je po delší době dokonalá. Navíc se dá říct, že završení jedenáctileté ságy asi nešlo natočit o moc lépe. Nebudu se zabývat detaily, protože tohle si člověk musí prožít sám. Na závěr jen podotknu, že ač jsem filmově relativně "citlivá osoba" (najdou se některé filmy, které mě rozbrečí), tady to se mnou cloumalo celý film. Osm menších nervových zkratů doprovázely zhruba tři hysterické záchvaty, kdy jsem se musel sakra držet, aby o mně nevědělo celé kino (abyste se nelekli - čísla nemají nic společného s počtem úmrtí) - Infinity War to zvládla jednou/dvakrát. Marvel pro mě byl vždy "srdcovka", a tohle je vrchol všeho, co jsem si přál... (24.04.2019)

Celý MCU je mi dost u zadku, nebaví mě postavy, styl humoru ani celková průměrnost většiny filmů a za opravdu solidní považuju jen dvojku a trojku Captaina Ameriky od Russoovců. A kdybych mohl lusknutím prstů tenhle vesmír vymazat z filmové historie, asi bych moc neváhal, protože se mi už roky otravně cpe. Tím pádem jsem Endgame nijak neprožíval, dopředu ani v kině, do kterého jsem ani nešel, protože jsem necítil potřebu. Ale ani bych tomu nenasazoval psí hlavu, prostě mě tenhle fenomén míjí a můžu jen závidět těm, kteří si pobrečeli u všech těch citovek, co se tam hážou, nebo slintali u závěrečné digimegabitvy, u které už jsem klimbal. Já si užil hlavně část o cestování časem, kde se zábavně nahlíží a parafrázují výrazné momenty z předchozích filmů jako finále prvních Avengers nebo Capova bitka ve výtahu. (10.08.2019)

„If I tell you what happens, it won't happen..“ Do posledního řemeslného detailu precizní služba divákovi, který za ní s úsměvem zaplatí a protistrana s ještě větším úsměvem onu platbu přijme. Rozlučka po téměř dvou tuctech sezení na gauči dětského psychiatra mi přinesla smích, napětí, hravost i emoce a když už nic, mohl jsem se těšit drobnými přítomnostmi (Sanada, Swinton) i velkým nadhledem. Ten je potřeba projevit i u přístupu k plačtivé osobě, která vypadá, že jí Thanos pochcal tepich a i když je to pro některé už přes čáru, není nutné se kvůli ní věšet na větvi Yggdrasilu. Stačí, že už se tam houpe logika s časovým paradoxem.. Kdo by to byl řekl, že v komiksovém světě fatálních příčin a následků rozhodne o superhrdinech a potažmo lidstvu potkan (a není to Rocket).. (02.05.2019)

Vazne jste vsichni vysrany z tohohle? Tohle ze je rozuzleni desetiletyho budovani MCU, ten nejvetsi komiksovej film vsech dob, epickej zaver a kdovico jeste? Dyt je to smesny. Pres dve hodiny se postavy motaj na miste, neustale kecaj o hovne, zadny az zas tak velky truchleni nebo emoce se nekonaj, nebo jsem si jich teda nevsim, akce naprosty minimum, hlasky v podstate nefungujou, i kdyz je to misty aspon vtipny a odviji se tezce prekombinovanej, za vlasy pritazenej a kolikrat tezce nelogickej pribeh o cestovani v case, rozpadajici se na jednotlivy sceny. Vse samozrejme skonci gigantickou bitvou, ktera neprinasi nic, co by uz nebylo v jinejch MCU nebo DCEU filmech. I kdyz ono to vlastne bitvou neskonci, je tu pak jeste nakejch 20 minut naprosto zbytecnyho deje. Proste tohle se dalo zmaknout za hodku a pul, potazmo ne jako dva filmy. Co se tyce postav. Iron Man, jakozto jedna z hlavnich postav by si teda zaslouzil neco epictejsiho, i kdyz zrovna on je na tom jeste docela dobre. Cap v zasade v pohode, tady asi neni na co si stezovat. Hulk - sice hlaskuje dobre, ale vazne bylo nutny z neho delat takovyhleho divnyho mutanta, kterej vypada jak Hyde z novy Mumie? Thor - naprosta demence, udelat z neho Big Lebowskiho byl fakt super dementni napad, kdo to vymyslel, toho nakopat do prdele, z jednoho z nejvetsich borcu se tak stala jen smesna figurka. Natasha je tradicne sexy a to je tak vsechno, radsi behem filmu nechodte na zachod, pac staci par vterin a jeji jakoze emotivni odchod prosvihnete - fakt trapny. Hawkeye sice vypada konecne celkem drsne, ale nema na to. Ant-Man v pohode, ale jen diky Ruddovi, jinak se nijak zvlast ke slovu nedostane. Ostatni nema smysl zminovat, sice se tu postupne objevi prakticky vsechny postavy, ale vzhledem k jejich mnozstvi tu kazda dostane mozna tak deset vterin prostoru, pripadne se ztrati v davu, chapu, ze chteli dat kazdy aspon trochu vyraznejsi postave nejakou tu scenu a ocenuju to, ale pusobi to trochu nucene, vlastne by tu ani bejt nemuseli a to vcetne treba takovy Captain Marvel, aby tu byla tech deset minut fakt nepotrebovala vlastni film. Celkove proste splacanina, kde chteli mit tvurci uplne vsechno a vsechny, ale kvuli jejich neschopnosti/neochoty vymanit se ze zajety sablony (i kdyz to chapu, proc se vysrat na neco, co vam deset let vali do pokladny miliardy) z toho vzniknul jen prumernej film se spoustou oblibenejch postav, ktery tu jsou kolikrat jen za smesny figurky, hlasek pomalu, trikove sice v pohode, ale nic oslnujiciho, akce dech nevyrazi, o nejakym napeti se moc mluvit neda a pro me proste asi zklamani roku. Tri hvezdicky jsou tu tak vlastne jen za to, ze nektery sceny jsou docela fajn a jako celek to prekvapive nenudi, ale ze bych mel potrebu na to nekdy koukat znova, to fakt ne. (01.08.2019)