Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Meryl Streep v roli závratně bohaté ženy, jejímž jediným snem je zpívat. Bohužel její hudební nadání a hlas jsou jednoznačně příšerné. Když se v roce 1944 rozhodne uspořádat svůj velkolepý koncert v Carnegie Hall, její přítel a manažer Hugh Grant, který ji láskyplně chránil před krutou pravdou o jejím talentu, nyní čelí obtížné výzvě... (Bioscop)

(více)

Recenze (257)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Jestli se Britové v něčem vysloveně rádi rochní, tak jsou to absurdní příběhy. Jeden takovej tu vypráví o božské Florence a nutno dodat, že je radost na něj koukat. Tady se v té absurditě totiž vyžívají a čerpají z ní maximum, což je dobře. Občas jsem si sice říkal, jestli si Meryl Streep nezničila touhle postavou svůj hlas, protože to, jak tady zpívala, bylo fakt příšerný. Což bylo vlastně účel a tím, že jsem to takhle ocenil, jsem vlastně samotnému filmu sklidil poklonu. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Film, který si nechám ještě uležet v hlavě, ale zatím lepší průměr i když se na něj už s největší pravděpodobností nepodívám. Možná mě strhnul výkon Meryl i s jejím zpěvem, jak píše, že to pro ní bylo horší než zpívat bez falše.......pak jsem byla dojatá posledních pár minut, ještě uvidím...... ()

Zeck 

všechny recenze uživatele

Božská Florence zkrátka zrcadlí život každého uživatele CSFD. Považovala se za geniální operní pěvkyní a přitom jen nesoudně chrochtala v rafinovaných kostýmech za aplausu všech neupřímných oportunistů, které za život poznala. My zase v našich hlavách píšeme geniální recenzní díla, která se zapíší do historie kulturní kritiky, naše slovní zásoba je nevyčerpatelná, obraty rafinované, vypovídající hodnota, že by si komentáře mohli tvůrci mrsknout vedle hvězdiček z festivalů na propagační materiály. Jakmile to ale dáte přečíst komukoliv jinému, z lyrického mistrovského díla se rázem stávají hieroglyfy a geniální myšlenky se rozplývají ve schizofrenním oparu blábolení. Z5 (zaznamenali jste tu uměleckou zkratku?) k filmu. Jedná se o normovanou komedií, která chce chytit za bránici, srdce a koule. Nic, co by vyčnívalo nad rámec instantní zábavy z produkce britských komedií, které zkrátka ve většině případů zaberou, zvláště pokud máte v hlavních rolích vynikající Meryl a prošedivělého, bordely prošukaného Granta, který si jakousi falešnou britskou eleganci a šarm stále ponechal. Představitel teplého klavíristy pak vše příjemně dokoření zábavnou mimikou a totálně nenáročný večer ohromného kulturního kritika z CSFD je rázem naplněn! 75 % ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Můžou říkat, že jsem neuměla zpívat, ale nemůžou říct, že jsem nezpívala." Bohatí lidé mohou být zkrátka čímkoli. Jejich peníze, a spolehlivý manažér typu Claira Bayfielda, jim vždy seženou oddané publikum, takže Bill Gates by klidně mohl nejlepším světovým boxerem, leteckým akrobatem či hráčem na fagot. Stačilo by chtít. A Florence chtěla. Mě tedy přitom bavil nejen obětavý korupčník pan Bayfield, ale i zmatený pianista McMoon a zejména brilantní dirigent Edwards, který si odměnu svým mistrovským řiťolezectvím určitě zasloužil. Nicméně zábavnost kvílení Florence měla své meze a dle názoru mých nedoslýchavých uší je překročila poměrně bezohledně. ()

Ainy 

všechny recenze uživatele

Film stojí a padá na naprosto fenomenálních hereckých výkonech Meryl, Hugha a Simona. Smutně krásné. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Mám tetu. Rada spieva. S Florence by si mohla, čo sa týka hudobného hluchu, podať ruku. Akurát nemá dosť peňazí, aby si zaplatila vydanie platne a vypredala Lucernu. Florence má dedičstvo. Má aj oddaného muža, ktorý pre ňu urobí prvé-posledné. Pretože si za jej peniaze obstará i trvalý pobyt pre milenku. Okrem toho sponzoruje hudobníkov, ktorí mali vždy hlboko do vrecka. Možno im je kadečo smiešne, no za vhodný honorár bez problémov zahrajú divadlo. Manžel aj zariaďuje žene koncerty. Každý sa na nich nadchýna nad, v skutočnosti príšerným škriekaním božskej speváčky - jeho manželky. Len aby niekto nevyriekol nevhodnú poznámku. Ktorou by v skutočnosti odkryl trpké poznanie o muzikálnom dreve v tele ženy. Niečo je vždy za niečo. Bezproblémové nažívanie s frajerkou za sústavné vytváranie falošného pozlátka pre tú, ktorá takýto spôsob života svojimi peniazmi umožňuje. A predlžuje si ním aj prežívanie pri súčasnom nakazení nebezpečnou chorobou. Za peniaze si človek skutočne môže dovoliť takmer čokoľvek. Aj v umení. Poznámka: Stačí si pozrieť stovky hodín koncertov prudko netalentovaných muzikantov/spevákov a speváčiek v najsledovanejších časoch obľúbených televíznych kanálov. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Opulentní příběh o víře v umění, lásce k hudbě a dobrotě srdce. Herecky příjemný, lidsky silný. Tolik podobný té kapitole o operní zpěvačce z Občana Kanea. Životní příběh Florence Foster Jenkins je v mnohém poučný i pro dnešek. ()

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Já se nečekaným způsobem výborně bavil a po celou dobu sledování jsem měl úsměv na tváři. A už v té době platilo, že být v hudbě dobrý, je až na posledním místě. Důležité je především zaujmout, a je už jedno čím. A ústřední trio + Rebecca Ferguson, moc pěkně zahráno a zejména postava Hugha Granta je skvělá a to jsem ho v minulosti neměl nikdy moc rád. Tahle postava je výborná v tom, jak minimálně do půlky u něj vůbec nevíte, na čem jste. Vlastně se mi nelíbil pouze ten poněkud zbytečně srdceryvný závěr se vzpomínáním na předchozí večer, to už bylo krapet moc. Ale jinak pro mě příjemné překvapení. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Film je sice střižený podle ohrané životopisné šablony, takže děj příliš nepřekvapí snad ani ty, kteří o Florence Foster Jenkinsové nevěděli nic, nicméně je to alespoň příjemně odlehčená podívaná s výbornými výkony Meryl Streep a Hugha Granta, s nimiž se seč může snaží držet krok ksichtící se Simon Helberg (a většinou mu to jde). Není to naštěstí ani bůhvíjak třeskutá posměvačná komedie, ani hluboce vážné drama s tragickou hrdinkou k politování, je to něco mezi. A to je dobře. ()

ripo 

všechny recenze uživatele

Tak dlho sa chodí s krčahom po vodu ... až všetci zistia, že Florence Jenkinsová spieva horšie ako Jadranka ... ;) 3*** ()

castor 

všechny recenze uživatele

Takový dobře promazaný stroj. Nezklame, doveze, kam majitel potřebuje, ale pořád je to chladný kus, kterého za čas vystřídá nějaký nový. Pro nás diváky to bude jiný příběh. Britská stálice Stephen Frears (Špína Londýna, Královna) předkládá příběh o prachaté americké aristokratce, která má obrovskou základnu fanoušků, jenže její operní zpěv je otřesný a nevnímá to zřejmě jen ona sama. A pár nejvděčnějších. Životopisné filmy nám často cpou osobnosti, které ve svém oboru uspěly. Florence paradoxně patří mezi ně, protože umírá, aniž by si uvědomovala, že byla spíš pro smích. Tomu zuby nehty celé roky zabraňuje svými metodami s dobře zaplaceným publikem milující partner v dokonalém podání Hugha Granta. Tenhle recitující i tancující britský gentleman je znovu po letech k nakousnutí, škoda, že se nechal až příliš zaškatulkovat rolemi milovníků a víc si nevybíral poctivé role (Jak na věc, Hořký měsíc, nedávný The Rewrite). Jejich trochu podivné manželství bych nicméně hlouběji rozpitval a nabídl z něj „něco“ víc. Protože když to přeženu, tak jsme se zasekli na tom, že naše hvězda neumí zpívat a všechny tím zděsí. Ano, ona tím proslula, ale jaksi bych čekal i nějakou přidanou hodnotu. I třeba válečná realita do děje zasahuje poměrně povrchně. Kromě Granta potěší i Simon Helberg, který se coby její nový klavírní doprovod nejprve pitvoří, aby později umělkyni začal obdivovat. No, a samotná hvězda všech hvězd? Legenda Meryl Streep je samozřejmě velmi dobrá, ale výborná byla prostě jinde a jindy. Alespoň za mě. Frears nezklamal, ale nudě (jak už to v jeho filmech bývá) a chladu se nevyhneme. Takže tahle bublina o jedné pochybné slávě nakonec nečekaně rychle splaskne. ()

Vitex 

všechny recenze uživatele

Strašně se mi líbilo, že je to vlastně film o tom, jak je úplně v pořádku lézt do zadku bohatým a lhát jim, jak jsou skvělí, jen abyste se mohli přiživovat na jejich majetku... Ale mohlo to být mnohem kousavější. Mnohem. Vlastně je to spíš rozkročeno mezi touto polohou a takovou mírně dojenou milou komedií. Nic proti, ale radši bych šel na zem oběma nohama. ()

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Jak je to prosté - stačí něco neumět a hned jsou o vás dva filmy v jednom roce. Kdybych musel, přiklonil bych se nakonec k francouzské verzi. Tam se totiž s druhou stranou mince alespoň trochu obtěžovali, kdežto Stephen Frears udělal z Florence ve finále spíš jen krávu pro smích. Možná si měl přijet pro radu k nám, s průměrem pěti tragikomedií na měsíc patříme mezi světovou špičku... P.S.: Jeden z mála filmů, u kterého nezapomenete na hudbu. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Nosný je sám příběh, který sloužil za předlohu, o tom, že dobro je více než pravda. Ovšem chvílemi je scénář vyhnán do takových nepravděpodobností, že to vadí. Nebýt výkonů Meryl Streepové a zejména Hugh Granta, nedalo by se říct, že je to dobrý film. ()

Rosaviva 

všechny recenze uživatele

Po francouzské Marguerite jsem tomuhle skoro ani nechtěla dát šanci, jenže to herecké obsazení bylo až příliš lákavé, takže jsem to zkusila a nelituju. Bylo to všechno, v co jsem doufala, že bude onen francouzský film. Bylo to svižné, vtipně napsané a hlavně skutečně dobře obsazené, všichni tři hlavní hrdinové to zahráli skvěle a pro mě byl největším překvapením Simon Helberg, kterého jsem si snad užila úplně nejvíc. Až jsem si na konci filmu ale říkala, jestli si Meryl nezničila natáčením hlas (a jak se vůbec dá zahrát, že někdo neumí zpívat, když to ve skutečnosti umí, je záhada, klobouk dolů). Zasloužené 4* ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Nejnudnější - a nejzbytečnější - film pod sluncem - nechápu, proč musí jít krátce za sebou do kin už druhý film o nějaké příšerné ženské, co neuměla zpívat, na které nevidím absolutně nic zajímavého. Soudě dle reakcí publika měly být asi všechny zpívací scény Meryl Streep vtipné, ale osobně jsem ten příšerný NEZPĚV pouze protrpěl a chytal se za hlavu. Nevím, i když si odmyslím svoji averzi k životopisným filmům jako takovým - nudnější žánr aby pohledal - pořád mi tu zůstává jen beznadějně konvenční snímek, který je podle mě možné s klidem ignorovat. Pokud tedy člověk není vyloženě fanda Streep či Granta a nevadí mu pohled na dva herce, kteří už mají to nejlepší dávno za sebou - pro člověka, který má ještě v paměti jejich nejlepší role před x lety, je dost skličující vidět všechny ty vrásky, které oba stihli nabrat. Navíc na MS už začínám být mírně alergický, ona jde z role do role a není rok, aby neměla v kinech minimálně dva filmy - kdo je na ni ještě zvědavý, já ne, naposledy mě bavila snad někdy ve filmu Kramerová versus Kramer, ale to jí bylo o 37 let míň. Film mi přišel nejzajímavější v popisu zvláštního vztahu, který spolu Florence a Bayfield měli - zvláště ty zmínky o její nemoci a jeho nevěře jsou jedinými světlými místy, kdy je ten film nějak zajímavý a probouzí zájem o jeho postavy - ale jinak mi byly dokonale lhostejné, nenašel jsem si k nim sympatie, a celý námět filmu hodnotím jako filmařsky zcela neplodný - je to jen další variace storky o handicapovaném jedinci, který si splnil svůj (americký) sen - mainstreamový divácký vkus takové snímky odjakživa zbožňuje (reakce publika na novinářské projekci byly skutečně velice kladné), ale osobně od dobrého filmu přece jen čekám něco víc. Za mě otrávené 3 hvězdy a velká nechuť vidět ještě někdy něco s MS nebo od Stephena Frearse. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Zaujímavé, čo všetko je v živote možné, každá absurdita je reálna. Zároveň ma to núti uvedomiť si, že na tomto svete nie nič nič tak hlúpe, aby to nemohlo byť pravdivé - každá minca má dve strany. Florence síce nevedela spievať, no v konečnom dôsledku jej spev môžme aj tak považovať za umenie. Umenie je totiž abstraktný pojem, kde niekto má rád makové a iný zas orechové. Dejová linka síce moc nenadchla, ale potešila ma výprava, kostýmy a už tradične výborná Meryl Streep, pričom emotívny koniec bol dôstojnou bodkou. Lepší priemer. 65/100 ()

MIMIC 

všechny recenze uživatele

Prekvapilo ma, že taký senzačný námet objavil niekto pre film až teraz. Asi museli pomrieť všetci relevantní príbuzní, ináč by mali filmári na krku hromadnú žalobu. Autori filmu razia motto: " Každý hlas si zaslúži byť vypočutý." Bolo to myslené ako neutrálna, politicky korektná poznámka, ktorá neurazí nijakú Florence? Nie je to zbabelé? Nebolo zbabelé rozprávať o tejto Florence s hlboko ľudským pochopením pre slabosti iných, resp. pre La folie des grandeurs? Veď nič ľudského nám predsa nie je cudzie. Ani nedostatok sebaúcty... Táto Florence o Chopinovi počula, bohužiaľ nikdy nepočula o jeho súčasníkovi Andersenovi a "Cisárových nových šatách". Tento film nie je ani tak o speve alebo hudbe, ale zase raz o tom, čo dokážu peniaze. A to naozaj nikdy neprestáva udivovať. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Po Máma Mía jsem si myslel, že mne Meryl Streep už těžko něčím překvapí. Ale má dlaší bod, protože tohle mně dostalo! Opět tu s lehkým úděsem sleduji, že leckdo zde hodnotil samotnou Florence Foster Jenkins, případně zpěv M. Streep. Bohužel o tom ale ten film nebyl. Ačkoliv dobu čtyřicátých let miluji, mám z hudby rád to co se tehdy hrálo v rádiích, tedy jazz a swing a i když se samozřejmě pouštěla i klasika, operní zpěv té doby nebo v té době zpívaný šel v klidu mimo mne. Tudíž jsem ani nevěděl o nějaké madam Florence. O to více jsem zíral na ten opravdu originální příběh. A zaujal mne. Těch rovin bylo více, jednak to byla bezmezná láska jejího muže, který by jí přinesl modré z nebe a nikdy by ji nebyl schopen ublížit a pak to byla jistá umanutost a snaha splnit si sen. Jistě, Florence měla peníze, podporu, to se pak sny snadno plní. Možná neměla zcela soudnost a nebyla schopna podívat se na své výkony kriticky, ale šla do toho srdcem. A to asi byl ten moment, který si diváci i posluchači přes zjevnou nedokonalost ba směšnost zpěvu uvědomovali. Inspirovala. Ukázala, že ne jen sexy navoněné krásky a idoly té doby jako Judy Garland, Kay Starr, Betty Grable ad. mohou zpívat z desek ale že to může být i někdo z ,,masa a kostí''. Avěřím, že si to uvědomovali všichni ti co děkovali z vysílání do zámoří a bojující Evropy. Vůbec celé to zpracování roku 1944 v Americe bylo parádní. Průmysl šlapal na plné obrátky, ulicemi velkoměst se proháněla nejmodernjší auta té doby a snad jen vysoká četnost uniforem všech ozbrojených složek signalizovala, že se Amerika někde daleko pere za lepší svět nejen v USA. Ačkoliv to byla jen kulisa, mně osobně velmi zasáhla radiorelace, jdoucí na pozadí scénky s Florence, kdy matka posílá Ukolébavku od Beethowena svému nezvěstnému synovi, který byl navigátorem a který je veden jako nezvěstný, když se se svojí osádkou nevrátil z jednoho náletu na Německo... I taková byla Amerika té doby. Každý měl někoho v rodině nebo znal, jehož blízký byl nezvěstný, nebo už bylo jisté, že se nikdy nevrátí... Řada lidí si myslí, že film byl takovou nějakou nepovedenou komedií, kdy toho k smíchu moc nebylo a za čas už nešlo se smát ani zpěvu samotné Florence. Já si myslí, že film je spíše drama a i když tam pár komediálních scének najdeme, není komedií. Obdivuji Meryl Strep, vše prý zpívala sama, včetně oné poslední písně, kdy bylo poznat, že umí zpívat a že je setsakra výborná herečka. Hugh Granta normálně moc nemusím, naštěstí přestal dělat tajtrdlíky v romantických komediích a tahle vážnější role mu sedla. Koneckonců, už má na ni léta... A tak tedy dávám za 4 vstupenky na koncert Florence Foster Jenkins pro niž byla hudba (stejně jako pro mne) neoddělitelnou součástí života. * * * * ()

Reklama

Reklama