• H4N1CK4
    *****

    Jeden z mých nejoblíbenějších "propamětnických" filmů. Snímek se s vynikající předlohou Karla Poláčka vypořádal velmi dobře, nepostrádá vtip, šmrnc a dobře vybrané představitele hlavních rolí. Tak to prostě je, když do jednoho lázeňského městečka přijedou už léta rozhádaní bratři, kteří se mají ujmout vedení hostince po svém truchlícím strýci, kterému utekla žena. K tomu si připočtěme dvě mladé dámy, kterým se dvoří nejen bratři, ale i "světáci" Gaston a Percy, a spoustu dalších milých postav, na něž jak Karel Poláček tak i film pohlíží s laskavých humorem.(14.1.2009)

  • Petrus1
    ****

    Poláčkovu předlohu jsem taky nečetla (jak to tak pozoruju, tak nejenže jsem skoro nic neviděla, ale já vlastně ani skoro nic nečetla). A to mě mrzí, protože tohle bylo dobrý. Je pravda, že Růženu Šlemrovou moc nemusím (hlavně její hlas mě rozčiluje) – její role neúprosných manželek a šílených matinek jsou ale výborné: „Dyndero! On loudí!“ a poznámka k dcerám „Bláznivá vrtidla.“, mě fakt dostává do kolen. A za dcerami se neohlíží jen mladí muži, ale i staří kmeti: „Koukej na svou a ne na cizí, ty nemravo jeden stará!“ Taky se mi udělalo "špatně" při záběru do kuchyně, kdy se zadělává na buchty. To že má těsto dělat bubliny (puchýře), mi říkala už babička, ovšem mě se dřív spíš dělají puchýře na rukách, proto radši peču bábovku! :-) Taky jsem se dozvěděla, že „Whisky & soda – jediný nápoj gentlemana“. Ještěže jsem ženská a můžu pít pivo. A na tom, že rusovlasé ženy mají ďábla v těle…tak na tom asi něco bude ;-)(4.5.2010)

  • vypravěč
    *****

    Zdar filmového zpracování Poláčkova románu nespočívá jen ve výborném hereckém obsazení, schopném doslovit ústřední příběh lidským poselstvím, ale i – ba možná především – ve zdařilém scénáři, výborně prostředkujícím spisovatelovu kritickou jazykovou hru. Většina promluv odráží vleklou jazykovou krizi, do níž propadla mluva a za níž nejvíce utrpěl dialog jako mezilidské poznání, srozumění a sdílení v devatenáctém století. Fráze, frazeologismy a pasivní větné konstrukce přetrhují vztahy mezi lidmi, izolují a vedou k nečekaně hloupému jednání a chování. Ojedinělé trsy upřímnosti v tomto klimatu usychají a záhy imitují život za pomoci stejných divadelních praktik, které si již osvojili ti, jejichž řeč zvala za své.(23.2.2019)

  • tomtomtoma
    *****

    Mám rád satirický humor spisovatele Karla Poláčka. Kultivovaná elegance slov je jeho nejsilnější zbraní, s ní poodkrývá maloměšťácký styl života. S lehkostí staví své postavy k přelomovým událostem vrtkavosti života a s jemnou ironií jim nabízí řešení. Dnešní doba dává přednost fascinaci vulgarismy intimností, proto se rád vracím k vytříbené zdvořilosti. Satira tím získává graciézní půvab a vkusnější vyznění. Filmová adaptace Josefa Grusse je výstižným převodem Poláčkova kultivovaného projevu. Pronesené výroky obsahují potřebný spád, herecká přirozenost je uchvacující a rozdává radost po hrstech všem, kdo nestojí o moderní omezenou hrubost. Ústřední párem příběhu jsou bratři Tomáš (velmi dobrý Svatopluk Beneš) a Spytihněv (skvělý Rudolf Hrušínský) v bizarním sváru nerozlučnosti. Každé pronesené slovo i provedený pohyb je součástí důmyslné hry škádlení a umanutosti. Přesto je tato dvojice stále pospolu, jen spojené síly mohou přinést vytoužený cíl. Tragikomickou postavou je hoteliér malého lázeňského městečka Šimon Tatrmuž (dobrý Saša Rašilov st.), laskavý strýc bratrů. Jeho dobromyslná pokojnost dostává ránu, ale i truchlení má svůj konec a zapšklost katolických předsudků nikdy nedává šťastný pocit, ani záchranu. Rozpolcenou postavou je Božena (dobrá Jiřina Šejbalová), Tatrmužova manželka. Všednost dokáže otupit mysl a zdání velkolepé romantiky zamotává hlavu, ale realita nakonec dává na vybranou pouze ponížení, nebo pokoru. Ženský šarm a důvtip je zastoupen dvojicí mladých sester. Věra (velmi zajímavá Dagmar Frýbortová) a Alena (velmi příjemná Dagmar Sedláčková) se baví životem, strojeností nápadníků i nesmělostí kladně přijímané náklonosti. Nejvíce souženou postavou je rada Dyndera (vynikající Stanislav Neumann), otec veselých sester. Pod taktovkou své rázné manželky Cecílie (velmi dobrá Růžena Šlemrová) nemá příliš často prostor pro vlastní volbu i názor. Zbývá dělat psí oči a trpělivě loudit a čekat na vhodný okamžik osobní svobody. Nejtragičtější postavou je herecký mistr Beno Mertens (skvělý Jiří Plachý st.) v nikdy nekončící póze antické tragédie osudovosti a závaznosti. Z dalších rolí: strojený svůdce žen, přezíravý omezenec a bankovní účetní Badalec alias Gaston (velmi dobrý Václav Špidla), jeho obdobně přízemní kumpán a slaboduchý advokátní písař Alois Netrefný alias Percy (dobrý Josef Chvalina), silácký ženich na útěku před zodpovědností (příjemný Josef Kotapiš), jeho sebevědomá nevěsta Blaženka (zajímavá Věra Kalendová), zapomenutý otec nevěsty (příjemný Josef Vošalík), k personálu odtažitý svatební host Bedřich (dobrý František Černý), pomalá a zmatená hotelová kuchařka Terezka (zajímavá Milada Smolíková), cholericky výbušný hotelový host (Václav Trégl), výrobce rakví Damián Rozmajzl (Richard Záhorský), jeho s podnájemníky nespokojená manželka (Marie Nademlejnská), či nezbedný syn Dynderových ve školním věku Lubomír (Antonín Mikulič). Hostinec „U kamenného stolu“ v knižní i filmové podobě baví, satiricky prohrabuje rány maloměšťácké morálce a spiklenecky si pohrává se slovem i situací. Baví, rozdává úsměv a uspokojení.(6.8.2017)

  • lucascus
    *****

    Geniálně obsazený filmu duem Beneš a Hrušínský plus Frýbortová a Sedláčková, perfektní mamá Šlemrová, skvělá nevěrnice Šejbalová a rovněž i ostatní role jsou víc než úctyhodné. Příjemná letní veselohra, která připomíná naposledy prvorepublikové časy, protože na obzoru už se blíží zestátněné filmy plné rudých vlajek a ženská krása je oceněna šátkem kolem hlavy a plněním pětiletek. Krásné to byly časy té naší První republiky, krásné a elegantní to byly ženy, nádherná to byla čeština, galantní to byli mužové. Hned bych si zašel na takové pivíčko k hostinci "U Kamenného stolu".(22.8.2012)

  • - Zahráli si zde i psi Růženy Šlemrové (Dinděrová), stejně jako například ve filmu Velbloud uchem jehly (1936). Měla chovnou stanici pro plemeno pražského krysaříka a často brala své mazlíčky na natáčení, díky tomu z nich udělala módu pro dámy z lepší společnosti. (Zdroj: časopis Retro 7/2016) (marhan)

  • - Filmovalo se v lázních Libeda, Průhonicích, Roztokách, Solnicích, Rychnově nad Kněžnou a okolí. (M.B)

  • - Film mal pôvodne režírovať Otakar Vávra, ale nechcel mať problémy s politicky problematickou látkou. (Raccoon.city)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace