poster

Love

  • Česko

    Láska

    (festivalový název)
  • Francie

    Love

  • Slovensko

    Love

  • Velká Británie

    Love

Drama / Erotický

Francie / Belgie, 2015, 130 min

Režie:

Gaspar Noé

Scénář:

Gaspar Noé

Kamera:

Benoît Debie
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (235)

  • Kaluž
    ***

    Gaspar Noé natočil romanci, která je opravdu bravurně nasnímaná, ozvučená (výtečný soundtrack!) i zahraná. Ovšem narvat film do 3D formátu jenom proto, aby se nám autor mohl v jisté pasáži vysemenit do tváře, beru jako zbytečnou úlitbu moderním trendům. Jako vtip dobrý, ale jinak tam není nic, z čeho by ukapávala nějaká důraznější invence. 3D šukání je stejně ploché jako to dvoudimenzionální, hloubku v tom nehledejte. Hlubší dojem se bohužel vytratil i ze scénáře, který jen klouže po povrchu a málokdy tne do živého. Hořký závěr postrádá potřebnou razanci, jež nechyběla např. v tematicky spřízněném Životě Adele a nad připosraností zaláskovaného mladíka plačícího ve vaně vzbuzuje spíše škodolibý úsměv. Láska i hory přenáší, víme, ale tady je jí na mův vkus nějak málo. Vizuálně je to však na výbornou, explicitním scénám byla věnována důkladná péče a díky tepající elektronice se dostávají vyloženě pod kůži. Kvalitní erotiky je v kinech jako šafránu v měsíční pustině, takže berte, dokud to dávaj. To pravé porno nás ale samozřejmě čeká až v prosinci.(25.9.2015)

  • claudel
    *****

    Takové příběhy se točí a odehrávají zejména v Paříži. Film Love je poměrně těžké okomentovat. Nádherná hudba, něžné scény střídající se s vulgárními a explicitními, prostor dostanou pornoherci a příběh se občas vytrácí do ztracena jako by to bylo i autorovým cílem. "Co je na světě nejkrásnější?" Láska, pak sex a vlastně obojí dohromady, sex, když jste zamilovaní...(27.12.2016)

  • Anderton
    ***

    Pokiaľ vám v porne chýba motivácia postáv k sexu, Love je film pre vás. Noeho film nie je ani tak zaujímavý tým, že je pornom, ale opäť naratívnou štruktúrou. Možno pripomenie 5x2, ale Noe sa snaží k sebe radiť zábery nie primárne proti toku času, ale skôr emocionálne kontrapunkticky. Je jedno, v akom čase sa nachádzame, pretože všetko sa vo vzťahoch cyklicky opakuje. Vzťahy rovnako podliehajú základnému Murphyho zákonu a o to viac, že sme viac chybujúci ako stroje. Škoda, že Noe tou svojou kvázi šokantnosťou (sex a drogy) zbytočne prebíja to, čo by sme si mali všímať. Sledujeme výhradne situácie, kedy postavy oddychujú a tak buď súložia, alebo filozofujú. Z čoho si napríklad tie drogy kupujú, sa nedozvieme, ale tým nechcem povedať, žeby na tom záležalo. Love síce pôsobí prirodzene, ale nie civilne.(25.1.2016)

  • jhsoft
    *

    Tak to byla hodně velká přehlídka bobrů.... Tolik jsem jich neviděl ani u bobří řeky.(27.12.2015)

  • Baxt
    ***

    Příběh o zapovězeném pornofilmu, který odvážní režiséři v 21. století oprášili a udělali z něj umění, selhává s přihlédnutím k historii kinematografie. Už před 40 lety vznikaly formálně vyspělé „artové“ pornografické filmy, jen se samozřejmě nikdy nestaly jednotným proudem. Ve svém estetizujícím pojetí pohlavního styku není Noého Love nikterak objevný. _____ Love je Noého patrně nejosobnějším filmem a není to dáno tím, že se v něm mísí stylistika celé jeho dosavadní tvorby. Zdá se, že se více než kdy předtím snaží vybudovat jakousi osobní mytologii – sebereflexivně odkazuje na svůj život, kariéru a nesplněné sny. Vyvstává otázka: naprášil na sebe tímto buřič Noé skutečnost, že považuje lásku za vrchol lidské existence? _____ Paralelně k erotickým scénám skládáme dohromady životní příběh hlavního hrdiny, který je prezentován v nelineární síti flashbacků. Sestavení komplexní představy, jaký byl jeho vztah k přítelkyni, se stane hybnou silou. Sex je stále přítomen, ale málokdy je do vyprávění včleněn s jiným účelem, než demonstrovat momentální stav vztahu. Je to sice vyspělejší než chabě motivované sexuální scény v pornofilmech, vzhledem k Noého způsobu fragmentárního vyprávění a prosté charakterizaci postav jsou však scény dost jednotvárné. Hrdina se velmi záhy projeví jako sebelítostivý pokrytec a přítelkyně jako nepochopená tajemná bytost, v souladu s hrdinovým mužským pohledem. Jejich soužití je vzrušující, experimentální, poté vždy rozpačitě nenaplňující. Máme brát jako lidskou tragédii, že se jejich vztah rozpadl? _____ Když přijde čas vypovídat se z erotických výstřelků, pokouší se Noé poprvé v životě o filosofické dialogy. Je udivující, jak banální moudra postavy pronáší. Progresivní auteur Noé se jako scenárista ukazuje dost neschopný. _____ Temnota 3D obrazu neprospívá, Noé si ale dokáže pohrát s hloubkou ostrosti a ve dvou třech záběrech rozesměje dětinskostí ukázaných oplzlostí. Ani touto snahou se Love nestává experimentálním filmem roku. Pověst ho předchází, až na zobrazení intimit je vlastně konzervativní, ať už formálně (zejména v porovnání s Vejdi do prázdna), nebo myšlenkově. Že je láska nejkrásnější věcí a rozchody bolestivé, je zpráva, jakou nás kinematografie krmí odnepaměti, a Noé k ní moc nepřidává.(4.10.2015)

  • eraserhead666
    *****

    Můj Gaspar mi rozumí. Nejen vizuálně zajímavě pojatý příběh o muži, který jebal, jebal, až to dojebal úplně všechno. Příběh vyprávěný tak zvláštním tempem, že je pocitově tak o hodinu delší než ve skutečnosti, ale v tomhle konkrétním případě to vůbec nevadí. Výborná hudba, skvělá kamera, zajímaví herci. A ten zvuk padající vody, doprovázející dějové "teď" je naprosto úžasný nápad. Tohle není porno s příběhem, tohle je příběh s pornem.(2.5.2019)

  • pornogrind
    ****

    Moje druhý setkání s Gaspar(em) Noé. Perfektní drama o vztazích, drogách a sexu. Skvělá kamera i hudba + je vše podpořeno hercema, kteří odvedli zatraceně dobrej výkon ( i výron ).To že Gaspar ví co chce točit mě přesvědčil už u filmu Zvrácený. Kde zvolil zajímavou formu vyprávění a to pozpátku. Tady si zase postupně skládáme střípky a pomalu odhalujeme minulost akterů. Je pravda, že s kamerou to Gasparovi u filmu Zvrácený moc nevyšlo, takže jsem rád, že kameru předal Benoît(ovi) Debie(mu) a ten se jí chopil dokonale. Námět a samotnej děj je jednoduchej, ale styl jakým ho Gaspar převedl na plátno z něj dělá něco výjimečného. V podstatě bych s tímhle filmem neměl žádný problémy kdyby byl aspoň o půl hodinu kratší. Postupem času začne film trošku nudit. Klidně bych film skrátil o pár sexuálních scén. Ale jinak převládá určitě spokojenost. Jěště si neodpustím pár vět z filmu, který mi uvízly v paměti. Láska je divná. Cítím se jako závislák. Jak může něco tak krásnýho způsobovat tolik bolesti ? Možná je lepší se nikdy nezamilovat......(23.1.2016)

  • ConanVJ
    ****

    Zajímavý film, který má nechronologicky rozházený děj, pěkné hlavní představitelky a zajímavý příběh, který mi přijde takový neuzavřený. Nenudí to a sexuální scény jsou pěkně natočené. Hudba mi přišla místy dost depresivní. Za mě 80% :)(27.2.2016)

  • Hwaelos
    *****

    Po ohlasech na Enter the Void jsem vpravdě očekával cinefilní zážitek, patřičně odosobněný, bez hlubšího napojení na příběh. Prvního očekávání se mi dostalo vrchovatě - filmové odkazy v prvním plánu, nápadité kompozice, skvělé svícení a jump-cutové stříhání v tom druhém, skvělé vedení příběhu v sofistikovaně narušované chronologii v plánu třetím. Ale o nemožnosti navázat se na jednání postav se mluvit nedá a v tom ohledu mě Noé překvapil. Zobrazení různých podob lásky ve vývoji jednoho, pardon - dvou, vztahů, snímaných skrze tělesnost, poskytuje - podobně jako ve Winterbottomově 9 písních - pozoruhodně silný ponor do nejzákladnějšího a tudíž jednoho z nejzprofanovanějších námětů všech dob, aniž by se tvůrce kompromitoval náporem banality.(3.10.2015)

  • ancientone
    ****

    Noého mazľavý vrt do jadra vzťahu, zmieseného zo sĺz, krvi a spermií. Veľmi zmyslová snímka, miešajúca olovnatú melanchóliu so sentimentom aj čiernym humorom, zaliata jedným z dlhodobo najlepších soundtrackov a veľmi krehkou, sladko-horkou erotikou. Sledovanie filmu pripomína chuť čučoriedok s tvarohom a cukrom. .......... LOVE sa dá rozložiť na Posledné tango v Paríži (kde je maslo vystriedané koksom) zliate s 9 songs v maximálne spomalenom víre "noeovského" výtvarného cítenia a naratívnych hier. ....... Okrem lásky medziľudskej je to tiež film o láske filmovej - mizanscéna je skoro vždy nasýtená odkazmi na tucty filmov, od Enter the Void, cez Flesh ForFrankenstein, až po Birth of Nation, čím sa vytvára veľmi husté podhubie, podprúd hlavného diania.(20.11.2015)

  • Sawy
    ****

    Žádné bezobsažné porno, nýbrž citlivý a zároveň znatelně sebeironický romantický příběh o ztrátě lásky v její čisté podobě. A taky o tom, jací jsme my chlapi čuráci. Proč ne, Gaspare, za první hodinu bych klidně dal absolutorium. Jen škoda, že kvůli trochu narcisticky přemrštěné stopáži se to ve druhé půlce už dost točí v kruhu. 85 %(19.7.2016)

  • ScarPoul
    ***

    Začiatok má slušný rozbeh. Miera otvorenosti a explicitnosti viac ako dostačujúca. Noé sa ale vracia k téme nastolenej jeho Enter the Void. Ultimátne hľadanie lásky, drogový ošiaľ a sebazničujúca neschopnosť stať sa funkčnou bytosťou v spoločenstve ľudí je témou s akou sa vysporiada množstvo režisérov. A keďže je to ten druh filmov aké mám veľmi rád, videl som ich množstvo. Pri väčšine ale explicitnosť podfarbovala stav hrdinu.. preplnenosť týchto scén v priamej úmere k veľmi ťažkopádnym dialógom takmer o ničom vytvára nie práve príjemný kontrast a čo je horšie pôsobí samoúčelne. Druhá polovica filmu, kedy viacej odkrývame vrstvy zničeného vzťahu a dostávame sa hlbšie a hlbšie do minulosti si uvedomíme že sledujeme pocity dvoch ľudí, ktorých vlastne nemôžeme mať nikdy radi.. A tu ma Noé stráca a necháva chladným. Koniec som pretrpel. Hovoriť o emóciach ako láska a strach ale postaviť ich na sexuálnej otvorenosti pričom si to obhájim dialógom z filmu nie je podľa mňa ukážkou vyspelého filmára. Keby to bol jeho prvý film klobúk dolu.. ale Noé natočil lepšie a sugestívnejšie filmy.. Zdá sa mi že stratil dych na nové témy a nové spôsoby rozprávania. Slabučký priemer s výbornou kamerou.(25.3.2016)

  • TaxiDriver
    ****

    Polygon movie.(16.7.2015)

  • Seabeast
    **

    Pseudo-art v krystalické podobě posouvající hranici až k pornografii. Kdepak pane Noé je to druhé setkání a zatím jste mě vůbec nepřesvědčil o svých kvalitách, které by měli z vašich filmů prohlubovat prožitek. Zatím jsem měl jen možnost spatřit ono vyprázdněné NIC a v případě Love to platí dvojnásob. Příběh sice líčí tragický osud jednoho amerického floutka a jeho dvou "bičíš", propletené vztahy, životní rozhodování a odráží vnitřní pocity svých protagonistů. Ale stále z toho dýchá tak povrchní zpracování nevyjadřujíc jedinnou kloudnou myšlenku, sdělení či podstatu dění událostí. Do toho různé hrátky se stříhem, poblikávání obrazu a snaha imaginaci postrčit do hlubší roviny, ale v mých ústech zůstává akorát tak pachuť prvoplánovosti a jako třešnička na dortu ještě řádná nuda k tomu. Nenašel jsem zde moment hodný obdivu.(16.11.2015)

  • maddy
    *****

    „Living with a woman is like to share a bed with the CIA. Nothing is secret.“ Skôr než film o sexe, film o vzťahoch, o vzťahoch ktoré človeka často nenapĺňajú a v ktorých sa ocitol súhrou rôznych životných okolností. Love Gaspara Noého nechce explicitnými sexuálnymi scénami zámerne šokovať (aj keď u jedného „3D“ záberu s výstrekom ejakulátu priamo „na diváka“ kvôli ktorému bola celá táto vyše dvojhodinová sexuálna odysea natočená v treťom rozmere, by sa o tom dalo polemizovať) alebo byť prvoplánovo kontroverzný. Sex zobrazuje ako bežnú súčasť každého vzťahu, aj keď v prípade hlavného protagonistu tá súčasť zahŕňa aj experimentovanie v trojke alebo s transvestitom. Film sa však nikdy nedostane do polohy keby by bol samoúčelne vulgárny. Súčasne s množstvom sexuálny scén – jednou film aj začína – sa v postupných mozaikách a nelineárnych flashbackoch odkrýva životný príbeh hlavného hrdinu a životná cesta ktorá viedla až k jeho frustrácii zo súčasného vzťahu. Aj samotný sex je tak súčasťou príbehu, kde sa počas tohto aktu odráža aktuálny stav vzťahu dvoch ľudí. Gaspar Noe síce nie je tak zručný režisér, aby sa dokázal do psychiky svojich protagonistov ponoriť hlbšie a ponúknuť ich detailnejšiu analýzu akoby sa v podobnom námete žiadalo, no namiesto toho „rozpráva obrazom“. Milostné scény sprevádza fantasticky zvolená hudba, kde raz odráža ich živelnosť, druhý krát frustráciu a to všetko vizuálne zaobaľuje do sýtych farieb ako napríklad červenej, ktorá občas pôsobí vzrušivo až sa čoraz bližšie k záveru tento kamerový filter stáva znepokojujúcejším. Všetky emócie tak skôr než by boli znázorňované hercami, vyplývali z príbehu sa odohrávajú „v obraze“. Gaspar Noe má vizuálne podchytenú každú sekundu a aj keď chápem, že Love bude mať problém nájsť si divákov, nakoľko zanietení cinofilovia ho odsúdia čoby obyčajný „pseudo-art“, pretože postavy omieľajú iba obyčajné frázy a ich konanie nemá žiadnu vopred zamýšľanú „pointu“ (v podstate rovnako ako v živote) a pre radového diváka bude tá explicitnosť ďaleko za mierou (viď napríklad detailný záber na penis vnikajúci do pošvy), tak za mňa je to rozhodne ten najlepší Noé, respektíve prvý Noého film, s ktorým sme si dokonale sadli. Predošlá skúsenosť s Enter the Void bol skôr útrapou, než akýmkoľvek zážitkom. Love je už tým zážitkom, zážitkom pripomínajúcim divoký sex s osobou, s ktorou ste ho zažiť ani nechceli (alebo nemali?). Zapamätanie hodný, ale asi by ste ho nikomu neodporúčali. CELKOVO: 4,5* (9/10)(4.12.2015)

  • MikO_NR_1909
    **

    Vôbec nespochybňujem Noého ambíciu provokačne lavírovať medzi vyzývavosťou tématu a pôsobivosťou fotogenetických prostriedkov, ktorého používa na dosiahnutie jeho cieľov. Taktiež výslednú a mienenú ambivalentnosť pri vyvolávaní kontroverzie rozdeľovať divákov na tábory. Podaktoré zo sekvencií podkuté opojnosťou neskonalých túžob a pranierovania ich uskutočnenia pôsobia v jeho filme vcelku hypnoticky a v zaujímavej visual-flash perspektíve (doplnené vybalansovaným soundtrackom). Mám však miernu averziu na filmy, kedy vysoko vyzdvihovanú ambicióznosť projektu lákať na svoju výstrednú a expresívnu provokačnosť, v určitom momente a za jej prvoplánovým závesom značne myšlienkovo a časom chátra a nemá sa kadiaľ výraznejšie posúvať. Obecne považujem i erotický film za niečo veľmi intímne, a kde mi netreba všetko vidieť a stále sa nato nazerať a hľadieť a civieť, pretože časom skrátka prichádza k nevyhnutnej kontraproduktívnosti. Tá by sama o sebe a pri vynaliezavej audiovizuálnej štylizácii nemusela v konečnom dôsledku vyjsť naprázdno, ale jej postavy sú natoľko mentálne vyprázdnené, že ničia ich pole akejkoľvek zmysluplnej sebaprezentácie, zabíjajú ducha na smrť a bez mravnej asertívnosti sú povďačné skôr autorovmu planému (teda skôr vychytralému) zámeru ohúriť a „posúvať hranice“... Tá hlavná, okolo ktorej sa všetko točí (Karl Glusman) je nasratá, že sa musí pohlavne ukájať do súčasnej a nie predchádzajúcej partnerky, hoci vtedy robil všetko preto, aby sa uspokojoval do tej terajšej (a kopu iných) a aby naraz (a pochopiteľne, s odstupom času) zistil, že sa mu predsa len viac hodí nasmerovať pohlavný chtíč do predošlej, než terajšej. Samozrejme, bez nevymáchaných oplzlostí to nejde. Absentuje mu však akýkoľvek nevyhnutný civilný rozmer. A to je niečo, čím sa nedá alibisticky obhajovať inak pečlivo zostrihaná a obrazovo vybrúsená Noého forma, ktorá teda nie je predurčená širokému komplexu osobnosti, ale nástrojom na jeho umelo vypózovanú existenciálnu deštrukciu, ktorá bez oných nevyhnutných charakterových a prirodzených parametroch len vyciciava prvoplánové pozlátko a vychutnáva očným voyeurizmom, cez ktorý vábi diváka. Je to zavádzajúce. Nemá nič, čo by robil, nemá zmysluplnú prácu ani vedľajšie aktivity, jedine vtáka v gatiach a skutočným hraničným a dejovo súvisiacim rozkolom je len ten, ktorým sa sústredí na to, kedy mu vyletí von. Týmto konštatovaním možno nazvať výstižnejšie Noého film miesto romanticky opulentného názvu Láska – akýmsi Vybíjaním pudov, čo by v dostatočnom predstihu uľahčilo kritickej obci charakterizovať identitu tohto kvázi artového porno-filmu, ktorý tak pôsobí a vypovedá akousi povrchnou chronológiou života a nie spomínanej širokej komplexnosti. A aby som nezabudol na tie dohrávané post-synchróny, sú príšerné, najmä pri hádkach (čo mi kedysi prekážalo na Visconstiho Súmraku Bohov) a otravné. No nič to, posúvanie umeleckých i kontroverzných tendencií badám skôr inde, ale nezazlievam tým, ktorí obľubujú práve takéhoto charakteru od Noého. Mňa zaujíma viac vývin, diverzita, kľúčový obsahový rozbroj a skutočný pád na dno (kedy by som sa s úprimnosťou stotožnil s hektickosťou a problematickosťou postáv a nie pre mňa samoúčelnému koncipientu držať sa jedinej línie, ktorá vraj vytvára sieť nových myšlienkových prúdov. To už je v mojich očiach subjektivizovaná fantázia, nie niečo tvorené a produkujúce divácke pôžitky). A nezameriavam sa len na spôsob rozprávania. Potom by som každý vábivý a netradičný feeling, ktorý je vnášaný do filmu mohol nazvať svojim spôsobom za prevratný. A to mi je proti srsti.(22.3.2016)

  • GodComplex
    ***

    Vlastne docela dobry pribeh, ktery je i dobre natoceny, ale uplne zbytecne prokladany regulernim pornem pro shock values. Coz by mohlo byt ok, kdyby ustredni dvojice nebyla tak strasne nesympaticka. 5/10(31.12.2016)

  • SaNcHeZ_cz
    **

    Nikdy bych nečekal, že se u novinky Gaspara Noého budu nudit. Love se snaží působit strašně kontroverzně a relevantně k mezilidským vztahům, nicméně je to jen součást naoufklého hype. Ve skutečnosti totiž tato novinka není ničím jiným než po prohlédnutí explicit ničím jiným, než jen tuze prázdným snímkem, který kromě špatných hereckých výkonů a hrubých nepřirozených dialogů za dvě a půl hodiny v kině téměř nic nenabídne. Těch pár nápaditých momentů je fajn, pokořování hranic cenzury filmu taky, nicméně spíše než lásku film připomíná bezpředmětnou sebehanu.(26.9.2015)

  • Cimr
    **

    Zpočátku se ve mně co každé dvě minuty střídalo nadšení s naštváním a ke konci, když už se začalo opravdu příliš tlačit na pilu (scéna s transkou), převládlo jednoznačně to druhé. Audiovizuální zážitek je to - jak už jsme u Noého zvyklí - velmi výživný. Komponování záběrů, kamera, soundtrack, to je všechno krystalicky čisté a dokonalé. Jenomže kvalitní umělecký film se neudělá pouze tím, že natočím skvěle komponovanou soulož a pustím k tomu Erika Satieho. To je všechno jen pěkné pozlátko, ale po stránce obsahové je Love jedna z nejotravnějších artových šaškáren, co jsem za poslední dobu viděl. Scénář vypadá asi takto: Murphy: „Ach, Electro? Kde jsi? Proč nejsi se mnou? Kam zmizela má láska?“ střih: Murphy: „Ty k*rvo zas*, chcípni ty p*čo, ty smažko hnusná!“ střih: Murphy souloží. A tento model se opakuje asi třistakrát, až jsem měl pocit, že to snad celé dvě hodiny nemůžu vydržet. Hlavní problém je, že se film narcisticky tváří jako zásadní dílo (odkazy na Kubricka, Pasoliniho a další), jenomže sám nic nového nepřináší. Divák, který podobně sexuálně explicitní snímky sleduje, musí mít u řady scén pocit, že něco takového už viděl. A opravdu – hlavní motiv (hrdina vzpomínající na zásadní vztah) už jsme viděli v Devíti písních, dokonce i nesimulovaná ejakulace tam byla. Jen to Winterbottom zvládl natočit bez vaty a film trvá příjemných 70 minut. Pád hlavního hrdiny závislého na sexu až do hlubin dark roomů a nočních klubů už jsme viděli ve Studu (a lépe). Nelze také nesrovnávat s von Trierovou Nymfomankou – i zde Noé pomyslný souboj prohrává, protože Trier se nebere tak vážně a publiku vyráží dech lehkostí, s níž nám svůj vyšinutý opus o různých úchylkách servíruje. Abych řekl pravdu, u tohoto filmu mě překvapuje záplava pozitivních reakcí ve stylu „tohle určitě není porno, kdo to tvrdí je blbec“. A když to není porno, tak co to teda je? Chápu význam erotických scén, líbí se mi snaha o totální otevřenost (jeden záběr je dokonce zevnitř vagíny během sexu – víc už asi opravdu herci ukázat nemůžou). Ale ptám se - nestačila by taková scéna třeba jedna nebo dvě? Nebo klidně i tři, ale proč jich je tam asi 18? Není to trochu samoúčelné? A proč je film natočený ve 3D, když se této technologie doopravdy využije jen na dvou místech (kouř z marihuany, výstřik)? Nemůžu si pomoct, Love mi připadá jako protivná manýristická ufňukaná režisérova onanie. Doslova.(26.9.2015)

  • Dionysos
    ****

    Propletení zvuku, obrazu a sexu v jediné trojce - to jsou nejsilnější momenty filmu: jako ve scéně orgií (tam tedy nebyli jen tři...), kde rytmické pohyby kopulujících těl pulzují v mihotavém světle a vkrádají se do mezer mezi tóny řvoucí hudby. Nebo jako v dvojscéně diskotéka-sex, kde hudba a světla laseru rozvibrovávají a obepínají mladá těla ještě dříve, než se při sexu propletou navzájem. Jestliže byl "Enter the Void" o limbu vlastních životních chyb, pronásledujících hlavního hrdinu ve formě navracejících se vzpomínek, platí to o "Love" ještě více. Paměť a osobní muka, nemožnost zahnat nepříjemné vzpomínky, jež se vracejí podle svých zákonů - linearita vyprávění je proto správně potlačena. Chyby a frustrující momenty koexistují se šťastnými, otravují je, vytlačují je: závěr proto už (naopak po lineární ose) náleží zoufalství. /// Nemůžu se rozhodnout, zda je kladem či negativem jeden z efektů filmu, a to hra identifikace (režisérova i divákova) s postavou hlavního hrdiny. Je nepochybné, že se Noé do postavy Murphyho zčásti projektuje, zároveň se ale Noé ironizuje - trapnou persónou, již hraje sám Noé; tím, že Murphy je opravdu blízko toho být jen mluvící falus, jak sám přiznává. Na druhou stranu, snaha vyvolat identifikaci diváka s Murphym je podle mě trochu podbízivá - Murphyho postava je jako dělaná přes marketingový kopírák reklamní agentury pro cílovou věkovou skupinu: hlavní zábava je soulož, má rád filmy, od béček po ty kvalitní (aby nebylo vidět že je úplný idiot), žádné knihy v bytě, brát lehké drogy ale rozhodně nebýt smažka, studovat VŠ, ale moc se nenamakat, party, diskotéky atd. Má to spolu s použitím ICH-formy naznačovat, že se máme s hrdinou identifikovat? A chce nás tak Noé provést stejným limbem a ke stejnému prozření, jako hl. postavu? Díky, ale není třeba a ani pro většinu diváků nebude. Nebo to je jen osobní zpověď režiséra? /// Hlavním negativem filmu je ono občasné vyejakulování divákovi přímo do obličeje některých zjevností, podané zbytečně jednoduchou formou (zase to nevinné dítě jako v Enter the Void!) či jednoduchými promluvami postav (opět viz Enter the Void).(30.9.2015)

  • Aleee89
    *

    Na Love jsem se těšila. A teď jsem přinejmenším rozladěná a zklamaná. Porno schované pod rouškou výtvarné hry, hry s obrazem a kompozicemi, filosofie a rádoby příběhu? Takhle nějak na mě Love s odstupem několika hodin působí. Nic proti pornu. Dívám se. A ráda. Ale zjišťuji, že filmová hra na porno mě nebaví. Love byla dvou a čtvrt hodinová nuda, kterou by šlo sestříhat do patnácti minut, a pak by to asi bylo zajímavé. Mělo by to spád a napětí. Takhle to bylo jen neskutečně zdlouhavé a rozvláčné. A nepomohlo ani to, že drahý ležel vedle mě a...(25.11.2015)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace