poster

Love

  • Česko

    Láska

    (festivalový název)
  • Francie

    Love

  • Slovensko

    Love

  • Velká Británie

    Love

Drama / Erotický

Francie / Belgie, 2015, 130 min

Režie:

Gaspar Noé

Scénář:

Gaspar Noé

Kamera:

Benoît Debie
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Seabeast
    **

    Pseudo-art v krystalické podobě posouvající hranici až k pornografii. Kdepak pane Noé je to druhé setkání a zatím jste mě vůbec nepřesvědčil o svých kvalitách, které by měli z vašich filmů prohlubovat prožitek. Zatím jsem měl jen možnost spatřit ono vyprázdněné NIC a v případě Love to platí dvojnásob. Příběh sice líčí tragický osud jednoho amerického floutka a jeho dvou "bičíš", propletené vztahy, životní rozhodování a odráží vnitřní pocity svých protagonistů. Ale stále z toho dýchá tak povrchní zpracování nevyjadřujíc jedinnou kloudnou myšlenku, sdělení či podstatu dění událostí. Do toho různé hrátky se stříhem, poblikávání obrazu a snaha imaginaci postrčit do hlubší roviny, ale v mých ústech zůstává akorát tak pachuť prvoplánovosti a jako třešnička na dortu ještě řádná nuda k tomu. Nenašel jsem zde moment hodný obdivu.(16.11.2015)

  • 2-Xtreme
    ****

    Nie az tak kontroverzne ako som cakal. Explicitne sexualne sceny to ma, no nie je nonstop. Napriek tomu ide o fajn film kde sledujeme okrem inehu pohladu na lasku, zaujimavu hru s farbami, svetlom a hudbou. Pointa sa dokonca tiez zastavila a nejaky ten hlbsi vyznam zrazu zacal v hlave rypat. Zial v suboji v Trierovou Nymfomankou Love prehrava. 70% [10. MFF Cinematik 2015](13.9.2015)

  • Hwaelos
    *****

    Po ohlasech na Enter the Void jsem vpravdě očekával cinefilní zážitek, patřičně odosobněný, bez hlubšího napojení na příběh. Prvního očekávání se mi dostalo vrchovatě - filmové odkazy v prvním plánu, nápadité kompozice, skvělé svícení a jump-cutové stříhání v tom druhém, skvělé vedení příběhu v sofistikovaně narušované chronologii v plánu třetím. Ale o nemožnosti navázat se na jednání postav se mluvit nedá a v tom ohledu mě Noé překvapil. Zobrazení různých podob lásky ve vývoji jednoho, pardon - dvou, vztahů, snímaných skrze tělesnost, poskytuje - podobně jako ve Winterbottomově 9 písních - pozoruhodně silný ponor do nejzákladnějšího a tudíž jednoho z nejzprofanovanějších námětů všech dob, aniž by se tvůrce kompromitoval náporem banality.(3.10.2015)

  • eraserhead666
    *****

    Můj Gaspar mi rozumí. Nejen vizuálně zajímavě pojatý příběh o muži, který jebal, jebal, až to dojebal úplně všechno. Příběh vyprávěný tak zvláštním tempem, že je pocitově tak o hodinu delší než ve skutečnosti, ale v tomhle konkrétním případě to vůbec nevadí. Výborná hudba, skvělá kamera, zajímaví herci. A ten zvuk padající vody, doprovázející dějové "teď" je naprosto úžasný nápad. Tohle není porno s příběhem, tohle je příběh s pornem.(2.5.2019)

  • Dionysos
    ****

    Propletení zvuku, obrazu a sexu v jediné trojce - to jsou nejsilnější momenty filmu: jako ve scéně orgií (tam tedy nebyli jen tři...), kde rytmické pohyby kopulujících těl pulzují v mihotavém světle a vkrádají se do mezer mezi tóny řvoucí hudby. Nebo jako v dvojscéně diskotéka-sex, kde hudba a světla laseru rozvibrovávají a obepínají mladá těla ještě dříve, než se při sexu propletou navzájem. Jestliže byl "Enter the Void" o limbu vlastních životních chyb, pronásledujících hlavního hrdinu ve formě navracejících se vzpomínek, platí to o "Love" ještě více. Paměť a osobní muka, nemožnost zahnat nepříjemné vzpomínky, jež se vracejí podle svých zákonů - linearita vyprávění je proto správně potlačena. Chyby a frustrující momenty koexistují se šťastnými, otravují je, vytlačují je: závěr proto už (naopak po lineární ose) náleží zoufalství. /// Nemůžu se rozhodnout, zda je kladem či negativem jeden z efektů filmu, a to hra identifikace (režisérova i divákova) s postavou hlavního hrdiny. Je nepochybné, že se Noé do postavy Murphyho zčásti projektuje, zároveň se ale Noé ironizuje - trapnou persónou, již hraje sám Noé; tím, že Murphy je opravdu blízko toho být jen mluvící falus, jak sám přiznává. Na druhou stranu, snaha vyvolat identifikaci diváka s Murphym je podle mě trochu podbízivá - Murphyho postava je jako dělaná přes marketingový kopírák reklamní agentury pro cílovou věkovou skupinu: hlavní zábava je soulož, má rád filmy, od béček po ty kvalitní (aby nebylo vidět že je úplný idiot), žádné knihy v bytě, brát lehké drogy ale rozhodně nebýt smažka, studovat VŠ, ale moc se nenamakat, party, diskotéky atd. Má to spolu s použitím ICH-formy naznačovat, že se máme s hrdinou identifikovat? A chce nás tak Noé provést stejným limbem a ke stejnému prozření, jako hl. postavu? Díky, ale není třeba a ani pro většinu diváků nebude. Nebo to je jen osobní zpověď režiséra? /// Hlavním negativem filmu je ono občasné vyejakulování divákovi přímo do obličeje některých zjevností, podané zbytečně jednoduchou formou (zase to nevinné dítě jako v Enter the Void!) či jednoduchými promluvami postav (opět viz Enter the Void).(30.9.2015)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace