Love

Ach, ta láska... Dneska někoho šukovat záběrem na bimbase s frndou je těžká věc, když jenom za jedno odpoledne v kině potkáte tolik lulínů, že jich víc nevidí ani prostěholka za tejden. Že by to někoho vyprovokovalo se mi taky nezdá, i když pár dam 50+ se během projekce zvedlo a odešlo. Ale všechny se vrátily, tak co a kam asi šly dělat? Nedávno jsme tu měli eroťárnu o úchylech s bičíkama, teď je to pro změnu eroťárna s psychoušema na drogách. Na sex podle mýho gusta si v kině budu muset asi ještě chvilku počkat. Popřemejšlím, komu říct... (12.10.2015)

LÁSKA je mrdka, vycákaná ve tři dé do objektivu kamery. LÁSKA jsou zfetované surrealistické kundožvásty dvou až tří narušených pomatenců. LÁSKA je neustále honění nějakého vyrachtaného slizkého cigoše. LÁSKA je neumětelské, unylé a sterilní píchání jedné až dvou zoufale asexuálních prkenných pičí na červeném prostěradle. LÁSKA je panické prstění načechraného bobra, provázené lhostejně chladným funěním. LÁSKA je důkazem, jaká to hluboká životní moudra, existenciální jinotaje a prudké artové metafory lze nalézt na dně plechovky s Toluenem. LÁSKA je porno, které ochabuje a vysušuje. LÁSKA je mrazivým mementem toho, že kdejakého narušeného rádoby artového Kašpara dneska pustí s „filmem“ až do Kán a pak i do kinodistribuce. LÁSKA je totálně otravná, trapná, povrchní, nudná, frigidní a hloupá narkomanská pičovina. LÁSKA je dementální potrava pro vysmažené pozérské ufony, co na výletě prohlásí za umění i freneticky vyblitý salát z lysohlávek a zelených makovic. LÁSKU zažijete i tak, že si na pestrobarevnou zeď přicvaknete statickou fotku z katolického porna a dvě hodiny na ní budete čumět za hřmění Bachových preludií a mumlat si u toho kýčovité a tupé dělnické psychobonbonmoty. Vskutku transcendentní zážitek! (09.12.2015)

Nejlepší Gaspar, co jsem zatím viděl. Nebo asi nejčitelnější. Žádná zběsilá jízda typu Vejdi do prázdna, nebo psycho filmu Sám proti všem. Jenom láska a sex, sex a láska. Bouřlivý, milostný mnohúhelník, podložený výborným soundtrackem a velmi, velmi explicitními sexuálními scénami. Ale všechno to do sebe zapadá, takže se to bojím označit slovem porno, i když to vlastně porno je. Ale zabalené do opravdového příběhu, jakých je kolem nás jistě spousta. Takže za mě spokojenost a hodně veliká. Skoro pět. (09.12.2015)

Film, který mi byl jednu dobu protivný tím, jak se o něm pořád někde psalo a skoro se před tím nedalo schovat. Přičemž všichni stále přežvykovali to samé - údajnou kontroverzi plynoucí z otevřených sexuálních scén, jimiž se má film vlamovat do hájemství pornografie, a do omrzení to zde řeší i většina zdejších komentářů. Osobně mi jsou podobné diskuse úplně ukradené a přijde mi uhozené řešit, zda LOVE je či není porno - jako by to na věci něco (z)měnilo; v kinech se každoročně objeví spousta skvělých filmů, které proplují distribucí téměř nepovšimnuty, a tady se věnuje taková pozornost filmu, který - v roce 2015 - staví na tom, že chce milostný vztah "ukázat se vším všudy", kristebože, jako by si to nikdo nedokázal domyslet, jako by i poslední tabu musela být zborcena, jako by nešlo natočit film, který se bez všech těch ejakulací a felací neobejde! Celý ten humbuk nějak nechápu, přijde mi to jako úplně umělá bouře ve sklenici vody - vydávat v kontextu současné přesexualizované filmové produkce nějaký film, který zašel ve svém naturalizmu trochu možná trochu dál než ostatní, za nějakou filmovou událost, nedejbože skandál.. pche! Když jsem si teď film pustil - po několika měsících od jeho premiéry, kdy se na něj už zase skoro zapomnělo, zjistil jsem, že podle mě za pozornost moc nestojí - i když odhlédnu od své rostoucí averze k filmům o tom, jak kluk potkal holku a zase ji ztratil - nějak jsem zde nenašel nějaký výrazný závan filmařské invence nebo důvod, proč by tenhle film stál za návštěvu kina. Viděl jsem lepší vztahová dramata i lepší artové filmy o lásce (namátkou mi z paměti tanou mé oblíbené filmy Snílci či Stvořeni pro lásku - zvlášť ti SNÍLCI podle mě strčí LOVE dost do kapsy). Film mi přišel neuvěřitelně nudný, postavy mi byly nesympatické, a celé jsem to dokoukal jen s největším sebezapřením. Osobně nemám problém se řadit k lidem, kteří tento film považují za vyumělkovaný, falešný a prázdný art vystavěný na efekt. Lidi v kině si u takového filmu musí podle mě připadat trapně (pokud předem nevědí, do čeho jdou), a osobně doufám, že se z filmů tohoto typu nestane nový trend - už jenom z jeho plakátu se mi vždy chtělo zvracet. P. S. Nechápu, proč zde mají všichni bobra. Pokud se tím chtěl režisér vymezit proti "umělosti" klasického "depilovaného" porna, dosáhl podle mě přesně opaku, jeho film na mě i kvůli tomu působí neobyčejně odtažitě od reálného života - lidé ve věku, v jakém jsou filmoví hrdinové LOVE, se podle mě tam dole v naprosté většině vyholují (nebo to aspoň nějak upravují). Vůbec mám tak nějak podezření, že pokud je něco pro sex v artových filmech typické, je to nadobyčejný výskyt bobrů, které ale jaksi neodpovídají vlastní zkušenosti z praxe, jestli rozumíte, ehm. (30.01.2016)

Není to nic revolučního a v dnešní době už ani zvláště kontroverzního, ale proč by taky mělo být? Pořád je to jenom klasická "amour fou", viděná milionkrát v jiných, nejen francouzských filmech, takže hledat tady mermomocí cosi echt nového a šokujícího, jenom protože vyhajpovaný Noé, je nesmysl. Love se dá hodnotit v podstatě pouze v rámci Noého vlastního, v realitě neukotveného světa, kde svítí jenom rudé světlo a stříhá se výhradně poskočnými střihy - v rámci tohoto světa je to jeho jasně nejlepší, nejucelenější a nejzábavnější film, kde si konečně všechno sedlo na to správné místo. A i kdyby nebyl, tak už jen estetické kvality Aomi Muyock a geniální využití skladby Maggot Brain od Funkadelic to posunují mnohem výše, než většinu letošní festivalové tvorby. (19.09.2015)