Reklama

Reklama

Zlaté pobřeží

(festivalový název)
  • Dánsko Guldkysten (více)
Trailer

Obsahy(1)

Děj svérázného příspěvku k žánru historického filmu se odehrává ve 30. letech 19. století, v době, kdy se v afrických koloniích stále hojně obchodovalo s otroky, ač již šlo o praktiku nelegální. Osmadvacetiletý Wulff se vydává z Kodaně do Dánské Guineje, tehdy nazývané Zlaté pobřeží, aby zde s pomocí domorodých obyvatel založil kávovou plantáž. Ne vše ale jde podle jeho plánu. Opakované útoky divokých kmenů donutí Wulffa k hledání pomoci u místního obchodníka Richtera. Nechtěně tak vpluje do víru událostí, díky kterým pod nevinnou slupkou dánské pevnosti odhalí prohnilou konspiraci. Příběh v zásadě antikoloniálně smýšlejícího idealisty vrhá světlo na temnou kapitolu evropských dějin. Kamera, střih a zejména hypnotická hudba, kterou pro film složil Angelo Badalamenti, se navíc v rukách dánského režiséra proměňují v nástroje k budování specifické, snové nálady. Výsledkem je filmový trip ležící na průsečíku lyrické básně a děsivé noční můry. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (16)

Jhershaw 

všechny recenze uživatele

Na Zlaté pobřeží jsem rovnou šel jako na hypnotický film a v tomhle ohledu mě nezklamal, a nemyslím to škodolibě. Tropický prales je nasnímám vizuálně vtahujícím způsobem, k tomu podkres typické Badalamentiho hudby.. Za tím ovšem pokulhává poněkud plochý a očekávatelný příběh, a nakonec hlavní postava k neuvěření, ale já holt mám problém s hrdiny, kteří jsou v důsledku své sociální bubliny naivní sebedestruktivním způsobem. ()

Trapper33 

všechny recenze uživatele

Můj poslední film na letošním festivalu pro mě byl spíše nevyužitým kouskem. Zpracovává se zde zajímavé téma, které bohužel není až tak dobře natočené. To co se mi hodně líbilo byl výkon Jakoba Oftebra, do jehož role jsem se dokázal vžít a díky němu mě film zaujal. Jinak byl film dost předvídatelný, místy zdlouhavý a nudný. Za osobní mínus přidávám i místy zvláštní soundtrack, u kterého jsem si nebyl jistý jestli do filmu opravdu má patřit. Jako celek to ale relativně funguje a neurazí. Nicméně pořád mám pocit, že se z toho dalo vyždímat víc. KVIFF 2015 ()

Reklama

MrKlobouk 

všechny recenze uživatele

Je to fakt špatný. Souhlasím s jednoznačnou inspirací Malickem, ale jako by tam chyběla ta vnitřní myšlenka právě pro něj tak charakteristická, takže zůstal jen okatý vizuál ( za to ta 1 hvězda s odřenýma ušima). Asi bych ocenil i snahu o modernější hudební podkres, kdyby nebyl tak hnusnej a nepůsobil jako pěst na oko. Chápu, že to byl nízkorozpočťák, ale když vám tam v akční dobývací scéně běhá všeho všudy 10 lidí, tak je to maximálně úsměvný, vlastně ani to ne. Docela zajímavý pohled na téma otroctví se tak změnil v utrpení, který sem už pěkně dlouho nezažil. O poslední půl hodině raději ani mluvit nebudu, nebo bych musel strhnout i tu poslední hvězdu. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Tak strašně naivní pošilhávání po Malickovi / Herzogovi, že i ten implicitní rasismus spíš rozesmívá. Badalamentiho sebe-vykrádání působivé, obraz spíš pokulhává, poslední třetina, kde hrdina, Kristus / Marlow / renesanční člověk zakládá katedru alternativního divadla, už vysloveně k smíchu. #kviff2015 ()

pekl 

všechny recenze uživatele

Nádhera! Apocalypse Now a Dead Man dle Terrence Malicka. Už se těším na soundtrack s hypnotickou hudbou Angela Badalamentiho. Režisér na MFF KV 2015 vystoupil s tím, že reakce na jeho film jsou buďto bezvýhradný obdiv, nebo totální zatracení, což dokumentuje i hodnocení na ČSFD. Doporučení režiséra ale zní: Berte tento film jako když vám někdo poprvé v životě nabídne ústřice - prostě ho ochutnejte! ()

Galerie (28)

Zajímavosti (4)

  • Natáčalo sa v africkej Ghane. (MikaelSVK)
  • Vo filme je možné vidieť, že jeden z vystupujúcich černochov v kapele hrá na saxofón. Tento hudobný nástroj však ešte v roku 1836 nebol vynájdený. Saxofón skonštruoval belgický nástrojár, flautista a klarinetista Adolphe Sax až o 4 roky neskôr. (MikaelSVK)
  • Film je založen na skutečných událostech z období kolem konce transatlantického obchodu s otroky. Scénář pak vycházel z dopisů a deníkových záznamů Wulffa Josepha Wulffa. (Tristan Rafael)

Reklama

Reklama