Křížová palba (festivalový název)
-
Free Fire
-
Free Fire
-
Prestrelka
(festivalový název) -
Free Fire
-
Free Fire
-
Free Fire
-
Free Fire
Akční / Drama / Krimi / Komedie
Velká Británie / Francie, 2016, 90 min
Yoshitsune
To že léta 1978 byla neklidná, ví asi každý kdo v té době žil, studená válka se stupňuje, IRA dává o sobě hlasitě vědět a rasová nenávist se stupňuje. Ale o tyhle věci ve filmu nejde, jde o hladký průběh obchodu, co by se tak jen mohlo pokazit ? Příjemné překvapení, které je bráno, s lehkostí a s klidem po celou dobu filmu, dva týmy, se tady zapalují, přejíždějí dodávkou, mlátí se po hlavách páčidlem, střílejí po sobě z různých kalibrů a ještě se stíhají odstřelovat vtipnými hláškama. Navíc to nádherné obsazení a John Denver, který svým uklidňujícím hlasem, jen podtrhuje úžasnou atmosféru. A ještě se mi nikdy nestalo, u podobných filmů, abych simpatizoval se všemi aktéry tohohle obchodu, ano i s těma dvěma blbci, co to celé začali. A po zhlédnutí filmu a jeho zpracování, mi vlastně došlo, jak moc promyšlený příběh, se tady odehrál.Tak co by se, jen mohlo pokazit ? Možná jen ten ironický konec, ale jenom možná. PS: A pak že že hipsteři, nedovedou být drsní !! https://www.youtube.com/watch?v=RNOTF-znQyw(3.7.2017)
misterz
Príjemná, guilty pleasure zábava v peknom retro kabátiku. Obsah je síce hrozne jednoduchý - zvrtne sa obchod so zbraňami a keďže vtedy ľudia nemali po ruke mobilný telefón nezostáva im nič iné, len sa zo situácie nejako bez pomoci prestrieľať, skrátka páliť a uhýbať sa guľkám ako o život. Nikdy by som neveril, že ma to dokáže plných 90 minút nenudiť, no stalo sa. Akčné scény miestami síce mierne pokulhávajú, pričom by som do deja pridal ešte zopár nápadov, ako likvidovať protivníkov (aj keď záver v tomto smere príjemne prekvapil), no keď si to zoberieme ako celok, tak to nebolo vôbec zlé. Tiež ma príjemne prekvapilo ako tu bol šikovne zakomponovaný humor a niekoľko odkazov na pár starších akčných filmov. Medzi 3-4 hviezdami. 69/100(14.7.2017)
Matty
Parta lidí v ostentativně sedmdesátkových hadrech po sobě hodinu a půl křičí a střílí v jedné staré tovární hale. Je to sice trochu zdlouhavější a méně přehledné, než bych čekal (minimum celkových záběrů Wheatleymu na druhou stranu umožňuje postupně odhalovat nová zákoutí haly), ale jako stylovou, nekomplikovanou zábavu, která nabízí přesně to, co slibuje trailer (a nic moc navíc) si to lze bez větších výhrad užít. Ben Wheatley si zřejmě chtěl vyzkoušet, zda podobně high-concept materiál zvládne přetavit v záživnou žánrovku. Zvládl a zřejmě si to i s herci, z nichž většina své postavy modelovala na základě jednoho charakteristického znaku (vzhled, věk, akcent), takže vám nesejde na tom, kdo schytá kolik kulek, náramně užil. Jen nečekejte film, který by vynikal svou sofistikovaností nebo přepisoval pravidla žánru (za jeden z nejchytřejších scenáristických tahů považuji to, že většina aktérů je krátce po začátku střelena do nohy, takže jim následně trvá mnohem déle překonat poměrně krátké vzdálenosti a příběh tak nekončí po půl hodině). Oproti Tarantinovi má Free Fire mnohem jednodušší vyprávěcí strukturu (žádné skoky v čase) a tedy i přímočařejší průběh, jakkoli je v něm patrná jistá snaha o rytmizaci pomocí odhalování nových skutečností (byť ve výsledku vlastně stejně na ničem z toho nezáleží, což nám film sám dává ironicky najevo pointou scény se zvonícím telefonem). Oproti Scorsesemu zase není tak vymazlený, pokud jde o kameru a střih. Wheatley vyprávění občas nakopne prudkým nájezdem, záběrem z velkého nadhledu nebo prostříháváním mezi dvěma akcemi, ale o soustavném využívání určitých stylistických postupů nelze mluvit. Filmu nejvíc pomáhá, že odmítá brát vážně sám sebe, natož své postavy, což je pro brutální slapstickové scény, kdy se máme smát tomu, jak někdo někoho střelí do hlavy, ideální výchozí nastavení. Stupeň absurdnosti a neúcty k tomu, co se sluší a patří, je chvílemi takový, že jsem si vzpomněl na Monty Pythony („Já nejsem mrtvý“), což je asi jedna z největších poklon, kterou lze vyseknout filmu, jenž chce diváka především dobře pobavit. 80%(30.3.2017)
honajz
Být to o dvacet minut kratší, mít to promyšlenější děj, lepší vtípky (ne, ani ten s deštníky to moc nenapravil), a nějakou skutečně zajímavější pointu, klidně dám víc. Pár chlápků a jedna baba ve skladišti po sobě hodinu střílí, ale kupodivu to chvílemi funguje, občas je to i veselé. Ale časem to začne být těžká nuda. A nakonec je to i nechtěně komické, zvlášť, když pořád a pořád se elitní zabijáci ne a ne trefit, když každého kulky vždy jen škrábnou nebo trefí do nohy, případně mrtví vstávají a dělají rutyku. A do toho odrhovačka, kterou u nás nazpíval Karel Gott pod názvem Když milenky pláčou. Co chybělo během cesty ke konci na vtipu, tam na konci přibylo na zbytečné brutalitě - což se k tomu předchozímu jistému nadhledu moc nehodí. Navíc si říkám, jestli to všem stálo za to, se postřílet kvůli dvěma hádajícím se blbečkům. Stačilo, aby každý střelil toho svého a mohli odejít všichni v klidu.(26.6.2017)
Morien
Rovnou říkám, že nevím, jestli bych se na film chtěla kdy podívat znova, ale tohle jedno koukání jsem si užila, jak se patří. Moji milovaní krasavci Cillian a Armie nezklamali a vypadají tak fotogenicky, jak bych od nich s takovým množstvím "facial hair" ani nečekala. Ze začátku jsem se při pohledu na přehlídku umělých obleků, podezřelých účesů a nacvičených přízvuků trochu bála, co z toho vyleze, ale nakonec mi ta briskně (prý je podle Slovníku spisovné češtiny správně jenom bryskně, ale to vypadá tak strašně, že se mi nechce to "i" přepsat ani za nic) plynoucí bitka skoro až přirostla k srdíčku. Příjemný (možná až příliš optimistický soundtrack vzhledem k tónu událostí) soundtrack fungoval jako vítaný bonus.(21.7.2017)