Dva mladí muži Daniel Murphy (Tye Sheridan) a Brandon Bartle (Alden Ehrenreich) narukují do armády a jsou vysláni do války v Iráku. Po nepředstavitelné tragédii bojuje přeživší z dvojice vojáků s tím, zda říci pravdu, kterou přísahal zatajit, nebo dopřát klid truchlící matce (Jennifer Aniston). Snímek "Žlutí ptáci", inspirovaný bestsellerem z pera Kevina Powerse, zkoumá pouto mezi vojáky, potíže spojené s návratem domů a krutou daň, kterou si válka vybírá na vojácích i jejich rodinách.(Cinemax)
Vojenští nováčci Brandon Bartle a Daniel Murphy se jednoho večera od svého velitele dozvídají, že budou se svou jednotkou nasazeni do Iráku. Při večírku na rozloučenou Daniel seznámí Brandona se svými rodiči. Danielova matka, když se s Brandonem ocitne sama, ho požádá, zda by jí, pokud se Danielovi něco v Iráku stane, řekl jako první celou pravdu. Brandon jí to slíbí, aniž by tušil, jaké to může mít následky. O několik měsíců později se Brandon bez Daniela vrací domů. Už na letišti se raději vyhne lidem, kteří tam na vojáky čekají. Brandonova matka je ráda, že se syn z Iráku vrátil nezraněný, brzy ale přijde na to, že tam prožil nějaké trauma. Brandon bojuje s tím, zda má říct pravdu o tíživém tajemství ohledně zmizení Daniela, nebo dopřát klid truchlící matce.(TV Nova)
Snímek vypráví o mladíkovi, který narukoval moc brzy. I když věk má, tak je hrozně nevyzrálý. A pak je tady jeho kamarád, který slíbil jeho matce, že se o něj postará a kdyby něco, tak to něco jí sdělí. Bohužel to něco přišlo brzo a je neuvěřitelně děsivé. Navíc kamarád přísahal svému nadřízenému, že se o tom nikdo nikdy nedoví. A tak začíná šílené dilema, jak se zachovat.(PROCESOR)
K filmu jsem se dostal díky Jenn, která na svým kontě nemá zase tolik damatických rolí a tak jsem byl zvědav. Ona tam ve finále nemá zase tolik prostoru, cca 3 scény, ale patří mezi ty nejsilnější na celým filmu. Z počátku jsem to příliš nepobíral a říkal si, že teda nic moc, ale poslední třetina, která je až meditativně mysteriozní film vystřelila hodně vysoko. A právě v poslední třetině oceňuji i Jenn že s ohledem na okolnosti nepřehrávala ani nezahrála žádnou afektovanou scénu a podržela civilní rovinu snímku. Závěrečná skladba skvělá, vlastně vůbec tady hudební složka dost určuje nálady celýho filmu.(24.6.2018)
Vôbec nechápem, ako niekto môže dobrovoľne narukovať do armády niekoľko tisíc kilometrov od domova a myslieť si, že bráni svoju vlasť. To nepochopím. A ešte sa tým aj chváliť a byť na to hrdý - tomu poviem vypatlanosť. Niekto predsa nemusí stáť o hodnoty, ktoré ponúkam a môže mať iné... A potom sa taký chudák čuduje, ak náhodou dostane na prdel a že to jeho psychika nezvládne a on zmagorí. Odhliadnuc už od aj tak pre mňa nesympatického námetu, svoje kvality ale tento snímok má. Minimálne je v mnohých smeroch poučný a dramatické scény sú pekne nasnímané. Slabší priemer. 55/100(4.7.2018)
Dva mladíci kamarádi, kteří se ještě ani neholí, jedou jako příslušníci americké armády do Iráku ve filmu, kde se celou dobu na diváka vysílá depka a smutno. Tak tento film mi opravdu nesedl, dvě hvězdy za něco málo akce a za Jennifer Anistonovou a její komický plastikový obličej. Film má 90 minut, ale mně to přišlo jako pomalu nudně linoucí se nekonečno.(26.6.2018)
Dramat, s tématikou navrátivších se vojáků z války domů a zabývajících se jejich následnými posttraumatickými syndromy, je více než dost, ovšem Žlutý ptáky lze v této kategorii označit po delší době za poměrně netuctovou podívanou, která je v rámci daného tématu zpracována v komornějším duchu a spíš než na válku samotnou je zde kladen daleko větší důraz na vztahy jak mezi vojáky, tak poté mezi nimi a jejich blízkými, a ani tentokrát to není zrovna dvakrát veselá podívaná, i když kdy vlastně byla, že? Každopádně, onen netuctový příběh je ale bohužel jediné pozitivum tohoto dramatického snímku, neboť zbytek mě už jednoduše ničím neoslovil, a hlavním důvodem tohoto mého dojmu je slabé zpracování, kde se tvůrcům nepodařilo navodit ani působivou atmosféru, ani napětí a především ani emoce, přestože právě ty tu měli hrát tu nejvýraznější a nejzásadnější roli, ale jsou zkrátka zcela nefunkční a především právě díky tomu působí Žlutí ptáci opravdu prázdně. Poměrně negativně na mě zapůsobil ovšem i casting, kde tolik nesympatických ksichtů pohromadě jsem v jednom filmu už dlouho neviděl a chybělo mi tu i nějaké krapet hlubší se ponoření do celé té události, takto mi to přišlo celé až moc povrchní a tím pádem dost nepřesvědčivý. Takže já zkrátka nevím. Nemohu tvrdit, že jsem se u toho tedy nudil, že by se mi to nelíbilo, nebo že je to špatný film, ale v podstatě zároveň nenacházím ani jediný důvod, proč ho někomu vůbec doporučit, takže prostě průměrný film, hotovo.(8.10.2018)
Hezký vizuál, slušný hudební podklad, velmi solidní obsazení a drsné vyústění s přirozeně emotivním koncem. Na druhé straně se film místy příliš vleče, což platí zejména pro první polovinu, akce je rutinní a je jedno, že o té to tady vůbec není a hrůzy, které vedly jednoho z hrdinů k jeho iracionálnímu chování, mi tady nepřišly dostatečné. Na dané téma už vznikla řada mnohem lepších snímků a i proto tenhle řadím k průměru. 50%(1.7.2018)
Enšpígl
K filmu jsem se dostal díky Jenn, která na svým kontě nemá zase tolik damatických rolí a tak jsem byl zvědav. Ona tam ve finále nemá zase tolik prostoru, cca 3 scény, ale patří mezi ty nejsilnější na celým filmu. Z počátku jsem to příliš nepobíral a říkal si, že teda nic moc, ale poslední třetina, která je až meditativně mysteriozní film vystřelila hodně vysoko. A právě v poslední třetině oceňuji i Jenn že s ohledem na okolnosti nepřehrávala ani nezahrála žádnou afektovanou scénu a podržela civilní rovinu snímku. Závěrečná skladba skvělá, vlastně vůbec tady hudební složka dost určuje nálady celýho filmu.(24.6.2018)
misterz
Vôbec nechápem, ako niekto môže dobrovoľne narukovať do armády niekoľko tisíc kilometrov od domova a myslieť si, že bráni svoju vlasť. To nepochopím. A ešte sa tým aj chváliť a byť na to hrdý - tomu poviem vypatlanosť. Niekto predsa nemusí stáť o hodnoty, ktoré ponúkam a môže mať iné... A potom sa taký chudák čuduje, ak náhodou dostane na prdel a že to jeho psychika nezvládne a on zmagorí. Odhliadnuc už od aj tak pre mňa nesympatického námetu, svoje kvality ale tento snímok má. Minimálne je v mnohých smeroch poučný a dramatické scény sú pekne nasnímané. Slabší priemer. 55/100(4.7.2018)
mira007
Dva mladíci kamarádi, kteří se ještě ani neholí, jedou jako příslušníci americké armády do Iráku ve filmu, kde se celou dobu na diváka vysílá depka a smutno. Tak tento film mi opravdu nesedl, dvě hvězdy za něco málo akce a za Jennifer Anistonovou a její komický plastikový obličej. Film má 90 minut, ale mně to přišlo jako pomalu nudně linoucí se nekonečno.(26.6.2018)
sedm.1
Dramat, s tématikou navrátivších se vojáků z války domů a zabývajících se jejich následnými posttraumatickými syndromy, je více než dost, ovšem Žlutý ptáky lze v této kategorii označit po delší době za poměrně netuctovou podívanou, která je v rámci daného tématu zpracována v komornějším duchu a spíš než na válku samotnou je zde kladen daleko větší důraz na vztahy jak mezi vojáky, tak poté mezi nimi a jejich blízkými, a ani tentokrát to není zrovna dvakrát veselá podívaná, i když kdy vlastně byla, že? Každopádně, onen netuctový příběh je ale bohužel jediné pozitivum tohoto dramatického snímku, neboť zbytek mě už jednoduše ničím neoslovil, a hlavním důvodem tohoto mého dojmu je slabé zpracování, kde se tvůrcům nepodařilo navodit ani působivou atmosféru, ani napětí a především ani emoce, přestože právě ty tu měli hrát tu nejvýraznější a nejzásadnější roli, ale jsou zkrátka zcela nefunkční a především právě díky tomu působí Žlutí ptáci opravdu prázdně. Poměrně negativně na mě zapůsobil ovšem i casting, kde tolik nesympatických ksichtů pohromadě jsem v jednom filmu už dlouho neviděl a chybělo mi tu i nějaké krapet hlubší se ponoření do celé té události, takto mi to přišlo celé až moc povrchní a tím pádem dost nepřesvědčivý. Takže já zkrátka nevím. Nemohu tvrdit, že jsem se u toho tedy nudil, že by se mi to nelíbilo, nebo že je to špatný film, ale v podstatě zároveň nenacházím ani jediný důvod, proč ho někomu vůbec doporučit, takže prostě průměrný film, hotovo.(8.10.2018)
Morholt
Hezký vizuál, slušný hudební podklad, velmi solidní obsazení a drsné vyústění s přirozeně emotivním koncem. Na druhé straně se film místy příliš vleče, což platí zejména pro první polovinu, akce je rutinní a je jedno, že o té to tady vůbec není a hrůzy, které vedly jednoho z hrdinů k jeho iracionálnímu chování, mi tady nepřišly dostatečné. Na dané téma už vznikla řada mnohem lepších snímků a i proto tenhle řadím k průměru. 50%(1.7.2018)