Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Severní Francie, 1863. Nezaměstnaný Étienne Lantier přichází do hornické osady za obživou. Je vyčerpaný a několik dní už pořádně nejedl, bez váhání proto přijme nabídku předáka jedné z hornických part, jíž na směně chybí síla. Během tvrdé dřiny v dole Étienne na vlastní kůži zakouší bezútěšné postavení horníků, jejichž úmorná práce často celých rodin sotva stačí na odvrácení smrti hladem.
Zanedlouho poté vyhlašuje vedení společnosti nová bezpečnostní pravidla pro těžbu, která v praxi přinesou další snížování mezd. Étienne inspirovaný dělnickým hnutím v Anglii promlouvá k horníkům a staví se do čela delegace mířící za majitelem dolu, panem Hennebeau. Když jednání hned na samém počátku zkrachuje, horníci vstupují do stávky. Začíná čekání na hlad a beznaděj. (dopitak)

(více)

Recenze (4)

curunir 

všechny recenze uživatele

,,ODBORY A INTERNACIONÁLA, TO SÚ FRÁZY." __ Fantastický Zolov román bol sfilmovaný už niekoľko krát. Jeho druhá verzia na ploche obligátnej a divácky vďačnej hodiny trištvrte však pôsobí v mnohých smeroch nedotiahnutým a skratkovitým dojmom. Dokonca počas sledovania som silno cítil, že vystrihnúť sa tu muselo veľmi veľa. Nefunguje tu preto jednak dostatočné naturalistické vyznenie, zobrazenie ťažkých sociálnych pomerov a hladu počas štrajku, rovnako však mieri do stratena vedľajšia línia nevery manželky majiteľa bane pána Hennebeaua, ktorá ide zbytočne na úkor prvého zmieneného. Ani napriek medzinárodnej koprodukcii nepôsobivý film príliš nákladne a na väčšine kulís je badateľné slabé, resp. príliš jednoduché výtvarné spracovanie, ktorého zámernosť by sa možno dala ospravedlniť čiernobielym nasnímaním. Skladateľ Michel Magne, ktorý v tom období pracoval na slávnej sérii o Angelike zložil vynikajúcu hudbu dotvárajúcu obraz ťažkej bezvýchodnosti baníkov, tak aj nádej do ,,lepších zajtrajškov". Pre našinca môže byť príjemným spestrením počas sledovania raritný český dabing vyrobený v roku 1965, avšak ak chcete ,,Germinal" spoznať vo filmovej podobe, odporúčam skôr neskoršiu verziu z roku 1993. (13. hodnotenie, 2. komentár k filmu) ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Stejnojmenná Zolova románová předloha je jedním z vůbec prvých pokusů o zobrazení prostředí vznikající nové společenské vrstvy - moderního průmyslového dělnictva. Filmové ztvárnění sdílí její naturalismus a své hrdiny zobrazuje jako předmět slepých sil osudu, které vidí jako hlavní důvod jejich zoufalých životů. Součástí jeho obsahu je i jedna z prvých moderních stávek, v níž je okrajově zmiňována i socialistická internacionála svého prvního období. Naturalismus filmu by byl považován za nekonvenční i dnes řadou scén, z nichž nejvíc v mé paměti vyniká pokus o koitus mezi nezletilými dětmi v neútulném ústraní uhelných hald. Krvavý konec rezistence jen dokresluje bezčasovou neútěšnost těch, kdo byli přinuceni k tomuto pro zdraví ničivému způsobu života. Lze říci, že životní styl lidových vrstev této doby je tu podán s mimořádnou pečlivostí režiséra i herců-představitelů titulních i vedlejších rolí. Zdá se, že v právě popisovaných scénách je zachyceno to nejpodstatnější z nejzajímavějších scén a dějů filmu, který plně dostává svému názvu - RAŠENÍ (tp je česklý překlad francouzského označení Germinal převzatého z jakobínského názvu pro první jarní měsíc. Film určitě neuchátí rafinovaností příběhu, ale může zaujmout už zmiňovanou čistou kresbou svého námětu a scénáře. V tomto ohledu zůstává ptaké podnětným pro divácká zhlédnutí i v naší současnosti. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Literární předlohu jsem nečetl. Černobílé zpracování a detaily způsobu bydlení horníků ruku v ruce s tíživou sociální situací mohou připomenout některé z filmů tzv. éry "Kitchen sink realismu" britského filmu, kam pocitově řadím tohoto Reisze, či Lawrencovi Syny a milence (ti stejně jako Reisz oficiálně nepatří do Kitchen Sink, ale děj je také o hornících) vzdáleně pak A Place to Go. Věřím kolegům, že literární předloha musela být notně pokrácena, všichni známe rozšafnost francouzských romanopisců 19. století... Původní český dabing režírovaný mistrem československého dabingu Ludvíkem Žáčkem je raritkou, na kterou zřejmě jen tak nenarazíte (proč film nevysílá ČT?), z dnešního pohledu se ale může jevit raritním i pohled naivní dělnické veřejnosti na počátky internacionálních tendencí (a konec konců i chápání počátků kapitalismu, vždyť Francii ještě čekalo politické vystřízlivění ve střetu s Pruskem). Zážitek zvuku, hlasu i obrazu, nikoliv děje. "Pokus o koitus" jsem ve filmu nezaznamenal... ()

Reklama

Reklama