Kolofrndy

V blízké budoucnosti se kvůli přelidnění přísně reguluje sex: je zakázán jakýkoliv intimní styk s další osobou a jedinou přípustnou formou sexuálního vyžití se stává masturbace. Následkem tristních zákonů se většina zábavního průmyslu přeorientovala na tvrdou pornografii, která je v rámci prevence široce propagovaná a volně přístupná. V lukrativní branži, kde se hercům vydávají na koitus speciální povolenky, se pohybuje také televizní producent Sherman Frobish – ale zdá se, že ne nadlouho. Jeho pornosoutěžím klesá sledovanost a pokud urychleně nevymyslí nějaký erototrhák, skončí na dlažbě. Frobish se však odmítá vzdát hýřivého života na třetí noze, šmajchlkanceláře s vylízanou asistentkou či výhod castingové gauče a horečnatě hledá námět na další projekt. Jeho poslední šancí se nakonec stávají Kolofrndy, přímý přenos závodů na kolečkových bruslích, kde se u dvojic boduje rychlost i provedení zásunu.
Hravá pornokomedie se sci-fi prvky se strefuje jednak do vypulírované americké morálky 70. let, ale zrovna tak si utahuje z nablýskaného filmového (porno)průmyslu a jeho věčnou hoňbou za příští senzací. Originalitu počinu Cartera Stevense dokládá i fakt, že se Kolofrndy jako první a zatím poslední pornografický snímek promítaly na nejstarší a největší scifistické přehlídce Worldcon, v rámci čehož se také ucházely o Cenu Hugo. Prvotní nápad na tento majstrštych měl přitom vzniknout náhodou, když se jedna z hereček režisérovi při castingu zmínila, že umí jezdit na bruslích. Do měsíce byl film hotov. (Festival otrlého diváka)