Mathias Sandorf
Il grande ribelle
Režie:
Georges LampinKamera:
Cecilio PaniaguaHudba:
Joe HajosHrají:
Louis Jourdan, Francisco Rabal, Serena Vergano, Bernard Blier, Jacques Seiler, Valeria Fabrizi, Michel Etcheverry, Daniel Cauchy, Paul Mercey (více)Obsahy(1)
Hrabě Mathias Sandorf, zámožný uherský šlechtic, jejž revoluční myšlenky vynesly až do čela opoziční a současně vládou zakázané strany, je zrazen přáteli a společně s dvěma dalšími učenci, profesorem Ernstem Bathorym a doktorem Zathmarem, následně zajat armádou. V rychlém řízení jsou všichni tři za spiknutí proti státu odsouzeni k trestu smrti. Když nabídku na zmírnění rozsudku výměnou za prozrazení jmen dalších opozičních vůdců odmítnou, exekuce je nevyhnutelná. Hraběti Sandorfu a doktoru Zathmarovi se v noci před popravou podaří prchnout z pevnosti, ve které jsou vězněni, oknem, Zathmar je ale na útěku zastřelen. Mathias Sandorf se dostane až do nejbližší vesnice, kde je však za úplatu opět prozrazen. Tehdy začíná jeho velký boj proti utiskovatelům maďarského národa a zároveň odplata proti zrádcům ve vlastních řadách. (dopitak)
(více)Recenze (8)
Docela dobrý počin a moje první možnost setkat se s tímto románem Julese Vernea. Maďarský seriál z 1979 totiž pro nepřekonatelnou jazykovou bariéru posoudit nedovedu. Začátek filmu se topí v přehršli jmen a politických minimotivů, kde snadno zabloudíte, zbytek je však i přes lehce naivní posuny v ději docela zábavný. Užijete si i zdařilý český dabing, u kterého však není znám rok výroby a dokonce ani nikdo z herců hlasově nevyčnívá (tudíž není rozpoznatelný). ()
Typický evropský koprodukční dobrodružný snímek šedesátých let - tentokrát spíše v "celorodinném" balení. Zpracování známého Vernova románu Matyáš Sandorf - Nový hrabě Monte Christo. Matyáše si zahrál poměrně slavný francouzský charakterní herec Louis Jourdan - zajímavé na tom je, že těsně před touto rolí v roce 1961 ztvárnil "starého" hraběte Monte Christa v jedné z méně známých evropských verzí Dumasova románu. Tam se mi také líbil přece jenom o něco více. ()
Revoluční vůdce Mathias Sandorf plánoval svrhnout diktátorský režim a se zlou se potázal. Další z mnoha kdysi slavných románů Julese Vernea, který už dnes filmaře nijak zvlášť nepřitahuje, což je škoda. Verne byl svou vizí bezpochyby jedním z nejlepších spisovatelů své doby a tak určitě nelze pochybovat o jeho tvůrčím potenciálu. V této filmové verzi, u nás už defakto zapomenuté, Mathiase Sandorfa ztvárnil Louis Jourdan, který si jen tak pro zajímavost také později zahrál i hraběte Monte Christa ´Hrabě Monte Christo´ (1975) a tajemného vězně se železnou maskou ´Muž se železnou maskou´ (1977), pojal zcela adekvátně, či jinak řečeno zcela dokonale dle pojetí v literární předloze. Výpravná stránka snímku a celková atmosféra je typická na svou dobu zpracování, tudíž se od jiných podobných ničím nevymaňuje. Jestli se však jedná o další francouzskou filmovou perlu je otázkou. Určitý romantismus nechybí, politické intriky svým způsobem také ne, i ten dobrodružný kabát je citelný, jen je vše nějak vyprodukováno jakoby opatrně. Diváckou souběžnost by však i dnes mohl mít, neb zub času zase až tak moc nezahlodal, jak to povětšinou bývá. A je to vedle dřívějšího zpracování ještě za němé éry ´Mathias Sandorf´ (1921) snad jediný zvukový celovečerní film, takže o to víc svým způsobem po divácké stránce naprosto nepostradatelný. ()
Filmové ztvárnění dobrodružného románu Julesa Verna odpovídá době vzniku.. Příběh je situován do Maďarska v období lidového povstání a nese se ve stylu francouzských kostýmních filmů šedesátých let. Román mě kdysi v dětství motivoval k vystřihování mřížek, s jejichž pomocí jsme si ve třídě posílali šifrované zprávy. Dumasův román Hrabě Monte Christo, který byl inspirací Matyáše Sandorfa byl natočen mnohem svižněji a zajímavěji, což je škoda. Chyběla mi zde oproti knize řada věcí, třeba přeměna Sandorfa v lékaře a badatele, jeho loď Savarena a boj o jeho kouzelný ostrov Antekirta, podle něhož si vzal hrabě, bojovník a mstitel své jméno. Snímku by slušela dvoudílná verze. ()
Tak tohle byl velkej průser. Knížka patří mezi mé oblíbené, četl jsem ji minimálně 20x. Scénárista ji ovčem nečetl, nejspíš čerpal info jen z přebalu. A tak vznikl film, který nemá s knihou, kromě jmen, nic společného. Děj je nudný, neustále se opakující, dialogy vypadají na čistou improvizaci. Takže musím opravdu napálit odpad, bo tohle si nic jinýho nezaslouží. Verneovky uměl vážně točit jen Karel Zeman. ()
Reklama