Mon oncle Benjamin
Mio zio Beniamino, l'uomo dal mantello rosso
Režie:
Édouard MolinaroKamera:
Alain LeventHrají:
Jacques Brel, Bernard Alane, Claude Jade, Rosy Varte, Paul Frankeur, Bernard Blier, Lyne Chardonnet, Guy Delorme, Paul Préboist, Robert Dalban, Alfred Adam (více)Obsahy(1)
V roce 1750 za vlády Ludvíka XV. žil na francouzském venkově lékař chudých Benjamin Rathery. Svobodný tělem i duchem, volnomyšlenkář, sukničkář a neznaboh. Neměla ho ráda vrchnost, všichni ti, kterým nasadil parohy, ale nejvíc měl na něho spadeno hostinský, protože pil na dluh a sváděl jeho krásnou nevinnou dceru. Když ho jednou markýz de Cambyse zesměšnil a ponížil před celou společností, Benjamin se pomstil po svém.
Hlavní roli ve francouzském filmu Můj strýc Benjamin režiséra Édouarda Molinara vytvořil šansoniér a herec Jacques Brel, který je autorem hudby a jehož nezaměnitelný zpěv si tímto filmem znovu připomeneme.
(oficiální text distributora)
Recenze (15)
Podprůměrná francouzská kostýmová komedie postavená na dobové popularitě šansoniéra Jacqua Brela, jejíž hrdina, jak to bývá u těchto filmů zvykem, je neodolatelný svůdník a sukničkář a kde nejde prakticky o nic jiného než o zálety na tisíce všelijakých způsobů... ()
Aj, tohle bylo nějaké lascívní. ()
To jest takovou milou a přihlouplou kompilací historického a komediálního..... ()
Molinaro měl k dispozici slušnou historickou výpravu, ale velkolepou dobrodružnou podívanou s ní nenatočil a Jacques Brel přes svůj všestranný talent neměl v tomto typu role šanci způsobit u diváků (či hlavně divaček) alespoň polovinu toho rozruchu, jaký vyvolal 17 let před tím Gérard Philipe. Navzdory poslední větě v textu distributora si myslím, že ony Brelovy nezaměnitelné pěvecké schopnosti v Mém strýci Benjaminovi takřka vůbec využity nebyly a obávám se, že ani eroticky lechtivé scény nepozvedly snímek na úroveň čehosi výjimečného. Neříkám, že některé momenty ve mě nepozvedly úspěšně koutky úst, asi jednou jsem se rozesmál i nahlas, ale jako většina podobných komedií o nekonečných záletech boháčů a sváděních žen na různé způsoby, to podle mě už značně zestárlo, abych si to po celý čas vysloveně užíval. Snad to pověstné Benjaminovo pití z demižóna bych si mohl nějakou dobu ještě pamatovat... snad. Než si časem potvrdím, že jsem tento film skutečně viděl, jenom díky záznamu v zdejší databázi. 55% . . . PS: Plakát zde nastavený jako hlavní je zavádějící a zde nepatří, foto pochází ze zcela jiného filmu s J. Brelem Riziko povolání (Les Risques du métier, 1967). ()
Příjemně lehtivé, scenáristický hloupé. Narozdíl od kolegů v přítomnosti Jacquela Brela nevidím výhodu, ale spíš prohru, ten chlap mi prostě nebyl sympatický (i když ho skvěle nadaboval František Němec). Pohledných a svlečených dívek a žen tu bylo dost. A špatného střihu ještě víc. ()
Lehce úsměvná kostýmní komedie, na které už čas zapracoval. Nad vodou ji drží zejména "živočich" Jacques Brel v hlavní roli. Nicméně i tak se mi líbila víc než HIBERNATUS - tj. další komedie, kterou režisér Molinaro ve stejném roce natočil. ()
Kravina, ale roztomilá. Jacques Brel exceloval jako vysírač ve filmu Dotěrný chlap, ale tady je celkem slabý. Zachraňuje to slušná výprava a spousta výborných figurek kolem, ale k náboji Černého tulipána nebo romantice Angelik to má hodně daleko. ()
Věřím, že Jacques Brel jako skladatel a šanzonier lámal ženám srdce i s tím co mu příroda nadělila po fyzické stránce. Snad i herním talentem plýval, avšak udělat z něj frajera typu J.P. Belmonda nebo Alaina Delona, to byla střela vedle, avšak koukatelné to bylo. ()
Jacques Brel táhne na svých bedrech stupidní pseudohistorickou maškarádu, a ačkoli nemá Delonovu krásu ani Maraisovu hrdinskou auru, díky silnému charismatu se mu to daří. Obsazení není zlé (Blier, Préboist, Frankeur a spousta ochotnic), zápletka ale kulhá jak kolikou stižená a o psychologii postav nemůže být vůbec řeč. Venkovský lékař se zlatým a nedobytným srdcem se pro své pacienty obětuje natolik, že dokonce zanedbává životosprávu, nestíhá se chudák ani oženit a tře bídu s nouzí (= nasává jako pojízdný demižón, klátí, co se dá a plánuje zbohatnout při epidemii). I přesto ale má dost věrných přátel, kteří přispěchají na pomoc, kdykoli skončí v lochu nebo jiném průšvihu, a věrnou ctitelku, která mu (jako jedna z mála) ještě nedala. Film obsahuje vyvážený poměr humoru a nevkusu a ke konci zničehonic přesedlá na melancholickou notu, která ho nakopne skoro až k průměru. // 10. 5. 2013: Původní znění zvyšuje skóre na 3*** a sexappeal hlavní postavy o dalších pět. František Němec v době dabování totiž zrovna mutoval a tak je česká verze v některých momentech nesnesitelná i na poslech. ()
Sympatická a romantická komedie. Jacques Brel nevytvořil příliš mnoho filmových rolí, ale ty však většinou byly výborné. Kostýmní komedie o dobrodružných osudech jednoho čerstvě vystudovaného doktora je vhodná spíše pro starší publikum. Filmu nechybí ani něžné a lehké erotično. Jistě by se takový film dříve vysílal s hvězdičkou. Parametry se však stále posouvají. Film má i skvělé herecké obsazení a skoro každá tvář v ní vám někoho připomíná. Sledováním filmu vstoupíte do doby francouzské šlechty, soubojů, rytířského chování, pitek a dobrého jídla. ()
Kostýmní dobrodružná historická komedie těžící z pověsti Francouzů coby sukničkářů a svůdníků, jejichž skvělým filmovým reprezentantem byl Belmondo. V této vtipné lechtivé hříčce oplývající milostnými zálety, dobrým jídlem a pitím mi trošku vadil Jacques Brel, který má do fešáka typu Delona, či Barraye dost daleko. Na odpolední posezení u sklenky vína dobré. ()
Je to taková typická francouzská historická komedie, u které se dá skvěle odreagovat. Není to sice nic tak originálního, ale pro pobavení na nedělní odpoledne bohatě stačí. ()
Pár odhalených ňader a zadků, několik dobrých scén, ale jinak celkem nudná záležitost.... 3.5/10 ()
Pekna, typicka francouzska komedie. Za prijemne stravene dopoledne u televize davam 60%. ()
Naprosto neobjektivně vzhledem ke kvalitám zpracování, psychologii postav a já nevím čeho všeho ještě, hodnotím plným počtem, protože tohle je životní filozofie Jacqua Brela, s níž sice idově nesouhlasím, ale tolik obdivuju. Vive la vie! ()