Wangui eolgool

Princ Gwanghae (In-gook Seo) byl svými tajnými nepřáteli v řadách svých nejbližších přátel vždy označován za jakéhosi zplozence prosté náhody a ještě prostšího chtíče. Neboť jeho matkou byla jen obyčejná konkubína se zcela všedním jménem, které po rozlehlé zemi potulovaly se jako za chladných nocích bludné stíny, - tedy jedna z mnoha -, která měla to štěstí, že otěhotněla a králi po slabé hormonální chvilce roztoužení porodila zdravého potomka, chlapce. Gwanghae o svůj život v řadách těch zcela nejvyšších ale nikdy nestál. A co víc. Nikdy si nepřál stát se pomyslným terčem všem vystřeleným šípům s jedovatou špičkou, po jejímž zásahu dotyčný umírá pomalou a bolavějící smrtí plnou nočních běsů a chladného potu. A čím víc si uvědomoval, jak omezený jeho život díky palácovým zdem dokáže být, tím víc svého příchodu na celý ten trudomyslný svět litoval. Od okamžiku, kdy se z něj stal patnáctý panovník tehdejšího čosonského království, to psal se zrovna rok 1608, musel ale všechny takové a jim podobné pohnutky zcela ignorovat, neboť o mnoho důležitější bylo udržet se na vratkém trůně, a dbát na to, aby sám nepřišel o život. Jeho pomyslnými přáteli byli v řadách byrokratických ministrů a politických konspirátorů jeho praví nepřátelé, kteří prahli stejně jen po moci a slávě, bohatství a bohatství ještě větším. Ale ani to nebylo zdaleka to, co jeho srdce tížilo víc, než dělová koule na noze tonoucího se. Jeho život mu předložil i všechny své stinné stránky - karty zobrazující strach, smutek, pláč a nářek, fyzickou bolest, zradu, násilí a skon -, které ho málem stály víc než jen jeho vlastní život. (Conspi)