Barocco

Předobraz raného trierovsko-caraxovského novovlnění. Co přinesl Zulawski do francouzské postmoderny: exaltovaný polyžánr s manýrou úplně všude - od barevného plánu, přes scénář po herectví. Nádherná hudba. (29.05.2018)

Film, kterému jsem se měl vyhnout; filmům tohoto typu se budu vyhýbat. Chtěl jsem se podívat alespoň na jeden film od André Téchiné a padl jsem na tento. Proč? Protože je vychvalován a možná i proto, že jeho jméno je mi sympatické; má stejný kořen jako moje (Tech-Tej), i když s jiným významem. Nepodařilo se mi do fimu proniknout ani do něj nakouknout. Kdyby se jeho idea skutečně opřelo o to, že muži jsou zaměnitelní, pokud jsou si fyzicky podobní, pak bych to asi bral. Tohle mi však přišlo neprůkazné a vložení do politického kontextu nepřesvědčivé. Buďto Petr nebo Pavel, maximálně tak ještě Karel. (16.03.2024)

S úctyhodným počtem sedmi nominací na Césara, z toho třemi skutečně proměněnými ve zlatou sošku, by člověk od tohoto filmu očekával něco výjimečného, něco co jej přiková k sedačce a strhne ho k úžasnému zážitku... Jasně, přeháním.. Žádná filmová cena nic takového nezaručuje, přesto jsem od tohoto filmu očekával trochu víc. Příběh nezaměstnané dívky Laury (Isabelle Adjani), která se svým milým Samsonem (Gérard Depardieu) - bývalým boxerem - chce odjet pryč a začít někde jinde nový život, je vyprávěn na pozadí blížících se voleb, jejichž špinavé zákulisí táhne oba mladé lidi nemilosrdně kde dnu. Samson je totiž zapleten do kompromitující hry, která má poškodit jednoho z kandidátů obviněním z homosexuálního zneužívání. Samson za svoji úlohu v této hře obdrží nemalou sumu, která má být oním vytouženým klíčem k novému životu, avšak brzy se mu to všechno rozloží v hlavě a též pod vlivem druhého protikandidáta, který mu nabídne stejnou částku, otočí o 180 stupňů a snaži se poté s Laurou co nejrychlejí zmizet. Plán však končí tragicky, když je Samson zastřelen gangsterem, který mu je nápadně podobný, takřka jako by mu z oka vypadl... Ten poté Lauru pronásleduje a chce získat ony nešťastné peníze. Ačkoli je vrahem jejího milého, Laura se nedokáže zbavit přízraku tváře mrtvého Samsona a pomalu gangsterovi podléhá. Barocco je vskutku skvěle nasnímaný film, s velmi hutnou atmosférou (tady je ten César za kameru opravdu na místě), ovšem celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že Depardieuova dvojrole je neopodstatněný luxus, který je navíc špatně zvládnutý. V klíčové scéně, kdy se Laura setká se Samsonovým budoucím vrahem, je naprosto zjevné (pro diváky i pro Lauru), že vrah je Samsonovi úžasně podobný - nechápu proto ty následné cavyky s identifikací a překvapení všech zainteresovaných (např. Lauřina spolubydlící), když se s vrahem setkají... Toto ústí ve zmatečné vyprávění dalších událostí a celý film to pak shazuje na úroveň překalkulovaného konstruktu. Jako politický thriller film jistě obstojí, snová atmosféra Amsterodamu, která s jistou dávkou fantazie umožňuje metaforický výklad Samsonovy podobnosti s jeho vrahem, určitě patří mezi to nejcennější v tomto snímku. To je ale asi tak vše. Zcela jistě to není nejlepší Isabellin ani Gérárdův film. Jen za rok 1976 lze zmínit o třídu lepší XX. století, Poslední ženu (Depardieu) nebo Nájemníka (Adjani)) 3 a 1/2 * (30.09.2008)

Film s nádhernou tajuplnou atmosférou, s nádhernou kamerou, s Adjani jako vždy od rány a s Depardieum ve dvojroli jako nezkušený mladíček kontra bezcitný vrah (09.01.2007)