Krásný Serge

Chabrolova raná tvorba ukrýva v sebe filmárske čaro nepoznaného. Francúzsku "novú vlnu" netlačí do mestských ulíc a kaviarní, ale na nehostinný vidiek, kde sa osudy hrdinov prezentujú oveľa drsnejšie a živočíšnejšie. Keď sa mladý, chorľavý Francois ( Jean-Claude Brialy ) vráti do rodnej dediny, svet už nie je taký ako predtým. Stretáva kamaráta Sergeho ( ), ktorý je zlomený nešťastnou láskou k manželke a hlavne alkoholom. Dezilúzia, pocit zrady a viny sú na dennom poriadku a tak Francois vidí jedinú cestu v pomoci pre blížnych... Pači sa mi Chabrolova tvrdohlavosť a istá tragika, ktorou v pozitívnom zmysle ostreľuje diváka. Film síce pôsobí drsno a depresívne, má však v sebe pozitívne myšlienky, pre ktoré sa oplatili tento film vidieť. (23.01.2019)

Na Chabrolově celovečerním debutu mě oslovila především jeho nesmělá spiritualita, zkusmé a nejistivé nahlížení vnitřního přerodu, zároveň dychtivé i pochybující – o tom, zda je vůbec možné ho dosáhnout, i o možnosti zprostředkovat tuto proměnu druhým. Divadelní úspornost celku si mě podmanila neméně. Právě díky této prostotě také se předání zkušenosti svědecké i metanoiy daří a strohost vyprávěného umožňuje opakovaně do něj vstupovat a podílet se na něm – tázáním i vlastní proměnou. (07.08.2014)

Nikdy nepochopím, proč se Chabrol pouštěl do pokusů o horory. Když to nedělal, dokázal natočit výborné filmy. Líně plynoucí příběh Francoise, který se po letech vrací do rodné vsi a snaží se ji vnímat takovou, jaká zůstala ve vzpomínkách, je jasným důkazem, že Chabrol točit uměl už ve svých začátcích. Krásně propracovaná atmosféra, nápaditý vizuál a výborné herecké výkony tvoří sympatický a kompaktní celek. (05.04.2020)

Pro Chabrolovu tvorbu mám jistou slabost, takže na jeho úplně první film jsem byl opravdu zvědavej. Oproti jinejm filmům od Chabrola, který jsem viděl, se tenhle film odlišuje v jedný věci. Chabrolovy filmy jsou obvykle o lidech z vyšších vrstev, který žijou v nějaký honosný vile se služkou, zahradníkem, atd... Tady Chabrol naopak naservíroval hnusnou, špinavou vesnici plnou nejrůznějších ztroskotanců, opilců a bláznů. Bydlet na takovym místě, tak asi taky budu chlastat hned od rána. Jinak téma je nadčasový a film nepůsobí nějak moc naivně nebo blbě ani v současnosti, ale je to trochu nuda. Můj problém s filmem je asi v tom, že mi oba hlavní hrdinové strašně lezli na nervy. Francois se chová asi jako Brandon Wolš z BH 90210 a působí trochu jako mimoň. A Serge je takovej kokot, že ho litovat opravdu nejde. Líto mi bylo akorát tý jeho manželky a jemu bych naopak nejradši dal přes držku. Ale je to zajímavej pohled na Chabrolovy začátky. Nutno dodat, že jeho novější filmy se mi líbily většinou víc. (06.06.2022)

... A Francois toho Sergea doslova dokopal k práve rodiacej Yvonne, keď vonku je akurát veľká zima, noc, kedy i snehové vločky padajú na cestu, ale to moc predbieham udalosti, ktoré sa predtým strašne vyostrili, defacto, to som už na samom konci, ktorý pre jednu stranu skončil tragicky, že niečo zomrelo, no, zase niečo sa zrodilo... Radšej prejdem na úplný začiatok, keď predstavím príliš idealizovaného Françoisa Bailloua. Vracia sa do prostredia, v ktorom vyrastal, do malého, ospalého, dedinského mestečka s fungujúcou infraštruktúrou, kde vidieť školu, do ktorej decká dochádzajú i kilometre zo svojho bydliska, čo bolo voľakedy úplne bežné, žiadne školské autobusy nejestvovali. Okrem výchovno-vzdelávacieho zariadenia taktiež „praská vo švíkoch” i hostinec s ubytovaním, kde jednak hore bude bývať Francois, že pre zmenu dole bude Serge nasávať svoje pravidelné fľaše červeného vína, z ktorého sa medzitým stal, čo bol Francois preč, ako už napovedám, alkoholik. Ďalej tu máme postavy-Máriu, Glomauda, Kňaza, s ktorými bude mať Francois čo dočinenia, ale najviac s tým, od ktorého by to v žiadnom prípade nikdy nečakal !? Všetci obyvatelia akoby zaspali dobu, stagnujú, že Francois s tým chce niečo urobiť, predovšetkým pomôcť Sergeovi, ale nebude to jednoduché... _ Kritici z filmového časopisu Cahiers du cinéma založili „hnutie” La Nouvelle Vague, medzi ktorými bol mimochodom aj progresívny Claude Chabrol, ktorý vôbec ako prvý prišiel s Krásnym Sergeom, a až potom dorazili Truffaut, Godard a cetera. A práve jeho debut považujem zrejme za najstrhujúcejší s mimoriadnym režisérskym štýlom, ktorý mi bol extra sympatický ! (15.12.2019)