Ma vie avec John F. Donovan
Režie:
Xavier DolanKamera:
André TurpinHudba:
Gabriel YaredHrají:
Kit Harington, Jacob Tremblay, Natalie Portman, Susan Sarandon, Thandiwe Newton, Kathy Bates, Ben Schnetzer, Sarah Gadon, Emily Hampshire, Jared Keeso (více)Obsahy(1)
John Donovan je hezký a úspěšný americký herec, hvězda televizní show. Rupert Turner je jedenáctiletý školák a Donovanův největší fanoušek. Jednoho dne chlapec napíše Donovanovi dopis a k jeho velkému překvapení a radosti mu herec odpoví. Začíná tak jejich vzájemná korespondence, díky které zjistí, že mají mnoho společného: komplikované vztahy se svými matkami, lásku k herectví a odlišnou sexualitu, kterou si každý z pochopitelných důvodů nechává pro sebe. Dopisují si celých pět let, dokud Donovanovu kariéru nezničí skandál a jeho mrtvé tělo je objeveno v jeho bytě. (Gaytitulky.info)
(více)Recenze (9)
Když pominu to, že Dolanovi očividně přišlo jako dobrý nápad natočit semiautobiografický film o otravném, přechytralém dítěti, které vyroste v mladého umělce, jenž školí v pražské kavárně "zaslepenou" novinářku, nemůžu přivřít oči nad tím, jak špatně sestrojené to celé je. V nekohorentním shluku scén se zmatené slavné herečky nemají čeho chytnout - když je režisér vhání do svých trademarkových expresivních rodinných roztržek, je to jenom prázdné, když na ně zkusí své popíkové montáže (Stand by Me, omg), je to už pouze trapné. Ještě smutnější ale je, že velmi slibná Donovanova linka o utajené sexualitě v Hollywoodu a údělu filmových hvězd se nikdy nepřeklene přes pár mechanických frází a toporné Haringtonovo herectví, navíc se nijak "úžasně" nepropojí s Rupertovou story, který vlastně řekne, že o Donovanovi mnoho nevěděl. Někde pod tím vším je určitě fajn film o tom, jaký (ne)přiznaný vliv na nás mají popkulturní idoly, v tomhle tvaru je za tím ale vidět jen peklo ve střižně. ()
Těžko říct, jestli je novinka Xaviera Dolana zklamání, když jsem od ní v podstatě nic moc nečekala, ale rozhodně se jedná o nejhorší film, který jsem letos v Torontu viděla. Příběh o slavném herci, rodinných problémech, otázkách sexuality, a vztahů s fanoušky recykluje snad všechny hlavní motivy Dolanových dosavadních filmů. A opakuje i motivy stylistické, přičemž montáže stříhané na populární hudbu jsou v tomto stádiu už spíš jen trapné a směšné. Celý film je vlastně poměrně fascinující v tom, jak jako celek nefunguje. A otravný v tom, jak očividně by chtěl být vysokým uměním, ale ve skutečnosti je jen prázdnou arogantní skořápkou, které „vévodí“ hysterické, ale zároveň neskutečně ploché herecké výkony. Trochu doufáme, že je to z Dolanovy strany jen momentální fail, i když se při vzpomínkách na skvělé Mami! (a následně příšerném Je to jen konec světa) trochu obávám, že po několika dobrých recenzích ani ne třicetiletému režisérovi tak trochu stoupla sláva do hlavy a má pocit, že sežral všechnu moudrost světa. Což je vlastně docela zajímavá paralela s filmovým Donovanem. [TIFF18] ()
wait... what? Myslím, že scénář se mohl zdát dobrej - popravdě, všechny charaktery měly silnej potenciál vás totálně emočně zdolat svým příběhem, ale to asi ještě bylo před castingem nebo nevim? Je to tak podivně odvyprávěnej příběh, jakoby to bylo celý takový nedopečený, nedoladěný, asi jako by se ten film ztratil někde ve střižně. Škoda. P.S.: A brutálně špatný vyplýtvání Bittersweet symphony a soundtrack je taky takovej nedolanovsky nijakej a prázdnej. Prostě bleh:( ()
To, že Kit neumí hrát, jsem zjistila už v GoT. Tady byl opět jen pěkná tvářička, což je bohužel dost málo. Jinak je to ale klasická, vymazlená Dolanovka. ()
Na donedávna velmi svěžího režiséra překvapivě pitomý film, který selhává mít smysl v čemkoliv. Dolan servíruje dvě příběhové linie - první o tom, jak je televizní hvězda Jon Snow tajně gay (není to nijak převratné, ani inovativně zpracované) a druhou o otravném příliš chytrém 11letém spratkovi, posedlým Jonem Snowem a dopisujícím si s ním od 6 let (WTF!!) o svých těžkých životech. Obojí by mohlo fungovat samostatně, s tím, že sonda do života celebritou posedlého spratka by asi mohla být užitečnější, než neobratné vysvětlování lidem, že slavní herci kvůli úspěchu musí často tajit a vlastně neprožívat nějaké soukromé štěstí. Film však přichází s hrozivou a pro režiséra nejdůležitější třetí příběhovou linií tvořící most mezi zmíněnými dvěma proudy a to je rozhovor profi novinářky s dospělým harantem, který napsal knihu o tom, jak si psal dopisy s Jonem Snowem! Čeká vás spousta voice-overů, rádoby důležitých blábolů a scén, které i přes účast dobrých herců (čímž nemyslím Johna Snowa) nefungují a jediné emoce, které ve vás vzbudí, je utrpení a zuřivost - na režiséra. Když už začnete uvažovat o tom, jestli celebrita opravdu napsala malému školákovi o bezva sexu a návštěvě gay diskotéky, ve filmu radši dospělý spratek přizná, že mu herec vlastně nemohl psát nějaké detaily o svém životě (a všechny flashbacky jsou tím vycucané z prstu). Přidejte navíc příšerně použité popové odrhovačky v soundtracku, které dojem parodie ještě víc zesilují. Tahle dvouhodinová příšernost se fakt hrozně nepovedla, šetřte svůj čas na něco lepšího. ()
Dolanove stigmy z homosexuality a vzťahu s matkou sú tu už ohraná plátňa, jeho reflexia slávy povrchná, jeho obsadenie okaté, jeho dialógy nerealistické, jeho kamerové detaily otravné, jeho výber songov smiešny a pointy neexistujúce. Frustrujúca pseudo dráma, ktorej jediný príspevok je zaujímavý motív penpal vzťahu inak otravných postáv (Tremblay je jeden z najhorších populárnych mladých hercov súčasnosti). Vráť sa prosím domov, X. ()
Len snobský gej s nadšením pre Dolana dokáže oceniť takýto film, myslím si. ()
Jeden z tých horších Xavierových filmov. Téma sa opäť točí okolo odlišnej sexuálnej orientácie a s tým súvisiacimi životnými a rodinnými ťažkosťami. Zo začiaktu som myslel, že to aspoň bude funky ale potom sa z toho vytratilo kúzlo a celkový pocit z tohto filmu je prázdny. 6,2/10. ()
Příběh typu "Bylo - nebylo" mi připadá trochu moc vyfabulovaný, trochu přitažený a taky ten telefonní automat s poznámkou o padání mobilní sítě... no, tím si u mě Dolan vysloužil dva černý puntíky. Ale za to casting, fantastická práce s hudbou, kamera, to vše je hodno Dalonového jména. Mé Dolanovy favority tento snímek z piedestalu nesesadil, ale i režisér par excellence má právo na své dny... vlastně... filmy. ()