Už je tady zas

Takže 3, 2, 1, teraz...Knihu jsem se dvakrát pokoušel rozposlouchat a dvakrát se mi to nepodařilo. Netuším, čím to mohlo být, nicméně tento snímek mi dal nový impulz, abych se o doposlouchání pokusil do třetice všeho dobrého. Kamerou i humorem mi to neskutečně připomínalo Borata. Při tomto typu humoru dostává moje bránice zabrat, takže z tohoto pohledu u mě panovala maximální spokojenost. Nejluxusnější byly záběry z ulic, kterých měly být údajně autentické. Z těchto záběrů u mě poté zvítězila Dolfíkova nadějně rozběhnutá kariéra portrétisty. Těžko odhadovat, do jaké míry se tvůrci inspirovali knihou a co dodali z vlastní zahrádky. Každopádně vzniklo dílo, které má mnohem hlubší dozvuk, než se leckomu může na první zhlédnutí zdát. První dvě třetiny je divák ponořen do víru legrácek, kde převládá černý humor a samozřejmě se objeví hromada rasistických vtípků, takže pokud jste například černoušek, radím nekoukat. Jako ve správném německém filmu, dojde samozřejmě i na mrtvého pejska. V poslední třetině, podezírám tvůrce, že zcela záměrně humor kamsi odcestuje. Vše začíná běžet na vážnější notě a je to bohužel takové lehoulince nezáživné. Vše ovšem vyvrcholí naprosto excelentním závěrem s výbornou pointou a velmi vysoko zdviženým ukazováčkem! Vhodné jak pro diváky milující kvalitní humor, tak i pro domácí filosofy - samouky. Z mého pohledu se jednalo o jedno velké překvapení, které je třeba hvězdičkově docenit. (21.04.2016)

Chytrá satira reaguje na globální fenomén Hitler, který si od roku 1945 žije svůj druhý život. Způsobů, jak se vyrovnat s nechvalně proslulým dědictvím nacionálního socialismu, bylo vždycky mnoho. Hitler se stal karikaturou i předmětem bádání ve všech myslitelných ohledech. Televize předkládají dokumenty o všech banalitách každodenního života let 1933-1945. Samostatným tématem je samozřejmě i mládí Adolfa Hitlera. To máme všechny ty filmy jako Hitler: The Rise of Evil (2003) nebo adaptace divadelních her Mein Kampf (2009). Tentokrát přichází na řadu paralela s dnešními oblíbenými formáty, kterým popularitu přinesl Sacha Baron Cohen. Výsledek naštěstí není na úrovni laciné taškařice, díky hloubkové rešerši vzniká dílo mrazivě autentické. Potenciál k návratu zla je tu totiž vždycky. (22.10.2021)

Rozhodně záležitost,která má nápad,jasný důkaz toho,že pokud chce tvůrce před něčím varovat,měl by tak učinit formou komedie,protože dopad je pak větší.Na druhou stranu už by se měli Němci přestat vůkol neustále omlouvat za své předky,prapředky a praprapředky a to hlavně těm,kteří po válce neváhali využít cokoliv a kohokoliv z bývalého Reichu ve svůj prospěch(např.americký raketový program postavený na Werneru von Braunovi,nebo bývalí členové SS bojující v rámci Cizinecké legie ve francouzské Indočíně).No vida,komedie a tolik důvodů k zamyšlení... (09.07.2016)

,,Turci v Berlíně?!' Jak je to možné !? ' ---- Když jsem se o této komedii doslechl, pochopitelně jsem ji zatoužil vidět. Despekt u mne působilo jen to, že to točili Němci a jejich humor je někdy opravdu nehumorný. Po prvních rozpačitých minutách kdy jsem zjistil, že Adolfa hraje habán jehož podoba Hitlerovi moc neodpovídala, jsem se postupně nechal do tohoto žánrového mišmaše postupně vtáhnout a sledoval tu neskutečnou hru, kterou tvůrci rozehráli nejen s divákem, ale i s Němci kolem sebe. Hitler je ikona. Masový vrah, šílenec, jeden ze spolutvůrců myšlenky likvidace Židů a Slovanů. Je to ale zároveň osobnost, která Němcko zbrojením vytáhla z bídy hospodářské krize, osobnost za níž Německo se málem (naštěstí ne) stalo Třetí tisíciletou říší a kdy v čase nakloněné válečné štěstěny hranice Germánie sahaly od Norska po Rusko. Tak co zkusit tohoto jedince zhmotnit a přenést do dnešní doby? Do doby, kdy Německo tolikrát ofackované za holocaust otvírá brány každému a není schopno rozeznat, že se tím odsuzuje k záhubě. Do Německa zapleveleného politickými stranami a hromadami znechucených voličů, do Německa sociálních dávek nepřizpůsobivým placených nuceně pracující většinou... Za Hitlera nic takového nebylo, proto logicky jeho údiv budí úsměv. Cestuje s průvodcem po Německu a navštěvuje lidi. Zde se film stává reality show a divák v úžasu sleduje reakce běžných Němců na ulici. Někteří se smějí, někteří se s Hitlerem fotí, někteří hajlují, někteří jsou pobouřeni a někteří natvrdo říkají, že by za něj šli bojovat do nové války. Knihu jsem nečetl a po skončení filmu si nejsem úplně jist co nám tím autoři chtěli sdělit a jaké zrcadlo nám nastavili. Obraz Německa a jeho občanů 70 let po válce byl prapodivný. Řada Němců se k Adolfovi chovala jako k historické postavě a snad až jako k otci zakladateli... To jak Hitler tepal do uprchlíků mi od tvůrců přišlo odvážné, postupně jsem si ale uvědomil, že to není hlavním posláním filmu. Hlavní myšlenkou bylo, že i když jsme třeba se současnou situací nespokojeni a odmítáme inženýry z Afriky, musíme se mít setsakramentsky na pozoru před někým, kdo říká co chce lid slyšet, kdo má charisma, kdo umí mluvit a kdo by byl bez lidí nic. Mějme se na pozoru před novými Führery. * * * * (18.04.2016)

No, komédia, ako sa to vezme...skôr satira s poriadne ostrými hranami. Cestovanie v čase treba brať ani nie ako sci-fi prvok, ale ako metaforu toho, čo sa v súčasnosti v Európe deje a čo sa tu vlastne dialo vždy a asi aj bude. Nie je to len o Nemcoch a sociálnych sieťach. Nakoniec je v tom tento imaginárny AH vinný rovnako ako my všetci, respektíve skôr iba nástrojom našich "chúťok", preto je ho aj nemožné zabiť. Netreba očakávať smršť epizódnych vtípkov alebo slapstick komédiu, ale treba film brať skôr ako celok a na základe toho ho hodnotiť. (16.06.2018)