Režie:
Roni EzraScénář:
Tobias LindholmKamera:
Philippe KressHudba:
Jonas StruckHrají:
Pilou Asbæk, Lars Mikkelsen, Gustav Dyekjær Giese, Martin Greis-Rosenthal, Joachim Fjelstrup, Jannik Lorenzen, Elliott Crosset Hove, Mikkel Bentzen (více)Obsahy(1)
9. apríla 1940 Nemecko prepadlo Dánsko. Obranu krajiny zabezpečovali iba malé a rozptýlené jednotky pohraničnej stráže a prvky divízie Jutland, ktoré sa nedozvedeli o kapitulácii Dánska. 4. rota na poloostrove Jutsko bránila svoju krajinu proti ohromnej presile, veď na tomto smere útočila nemecká 170. pešia divízia generálmajora Wittea. 2. cykločata pod velením podporučíka Sanda a 2. motočata seržanta Bundgaardepa neudržala obranu v oblasti Krusaa, ani mesto Lundtoftebjerg, a nakoniec pri obrane mesta Haderslev obe kapitulovali. Až vtedy sa dozvedeli, že Dánsko sa vzdalo dávno pred nimi. (Volodimir2)
(více)Videa (1)
Recenze (67)
Pokud dostanete 40 nábojů na osobu a se svojí cykločetou se máte bránit německé (byť pěší, ale s obrněnými vozidly a tanky) divizi, tak bych si moc velké naděje nedělal. I když vás podporuje motočeta na sajtkarách s pár kulomety a vaše četa má taky jeden kulomet. Zajímavé byly vzpomínky dánských pamětníků- učástníků bojů na závěr. Jak je vzpomínán otec jedno z nich pronesl, radši bych byl, kdyby můj syn padl než aby nebojoval. Pilou Asbæk jako by v roli poručíka Sanda byl předkem kapitána Clause Pedersena z Boje (méně bojové, ale rovněž doporučuji). Forma je rovněž dobře zvolená Jak píše flanker.27 podobný film by u nás mohl vzniknout na téma boje o Czajankový kasárna v Místku(14. březen 1939) a nebo boje na Podkarpatské Rusi (14. až 24. březen) proti Maďarům. I když z první události se inspiruje volně film Neporažení z roku 1956. Ale myslím, že ten kvalit 9. dubna (aprila) nedosahuje. Obavám se, že nový film by mohl být horší a být aprílem v uplně jiném smyslu. ()
Za konec přidávám hvězdu. Velmi realistický film, ve kterém nevystupují žádní hrdinové, ale obyčejní vojáci. A také obyčejní civilisté, kteří se připletou do bojů a umírají. Statečný podporučík putuje s hrstkou svých vojáků, kteří mají jen ty nejobyčejnější zbraně a skoro žádné náboje. Přesto se dlouho drží a zaslouží si dokonce i uznání od Němců, kteří je nakonec zajmou. Zajímavá kapitola nejen z dějin Dánska, ale i z dějin válek a válčení. ()
„NEBYLO TO ZBYTEČNÉ. ALE CENA JE PRO NĚKOHO PŘÍLIŠ VYSOKÁ…“ /// Je 8. dubna 1940 a Němčouři už stojej za Dánskejma vratama. Nezvanou návštěvu se Dánové rozhodnou přivítat s hrdostí. Jsme vrženi do situace – třeba jak to znáte s Českýho století. Tohle je totiž film o lidech, kteří nepříteli čelili z Dánský armády nejvíc. Cykločeta proti divizi – věrohodnost tomu věru nechybí. Počátek okupace Dánska je předveden tak, že za každým padlým i raněným vidíte především člověka. A nakonec, jelikož znám ten pocit, že se mnou někdo kurevsky vymrdal, těm klukům rozumím. Jeden by řekl, že si alespoň (na rozdíl od nás) nemají co vyčítat, ale v nesmyslnosti není síla… Malej, ale přesvědčivej snímek, prostej patosu a plnej zklamání, kterej slouží jako pocta těm, kteří tenkrát bojovali. Navíc baví Pilou Asbæk v jiný roli, než jako Euron Greyjoy. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, co a jak uvázat na kolo. Třeba kulomet... 2.) Chcu poradit Stropnickýmu s modernizací armády (jen kurva nevím, jestli byste to chlapi zvládli…). 3.) Thx za titule „UniCorn“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * ()
Jsem rád za takový evropský válečný film prostý velkohubých řečí o obraně svobody a hrdinství. Krátký boj dánské armády je zobrazený jako akt zoufalství ve chvíli, kdy Dánové mají kola, pušky a sem tam nějaký kulomet proti odhodlanému německému parnímu válci s tanky, obrněnými vozy a letectvem. Přesto bojují někteří s minimem prostředků déle než jejich vláda, protože jim nikdo neřekl, že už byla vyhlášena kapitulace. Zajímavá je situace, kdy nakonec jednotka končí s odporem, ta chvíle, kdy si poručík uvědomí, že už prostě nemá další boj smysl a vzdává se. Hodně dobře je ta scéna zahraná a psychologicky zvládnutá. To je ve filmech zachycené velmi vzácně, přednost dostávají vítězství. Bojových scén je málo, ale právě pro svojí neokázalost a komornost působí mnohem přesvědčivěji a realističtěji než v mnohých drahých filmech. Mimochodem něco podobného se stalo u nás u Czajankových kasáren ve Frýdku-Místku, o tom by se dal natočit zhruba podobný film. ()
Poctivě odvyprávěné vojenské drama z druhé světové války, které je opět z trošku jiného pohledu. Pro změnu z pohledu dánského vojáka. Například zjistíte, že pěchota nebyla podpořena tankovou divizí, ale zase se naučila za půl minuty vyměnit duši na jízdním kole. To se pak člověk nemůže divit, že Němci Evropu na začátku války přeřízli Blitzkriegem tak snadno, jako tupý nůž půl hodiny ležící máslo na sluníčku. To se totiž doslova nabízelo. Tento film kromě tohoto zjištění také nabízí solidní porci dánské hrdosti, která se promítne i do závěrečné scény. Nic nového pod sluncem, ale dokazuje, že i evropská kinematografie dokáže natočit dobrý válečný film. ()
Galerie (18)
Photo © Nordisk Film/Kenneth Nguyen
Zajímavosti (9)
- Natáčania sa zúčastnil aj slovenský KVH Carpathia so svojou technikou. (Johnny.ARN)
- Při invazi do Dánska využila německá armáda k historicky prvnímu útoku také své výsadkáře (Fallschirmjäger). (stefji)
- Dánští vojáci nosí helmy typu M/23 unikátní pouze pro Dánsko. Od civilní verze se liší královským znakem tří lvů pod sebou, ten byl na helmy přiděláván vězni z Vridsløselilleského vězení. (KM Phoenix)
Reklama