Klub vyvolených

Profesor Hundert se přes historii snaží vštípit své třídě i význam slov morálka a čest, ale narazí u hajzlíka Bella. Profesorovo rozhořčení trvá jen do chvíle, než se setká s jeho otcem- senátorem. Pochopí, že problém je někde jinde a "záchranu" Bella pojme jako svoje poslání. Přináší mu radost, když snaha nese svoje ovoce, rmoutí se, když selhává. Film má scénář, který se hemží výroky o cti, ale je napsán tak, že slovo "čest" je vždy použito v pasujícím kontextu a tak nezvedá žaludek, ale motivuje k zamyšlení. Podnětný film, zvlášť v dnešní bezpáteřní době, ale obávám se, že ti, kteří by měli, se za nos nechytnou. (04.06.2006)

║Rozpočet $12,5milióna║Tržby USA $14,118,751 ║Tržby Celosvetovo $16,318,449║ Silný príbeh zo školského prostredia, ktorý dokáže podmaniť, vykreslí zaujímavé postavy a príbeh je úžasne vygradovaný. /85%/ (23.03.2009)

Naprosto uzasnej film. Sice namet vypada jak nuda, protoze jde vetsinu casu o vyucovani, jenze film ma skvelej scenar a je natocenej svizne a misty i vtipne. A i kdyz se tu toho zas tak moc nedeje, tak ma film i zajimavej vyvoj a gradaci napeti a to "po 25 letech" bylo udelany taky paradne. A i kdyz tu jde hlavne o reci, jak je dulezita moralka, cest atd. tak to nepusobi nejak nucene. Co se tyce hercu, tak Kline hraje naprosto paradne, akorat na jeho make-upu po letech by se dalo jeste trochu zapracovat. No a Emile Hirch si toho hajzlika, vecne provokujiciho a machrujiciho, viditelne uzival a je naprosto dokonalej. Po celou dobu naprosto paradni drama bez hluchejch mist. (29.03.2008)

Před tabulí bude vždy džungle, i kdyby se stokrát tvářila jako francouzská zahrada. A jak je známo, džungloví predátoři nemění své skvrny, jakkoli jim jejich úsilí přináší jen slabou a neduživou kořist místo ušlechtilého dvanácteráka Klinea. Snad i platí, že charakter člověka je jeho osudem. Bezcharakterní člověk vlastní osud nemá, jen jeho stín dopadá na osudy těch druhých. (24.03.2021)

Feel good školní drama krčící se ve stínu slavnějších žánrových kousků, které by mohlo mít pohrocenější scénář, ale i tak je dost napínavé a Kevin Kline je jako učitel okouzlující jako vždy. Plus je fajn vidět Hirsche, Eisenberga a Dana ještě jako puberťáky. (02.05.2020)

Klub vyvolených není nijak špatný film, Emile Hirsch už tady předvedl, jaký talent v něm vězí a pro roli idealistického profesora se nikdo nehodí lépe než Kevin Kline... Ale to by nesměl Peter Weir natočit o pár let dříve Společnost mrtvých básníků. (17.07.2010)

Kevin Kline v roli vynikajícího a charakterního učitele se ve své třídě potkává s nadanými žáky, které představují mladé herecké naděje současnosti. Je tu Jesse Eisenberg, který si i zde střihl chytrého šprtíka, Paul Dano v jedné ze svých kladných rolí a v neposlední řadě také Emile Hirsch. Ten představuje asi ten nejzajímavější charakter, u něhož až do posledního okamžiku v závěru snímku netušíte, jaký vlastně je, a co to na nás pořád hraje. Snad jediné, v čem mě snímek lehce zklamal, jsou charaktery studentů. Myslela jsem, že budou barvitější, rozmanitější a zatím mi všichni přišli stejně hodní, pilní, poctiví a slušní. Žádní buřiči ani třídní hvězdy. Ale jelikož ten hlavní zde měl být Emile Hirsch, na ostatní se už příliš nedostalo. Možná to byl záměr a možná prostě ti ostatní zůstali tak trochu upozaděni. Tak jak tak, jedná se o příjemný snímek a také jeden z těch filmů, díky němuž jsem se dozvěděla něco nového, což je na filmu jedna z nejlepších věcí. Dokáže člověka obohatit, dozví se o dosud neznámých skutečnostech, událostech, osobnostech, činech a celkově si rozšíří obzory. No, řekněte, slyšeli jste někdy o někom tak nesmyslného jména, jako je Shutruk-Nakhunte?:) (29.03.2014)

Každých pár rokov sa objaví nejaká dráma zo školských lavíc, ktorá stojí za pozornosť. Charizmatický učiteľ, ktorému robí v triede šarapatu zopár študentov. Je zaujímavé ako ma tento štýl vždy dokáže strhnúť. A určite aj viacerých. Možno je to tým, že každý z nás prešiel školskými lavicami, takže sa do príbehu vieme vcítiť. Navyše tento nesie aj jedno dôležité mimoškolské posolstvo. Pekné. 85%. (15.04.2008)

Kdykoliv se snažím The Emperor’s Club nějak shrnout, chce se mi napsat, že ten film je skvělou ukázkou aristotelovské etiky, načež mi dojde, že Etiku Nikomachovu četl málokdo a že jsem asi jediný šílenec, který má chuť rozebírat ve filmovém komentáři eudaimonii a morální teorie. Jenže paralel mezi Aristotelovými myšlenkami a filmem o učiteli, který věří, že může změnit jednoho ze svých studentů k lepšímu, je tolik, že se nabízí alespoň několik zmínit. Stejně jako Aristoteles i učitel antických dějin William Hundert z The Emperor’s Club zastává názor, že morální hodnoty musí být v lidech rozvíjeny, a považuje proto formování žáků za svou povinnost. Stejně jako Aristoteles, podle něhož neexistují žádné univerzální morální zákony a jen osoba jednající v souladu s rozumem a ctnostmi může pochopit, co je správné udělat, se i William Hundert dostane do situace, kdy je jeho jedinou nadějí vsadit na svůj úsudek a doufat, že jeho rozhodnutí bylo za dané situace správné. Stejně jako Aristoteles, který považoval vedení racionálního, ctnostého života za jediný způsob k dosažení eudaimonie (= spokojeného života), i William Hundert věří, že pro plnohodnotný život je potřeba být morální osobou. A konečně stejně jako Aristoteles i William Hundert nakonec dospěje k přesvědčení, že eudaimonii, podstatu svého bytí, nemůže hodnotit na základě izolovaných momentů štěstí nebo bolesti, ale jako shrnutí všeho, k čemu jeho život vedl. The Emperor’s Club jsem viděla poprvé před několika lety a tehdy mě zaujal primárně kvůli nedokonalosti hlavního hrdiny, nečernobílému vidění světa a skvělému obsazení v čele s Kevinem Klinem; dnes mu jakožto člověk, který má morální filosofii poměrně rád, musím přihodit i tu poslední, pátou hvězdičku. (27.02.2010)

Vždy se velmi rád podívám na dobře natočený film odehrávající se ve školním prostředí. A do téhle skupiny můžu s klidným svědomím zařadit i "Klub vyvolených". Vůdčí postavou filmu je pochopitelně Kevin Kline jako zásadový učitel. Velmi dobrý je i Emile Hirsch, který dokázal přesvědčivě ztvárnit roli nepoučitelného studenta a stal se tak přirozeným protikladem postavě Klinově profesora. Záporem filmu je postupné sklouzávání k jednostranému pojetí postav, což se projeví především v závěru, kdy je nám představen budoucí politik, který si z profesorova učení nedokázal odnést vůbec nic a ostatní bývalí žáci, kteří se naopak naučili úplně všechno. Hodnotil bych spíš za 3 a 1/2 *. (20.07.2004)

Svižnější a přímočařejší Společnost mrtvých básníků, kde místo Williamse podmanivě exceluje Kevin Kline, s nímž budete sdílet upřímnou radost i bolestná zklamání. Citlivější povahy budou dojaty...úžasné. (02.08.2012)

Intelektuálny súboj na ostrie noža? Možno. Aj keď si nemyslím, že až v takej miere ako je spomínané v obsahu filmu. Na to by tu tej inteligencie bolo treba trochu viac, hlavne zo strany toho nespratného študenta. A viac rozumu mohol mať aj učiteľ. Ja viem, ako sa hovorí po bitke je každý generál, lenže to je práve úloha učiteľa, dokázať zo žiakov vydolovať to najlepšie a odhadnúť ich limity, prípadne ich talent. U Sedgewicka Bella proste Hundert zlyhal ako učiteľ. Nechal sa ním zblbnúť tak, ako sa ním nechali zblbnúť aj jeho spolužiaci. No narozdiel od nich bol však dospelý a tak sa čakalo, že toho rozumu bude mať viac. Aj napriek tomu to ale z neho zlého človeka nerobí, chcel dať šancu, láskavosť a kruto sa popálil. Nechcel prijať fakt, že nie každý si tú láskavosť zaslúži.... Záver bol v kontexte hlavnej pointy perfektný, človeka skrátka nezmeníš, vo svojej podstate zlého človeka na svätca neprerobíš, dieťa sa v dospelosti správa tak ako to videl doma u rodičov, vrátane myšlienok a postoju k životu ako takému. K pomerne vysokému hodnoteniu v mojom prípade pomohlo aj to, že sa tu celý čas bavili o mojej obľúbenej téme - staroveké dejiny. 80/100 (22.05.2017)

Příjemný zážitek. Krásný a poklidný příběh jednoho učitele a jednoho jeho ročníku žáků. Velmi kvalitní herecké výkony. (18.05.2011)

Ach jo!! Zavzpomínejte, kolik podobných filmů, kde hlavní roli hraje škola pro děti zbohatlíků, jste už viděli. Každá taková filmová škola zcela logicky nabídne panu scénáristovi jednoho dacana, kterého je třeba přesvědčit, aby šel do sebe, začal se učit atd. Klub vyvolených je typickým zástupcem šablonovité, uniformní nudy, z čehož jsem nařknul už o poznání lepší Společnost mrtvých básníku Petera Weira. Už jen fakt, že v tomto filmu do sebe cpou studenti jen dějiny starověkého Řecka a Říma a právě díky těmto znalostem se posléze stanou velice dobře finančně zabezpečenými (popravdě: kurevsky dobře) právníky, bankéři (popravdě: zloději, lháři), mně lezl na nervy. Na konci se divák sice dočká docela ucházející moralitky a poslední věta pana profesora Hunderta je velmi pěkná (dokonce jsem takový závěr nečekal, i když zbytek děje filmu byl předvídatelný až hanba), ale co naplat, když dacan je příliš krotkým dacanem, vše je líbivě uhlazené a film nenabízí nosnou zápletku o skutečně podstatných, zajímavých a poutavých školních problémech, jaké můžete vidět třeba v takové Napole. Filmy o školách by se měli zaměřit buď na nějaké skutečně zajímavé jedince, nebo pokud chtějí vyprávět o nějaké škole jako celku, pak by si tvůrci měli vybrat skutečně zajímavé prostředí, nemluvě o následném, pokud možno neotřelém, originálním (a také působivém) zpracování. Vidět tento film předtím, než jsem nakoukal ty ostatní příběhy ze škol, a když jsem za nejlepší film považoval Forresta Gumpa, pak by se mi Klub vyvolených velmi líbil. Dnes už bohužel ne. Ani v neděli odpoledne. (18.06.2008)

Profesor William Hundert. Hádam jeden z milióna. Trápil sa, že zlyhal pri jednom študentovi, ale skoro si nevšimol, pre koľkých bol tým najlepším profesorom. Veľmi pekný film, počas ktorého som, neviem prečo, mala stále slzy na krajíčku ... aj hudba mala na tom svoj podiel. (22.05.2017)

Slabší variace na "Společnost mrtvých básníků" (alespoň já tam podobu viděl) s Kevinem Klineem a řadou v té době neznámých mladých herců (Hirsch, Dano, Eisenberg). Pro mě tématem vzdálené ale jinak velice dobře natočené a zahrané drama. (05.02.2013)

Úmorná přehlídka sofistikovaných klišátek, kvalitních hereckých výkonů, otravné Howardovy hollywoodské hudby a známého ponaučení, že podvodníka nepředěláš. Průhledné do morku kostí :) Navíc celé je to jen příběh a Hoffman je nudný a nenápaditý režisér i vypraveč. (21.05.2017)

Kline. Tohle byla jeho show. V jeho podání nebyl profesor Hundert Mirkem Dušínem ani patetickým žvanilem, ale zásadovým čestným člověkem, kterého jsem mu bezezbytku uvěřil. Naopak Hirsch byl tím, kdo tady spíše kazil a je to on společně s nedostakem emocí, co mi brání hodnotit maximálním způsobem. 80% (02.01.2011)

Uz davno ma nejaky film neiritoval ako tento. Zo zaciatku to dost pripomina legendarny film Spoločnost mrtvych básnikov. Len za tu pokrokovu osobu, ktora vnesie cerstvy vietor do zastaraleho skolskeho systemu tu nie je ucitel ale student. Lenze po chvili je ten pokrokovy student definovany ako clovek, ktory sa mýli a tak sa zazracne docasne prispôsobi, aby to vyustilo v incident, ktory ukaze, ze sa nezmenil a je jasne definovany ako totalne zlo. A to sme este len v polovici a ja som si nevedel predstavit kam by mal film smerovat dalej. Nasleduje skok o 25 rokov neskôr a dôjde k repete tej zlomovej udalosti v ktorej sa ukaze, ze sa nic nezmenilo. Pointa? Vysledkom ma byt nejake protivne ponaucenie, ze nie je dôlezite nieco dokazat, ale hlavny je spôsob akym to clovek dokaze, aby sa mohol pozriet do zrkadla. Proste ucel nesväti prostriedky. S tym by som suhlasil, keby postavy, ktore sa rozhodnu spravat čestne na čele s naivnym ucitelom neboli znazorneni ako idealisti, ktori sa do realneho sveta nehodia. Zo zlom sa da bojovat cestne ale tvrdo. Zatialco idealisticky ucitel zakazdym sklopi oci a usi a v rozhodujucej chvili nepotresta studenta za jeho chyby. Pravdepodobne keby to spravil, tak by sa z neho taky parchant nestal. Takze nielenze nie je schopny si poradit s problemovym studentom ale aj to, ked sa ukaze, ze nie je schopny viest skolu a nie je zvoleny za riaditela tu je podane ako nejaky podraz. Z filmu mam pocit, jak keby ho napisal nejaky absolutne naivny idealista, ktory sa snazi presvedcit divakov, ze zastaraly spôsob zmyslania je ten najspravnejsi, ale vôbec nechape, ze ked by s touto filozofiou chcel nieco dosiahnut, tak by mal za neho aj bojovat a nie sa zbabelo neustale stiahnut. Proste filozoficka stranka filmu mi vôbec nesadla. Co sa tyka hereckych vykonov, tak je to natocene dobre. Najviac ma zaujalo niekolko dnes uz dost znamych xichtov v ulohach studentov. Ale cele to naivne posolstvo ma strasne sralo. Evidentne som jeden z mala. (27.09.2016)

Vážně výborný film o morálních hodnotách a charakteru člověka, dlouho jsem neviděl nic lepšího... (29.03.2013)