Les Espions
Le spie
The Spies
The Spies
The Spies
Režie:
Henri-Georges ClouzotScénář:
Jérôme GéronimiKamera:
Christian MatrasHudba:
Georges AuricHrají:
Curd Jürgens, Peter Ustinov, Sam Jaffe, Véra Clouzot, Martita Hunt, Gabrielle Dorziat, O.E. Hasse, Jacques Dufilho, Patrick Dewaere, Sacha Pitoëff (více)Obsahy(1)
Doktor Malik je ředitelem upadající psychiatrické kliniky. Jednoho jej navštíví tajemný plukovník Howard a nabídne mu značnou sumu peněz, když klinika poskytne přístřeší tajnému agentovi Alexovi. Druhý den Malik zjistí, že osazenstvo jeho kliniky, všechen personál i pacienti, jsou vyměněni za cizince s přízvukem. Malik je rozrušen a překvapen, ale snaží zjistit, co se kolem něj děje, tím se však zaplétá do tajemných intrik mezinárodních tajných služeb.
Po mimořádném úspěchu svých předchozích filmů MZDA STRACHU a ĎÁBELSKÉ ŽENY se režisér Henri-Georges Clouzot s dvouletým odstupem znovu připomněl veřejnosti, tentokrát se špionážním žánrem. Za předlohu mu posloužil román Půlnoční návštěvník od českého exilového spisovatele Egona Hostovského, který vyšel v roce 1955, Clouzot jako i u svých předchozích filmů sám napsal scénář (tentokrát ve spolupráci s J. Géronimim). Clouzot se celkový výsledek filmu snažil posílit angažováním britských, amerických i německých hvězd do hlavních rolí, teprve vedlejší úlohy byly svěřeny francouzským hercům, na vzniku se podílela i italská produkce. Zatímco předešlé Clouzotovy filmy vynikly ponurou a tísnivou atmosférou, z tohoto pokusu o špionážní parodii vyšla spíše černá komedie, která neměla zdaleka takový ohlas jako režisérovy dřívější práce. Film se natáčel od ledna do dubna 1957 a premiéru měl 11. října 1957.
(argenson)
Videa (1)
Recenze (6)
Scénář podle prózy Egona Hostovského Vertige de minuit-Půlnoční pacient. Typický Clouzotův film. Borsalino a Flyboyeda komentují výstižně. ()
Skvostna konspiracni hricka s bizarne usmevnou ale zaroven desive paranoidni atmosferou a kouzelnymi postavami. Hlavni hrdina mozna az prilis mluvi, ale kazdy nastup Petera Ustinova na scenu ve mne vzbudil temer zachvat smichu. Beze sporu zajimavy a skvele zahrany snimek vyjimecneho rezisera. ()
Bylo to tam jak v blázinci:-). ()
Přiznávám, že první část filmu jsem měl dojem, že si Clouzot zaskočil někam na oddělené paranoidní schizofrenie. Podivné špiónské postavy vedou nelogické dialogy, všichni všechny sledují a šéfovi kliniky z toho jde hlava kolem. Čím víc jsem do filmu pronikal, tím víc se mi líbil, temně paranoidní atmosféra zůstala, doktor Malik byl až po krk ponořen do hrátek tajných služeb a já jen čekal, až zazvoní telefon. Výborný film. ()
Egon Hostovský označil Clouzotův film za zmatek, ve kterém se ani on sám nevyzná. Ano, film a kniha nemají mnoho společného, doktor Arnošt Malík je tu i onde v jiné situaci. Po dohodě s Robertem Howardem (opět sám Mefistoteles) se jeho filmové sanatorium mění v rejdiště špionů. Nakonec se celý zobrazitelný svět stává světem špionů (včetně doktora Malíka a snad mimo Lucie), vnější svět mizí, pokud ještě vůbec nějaký existuje. Připomeňme si současně paradigma "studené války" (film vznikl již před 66 lety a nebude to snadné) a porovnáme jej se současným paradigmatem doby "strachu ze ztráty luxusu", možná se nám je podaří sloučit do jednoho fenoménu. Neblížíme se každý krokem (strach z prozrazení informací, které každý zná, neustálé vnucování něčeho, o co nestojíme, nová a nová ustanovení a zákony, které nás chrání před sebou samými a posledními zbytky vlastní svobody, infikovaná úzkost z nemocí a epidemií) jakési pokročilé či pokrokové variantě studené války? Pokrok halt nkdo nezastaví a tak vzhůru a radostně do Malíkova sanatoria! - Překvapuje mě vysoké, s IMDb neporovnatelné, hodnocení filmu, na kterém se rád spolupodílím. ()
Reklama