Nastala chyba při přehrávání videa.
  • sportovec
    *****

    Velkoryse natočený válečný film o zmatcích i nesmyslnosti války. Evokuje i atmosféru Pražského jara právě tím, že byl natáčen u nás; v předcházejících letech by šlo o cosi nepředstavitelného (finančně hladová normalizace teprve měla nastoupit a dnes zapomenutý pojem devizového cizince byl takříkajíc v záběhu). Tragédie nesmyslných smrtí (v Německu dezertéři z vokssturmu-lidobrany nebo branné moci-wehrmachtu byli omilostněni až před několika lety; do té doby měli být bez nároku na invalidní důchody oni, zatímco jejich vdovy či sirotci zase bez možnosti pobírat za ně v případě smrti příslušné sociální dávky; u válečných zločinců tomu často bylo jinak). Poznání, že válka je stejně krutá a nemilosrdná jak na svém počátku, tak ve fázi svého vyhasínání, je deprimující. Stejně tak jako pohled na mrtvoly dětských vrahů v nacistických uniformách. Pohled z obou stran tento tísnivý nečernobílý dojem jen dále umocňuje. Přítomnost amerického filmařského štábu měla pro nás i jednu aktuálně hořkou příchuť: jejich vozidla posloužila ruským lhářům z Pravdy, agentury ANP a dalším jako důkaz o údajné přítomnosti západních armád na našem území. Nepřímo a nechtěně se tak spolupodílela na srpnových událostech druhé okupace. Film je nevšední nejen kvalitou svého zpracování, tehdy snad poprvé přibližující válečné události opravdu bez příkras z blízka, ale i těmi dnes čtyřicet let starými událostmi svého nedobrovolného kontextu. I v tomto případě nevšední znamená po čertech dobrý.(11.10.2008)

  • Matty
    ***

    Americký válečný film, na kterém je nejlepší i nejhorší, že nemá čím překvapit. Nanejvýš tou okázalou kamerou, která s oblibou zabírá objekty z velké dálky, aby na ně pak mohla několik vteřin najíždět. Herci jsou buď prkenní nebo křečovití a jak už to u válečných filmů bývá, nejlepší výkon podává padouch, zde v podání Roberta Vaughna. Není tu žádná krev, zato spousta keců před každou akcí. Vojáci ukázkově padají k zemi jako mávnutím kouzelného proutku, celé je to takové lehce přiblblé, melodramatické akční dobrodružství, kterému dám pacifistické tři hvězdičky jenom za tanky (nemám rád věci, které létají a plují) a znovuprobuzenou touhu zahrát si Call of Duty. ;-) 65% Zajímavé komentáře: Pohrobek, efko(16.9.2007)

  • Marigold
    ****

    Velice slušná válečná podívaná o dobývání-nedobývání – ničení-neničení klíčového mostu přes Rýn. V kontextu americké tvorby podívaná spíše komorní a úsporná co se výpravy i komparzu týče, i přesto však působivá, zajímavá a dramatická. Slušné vykreslení postav, několik zvratů a solidní vypravěčské tempo, které si vystačí i bez přehnaně monumentálních a patetických berliček, toť hlavní klady "Mostu u Remagenu". A že byl film natáčen v rozbouřené atmosféře posrpnové ČSSR, to už je jen pikantní paprička na slušně ochuceném válečném guláši.(27.7.2004)

  • dobytek
    ****

    Po skončení filmu jsem dostal chuť si zahrát v Commandos BEL tu misi, kde je za úkol zničit most :-) Jinak se mi líbilo, že postavy ve filmu nejsou žádný neohrožený gerojové, který se vrhaj bezhlavě do útoku na nepřítele. Do boje se jim moc nechce, odmítaj plnit rozkazy, atd... Na tohle jsem zvyklej spíš ve filmech z války ve Vietnamu. Taky mě potěšilo, že jsem tam neviděl žádný tanky M48 Patton s hákovejma křížema a podobný nesmysly, což bejvá u filmů z druhý světový války "dobrym" zvykem. Jinak z českejch herců jsem si všimnul pouze R. Jelínka. Ostatní jsem nějak nezaregistroval. golfista: Tak to vzpomínáš na jinej film. Ta scéna byla totiž ve filmu Příliš vzdálený most.(9.5.2011)

  • sud
    *****

    Naprosto vynikající válečný film bez příkras, bez velkolepé výpravy a o to lepší, působivější a realističtější. Jeho zobrazení znepřátelených armád je skutečně realistické a lidské a tak to nějak skutečně mohlo být. Na obou stranách se najdou zbabělci i stateční vojáci, oddaní své věci. Konec války a pád fašisitckého Německa nabývá plných obrátek. Vojáci obou armád jsou zdecimovaní, unavení. Američané jsou tisíce kilometrů od svých rodin, jsou nalomení a pološílení. Seržant Hartman ve skvělém podání George Segala je válkou unavený férový chlap, který nechce nic jiného, než přežít a zachránit co nejvíce svých mužů. Ben Gazzara výtečně zahrál vojáka Angela, obyčejného až prostého člověka. Právě s ním jsem se stotožnil asi nejvíce. Osm let po "Sedmi statečných" se Robert Vaughn zhostil mírně fanatického, ale silného a statečného majora Paula Kreugera, který ovšem za svoji statečnost a neśtupnost tvrdě zaplatí. Spolu se "Skleněným peklem" jedno z životních děl Johna Guilermina. V malých rolích si můžete povšimnout Rudolfa Jelínka a Víta Olmera, poněvadž byl film natočen v Československu. Nejsilnější scéna je pro mne nejspíš ta, jak pološílený Hartman jde bezhlavě a nepřítomně kolem bitevní vřavy za zvuků nádherně mrazivého pochodového soundracku Elmera Bernstaina.(17.2.2005)

  • - Po útěku z Československa byl film dotočen u Hamburku v Německu a u vesničky Castel Gandolfo v Itálii, která je známá tím, že zde má své letní sídlo papež. (mi-ib)

  • - Oním slavným mostem ve filmu je tzv. "Davelský most". Aby byl co nejvíce vizuálně přiblížen tomu u Remagenu, byl doplněn věžemi a do skály za ním byla dokonce vyražena část tunelu dlouhá 30 metrů navazující na mostovku. Po ukončení natáčení byla vyražená část sice zavezena, ale zbytky vstupního portálu jsou do dnes v Davli patrné. Zahlédnout je možné úsek např. také v dokumetárním cyklu ČT Tajemství železnic (od r. 2013), v části "Vlakem na dno Želivky", v kapitole "Posázavský pacifik". (ceskyhonza)

  • - Mise pro dobytí mostu u Remagenu nesla název „Operation Lumberjack“ tedy Operace Dřevorubec. Tato mise byla zahájena v březnu roku 1945 s cílem dobýt Kolín nad Rýnem a vytvořit zde podpůrný bod pro Porýní. Americká 9. obrněná divize vstoupila do Remagenu 7. března 1945, přes nepřátelskou palbu se dostala v 15:50 k mostu Ludendorf. Dobytí tohoto mostu byl jedním z klíčových momentů invaze spojenců do Německa. Byl jediným fungujícím mostem přes Rýn. Přešlo přes něj přes 8 tisíc spojeneckých vojáků. Adolf Hitler nechal vojáky zodpovědné za ztrátu mostu popravit. (mi-ib)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace