デート～恋とはどんなものかしら～
Dating: What's It Like To Be In Love?
Obsahy(1)
Jabušita Joriko je výzkumná pracovnice v Jokohamě, která zkoumá trendy v makroekonomii. Je jí 29 let a je do své práce naprosto ponořená. Je spokojená s obyčejným životem, a ačkoliv není zrovna dobrá v komunikaci s lidmi, chce si najít muže, vzít si ho a založit s ním rodinu. Joriko věří, že se musí vdát nejpozději do svých 30 let, protože to tak udělali všichni její známí i její zesnulá maminka. Rozhodla se, že si vezme toho, kdo splní všech jejích 24 požadavků. A pak tu máme Tanigučiho Takumiho, je mu 35 let a nemá práci. Nemá zájem o randění, natož o ženění, protože na to prostě nemá peníze. Žije se svou matkou a je mu jasné, že až zemře, tak on už nebude moci pokračovat ve flákačském životě, a tak se rozhodne, že si najde ženu, která ho finančně zabezpečí. (Zíza)
(více)Recenze (3)
Osobně to považuji za nejlepší seriál zimní sezóny 2015. Opravdu romantická komedie s podivíny se vším, co k tomu patří i s bonusem navíc. Vzhledem k tomu, jak jsou oba dva hlavní charaktery podivné, tedy především ten An, tak dochází k mnoha zábavným situacím. Zároveň si však seriál velmi přirozeně vyšetřil místo k japonské romantice a jisté společenské reflexy a škatulkování – muži vydělávají, ženy se starají o domácnost, naopak je to přeci nenormální. Herecké výkony byly skvělé, opening mě děsně bavil a pokaždé jsem se na něj těšila, všechny Tanigučiho citace jsem si užívala. Pokud chcete něco odlehčeného, lehce ztřeštěného, ale zároveň roztomilého, myslím, že byste se měli podívat na tohle. Přeloženo. ()
Vynikající série (z ideových důvodů jsem trochu zaujatý, přidejte si jednu hvězdu), hodnocení obsahuje spoilery!!! Fenomén hikkikomori a NEET je v Japonsku skutečně v obludných rozměrech (asi tři milióny lidí celkem) a nás to čeká taky, proč si z toho neudělat legraci? Japonsko má navíc stále nízkou sňatečnost a porodnost, takže tohle téma rozvedeme taky řekli si tvůrci. Humor a narážky na reálie jsou vynikající, hlavní hrdinka je takový Sheldon na druhou, styl vtipů se bude určitě líbit i lidem, co nikdy nic japonského nesledovali. Geekové jsou přece všude. Jakkoliv hlavnímu hrdinovi fandím (a spatřuji u sebe nějaké podobnosti), tak mám se sérií pár problémů. V první řadě vynikající tempo a humor, trochu mu dojde dech od dílu 8. Navíc přepólování vztahů hlavních postav na mě neudělalo ten efekt, který asi tvůrci plánovali. Pokud to měla být výchovná série, jako svého času Densha Otoko (ano taky selhala, porodnost a sňatečnost se od roku 2006 v Japonsku nezvedla pokud vím), tak měl hlavní hrdina skončit s Kaori. Měl se zařadit jako správný žánrový loser do světa těch obyčejných podřadných pracujících lidí. Jenže svatba geeků na mě nepůsobí tak nějak revolučně, ani jako vzpoura proti systémů, nebo něco co by mohlo lidmi skutečně pohnout, přišlo mi to ve finále prostě umělé, vynucené. Jinak supr herectví od obou hlavních představitelů, smíchy se budete občas válet na podlaze. Jenže ono je to smrtelně vážné téma, vlastně to není vůbec k smíchu, ale pláči... A když to říká takový cynik jako já. ()
Už se mi dlouho nestalo, abych se u nějakého seriálu nečekaně rozesmála nahlas. A přiznám se, že i rozbrečela - to ta skvělá maminka, co se objeví, když chce. Děj jsem rozhodně neodhadla a pořád nevím, kdo byl ten "horší". Ona. Ne ne, on. :-D Romantika, která se hned tak nevidí!!! Moc se mi líbilo vyprávění typu: To bylo tak... ()