Root A
Scénář:
Einošin ItóKamera:
Kacufumi SatóHudba:
Jutaka JamadaHrají:
Maaja Sakamoto, Mamoru Mijano, Rie Kugimija, Sumire Morohoši, Činacu Akasaki, Daisuke Namikawa, Kendžiró Cuda, Suzuko Mimori, Júdži Ueda, Kana Hanazawa (více)Epizody(12)
Obsahy(1)
Pokračování anime Tokyo Ghoul navazuje přesně tam, kde první řada skončila. Kaneki – jednooký ghoul, který odmítá svoji novou identitu a den co den svádí neustávající boj s vnitřní bestialitou - ztrácí pojem o tom, co je a co není správné. Předešlé události značně narušily jeho vnímání dobra a zla, přičemž on sám se propadá stále hlouběji do temnoty. Aby nalezl novou sílu a ochránil tak své přátele, rozhodne se od nich odejít a vydat se na zcela opačnou cestu plnou krve a bolesti. (EMIA)
(více)Videa (2)
Recenze (34)
Pre mňa o triedu a pol lepšie ako prvá séria. Menej chujovín, viac akcie. Kaneki je prestáva byť sráč a zjedná si rešpekt. Niektoré otravné postavy zmiznú alebo dostanú menší priestor. Niektoré postavy sa polepšia. A hlavne predstavia sa nám nové zaujímavé charaktery. Škoda, že seriál naznačil kopec vecí, ale vyšumeli do stratena. A stále je tam dosť vreštania, plakania a prehnaných ázijských citových výjavov. Ale inak spokojnosť. Silné tri *. Keby doladili pár detailom dal som aj štyri. ()
Přesně jak jsem čekala, je druhá série lepší, než ta první. Z nenápadného Kanekiho se stala postava, na kterou se s chutí dívám a dychtivě sleduju každou sekundu, kdy je na obrazovce. Spolu s Juuzou tvoří nejspíš dvě nejlepší postavy celého seriálu. Oproti předchozí řadě je tu i daleko víc akce a člověku pořád v hlavě vrtá "Co sakra bude teď?!". I když finále o něco smutnější, tak se dá mluvit i o jednom z těch nejlepších konců anime, jaké jsem viděla. ()
No druhá sezóna je horšia ako prvá a bohužiaľ v niektorých veciach markantne (veľmi) za prvou sezónou zaostáva. Dúfam, že sa niekedy niekto pokúsi o remake a bude mať k dispozícii viac dielov pretože Tokyo Ghoul si to zaslúži a námet je vynikajúci. Veľa ľudí sa sťažuje na zhoršenú animáciu a musím povedať, že to nie je až taký veľký problém. Najväčší problém je dĺžka a to, že sa tvorcovia pokúsili natlačiť do dvanástich dielov strašne veľa dielov mangy. Ďalej veľa čitateľov mangy nadáva pretože √A je v podstate nie úplnou adaptáciou mangy, ale je tam zopár (viac či menej) zmien a plus pri sledovaní Tokyo Ghoul A sa cítia ako keby čítali knihu, ktorá ma sem tam stránku a väčšina z nich je povytŕhaných. No môj pocit aj bez čítania mangy bol rovnaký a cítil som ako keby tvorcovia sem tam dali nejakú scénu, ktoré na seba niekedy ani nenadväzovali. Síce Ishida Sui (tvorca mangy) pomáhal s vytvorením príbehu pre druhú sezónu aj tak mu to nevyšlo tak ako diváci chceli (aj ja ako divák chcel). Kaneki ako dôležitý hlavný hrdina sa v príbehu objavoval stále menej a hlavne po úžasnom konci v prvej sezóne som to nechápal, že prečo. Tiež sa postavy chovajú maximálne divne, niekedy utekajú a inokedy niekam idú a snáď nevedia ani prečo a keď vedia divák to nevie. O Kanekim nevieme prečo koná ako koná a hlavne nevidíme čo robí a tým môže byť hlavne zo začiatku pre diváka zle vykreslený ako vrah. A to je už vážna príbehová chyba. Dôležitá postava Hide bol v anime tiež minimálne a naopak je tu sústredenie na rozprávanie príbehu z druhej strany, z pohľadu vyšetrovateľov "holubov". No ja to kvitujem to, že sa dodala hĺbka postavám s opačnej strany barikády, ale takto ten príbeh je príliš roztrhaný a ničoho nie je dostatok. Najlepšou častou je časť, kedy sa rozpráva o minulosti Yoshimura šéfa kaviarne Anteiku. Niektoré postavy z prvej sezóny konečne dostali hĺbku a Tokyo Ghoul A sa naozaj sústreďuje viac na vedľajšie postavy ako na hlavné. Táto najlepšia časť (minulosť Yoshimura), začiatok a čiastočne aj koniec tvoria najlepšiu časť druhej sezóny. Koncom nemyslím v tomto prípade zakončenie a posledné scény, ale poslednú epizódu. Prvá a druhá sezóna krásne gradujú to musím uznať to sú ich významné plusy. Druhá sezóna má navyše aj jedno nečakané prekvapenie oproti prvej sezóne. Dajme tomu pol bod k tomu. (Hodnotenie 3,5) ()
První série Tokyo Ghoul se zabývala spíše objevováním komunity ghoulů Kanekiho očima. Tato série tedy může rovnou skočit do akce a tentokrát vše sledujeme z pohledu hned několika lidí. U některých je to zajímavé, u některých méně. Kaneki tu již nemá tolik prostoru. Nevím, jestli je to na škodu. Během této série totiž prochází jistým duševním i fyzickým vývojem, ale i tak příliš prostoru nedostane. Dalo by se říct, že druhá série má o něco jinačí styl než první. V té bylo vše takové barevné a i když se tam občas dělo něco opravdu neveselého, pořád jsme mohli sdílet optimismus určitých postav. Tady je vše spíše chladnější a opět tu jsou prostě díly, které jsou silnější a ve kterých se toho moc neděje. Naštěstí se mi aspoň líbilo pár závěrečných dílů, takže velké finále tu na mě zapůsobilo daleko více, než v první sérii. Animace je tu pořád skvělá, ale přesto si myslím, že akční scény se tu někdy drží dost při zemi. S touto animací by se s nimi už možná dalo dělat něco opravdu zajímavého, ale většinou tu postavy při soubojích jen skáčou před "kameru" a zase z ní vyskávávají. Ve výsledku bych ale uvítal pokračování, tak jsem zvědavý, s čím přijde další série. ()
Galerie (313)
Photo © Tokyo MX
Tak trošku na vyvážení a vysvětlení... Proč se mi líbí Tokyo Ghoul : 1) akce - lidé jsou různí, nálady jsou různé zkrátka pro každý styl a žánr se najde divák i správná nálada. A tak i já mám občas momenty, kdy si chci pustit něco u čeho nebudu muset přemýšlet a kde se to v jednom kuse rube do krve a když mají souboje i pro mě hezký vizuál... Zkrátka já v tomhle díle opravdu nehledám smysl života, vesmíru a vůbec, prostě si chci jenom v klidu sednout a koukat se kdo si to s kým rozdá... Jistě mohl bych koukat třeba na wrestling, nebo si pustit Smrtonostnou Past, ale prvně jmenované mě nebaví díky nasvaleným aktérům (kulturisty a vůbec polonahé chlapy nemusím a ženský wrestling - baba s bicepsem větším, než mám já stehno, mě nevzruší, ale vyděsí...) a faktu, že vím, že to jenom hrají a to druhé už jsem viděl tolikrát, že to znám skoro zpaměti... 2) temná atmosféra - nejsem fanda hororů a tak najít něco co mě nebude vysloveně děsit, ale zároveň to bude mít temný příběh je pro mě dost složitá záležitost. Jinak chápu, že člověk co viděl některé hororové unikáty může považovat toto dílko za slabé a bez atmosféry, ale pro mě to atmosféru má i když na 5* by nebyla. 3) charaktery - jistě většina je plochá jak prkno a musím přiznat, že v první sérii jsem měl sto chutí Kanekiho za jeho pacifismus profackovat a když se začal ještě litovat, tak jsem ho musel na jednom fóru, kde ho opěvovali označit za "kočičku" (i když pan prezident Zeman to anglické slovo překládá jinak), na druhou stranu o to víc jsem si mohl oblíbit některé vedlejší charaktery, které zkrátka takové "pič.." pardon "kočičky" nebyly. A tak jsem si hodně oblíbil pana vyšetřovatele Kurea, který byl vážně hodně zajímavá osůbka a z ghůlů nejvíc "Gourmeta" už jen proto s jakým zápalem chtěl Kanekiho sežrat. Jistě, mám asi zvláštní výběr oblíbenců, ale od doby co jsem potkal charaktery jako je Hisoka, nebo Zaraki Kenpachi je můj vkus o něco bohatší a tak mám rád i takové osobnosti, které jsou silně za hranicí normálu. V tomto ohledu je ještě nutno dodat, že počet takovýchto šílenců v druhé sérii mnohonásobně vzrostl a tak pokud chce někdo jako já sledovat psychopaty rubat se navzájem, tak prostě vrní blahem... 4) zvraty - Pravda on ten děj moc neutíká, on se spíš plazí a o některých jeho aspektech a především logice nemá smysl uvažovat, protože se tím vystavuji riziku, že bych mohl dostat záchvaty smíchu, ale jsou chvíle kdy to dokáže překvapit. Vypůjčím si větu kolegy z diskuse a zeptám se, kdo, kromě čtenářů mangy čekal, že "Geralt odejde k záporákům"? Závěr: Tohle opravdu není filozofické dílo, ale čirá rubačka mezi partou totálních šílenců v docela pěkném kabátku s temnou atmosférou a toto spojení může plně korespondovat s chutěmi velkého množství nenáročných diváků, nebo i nadprůměrně uspokojovat náladu na prostoduchou oddechovou zábavu u náročného diváka. Když se k tomu přidá fakt, že spousta lidí (a já mezi nimi) hodnotí filmy nejen podle jejich hodnot a kvalit, ale podle intenzity dojmu, jaký na ně daný materiál má, tak vzhledem k akčnosti a temnému aspektu děje může být dojem opravdu silný a pak tedy i udělené hodnocení pro někoho jiného přepálené v poměru k tomu, jakou kvalitu dané dílo má... Bohužel poslední díl a jeho zpracování ve mě podstatnou dávku nadšení a nadhledu totálně zabil a musím říct, že takhle špatný konec jsem už dlouho neviděl. Jistě nečekal jsem nějaké hluboké myšlenky ale alespoň nějakou pointu, nebo alespoň konfrontaci názorů to asi přinést mohlo... () (méně) (více)