Root A
Scénář:
Einošin ItóKamera:
Kacufumi SatóHudba:
Jutaka JamadaHrají:
Maaja Sakamoto, Mamoru Mijano, Rie Kugimija, Sumire Morohoši, Činacu Akasaki, Daisuke Namikawa, Kendžiró Cuda, Suzuko Mimori, Júdži Ueda, Kana Hanazawa (více)Epizody(12)
Obsahy(1)
Pokračování anime Tokyo Ghoul navazuje přesně tam, kde první řada skončila. Kaneki – jednooký ghoul, který odmítá svoji novou identitu a den co den svádí neustávající boj s vnitřní bestialitou - ztrácí pojem o tom, co je a co není správné. Předešlé události značně narušily jeho vnímání dobra a zla, přičemž on sám se propadá stále hlouběji do temnoty. Aby nalezl novou sílu a ochránil tak své přátele, rozhodne se od nich odejít a vydat se na zcela opačnou cestu plnou krve a bolesti. (EMIA)
(více)Recenze (34)
Na někoho asi bude melancholie, dlouhých pohledů do dáli a přemítání o smyslu bytí moc, já jsem se ale ve světě hledání čehokoli pozitivního v neveselém životě cítil ještě o chlup jistěji než posledně. Neprůhledná honička hodných a zlých, kdy do poslední chvíle není zcela jasné, které skupině bych chtěl a měl držet palce. Žánrově zúžený, prožitkem zvýšený počin, který se nebojí být kontroverzní, nezvyklý a přitom nevykročit z akčního nadpřirozeného hororu. ()
K mému stému komentáři, sem si nemohl vybrat ideálnější věc, než je pokračovaní Tokyo Ghoul A, takže tady to je. Komentář, může a asi bude obsahovat spoilery, u tohle seriálu se tomu prostě nevyhnu, takže číst na vlastně nebezpečí. Druhá série, navazuje, přesně tam kde skončila první série a Kaneki podstatně zesílil a přestal v podstatě brečet a propadat do zoufalství, ale stal se do jisté míry flegmatický a odevzdaný. Což působí dost divně, vzhledem k tomu čím si v první sérii prošel, čekal bych spíš totálně zlomeného a zníčeného a přesto že je fyzicky silný, tak se na něm Jason dost vyřádil, ono se to v jednom díle projeví a v tu chvíli sice působí dost silně, ale neni tomu tak, je slabší než v první sérii a to hlavně po psychické stránce je totálně vyřízený. To asi tak nějak vše Kanekimu, v druhé sérii spousta postav ustoupila do pozadí, a spousta nových postav se objevuje, hlavně z řad lidí-lovců (vlašťověk) a s tím i souvisí, další věc, první série byla spíš zaměřená na ghúly, zatímco druhá se zaměřuje na lovce, což já osobně dost vítám protože lovci mi byli už první sérii dost sympatičtí, ghůlové také ale z větší části spíš ti z Anteiku, než ti z Aogiri, z Aogiri na mně působili prostě jako hajzlové. A je škoda že anime má prostě otevřený konec, neni to rozhodně první a ani poslední, které takhle končí, ale v dnešní době, bych čekal prostě že to bude důstojně uzavřené, ale takhle veškeré činy, rozhodnutí postav a to co udělali, ať už to bylo dobré nebo špatné rozhodnutí, tak vyznívá prostě do prázdna a bezúčelně, takže mně nezbývá nic jiného než sáhnout po mangě. Dalším nesporným plusem hrajícím ve prospěch anime je, že jak první tak i druhá série, se obešla bez kawai záležitostí, tady se jede na vážnou notu. Ale jinak, animace, akce a huba ta zvlášť stále zůstává perfektní aaa opět ta šílená a odporná cenzura, která s prominutím, ale ta prostě kurví celé anime, což je prostě škoda. Přestože se můj komentář může zdát značně kritický a hodnocení je pět hvězdiček, tak to může vypadat zmatečně, ale nejedná se o omyl nebo tak něco, anime sem zkouknul během čtyř dnů a velice mně chytlo. Takže i druhá série má ode mně doporučení. ()
Druhá série Tokyo Ghoula překvapila. Tušil jsem, že bude horší, ale netušil jsem, že o tolik. Skoro bezdůvodná akce a umírání vystřídalo naprosto bezdůvodnou akci a umírání, člověk se ztrácí v ději, najednou (oproti sérii 1) lidé vyhrávají naprosto bezproblémově nad ghoulama, je tam nějaká nevysvětlená grupa ghoulů, náš bělovlasý ghoul dělá také nevysvětlitelně diskutabilní věci a ... všechno je to jen o tom, aby se našel sebemenší důvod k nějaké akci a tu pak roztáhnout na 5 dílů. Fialovlasá se tentokrát ani jednou nepozvracela, já měl chuť skoro každý díl. Nad dějem. Nad zpracováním. Na hudbou. Nad poslední scénou, resp. dílem, který zaťuknul poslední hřebík do rakve. Těžko se mi zde popisuje, o čem to je a objektivně to zhodnotit, když to je vlastně o ničem. Tak zde máte alespoň mé pocity. 10% ()
Po 3. díle - prázdno - žádný příběh, žádná atmosféra, postavy pořád nezajímavé a ploché jak prkno, dokonce i opening je odbytý. Nechápu vysoké hodnocení ostatních uživatelů. Pochopila bych jednoho, dva skalní fanoušky. Pochopila (odsuzovala, ale pochopila) bych to kdyby tam bylo aspoň fanservice nebo něco. Ale takhle? Proč? Za co? Davová psychóza? Jasný drop. 2/10 ()
Je možný, že mě to bavilo víc než první série. Tokyo Ghoul je jedno z těch anime, na který zapomenu přibližně za týden, takže si už moc nepamatuju první sérii, abych to nějak porovnával:D Poslední díl naprosto skvělej a jsem rád, že tam hodili Unravel, protože se to tam strašně hodilo! Touka začala být otravná, opening naprosto příšernej, hodně fightů (neříkám, že je to špatně, ale někdy to bylo už moc) a Kanekiho chování jsem opět nepochopil.. Kaneki je takovej ten nerozhodnej týpek, kterej vůbec neví jak ostatnim pomoct, i když si myslí, že jo:D Na druhou stranu mě strašně bavil Owl (hlavně minulost) a Amon snad ještě víc. ()
No druhá sezóna je horšia ako prvá a bohužiaľ v niektorých veciach markantne (veľmi) za prvou sezónou zaostáva. Dúfam, že sa niekedy niekto pokúsi o remake a bude mať k dispozícii viac dielov pretože Tokyo Ghoul si to zaslúži a námet je vynikajúci. Veľa ľudí sa sťažuje na zhoršenú animáciu a musím povedať, že to nie je až taký veľký problém. Najväčší problém je dĺžka a to, že sa tvorcovia pokúsili natlačiť do dvanástich dielov strašne veľa dielov mangy. Ďalej veľa čitateľov mangy nadáva pretože √A je v podstate nie úplnou adaptáciou mangy, ale je tam zopár (viac či menej) zmien a plus pri sledovaní Tokyo Ghoul A sa cítia ako keby čítali knihu, ktorá ma sem tam stránku a väčšina z nich je povytŕhaných. No môj pocit aj bez čítania mangy bol rovnaký a cítil som ako keby tvorcovia sem tam dali nejakú scénu, ktoré na seba niekedy ani nenadväzovali. Síce Ishida Sui (tvorca mangy) pomáhal s vytvorením príbehu pre druhú sezónu aj tak mu to nevyšlo tak ako diváci chceli (aj ja ako divák chcel). Kaneki ako dôležitý hlavný hrdina sa v príbehu objavoval stále menej a hlavne po úžasnom konci v prvej sezóne som to nechápal, že prečo. Tiež sa postavy chovajú maximálne divne, niekedy utekajú a inokedy niekam idú a snáď nevedia ani prečo a keď vedia divák to nevie. O Kanekim nevieme prečo koná ako koná a hlavne nevidíme čo robí a tým môže byť hlavne zo začiatku pre diváka zle vykreslený ako vrah. A to je už vážna príbehová chyba. Dôležitá postava Hide bol v anime tiež minimálne a naopak je tu sústredenie na rozprávanie príbehu z druhej strany, z pohľadu vyšetrovateľov "holubov". No ja to kvitujem to, že sa dodala hĺbka postavám s opačnej strany barikády, ale takto ten príbeh je príliš roztrhaný a ničoho nie je dostatok. Najlepšou častou je časť, kedy sa rozpráva o minulosti Yoshimura šéfa kaviarne Anteiku. Niektoré postavy z prvej sezóny konečne dostali hĺbku a Tokyo Ghoul A sa naozaj sústreďuje viac na vedľajšie postavy ako na hlavné. Táto najlepšia časť (minulosť Yoshimura), začiatok a čiastočne aj koniec tvoria najlepšiu časť druhej sezóny. Koncom nemyslím v tomto prípade zakončenie a posledné scény, ale poslednú epizódu. Prvá a druhá sezóna krásne gradujú to musím uznať to sú ich významné plusy. Druhá sezóna má navyše aj jedno nečakané prekvapenie oproti prvej sezóne. Dajme tomu pol bod k tomu. (Hodnotenie 3,5) ()
První série Tokyo Ghoul se zabývala spíše objevováním komunity ghoulů Kanekiho očima. Tato série tedy může rovnou skočit do akce a tentokrát vše sledujeme z pohledu hned několika lidí. U některých je to zajímavé, u některých méně. Kaneki tu již nemá tolik prostoru. Nevím, jestli je to na škodu. Během této série totiž prochází jistým duševním i fyzickým vývojem, ale i tak příliš prostoru nedostane. Dalo by se říct, že druhá série má o něco jinačí styl než první. V té bylo vše takové barevné a i když se tam občas dělo něco opravdu neveselého, pořád jsme mohli sdílet optimismus určitých postav. Tady je vše spíše chladnější a opět tu jsou prostě díly, které jsou silnější a ve kterých se toho moc neděje. Naštěstí se mi aspoň líbilo pár závěrečných dílů, takže velké finále tu na mě zapůsobilo daleko více, než v první sérii. Animace je tu pořád skvělá, ale přesto si myslím, že akční scény se tu někdy drží dost při zemi. S touto animací by se s nimi už možná dalo dělat něco opravdu zajímavého, ale většinou tu postavy při soubojích jen skáčou před "kameru" a zase z ní vyskávávají. Ve výsledku bych ale uvítal pokračování, tak jsem zvědavý, s čím přijde další série. ()
Nejprve jsem si myslel, že to bude lepší než první série, jenže to se všechno změnilo v 7. epizodě, kdy zase Touka začala nervit a řešit s Kanekim ty samé sračky, kvůli kterým jsem naprosto odsoudil první sérii. Celý seriál je opět přeplněný trapnou filosofií na úrovni základní školy. Další hloupost je to zdvojnásobení postav asi ve dvou třetinách. Tolik nových obličejů přibylo a takřka bezdůvodně. Touka měla být navržena úplně jinak. Už od první série mně její charakter akorát rozčiluje. Pořád tam jen vyrábí drama. Bohužel ani konec mě nijak zvlášť nenadchnul, takže hodnocení nechávám stejné jako u první série. Nepokládám tuto sérii za horší, poněvadž alespoň ta první polovina byla na úplně jiné úrovni. ()
Pre mňa o triedu a pol lepšie ako prvá séria. Menej chujovín, viac akcie. Kaneki je prestáva byť sráč a zjedná si rešpekt. Niektoré otravné postavy zmiznú alebo dostanú menší priestor. Niektoré postavy sa polepšia. A hlavne predstavia sa nám nové zaujímavé charaktery. Škoda, že seriál naznačil kopec vecí, ale vyšumeli do stratena. A stále je tam dosť vreštania, plakania a prehnaných ázijských citových výjavov. Ale inak spokojnosť. Silné tri *. Keby doladili pár detailom dal som aj štyri. ()
Přesně jak jsem čekala, je druhá série lepší, než ta první. Z nenápadného Kanekiho se stala postava, na kterou se s chutí dívám a dychtivě sleduju každou sekundu, kdy je na obrazovce. Spolu s Juuzou tvoří nejspíš dvě nejlepší postavy celého seriálu. Oproti předchozí řadě je tu i daleko víc akce a člověku pořád v hlavě vrtá "Co sakra bude teď?!". I když finále o něco smutnější, tak se dá mluvit i o jednom z těch nejlepších konců anime, jaké jsem viděla. ()
2. Séria sa moc nepodarila ale nebolo to najhoršie. Opening je strašný! ()
O poznání lepší než první série. Animace opět velmi zdařilá a hlavně to konečně má nějaký grády. I ten Kaneki se nám polepšil. Opravdu, kdyby to sloučili do 24 dílné série, věřm, že by to dosáhlo hned vyššího levelu. Samozřejmě by to chtělo i řádně zdrcující závěr. :P ()
S Mangou to už nemá nic moc společného ale pořád je to vcelku zábavné a koukatelné. Celému příběhu strašně škodí zmatečné řazení scén a spousta vedlejších postav, které nedostávají moc prostoru. Doporučuji Mangu, která je kvalitou úplně někde jinde. Chystá se 3. série. 55% ()
Takže kde začít? Nerovnoměrné rozložení akce a vaty? Příběh, který stojí za hnědou hroudu? Neuvěřitelně rádoby artový opening, který se pokouší napodobit veleúspěšné Lilium a vůbec se mu to nedaří? Nebo snad to, jak si tvůrci dělají, co se jim zlíbí s postavami? Kupříkladu Kaneki je krajně nevyrovnaný psychopat, který se konečně oklepal ze své ufňukanosti a sebelítosti, čemuž museli tvůrci obětovat nějaké nelogické jednání. Bezdůvodné přidání k organizaci, která hlavního hrdinu mučila, je pouze špičkou ledovce sraček, které na nás tvůrci vrství. Následný návrat hlavního hrdiny "ke kořenům" se samozřejmě neobejde bez patřičných emocí, projevujících se v závěru, kde si musí každá postava náležitě pobrečet než konečně chcípne. Vedlejší postavy jsou v tomhle ohledu trochu zajímavější a je téměř radost je sledovat, aspoň v několika světlých chvilkách. Nakonec z toho nejlépe vycházejí "good guys CCG". Samotné sestavení seriálu má masivní mouchy, což mě dokonale v závěru nasralo. Root A je lepší než předchozí série, o tom asi nemusíme diskutovat, vzhledem masivnímu nárustu akce a rychlejšímu střídání scén, které vrší jednu epičnost na druhou (asi jim ale brzo došli prachy, protože animace nějak zaostává), což nám tvůrci hezky vygradují a pak, na rozdíl od Ishidova komiksu, všechno utopí v rozmělněné břečce srdcervoucích rádoby dojáků. Postavy najednou přestávají být zajímavé a tak, po předchozí jasné explixitě nastává chvíle, kdy všichni chcípnou, ale na obrazovce se to skutečně neobjeví. Třeba takový Hide, v manze ho zabil Kaneki, ale tvůrci si zřejmě řekli: "Sice jsme ho už vykreslili jako nemyslící vraždící bestii, ale musíme z něj udělat sympaťáka, kterého budou na obrazovce chtít (dle komentářů se jim tahle část vyvedla, všichni ulítávají na idiotsky napsané postavě Gantaie), takže to bude, přestože zabíjí nevinné, lidumil a hlavně se musí chovat hezky k ostatním postavám. Nezabije Hideho, nezmlátí Ayatu, bude vlastně sluníčkový, až se z toho všichni posereme!" Hřebíček do rakve nečeho, co rozjelo slušné tempo vyprávění, aby ho pak naprosto svinsky utlo, což sice možná fungovalo v cliffhangeru první série, ale zde jsou tvůrci jenom směšní, je opravdu konec, kde se, podle vzoru mangy asi těžko, Kaneki odhalí všem vyšetřovatelům a pak jde do souboje, který nemůže vyhrát. Chcípne, nebojte se. No to mě poser, jak chtějí frajeři na mangu navazovat, když v ní o pravé identitě Kanekiho ví jen jeho "otec" Kishou? Ale jo, Yomova kavárna v samotném závěru domněnku o pokračování potvrzuje. Abych nemluvil jen o konci, musím pochválit některé postavy, které však oproti svým neosekaným manga protějškům (a to ta manga není nic extra) nemají co nabídnout a navíc je potkal stejný osud jako Kanekiho, zmírnění (například Kuzen nezabil svou manželku). Je síla, jak nás autoři Root A víceméně osrávají, ale musím říct, že jsem jim to chvilkama celkem žral. Když přišlo na akci, která teda nebyla nijak suprově vytvořená, ale přesto dokázala zaujmout, odhalilo toto anime všechny své trumfy. Dramatický nádech v souboji je fajn (i když by si tvůrci občas mohli ušetřit ten patos, který však není natolik rušící, jako tomu bylo v přechozí sérii, proto body navíc), stejně tak to, že jsou tyto pasáže docela nepředvídatelné, minimálně v rámci možností. Bez obalu můžu říci, že Root A je pro lidi pod ratingem, pro ty, kteří si pobrečí u každé "dojemné" scény (a že jich tam je kurva dost), nebo aspoň ty, kteří mají podobnou mentalitu. Tihle jsou mi pro smích. Vlastně se nejedná o takové zklamání, jaké představovalo Sword Art Online II, ale průběh je podobný - navození atmosféry a pak strhnutí do hlubin pekelních, kde je Kirito stále dokola zpracováván Satanovým připínákem. Díky bohu, že si Tokyo Ghoul Root A zachovalo aspoň něco pro normálního diváka, který si přijde k anime odpočinout a ne probrečet celou noc nad dojemným AMV videjkem... () (méně) (více)
Trochu slabší série s výborným finále. ()
Manga byla o tolik lepší, že ani nevím co říct. ()
Kaneki po traumatizujícím zážitku konečně nějakým způsobem přijal své ghůlí já a přidává se na temnou stranu síly, aby... co vlastně, to těžko říct :D No, nejsem si jistá, co si mám po konci druhé série myslet. Závěrečná Kanekiho scéna mi v posledních pár dnech nechce z hlavy, stejně jako píseň z endingu v téhle řadě Kisetsu wa Tsugitsugi Shindeiku od Amazarashi perfektně dokreslující temnou atmosféru. Kresba pořád stejně pěkná, víceméně vše zůstává stejné jako u předchozí série, jen opening tentokrát nestojí za nic. Každopádně jsem se bavila o hodně víc než při sledování první řady. Po přečtení mangy konečně chápu, proč je děj téhle série do určité míry nepochopitelný, druhá řada se totiž oproti té první předlohy totiž víceméně nedrží vůbec, přestože některé scény z ní obsahuje. Ani zpětně to nic nemění na tom, že mě bavila, ale nedokážu si představit, jakým způsobem by chtěli nějakou potenciální třetí řadou navázat na tohle bláznovství a držet se děje TG:re. ()
Druhá série Tokyo Ghoul má stejný problém jako ta první. A tím je naprosto nudný příběh, který se rozjede až v posledních třech nebo čtyřech episodách (které navíc nejsou natolik vygradované jako finále první série). Kaneki sice prošel obrovskou změnou, ale přesto je to pořád ten samý ukňouránek. Navíc, naprosto drsná a chladná Touka už není tak drsná a chladná. Chápu, že scénáristé z ní chtěli udělat poněkud větší sympaťačku, chtěli aby vypadala jako normální holka, ale v první sérii taková nebyla a bylo to lepší. Nejsem proti tomu aby zůstala chladnou sviní jako byla, přidat ji trošičku emocí je dobrý nápad, ale nesmí se to přehánět. Její osobnost na konci první série byla tak akorát. Teď tady polovinu času jenom brečí. Ale asi největší zápor vidím v tom, že tomu chybí nějaký slušný záporák. V Tokyo Ghoul se těžko rozlišuje kdo je vlastně klaďas a kdo záporák, obě strany jsou šedivé jako E. L. James, ale v první sérii byl přesto agent Mado, který byl dokonalým záporákem, který zabíjel Ghouly o sto šest a nezajímal se jestli jsou to děti, vegetariáni nebo prostí vrazi. A potom tam byl Jason, který byl prostě sadista a figuroval tam jako druhý záporák. V druhé sérii nikdo takový není. Všechny postavy mají určité motivy pro to co dělají a i když to není věc, na kterou bych často nadával (vždyť v Code Geass nebyl ani jeden stoprocentní klaďas nebo záporák, a přesto je to jedno z nejlepších anime jaké jsem kdy viděl), ale chybí mi ten pocit naprosté nenávisti k Madovi a pocit naprostého odporu k Jasonovi. Celkově to bylo prostě slabší než první série, která, přiznejme si, také nebyla dokonalá, ale i tak se těším na pokračování. Není to seriál který bych opěvoval a nebudu si trhat vlasy frustrací při čekání na další sérii, ale až to jednou vyjde, tak si udělám čas a podívám se na to. ()
Jak tohle popsat opravdu netuším. Pořádně jsem ani nepochopil o čem tahle druhá série má být. Přijde mi to jako jedna velká nástavba na první sérii, kdy tu vidíme, jak se tu jednotlivé postavy vyrovnávají s předchozími událostmi. Sem tam ukáže pohledy a názory z každé strany (policie i ghoulů), ale ve výsledku to pak všechno vyjde jako naprosto absurdní. Tím bych to nějak shrnul, že vše, co se tam děje směřuje k absurditě, nekonečnému omýlání chyb na obou stranách a nemožnosti (i přes snahy některých) se z toho vymanit. Dočkáme se tu i několika bitek, takže není čistě o hluboké myšlence a je to menším zpestřením oproti jedničce. Ale rozhodně tohle anime není o akci. Co se týče příběhu, tak i když člověk z velkého zmatení na začátku, pomalu v průběhu začíná chápat, proč se tam co děje, tak zde není vysvětleno všechno. Některé docela podstatné informace tu jaksi chybí. Proto mnohdy některé události vyjdou jako zbytečné. Co se týče hudby a animace, tak se nic nezměnilo. ()
Tak trošku na vyvážení a vysvětlení... Proč se mi líbí Tokyo Ghoul : 1) akce - lidé jsou různí, nálady jsou různé zkrátka pro každý styl a žánr se najde divák i správná nálada. A tak i já mám občas momenty, kdy si chci pustit něco u čeho nebudu muset přemýšlet a kde se to v jednom kuse rube do krve a když mají souboje i pro mě hezký vizuál... Zkrátka já v tomhle díle opravdu nehledám smysl života, vesmíru a vůbec, prostě si chci jenom v klidu sednout a koukat se kdo si to s kým rozdá... Jistě mohl bych koukat třeba na wrestling, nebo si pustit Smrtonostnou Past, ale prvně jmenované mě nebaví díky nasvaleným aktérům (kulturisty a vůbec polonahé chlapy nemusím a ženský wrestling - baba s bicepsem větším, než mám já stehno, mě nevzruší, ale vyděsí...) a faktu, že vím, že to jenom hrají a to druhé už jsem viděl tolikrát, že to znám skoro zpaměti... 2) temná atmosféra - nejsem fanda hororů a tak najít něco co mě nebude vysloveně děsit, ale zároveň to bude mít temný příběh je pro mě dost složitá záležitost. Jinak chápu, že člověk co viděl některé hororové unikáty může považovat toto dílko za slabé a bez atmosféry, ale pro mě to atmosféru má i když na 5* by nebyla. 3) charaktery - jistě většina je plochá jak prkno a musím přiznat, že v první sérii jsem měl sto chutí Kanekiho za jeho pacifismus profackovat a když se začal ještě litovat, tak jsem ho musel na jednom fóru, kde ho opěvovali označit za "kočičku" (i když pan prezident Zeman to anglické slovo překládá jinak), na druhou stranu o to víc jsem si mohl oblíbit některé vedlejší charaktery, které zkrátka takové "pič.." pardon "kočičky" nebyly. A tak jsem si hodně oblíbil pana vyšetřovatele Kurea, který byl vážně hodně zajímavá osůbka a z ghůlů nejvíc "Gourmeta" už jen proto s jakým zápalem chtěl Kanekiho sežrat. Jistě, mám asi zvláštní výběr oblíbenců, ale od doby co jsem potkal charaktery jako je Hisoka, nebo Zaraki Kenpachi je můj vkus o něco bohatší a tak mám rád i takové osobnosti, které jsou silně za hranicí normálu. V tomto ohledu je ještě nutno dodat, že počet takovýchto šílenců v druhé sérii mnohonásobně vzrostl a tak pokud chce někdo jako já sledovat psychopaty rubat se navzájem, tak prostě vrní blahem... 4) zvraty - Pravda on ten děj moc neutíká, on se spíš plazí a o některých jeho aspektech a především logice nemá smysl uvažovat, protože se tím vystavuji riziku, že bych mohl dostat záchvaty smíchu, ale jsou chvíle kdy to dokáže překvapit. Vypůjčím si větu kolegy z diskuse a zeptám se, kdo, kromě čtenářů mangy čekal, že "Geralt odejde k záporákům"? Závěr: Tohle opravdu není filozofické dílo, ale čirá rubačka mezi partou totálních šílenců v docela pěkném kabátku s temnou atmosférou a toto spojení může plně korespondovat s chutěmi velkého množství nenáročných diváků, nebo i nadprůměrně uspokojovat náladu na prostoduchou oddechovou zábavu u náročného diváka. Když se k tomu přidá fakt, že spousta lidí (a já mezi nimi) hodnotí filmy nejen podle jejich hodnot a kvalit, ale podle intenzity dojmu, jaký na ně daný materiál má, tak vzhledem k akčnosti a temnému aspektu děje může být dojem opravdu silný a pak tedy i udělené hodnocení pro někoho jiného přepálené v poměru k tomu, jakou kvalitu dané dílo má... Bohužel poslední díl a jeho zpracování ve mě podstatnou dávku nadšení a nadhledu totálně zabil a musím říct, že takhle špatný konec jsem už dlouho neviděl. Jistě nečekal jsem nějaké hluboké myšlenky ale alespoň nějakou pointu, nebo alespoň konfrontaci názorů to asi přinést mohlo... () (méně) (více)