Carmen
Carmen
Bizet's Carmen
Režie:
Francesco RosiKamera:
Pasqualino De SantisHudba:
Georges BizetHrají:
Julia Migenes, Plácido Domingo, Ruggero Raimondi, François Le Roux, Jean-Philippe Lafont, Julien Guiomar, Accursio Di Leo, Cristina Hoyos, María GómezObsahy(2)
Carmen je opera z roku 1875, jejímž autorem je Georges Bizet. Autory libreta jsou Henri Meilhac a Ludovic Halévy na motivy stejnojmenné novely Prospera Mériméeho. Opera dnes patří mezi nejpopulárnější a nejuváděnější díla vůbec, při své premiéře 3. března 1875 však zcela propadla. Pro francouzské publikum uvyklé velkým operám se Carmen ukázala být příliš komplikovaná a příliš naturalistická. Bizet zemřel čtvrt roku po premiéře zklamán, ale pevně přesvědčen, že se jedná o jeho nejlepší operu. Za pravdu mu dal teprve o několik let později stále sílící úspěch v zahraničí.
Na náměstí v Seville hledá Micaela desátníka dona Josého. Z továrny vycházejí o přestávce dělnice. Největší pozornost vzbuzuje Carmen, která mužům tvrdí, že bude milovat pouze toho, kdo její lásku neopětuje. Hodí květ Donu Josému a ten si jej schová. Micaela se vrací a předává mu dopis od matky. Carmen vyvolá rvačku s jednou z dělnic, kterou zraní. Když se drze odmítá k hádce vyjádřit, Zuniga ji nechá zatknout. Má ji hlídat Don José, ale Carmen mu slibuje, že když ji pustí, bude ho mít ráda. Ten ji uposlechne a sám skončí za mřížemi. Carmen, Frasquita a Mercédes tančí a zpívají s cikány, když se objeví vítězný torero Escamillo s houfem fanoušků. Carmen mu padne do oka. José je propuštěn z vězení a Carmen pro něj tančí. Když se ale chce vrátit do kasáren, Carmen prohlásí, že ji nemá rád. José ji přesvědčuje o své lásce. Za Carmen se také vypraví velitel Zuniga. Mezi oběma muži dojde k šarvátce, ale když Zunigu kumpáni Carmen odzbrojí, přidá se José k pašerákům a odchází s nimi do hor. Cikánky vykládají karty, které předvídají Carmeninu smrt. Jakmile se Escamillo doslechl, že Carmen vůči svému vojákovi ochladla, přichází za ní. Rozzuřený José ho vyzve na souboj, který je ostatními podloudníky přerušen. Micaela se vynoří ze svého úkrytu a naléhá na Josého, aby se vrátil ke své matce, která umírá. Lid se shromažďuje před býčími zápasy. Escamillovi po boku stojí Carmen. Její přítelkyně ji varují před Josém. Carmen na něj ale počká, chce s ním mluvit. José ji prosí, aby s ním odešla, ona však odmítne. Zatímco rozvášněný dav se dožaduje, aby Escamillo zabil býka, Carmen dozná, že její srdce nyní patří oslavovanému torerovi a vrací Josému prsten. Don José ji probodne. (Česká televize)
(více)Recenze (18)
Filmu dominuje herecký i pěvecký výkon Placida Dominga a Julie Migenes-Johnson v titulní roli (V ÚDAJÍCH O FILMU NENÍ VŮBEC UVEDENA, ALE PŘITOM NA JEJÍM VÝKONU I ŽIVOČIŠNÉM POJETÍ CARMEN FILM STOJÍ I PADÁ). Tato americká operní diva a muzikálová i filmová herečka (nar. 1949 v New Yorku) hrála ve více než patnácti filmech (mj. L´unique, 1986, sci-fi, r. Jerome Diamant-Berger, Berlin Blues, 1988, r. Ricardo Franco či televizní drama Angels in America, 2004, r. François Roussillon). Viděno na MFF v Karlových Varech 1984. ()
Zajímavé zpracování mé nejmilovanější opery Carmen; viděl jsem ji v moderní podobě C. Saury i v kamenném divadle, kde samozřejmě "naživo" vyhrála, ale tohle bylo díky využití andaluského plenéru něco úplně jiného. Ronda, Sevilla, divoká skaliska, tuhle zemi miluji, a tak snad jediné, co mně vadilo, bylo obsazení Carmen - nikoliv z profesionálního hereckého a pěveckého hlediska, ale z hlediska vizuálního, protože být donem José, tak ji obejdu bez všimnutí oka, takovou obejdu... (ano, hodně americká, ani trochu španělská či dokonce cikánská)... To Micaela byla mnohem hezčí... ()
Jedno z nejlepších převedení opery do filmové podoby. Francesco Rosi přistoupil k adaptaci jako bytostný filmař. Nespokojil se s natočením více nebo méně hezkých obrázků, které poslouží jako ilustrace k hudební složce - naopak, tvůrčím způsobem zrovnoprávnil vůči hudbě nejen obraz (jako vždy skvělý kameraman Pasqualino De Santis maximálně využívá historická zákoutí měst i přírodní krásy španělské Andalusie), ale i nehudební zvukové prvky, tzn. hlavně přirozené ruchy konkrétního prostředí, občas i lidský hovor. Už samotný začátek naznačuje to, co následně potvrzuje celý film, a sice že budeme svědky mimořádného zážitku: V blízkých záběrech, které jsou estetizované zpomaleným pohybem, sledujeme závěrečnou fázi střetu člověka se zvířetem v aréně pro býčí zápasy. Ve zvuku je slyšet pouze nadreálně zvýrazněný dech obou účastníků souboje, z dálky zaznívají vzrušené výkřiky obecenstva. Postupně vše ztichne, ustane i pohyb v aréně, napětí stoupá... a ve chvíli kdy toreador vyrazí k poslednímu smrtícímu výpadu, ozvou se zničehonic první výrazné tóny rychlé předehry. Býk padá do písku, obraz přejde do reálné rychlosti... a opera, v tomto případě spíš film podle opery, začíná. ()
Carmen je jedna z mých oblíbených opěr a tahle produkce, i když nekopíruje úplně libreto (je tam myslím nějaká arie vynechaná) je top. Placido Domingo má nejen krásný hlas, ale i přesvědčivý herecký projev a taky je v něm něco, něco co sem v žádném jiném Josém neviděla. Živočišnost. A mnohem víc jí je v paní Migenes. Přesto, že není kráska, je tam tak sexy a tak přesvědčivá. Ano takhle si představuji Carmen! A samozřejmě hlasem si mně určitě získala taky, nádherně zazpívaná Carmen, číslo 1. Escamillo (pro neznalé čti escamijo) je moje oblíbená postava z téhle opery, ale tady mně neoslovil. Holt Karle, nemůžu mít všechno. Jinak tady ale všechno funguje bezchybně, atmosféra nádherná. Díky za tuhle Carmen. Pro srovnáni s knižní předlohou, od Prospera Mérimée, není libreto jedna k jedné. Podle knižní předlohy je Carmen prostitutka, má "muže", kterého Don José zabil. Prosper vypravuje příběh v první osobě, kde on právě potkal jak nejprve Dona Josého, tak Carmen, a stane se jejich přítel a účastní celé tragédie. V čase když potkává Dona Josého je ten už proslulý a strach vzbuzující vrah. V závěru, jestli pamatuji dobře, prosí už ve vězení Prospera, aby vyhledal jeho matku a řekl jí o něm (jejím synovi) a jeho konci. Takže knižní předloha je podstatně akčnější a hodná přečtení. ()
Je stále dost věcí a možná ještě více, o kterých vůbec nemám ani šajn a o opeře to platí také. Snad tím lépe mohu nestranně ohodnotit tento film. Myslím si, že opery ve filmu nikdy nemůžou nahradit specifika kontaktu diváka a scény, který je umocňující pro maximální požitek z hudby a vůbec atmosféry představení. Pravdou však zůstává, že tento film je nejen skvělým hudebním zážitkem pěvecký kvalit hlavních protagonistů, ale také pěknou podívanou nádherných dekorací barev a překrásných šatů. ()
Reklama