Ghoul

Nuže, oficiálně oznamuji, že Ghoul je první horor "české" produkce, u kterého jsem se fakt bál. Už jsem si myslel, že Found footage horor vymřel, hlavně co se týče "scénáře", ale jsem moc rád, že mě Petr Jákl přesvědčil o opaku. Milé překvapení. PS: Rozhodně se na toto vydejte do kina, dokud to jde. Atmosféra na plátně ve vyprodaném sále byla vskutku úžasná a impozantní. Doma u obrazovek televize atmosféra stoprocentně nebude taková jako na plátně. Ostatně tak je to s každým hororem. ___ (Cinestar, Hradec Králové) (09.03.2015)

Přestože Ghoul nevnáší do žánru naprosto NIC nového nebo svého, vytyčené cíle zdolává prakticky bez větších chyb či zaváhání. Občas se uchýlí k lacinějším vypravěčským postupům, ale většinu času působí autenticky, správně depresivně a nebýt konce, kde už se trošku moc vrství všechno na sebe, nebylo by prakticky co kritizovat. Jákl si vybral velmi dobré prostředí i historické okolnosti a okolo toho vystavěl horor, který v pohodě strčí do kapsy většinu toho, co jsme z žánru found footage v posledních letech viděli. Příjemné překvapení a důkaz, že i malý český film může působit světově. 70%. (27.02.2015)

Film jde od prvních minut přímou cestou za svým cílem děsit a polekat. Přes autorovo zařazení mezi thrillery je tak film čistokrevným horrorem, který v průběhu používá všechny osvědčené nástroje k paralýze diváka. Lekačky, necivilizované postavy a ponurý dojem konce světa v podobě ukrajinské vesnice podtržený podzimním počasím úspěšně tvoří patřičnou nepříjemnou atmosféru a v součtu společně s mnou protěžovaným POV stylem solidní fungující celek. Ghoul se tak může klidně zařadit i v celosvětovém měřítku mezi ty zdařilé horrory roku 2015 (umírněně řečený obrovský superlativ pro Petra Jákla). Objektivní dojem slušného nadprůměrného horroru se bije s nadšením, které vyvolává v českém divákovi, protože v rámci dosavadní snahy naší kinematografie o horror je snímek jako lamborghiny zaparkované mezi koloběžkami. (08.03.2015)

Na česko-ukrajinské poměry bezesporu slušné. Bohužel, příliš se člověk během sledování bát asi nebude. Ve většině případů snad vůbec. Není totiž čeho. Filmových nedostatků zde bylo tolik, že by se z nich v pohodě najedla celá Ukrajina v dobách válečných. Nejvíce bych snad pohanil český dabing, který je prakticky neposlouchatelný. Naopak se mi líbilo šeredné prostředí, kde se vše odehrávalo, za to dávám palec nahoru. Lekačky jsou výhradně zvukové. Pokud na film koukáte s dostatečnou hlasitostí, tak možná sklidí nějaký úspěch. V ostatních případech těžko! Herci a herečky také nejsou zrovna držiteli cen za sympatie. Dokonce to celé není ani za mák originální. S přivřeným okem to nevidím na víc než 2 hvězdy. S tím, že ta druhá je celá pochroumaná. (23.07.2015)

Hladomor na Ukrajině, kanibalismus a Čikatylo. Až si člověk říká, že s takovými ingrediencemi by to nedokázal zkurvit snad ani Srstka. A ejhle! Péťa asi přičinlivě polykal, a tak mu židácký producent Robert půjčil hájosmičku, aby před ní mohl nechat devadesát minut čurákovat partičku nesympatických, afektovaných, ochotnických Američanů, co řvou Eaten, Eaten a bafají na sebe gumákama a kotletou z nuceného výseku. Opravdu jsem nechápavě kroutil hlavou, když jsem viděl ten sáhodlouhý seznam příživníků, kteří se na tom podíleli a z určitě príma předraženého výletu na Ukrajinu přivezli něco, co by zmáknul za maminčino kapesné i Jakub Smutný jen s mobilem, pár debily a vykuchanou kočkou v libovolných vidlích Broumovského výběžku. Asi nějaký grant na podporu zaměstnanosti nebo co. No nic, je čas jebnout Jákla jeklem, popřát mu mnoho alespoň kaskadérských úspěchů a otočit se na druhý Bok. (07.07.2015)